Rorýsí křídlo a holub v roli kameramana  
Výroční konferenci pořádané Společností pro experimentální biologii, která se konala v Glazgow, vévodily létací "stroje".

 

Zvětšit obrázek
Znázornění pohybu letek rorýsů při pomalém letu vpřed. (Kredit: William Thielicke)

 

Zvětšit obrázek
Prototyp MAV. (Kredit: William Thielicke)

Známe je jako švitořící akrobaty proplétající se vysokou rychlostí mezi paneláky. Rorýsi (Apus apus) jsou v ptačí říši jedni z nejlepších letců a právě jimi se nechali inspirovat němečtí technici z Biomimetického inovačního centra, když tvořili nový univerzální design létacího mikrostroje (MAV). Rorýsí tvar křídel by měl přinést jak rychlost, tak možnost plachtění. Hlavní výhrou ale má být možnost rychlého manévrování ve stísněných prostorách. William Thielicke, autor projektu “Swift” (anglicky rorýs), předvedl včera ve Velké Británii účastníkům konference v Glasgow první výsledky testů modelu.


Malých létacích strojů s pevnými křídly je již hodně a vyskytují se v řadě velikostí a tvarů. Jejich výhodou je, že jsou energeticky úsporné. Všechny ale trpí jistou neohrabaností – mají malou manévrovatelnost. Nový dizajn s propracovanou “fyziologií” pohybu odkoukanou od rorýsů, by měl u další generace těchto strojů obě vlastnosti zkloubit – úspornost letu s vysokou ovladatelností ve stísněných prostorách. Předvedení stroje vybaveného kamerou je údajně již v přípravě. Snad to tentokrát již vyjde a nezůstane to dalších pět století jen na papíře, jako tomu bylo v případě jistého Leonarda, jehož model se od toho včerejšího v Glazgowě zase tak moc nelišil. 

 

Mechanismus létacího stroje s pohyblivými křídly (Kredit: Leonarda da Vinci 1490) Kodex o letu ptáků Biblioteca Reale, Turín

VIDEO: Zkoušky prototypu opisují stejné křivky

 

Technici z Harvardu se letos na konferenci svým kolegům pochlubili cvičenými opeřenci. Jejich svěřenci létali přes umělý les s kamerou na hlavě. Podle vedoucího projektu Huai-Ti Lina není holubí filmařina samoúčelná, neboť dává představu, co všechno by musel zvládat personál u řídícího pultu malých létacích strojů, pokud by chtěl řídit stroj schopností poštovního holuba. Podle všeho to je nad naše schopnosti a mnohem pravděpodobnější je, že většinu toho budeme muset nechat na miniaturních autopilotech. I ti se ale od holubů budou muset hodně učit, aby se jinak technicky vynikající stroje nerozplácly hned na první haluzi, která se jim připlete do cesty.

 

Zvětšit obrázek
Kamera: Columba livia f. domestica. (Kredit: Talia Moore)

 

Zvětšit obrázek
Dotáčky v „umělém exteriéru“ Glasgow 1.7.2011. Kamera jede, čeká se jen na „klapku“. Také vám připadá, že s tím umělým lesem v pozadí to kulisáci moc neuhrálí... (Kredit: Talia Moore)

Záběry kamer zaznamenávající pohyby hlavy a pomáhají určit priority, na něž se soustředí ptačí mozek. Presentované výsledky ale spíše budí úsměv - vědci zjistili, že: „ptáci mají tendenci si při letu přes les vybírat tu nejkratší trasu a z lesa vždy vylétají stejným směrem, jako do něj vlétli.“ Poněkud jinak se nám tato samozřejmost začne jevit když vezmeme v úvahu, že vše se děje v rychlostech okolo sta kilometrů v hodině. Při takovém kvaltu již výběr trasy a rozhodnutí kterým shlukům stromů je lépe se vyhnout, protože by se muselo „moc zpomalovat“, a do kterých se zase oplatí vletět a vymanévrovat to, tak to už je frajeřina. Zařízení, které by bylo schopné řídit stroje jako „slepičí“ mozek, aby se stejně rychle rozhodovalo při prodírání se haldou překážek a neomylně se dostávalo na určené místo i po mnoha vynucených změnách kurzu a vše zvládalo tou optimální a nejrychlejší trasou, by jistě našlo uplatnění u vojáků a možná i záchranářů.

 

Pramen: Experimental Biology Annual Conference in Glasgow,  1. – 2. July, 2011.

 

Datum: 03.07.2011 04:09
Tisk článku

Modrý pták - Maeterlinck Maurice
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 110 Kč
cena: 97 Kč
Modrý pták
Maeterlinck Maurice

Diskuze:

Optimálni,

Josef Straka,2011-07-03 21:40:40

optimálnější, nejoptimálnější, jak pružná je naše česká řeč ...

Odpovědět


Diky

Josef Pazdera,2011-07-03 22:15:41

Někteří jsme tak rigidní, že to s tou pružností přeháníme. Díky za echo. Opraveno.

Odpovědět


Mno...

Jirka Veselý,2011-07-05 20:48:42

Sice chápu, co myslíte, a vlastně s tím i souhlasím, ale přeci...
Ve správně navrženém skleníku mají rostliny optimální podmínky, nicméně ty blíž u lampy nebo u trysky zavlažovače je mají ještě optimálnější. A určitě tam najdeme jednu o gram těžší okurku než ostatní, a ta holt měla ty podmínky přeci jen nejoptimálnější... Nebo ne? ;-))

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace