Jak indiáni měnili americkou krajinu  
Archeologické nálezy z lokalit u řeky Delaware naznačují, že místní indiáni intenzivně farmařili na rozsáhlých plochách vykáceného lesa a významně tím ovlivňovali režim záplav.

 

Zvětšit obrázek
Výsměch právu. Smlouva s Lenapi. Kredit: Benjamin West, Wikimedia Commons.

 

Zvětšit obrázek
Původní území kmene Lenni Lenape. Kredit: Nikater, Wikimedia Commons.

O indiánech máme spoustu předsudků. Podle jednoho zvláště urputného původní obyvatelé Nového světa žili v dokonalé harmonii s nezkaženou přírodou, která jim poskytovala obživu ze zcela obnovitelných zdrojů a jejich vliv na okolní prostředí byl zcela zanedbatelný. V těchto vizích jsou indiáni vlastně prvními americkými ochránci přírody, ideál, ke kterému jsme se měli blížit a pokud možno s ním splynout. Má to ale jeden malý háček. Je to asi celé nesmysl.

 

Nedávno to pěkně doložil Gary Stinchcomb z Baylor University a jeho kolegové, kteří se zabývali pohnutou historií lidí kmene Lenni Lenape. Lenapové, mezi Evropany známí též jako Delawarové, mluvili algonkinskými jazyky a žili na východním pobřeží podél řeky Delaware v místech, kde se dnes rozkládá New York. S kolonisty se setkali poprvé zřejmě už v roce 1524 a brzy na to je čekaly infekce spalniček a neštovic, které společně s tlakem trhu s bobřími kožešinami a chronickou válkou se sousedními Irokézy významně oslabily jejich počty. Vzhledem k poloze území Lenapů na exponovaném Východním pobřeží vyvíjejících se USA není překvapující, že byli postupně vytlačeni na západ do údolí řeky Ohio a v roce 1860 většinou přemístěni na indiánská území v Oklahomě, kde jejich potomci žijí dodnes.

 

Vše nasvědčuje tomu, že původní Lenapové lovili, rybařili a kromě toho také praktikovali intenzivní velkoplošné zemědělství. Na velkých rozlohách pěstovali ve společných kulturách takzvané „Tři sestry“, čili kukuřici, dýni a popínavé fazole. Stinchcomb a spol. průzkumem archeologických lokalit zjistili, že Lenapové farmařením dramaticky změnili celou krajinu. Odlesnili ji a tím zároveň zvýšili počet a sílu záplav v okolí řeky Delaware, což lze dobře vidět ve fosilních vrstvách z období zhruba 1100 až 1600 našeho letopočtu, v nichž se záplavami postupně přibývá i nálezů kukuřičných klasů.

Zvětšit obrázek
Fytolit v mikroskopu. Kredit: H.G. Naton, Wikimedia Commons.

 

Zvětšit obrázek
Ženy Lenapů v tradičním oděvu, Oklahoma 1911. Kredit: Nikater, Wikimedia Commons.

Kromě makroskopických zbytků kukuřice a jejich datování radiokarbonovou metodou se vědci zaměřili i na analýzu takzvaných fytolitů, pevných mikroskopických tělísek z rostlinných tkání, které bývají charakteristické pro určité druhy rostlin, například trav, včetně kukuřice. Vše nasvědčuje intenzivnímu zemědělství.

 

Stinchcombovy nálezy zároveň vyvracejí i další houževnatý mýtus, který okupuje naše představy o Americe před příchodem kolonistů. Východní a zejména severovýchodní část dnešních Spojených států prý byla totálně zalesněná. Podle Stinchcomba to je pravděpodobně naprostý omyl. Zdá se, že indiáni vyčistili skoro každý kousek Východního pobřeží, kde to jen trochu šlo a pak tam pěstovali kukuřici s dalšími plodinami. Mělo to pro ně zásadní strategický význam, protože právě zemědělství jim poskytlo cenný populační růst, který zřejmě oddálil jejich porážku v trvalé válce s odvěkými nepřáteli, početnými a dobře vyzbrojenými Irokézy.

 

Odborníci už delší čas věděli, že Lenapové ovlivňovali své okolí, koneckonců první evropští osadníci objevili u řeky Delaware velké pruhy volné půdy, které nápadně připomínaly záměrně založená a pak opuštěná pole. Málokdo ale považoval jejich zemědělství za tak intenzivní, že by způsobovalo erozi půdy a rozsáhlé záplavy.

Zvětšit obrázek
Dnešní řeka Delaware. Kredit: George Ratliff, Wikimedia Commons.

Jak je vidět, indiáni nebyli a nejsou vysnění environmentální světci, ale normální pragmatičtí lidé, kteří se snaží žít co nejlépe, především ve svém vlastním zájmu, tak jako my všichni ostatní.

 

Prameny: 
Inside Science News Service 31.3. 2011
Geology online 8.3. 2011
Wikipedia (Lenape)


 

Datum: 06.04.2011 08:22
Tisk článku

Sapiens - Harari Yuval Noah
 
 
cena původní: 419 Kč
cena: 360 Kč
Sapiens
Harari Yuval Noah

Diskuze:

Bender Offender,2011-04-09 10:23:29

Ondrej nejak si pletiete nicenie zivotneho prostredia s ekonomickou a vojenskou silou. To mozete naznacovat ze Ukrajina je silnejsia ako Nemecko. Ak sa tak rad pozerate do ucebnic dejepisu tak si pozrite ten cely zoznam zaniknutych civilizacii, ktore tu boli dhlsie ako my. S delwarmi a irokezmi miesate hrusky s jablkami. Europania mali problemi primarne preto, lebo sa snazili irokezov vytlacit z ich teritoria zatial co ciel delwarov bolo zachovanie si statusquo

Odpovědět

Bender Offender,2011-04-08 17:30:41

Miroslav odbocujete tu u temy. Zhrneme to co som napisal. Existuju spolocnosti ktore zdevastovali svoje zivotne prostredie do takej miery ze nasledoval pokles populacie, zivotnej urovne. Nazyvat takuto spolocnost pragmatickou nema zmysel. Dlouhodoba udrazatelnost nie je prazdny pojem. Zakladom su jednoduche "strategie". Napriklad vyrobky by mali byt recyklovatelne do maximalnej moznej miery pre pre dany vyrobok. Zivotnost vyrobku by sa mala koncit jeho pouzitelnostou a nie nedostatkom cool faktoru. A vela dalsich veci o ktory by sme si tu mohli. Inac ad Ostoj. Vy naozaj povazujete trojpony system zavedeny v stredoveku za nezmysel?

Odpovědět


re: dlpouhodobá udržitelnost

Ondrej K,2011-04-09 06:59:57

No, vidíte, a ono to s tou ""dlouhodobou udržitelností" očividně bude jinak. Představte si že recykalce čehokoli a vubec zpusob šetření/nešetření prostředí je jen jeden z faktorů ovlivňující přežití dané civilizace. Příklad - existuje civilizece která své zdroje šetří a žije v "souladu s přírodou" a se sousedy. V sousedství žíije civilizace která na přírodu dlabe, když zdroje vyčerpá tak si najde nové a když uzná za vhodné, tak tu sousední vyhladí. No a protože při pohledu do každé učebnice dějepisu zjistíte že všichni žijící obyvatelé této planety jsou potomci verze b) a civilazci a) nenajdete (ale pokusy byli), tak očividně dlouhodobě udržitelnějíší bude využívat zdroje efektivně (chceteli nadoraz)a stále hledat nové. Mimochodem, Delwarové díky své neudržitelné strategii odolali mnohem výbojněšjíším Irokézům se kterýmy měli problémy i evropané...

Odpovědět

pane Bender Offender

Miroslav Bezouška,2011-04-08 10:23:15

je mi to moc líto, ale říkáte zase hlouposti. V první řadě nespojuji dlouhodobou udržitelnost s bídou, už proto ne, že nevím, co to je "dlouhodobá udržitelnost", stejně jako to nevíte vy ani kdokoliv jiný. Je to totiž jen prázdný pojem, nulová množina chcete-li. Kromě toho, že to dosud nikdo nedokázal definovat je zde totiž jestě jedna potíž, potíž přímo zásadní: pro stanovení strategie, jakékoliv, třeba válečné anebo hospodářské, potřebujete mít alespoň rámcové povědomí o budoucnosti, já udělám toto, on zase tohle, což bude mít dohromady tento důsledek a tak dále. Ovšem, jak známo, předvídání je neobyčejně těžké, zejména když se jedná o budoucnost. Proto také žádná dosud známá strategie nevedla k proklamovaným cílům - Napoleon, VŘSR, Hitler, regulace finančních trhů a bank a tak dále. Ještě malý dodatek ke "strategiím" středověkých zemědělců - pane, jejich jedinou strategií bylo přežít příští zimu, což se dost často nepodařilo. Jinak dělali všechno, co dokázali, aby ze svých políček vymačkali maximum. Zkuste si přečíst knížku pana Smetánky Legenda o Ostojovi, to je dost jednoduché čtení. Wikipedii zapomeňte, tam jsou úžasné nesmysly.

Odpovědět

pane Bender Offender

Miroslav Bezouška,2011-04-06 20:23:33

používáte naprosto nesmyslné pojmy a myšlenková schemata. "Dávná společenstva se chovala jako blbci" -něco tak pitomého se může vylíhnout jen v zelené hlavě. Jednak všechny organizmy, můžeme říci že "život" obecně, využívají prostředí, ve kterém žijí do krajnosti. Nedělají to z nějaké chamtivosti nebo blbosti, takové modrozelené řasy nejspíš podobné pojmy ani neznají, nýbrž prostě proto, že je to jedna ze základních vlastností "života". Navahové či jiní obyvatelé Severní Amariky měli, stejně jako například středověcí zemědělci u nás, tolik starostí s pouhým přežitím, že jim žádné strategie, krátkodobé či dlouhodobé, vůbec nepřišly na mysl. Teprve přežraní a sytostí krkající grínpísové a podobná individua mají na podobné věci čas a prostor. Ovšem jenom proto, že jim to současná technická civilizace, které se tak štítí, umožňuje. Kdyby se náhodou sesypala, a to je docela dobře možné, asi by své naivní nápady opustili velkou rychlostí. Ono totiž, když si máte vybrat mezi "ochranou životního prostředí" a chcípnutím zimou či hladem moc možností nezbývá.

Odpovědět


Bender Offender,2011-04-07 10:15:57

Miroslav exituje viacej strategii ako nechcipnut zimou a hladom. Jedna je spalit parkety v obyvaku zabit a sezrat susedove deti. Okrem tejto existuje vela dalsich, ktore vedu k podobnemu cielu bez toho aby sme si znicli byt a skoncili v kriminale. Stale nevidim preco spojujete dlhodobu udrzatelnost s biedou. Inac aj stredoveky zemedelci mali dlhodobe strategie ....http://cs.wikipedia.org/wiki/Trojpoln%C3%AD_syst%C3%A9m. Co sa tyka prirovnania stale k riasam tak vedzte ze tieto riasy vychcipaju ked sa podmienky zmenia k horsim. Ludia su schopny na rozdiel od rias uvazovat a toto musime vyuzit aby sme prezili ako druh co najdlsie.

Odpovědět


populačná explózia

Martin Smatana,2011-04-10 09:45:02

Ak uvažujete o trvalo udržateľnom rozvoji, musíte zahrnúť aj faktor populačnej explózie. Zemský povrch nie je nafukovací a jednotka plochy aj pri najväčšej snahe uživí len obmedzený počet ľudí alebo iných živočíchov. Stačí si zistiť, akú spúšť urobili zdivočelé kozy na ostrove Svätej Heleny za krátkych 50 rokov alebo ako vyzeralo Haiti pre kolonizáciou a po nej.

Odpovědět

co tim chtel basnik rici...

Bender Offender,2011-04-06 13:46:08

Teraz mi nie je jasny zmysel clanku. Ak to ze davne spolocenstva sa spravali ako blbci k svojmu prostrediu tak to nie je nic noveho. Prikladom moze byt velkonocny ostrov. Anasazi v USA. Maorovia na novom zelande a x dalsich. Ale nazyvat toto drancovanie pragmatickostou to je uz trosku prilis vela. Ak je nasim cielom prekonanie carryng capacity a uzivat si nasledky kolapsu ako bol kanibalizmus na novom zelande, neustale vojny tak len tak dalej. Ono treba definovat o aky zajem sa jedna. Pretoze strategie na dosiahnutie co najlepsieho vlastneho zaujmu z kratkodobeho hladiska vedu len velmi zriedka k podobnym cielom z hladiska dlhodobeho.

Odpovědět


to je predsa jasne

Pavel Ondrejovic,2011-04-06 16:34:00

autor predpoklada vseobecny rozhlad u citatelov, ktory zahrna mytus "uslachtileho divocha".
(vid napr. Greenpeace)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace