DARPA hledá inspiraci pro projekt Stoleté lodi  
Vše nasvědčuje tomu, že DARPA rozvíjí koncept jednosměrné výpravy pionýrů k Marsu a dál. Dočkáme se toho ještě?

 

Zvětšit obrázek
Zažijeme někdy Stoletou loď na cestě k Marsu? Kredit: Pat Rawlings, NASA, Wikimedia Commons.

Je pozoruhodné znova a znova sledovat, jak evoluci odvážných myšlenek a technologií ženou kupředu vojenští vývojáři, především legendární DARPA (česky Agentura pro výzkum pokročilých obranných projektů). Ať už jsou jejich motivace jakékoliv, nechybí jim peníze a hlavně odhodlání dívat se dopředu a jsou tak v dnešní době velmi příjemnou výjimkou.

 

Zvětšit obrázek
Začátky bývají těžké. Viking 1 na Marsu. Kredit: Roel van der Hoorn, NASA, Wikimedia Commons.

 

Extrémně zajímavým dítkem agentury DARPA je projekt Stoletá loď (Hundred-Year Starship), tedy na dnešní poněkud ustrašenou dobu slušně riskantní a šílený plán poslat lidské osadníky na Mars, bez plánované možnosti návratu. Zní to neuvěřitelně, ale tenhle projekt opravdu běží. DARPA s NASA opatrně odhadují, že by Stoletá loď mohla odstartovat k Marsu někdy po roce 2030, což by snad někteří čtenáři Osla ještě mohli stihnout. Celkové náklady na tuto misi se zatím velmi hrubě odhadují na 10 miliard dolarů, přičemž NASA doposud investovala 100 tisíc a DARPA 1 milión, což je sice jako kapka v moři, ale zároveň se zdá, že nejde o čirou fantazii.

 

 

Bez ohledu na reálné šance je Stoletá loď především inspirací k prvním krůčkům na cestě k mezihvězdným letům. Lidé z DARPA chtějí studentům, vědcům, technikům i veškerému obyvatelstvu znovu naočkovat vybledlou schopnost žasnout nad neznámem a touhu ho prozkoumat. Podle všeho zatraceně dobře vědí, proč to dělají. Naše potácející se masochistická civilizace potřebuje něco podobného jako sůl. Takový velkolepý projekt by totiž přinesl nespočet nových objevů a vynálezů a hlavně by našemu civilizačnímu paběrkování opět vrátil parádní cíl a smysl, který s koncem studené války jaksi nenápadně vyšuměl do ztracena. Zní to bláznivě, ale proč to nezkusit?

 

 

 

Zvětšit obrázek
Vize terraformovaného Marsu. Kredit: Ittiz, Wikimedia Commons.

Koncept jednosměrné letenky na Mars samozřejmě obsahuje spoustu více či méně závažných technologických úskalí, která bude nutné překonat. Bylo by například fajn nějak rozumně vyřešit úbytek hmoty svalů a kostí, nevyhnutelný na delší cestě meziplanetárním prostorem nebo také rozlousknout problém výroby potravin a dalších nezbytných maličkostí, které budou první pozemští kolonisté Marsu potřebovat. Děsivým problémem bude podle odborníků i ubíjející nuda pionýrského života na povrchu Marsu. Každopádně se zdá, že zájemců by bylo dost. Když NASA před časem zjišťovala, zda je možné na takovou misi sehnat dobrovolníky, objevilo se jich několik set.

 

Zvětšit obrázek
Místo přistání vozítka Opportunity. Kredit: JPL, NASA, Wikimedia Commons.

 

DARPA teď veřejně hledá spřízněné duše, které by k projektu Stoleté lodi přispěly nápady a projevily tak chuť spolupracovat. V této fázi je zajímají hlavně návrhy organizační struktury celého projektu, mechanismy organizačního řízení a model dlouhodobě udržitelného financování, které je u velmi dlouhodobého projektu kritickou záležitostí. Pokud se DARPA rozhodne spolupracovat s některým z respondentů, bude po nich v budoucnu chtít rozpracovat detaily metodiky inspirování nových generací vědců a také metodiky financování projektu, jakož i definovat klíčové směry výzkumu, který bude pro Stoletou loď nezbytný.

 

 

Návrhy je možné posílat DARPA jako dokumenty PDF do pátku 3. června 2011, poledne východního standardního času (EST), tedy do 18 hodin večer našeho letního času. V DARPA velmi rozumně preferují stručné a jasné projekty, jejichž rozsah nesmí překročit 5 stránek s fontem minimálně velikosti 12.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Čeká jen na nás. Scenérie kráteru Endurance. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

Momentální nálada v NASA rozhodně nenaznačuje touhu po hrdinském dobývání Marsu, ale v DARPA to podle všeho myslí vážně. Je ostatně jejich prací nést světlo pokroku, když už všechna ostatní nejspíš zhasla. Příjemně šílený projekt Stoleté lodi se jistě vyplatí dál bedlivě sledovat. Třeba jednou skončí velkorysým terraformováním Marsu a světové dějiny naberou zcela nový směr.


Prameny:
Universe Today 20.5. 2011, Wikipedia (Hundred-Year Starship, DARPA, Colonization of Mars). Oficiální text Request for Information

 

 

Datum: 28.05.2011 19:11
Tisk článku

Zajatci Marsu - Pokorný Zdeněk
 
 
cena původní: 130 Kč
cena: 109 Kč
Zajatci Marsu
Pokorný Zdeněk

Diskuze:

Organizace letu podle mne

Jozef Petrovský,2011-06-01 21:05:38

Faze 1:
Postavit presnou kopii marsovske kolonie na zemi vcetne opozdene komunikace a zasobovacich letu kazde dva roky.
Zavrit tam vybrane dobrovolniky minimalne na dobu sesti let bez moznosti predcasneho prepusteni. Jedine "zachranna raketa" minimalne nekolik mesicu let spatky domu. Nikdo by si tam nemel vydelat ani dolar vyjma duchodoveho a zdravotniho poisteni.
Faze 2:
Nastava jen tehdy pokud z faze 1 zustane minimalne 1 dobrovolnik pro let na mars jinak to nema smysl. Podle poctu a pohlavi dobrovolniku (meli by to byt heterosexualove) postavit dalsi kopie kolonie na zemi. Samozrejme vylepsit kolonie podle vysledku faze 1.
Faze 3:
STARTUJEME NA MARS!!! Mame na to lidi.

Podle mne by se meli vybirat hlavne zaujemci hlavne vsestranni, nejenom inteligentni ale i se vztahem k polnohospodarstvi a udrbazstvi. Radit pri problemech by jim mohla radit cela zeme takze nejaky jenom vedec by kvalifikaci ani mit nemel. Samozrejme pro let tam by bylo treba vycvicit asi tak nejmene 2 piloty.

Odpovědět

Spatne jste pochopili

Jozef Petrovský,2011-05-31 14:38:39

Ja jsem clanek pochopil tak ze by letela raketa na Mars se zasobami na preziti na 100let. A i tak by bylo treba pocitat se zasobovacimi lety kdyz by neco doslo, protoze kolonie by nemohla mit vlastni prumysl na vsechno. Za 10 miliard dolaru k cizi hvezde to je v dnesni dobe hole scifi.

Odpovědět

zajimave

Daniel Konečný,2011-05-29 20:44:19

beru to tedy tak ze nema jit o lod na mars, ale rovnou lod mezihvezdnou? je to sice hrozne lakava myslenka, ale nemeli by radeji nejdrive zvolit splnitelny sen, treba prave tu jednosmerku na mars, nebo stabilni zakladnu na mesici, jez by mohla az pozdeji hrat dulezitou roli prave pri budovani lodi mezihvezdne? nemyslim si ze by takova mise byla v soucasne dobe resitelna, jak s konstrukci lode, tak s volbou cile, vzdyt o tech planetach nevime temer nic, nakonec by tam nasi adamove a evy mkII mohli najit svet, na kterem nebudou moci ani pristat. kazdopadne, jestli se o to pokusi, bude to (krom par novych vychytavek) spousta utopenych penez. a vesmirny program opet dostane ranu

Odpovědět


Petr Král,2011-05-29 21:53:27

Jednosměrná cesta na Mars nemá význam, na Mars "není problém" poslat loď co se dokáže vrátit, je to jen o penězích, pokud by se např. Gates rozhodl, že poletí a dal by toho všechny svý peníze, může letět za dva, tři roky.
Jinak je celkem jasný proč do toho, jde DARPA, pokud se budeme chtím podívat do oněch sta let k nějaké hvězdě, pak jako jediný připadá do úvahy nukleární pulsní pohon(ORION a další).
Stejně si, ale myslím, že z toho sejde, cestovat někam 100 let nemá žádný význam, pokud se tam nebude nacházet něco opravdu zajímavého, za sto let se totiž technika může posunout tak, že až tam ta loď doletí, tak posádka zjistí, že lidi už tam např 50 let jsou.

Odpovědět


Pavel Hudecek,2011-05-29 23:23:26

Neřekl bych, že jednosměrná cesta na Mars nemá význam. Je to naopak rozhodně lepší, než tam a zpět. Už jen proto, že v sestavě schopné cesty zpět nezbude místo na skoro nic jiného, než nejnutnější vybavení k pouhému přežití cesty. Jistou představu o jedné (z mnoha) části problému si můžete udělat např. zde: http://www.osel.cz/index.php?clanek=4063
Tzn, případní "návštěvníci" Marsu by mohli udělat max. asi tolik, co kdysi pánové na Měsíci, tedy skoro nic a rozhodně ne víc, než automaty, které stejného výsledku dosáhnou za nesrovnatelně méně peněz.

V případě "osadníků" se dá za stejně peněz udělat mnoho práce, neb tam zůstanou nějaké ty desítky let. Když se ukáže, že to má smysl, mohou za nimi přicestovat další, přičemž si s sebou přivezou vyšší procento užitečného nákladu, neb nebudou začínat na "ještě ani ne zelené louce".

Cesta k extrasolárním planetám je úplně něco jiného a bez zkušeností a "pouhým" Marsem (nebo větším měsícem nějaké planety) nemyslitelná. S největší pravděpodobností k ní nedojde dříve, než se splní proroctví pana Kurzweila a lidský věk bude neomezeně prodlužován. Nejspíš to bude taky až po té, co po Sluneční soustavě budou létat autonomní obytné koule s miliony lidí, jako v Asimovově Nemesis.

Odpovědět


Karel Š,2011-05-29 23:39:28

Podle me hlavni duvod proc cesta na Mars nema smysl je ten, ze pripadny nezdar vypravy (tedy neschopnost Mars kolonizovat) by nastal prilis brzy po startu, coz by pusobilo jako velmi silny blok organizovani dalsich podobnych vyprav.
Osobne si stejne myslim ze snazit se na cizi svety posilat lidi je hloupost, clovek je zavisly na praci nescetnych zivocisnych druhu pocinaje bakteriemi a snazit se cestovat na novy svet bez celeho toho zakladu je podle me odsouzeno k nezdaru, nejdriv by se tam mely poslat ty bakterie. Stavba prislusne lodi by taky prisla mnohem levneji a pripadny neuspech by tolik nemrzel.

Odpovědět


Zní to hezky

Tomáš Bartoň,2011-05-30 18:37:56

ale osobně myslím že i kdyby se Bill postavil na hlavu, tak do dvou-tří let by tam neletěl, a když, tak leda jako konzerva. Některé technologické limity prostě nejdou "urvat" ani tím kolik prachů se do nich nasype :-)

Odpovědět


S chemickým pohonem se dále nedostaneme

Stanislav Brabec,2011-05-30 23:03:37

Já si myslím, že let k Marsu by byl technicky realizovatelný již v minulém století, pokud by nebyl poslán k ledu projekt Orion, a s ním i všechny ostatní projekty využívající jadernou energii.
http://en.wikipedia.org/wiki/Project_Orion_(nuclear_propulsion)
http://www.distantworlds.wz.cz/DisWorlds1-2/Clovek/Oriong.htm

S chemickými raketami se dostaneme s vypětím všech sil na Mars, možná i o malý kousek dále ve Sluneční soutavě. Uvažovat o stoletých mezihvězdných letech rychlostí za pomoci chemických raket letících pár desítek kilometrů za sekundu je masochismus.

Jaderný pulzní pohon naproti tomu skrývá řádově vyšší možnosti výkonu i rychlosti. Jeho realizovatelnost nenaráží na technické problémy, ale na problémy politické. A navíc, čím větší raketa, tím lépe vychází konstrukce.

Odpovědět


Jaderné zdroje pro vesmír

Vladimír Wagner,2011-05-30 23:36:11

Ono s těmi jadernými zdroji pohonu to není až tak jednoduché. Využívat je můžete až v meziplanetárním prostoru. Jejich vývoj je náročný a jsou nutné pro velké úkoly. Tedy, pro "jednu cestu" na Mars se nevyplatí, to by asi bylo rozumnější vystačit s chemickými zdroji, ale pokud by se ldstvo rozhodlo postupně se na Marsu "zabydlet", tak by se bez nich neobešlo. Podrobný rozbor zde: http://ojs.ujf.cas.cz/~wagner/popclan/sondy/jadernezdroje.html
Článek je i na Oslovi, ale momentálně je bez obrázků a s narušenými indexy.

Odpovědět


Orion

Stanislav Brabec,2011-06-02 22:06:04

K čemu je uspořádat jedinou výpravu na Mars s vypětím všech finančních prostředků? Dokázat si, že to dokážeme? To už se udělalo jednou při cestě na Měsíc. A od té doby tam již téměř 40 let nevkročila lidská noha. Nestavíme tam meziplanetární lodě, netěžíme tam helium 3, nestavíme solární elektrárny. Jako bychom tam nikdy ani nebyli.

Má představa ideální kosmické nákladní dopravy budoucnosti je orbitální výtah na cestu ze Země a navedení na únikovou dráhu, a v dostatečné vzdálenosti pak spustit jaderný pohon.

Zmíněný systém Orion byl postaven na bázi technologií 60. let minulého století, a tenkrát byl údajně již byl ve značném stádiu rozpracovanosti. Dokonce snad měl v rámci některého z letů na Měsíc v projektu Apollo startovat prototyp.

K vašemu článku: Některé zdroje uvádějí, že testovací lety se prováděly za pomocí chemických explozí, ale testy odolnosti odrazné desky se prováděly při pokusných jaderných výbuších. Právě z těchto testů prý pochází návrh použít na ochranu odrazné desky olej - ten velmi dobře chrání kov odrazné desky před odpařováním.

Odpovědět

Projekt o Marsu nemluvi

Petr Chalupa,2011-05-29 15:53:52

zminuje "a journey between the stars", Mars je zminen na Wikipedii a v novinovych clancich. Jedno periodikum pise v prekladu : "... bude to mozna Mars ?"
Zajimave cteni, ale zavadejici. Asi neni pro Osla - Objective Source, dobre cerpat z Wiki a z denniho tisku bez overeni.

Odpovědět

Projekt mi přijde

Tomáš Bartoň,2011-05-29 12:46:38

dost šílený na to, aby byl zástěrkou pro cokoli co se dokáže vylíhnout v chorých mozcích vojenských globálních stratégů. Nemá cenu uvádět tu všechna úskalí, spíš by mě zajímalo co DOOPRAVDY je důvodem že takovýto projekt jede dál...??

Odpovědět

K žádné takové misi nedojde.

Jan Blažej,2011-05-29 08:05:23

Lidstvo zmítané krizemi a pořád se zvětšujícími problémy brzy opustí tyto fantasmagorie.

Odpovědět


Karel Š,2011-05-29 11:32:46

Lidstvo "zmítané problémy a krizemi" už si ani nepamatuje co to skutečné problémy a krize jsou. Myslím krize jako španělská chřipka nebo druhá světová válka. Ve skutečnosti se v této "krizemi a problémy zmítané" době máme líp než jsme se měli kdy v historii. Čeho ale máme nadbytek je novodobých proroků, vesměs slibujících konec světa.

Odpovědět

Chyba a nepresnost v clanku

Martin Hodan,2011-05-29 04:28:10

Myslim si, ze mate chybu v clanku.
Cesta k Marsu netrva 100let. To co pise NASA je projekt generacni 100lete lodi pro let k nejake vhodne nejblizsi hvezde, ktera ma planetu podobnou Zemi. Cili planetu, schopnou udrzet komplexnejsi zivot. Kepler uz tusim nejakou vhodnou planetu nasel.
Melo by jit o kolonizaci te planety.
Jestli jsem to pochopil spravne, tak by to melo byt neco jako lod Elysium ve Sci-Fi filmu Symptom Pandorum. Kdyz uz pisi o tomhle filmu, zajimave je, ze predstavitelka Nadie, herečka z blizke Saske Mittweidy Antje Traue sice predstavuje ve filmu vedkyni-biolozku, ale v realu se zajima o jine hobby, DL7Jxx je jeji HAM-call :)

A pokud NASA (s dalsima agenturama dohromady) postavi nejakou generacni lod pro novodobe Adamy a Evy, tak doufam, ze ji nepojmenujou Elysium jako v tom filmu.

Wikipedie: Elysium neboli Elysion bylo součástí podsvětí. Podle představ lidí antického světa se právě tam odebíraly duše počestných lidí. Elysium proto též přeneseně chápeme jako útočiště.

Podle Homéra to bylo sluncem zalité místo na této straně oceánu, podle Hesioda ostrov duší, podle Pindara je na tomto ostrově palác Krona (Saturna). Podle Vergilia se zde setkal Aineiás se svým otcem Anchísem.

Na Marsu byla po tomto názvu pojmenována štítová sopka Elysium Mons.

Zkratka by to nebyl pekny nazev pro lod, jenz by mela splnovat nadeje lidstva na nove lidstvo zalozene nekde do 30LY od SOL.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace