Vojenský kluzák letěl dvacetkrát rychleji než zvuk  
Ministerstvo obrany USA zveřejnilo informace o letu bezpilotní střely letící nad Tichým oceánem rychlostí 24 000 kilometrů v hodině. Jde o zbraň, která by měla americké armádě dát možnost do hodiny zasáhnout jakékoliv místo na Zemi.


 

Zvětšit obrázek
Vypočtený tvar kluzáku a jeho ověřování ve vzduchovém tunelu. (Kredit: DARPA)

Falcon Hypersonic Technology Vehicle 2 (HTV-2) je výsledkem mnohaletého výzkumného programu, jehož cílem bylo zhotovení prostředku umožňujícího dlouhotrvající hypersonický let.

Regina E. Duganová, ředitelka agentury amerického ministerstva obrany DARPA s rozpočtem přes 3 miliardy dolarů. (Kredit: DARPA)

Rychlost takového letadla je dvacetkrát větší než úsťová rychlost kulky vystřelené z pistole a to s sebou nese tři okruhy problémů, které vývojoví pracovníci museli řešit – aerodynamický tvar, materiál který by odolal vysokým teplotám, navigaci a řízení. První z úkolů byl nejlehčí. Stačilo zapojit výkonné počítače a modelováním zjistit optimální parametry pro rychlost 22x vyšší, než jakou létají dopravní trysková letadla. Počítačem vygenerovaný tvar podobný hrotu šípu byl pro jistotu ověřován ve vysokorychlostním vzduchovém tunelu. Větší problém představovaly vysoké teploty, které zahřívají povrch tělesa na asi 1900 stupňů Celsia. To je více než kolik je v pecích, kde se taví ocel. Pod skořepinou vnějšího pláště je přitom potřeba, alespoň po určitou dobu, udržet teplotu proti níž nic nenamítají elektrotechnické součástky ovládající navigaci a systém řídících trysek. Tento úkol se konstruktérům podařilo vyřešit použitím kompozitních materiálů na bázi uhlíkových vláken. Na způsob vypořádání se s posledním úkolem – navigací v průběhu letu, jsou technici DARPA nejvíce skoupí na slovo a uchylují se k nicneříkajícímu přirovnání o řízení monopostu na trati plné výmolů při rychlosti přes dvacet tisíc kilometrů v hodině.

 

Zvětšit obrázek
Požadavek na plášť střely oodpovídá „rukavici“, v níž se vám nenadělají puchýře, ani když se polijete roztaveným železem. (Kredit: DARPA)

První zkušební let šípovitého kluzáku se uskutečnil 22. dubna loňského roku a trval devět minut. HTV-2 se při něm po dobu 139 sekund pohyboval rychlostí v rozmezí 17 - 22 machů. Cílem bylo ověřit trajektorii pro další plánovaný let, udržet po celou dobu s kluzákem kontakt a řídit jeho sestup. Druhý z plánovaných pokusných letů, který měl být posledním zkušebním, se uskutečnil před několika dny. Startovalo se ze základny Vandenberg Air Force Base v Kalifornii a protože se v podstatě jedná jen o tryskami směrované křídlo, asistovat při tom musel Minotaur 4.

Zvětšit obrázek
Karbonový kompozit musí odolat teplotě 1900 stupňů Celsia. (Kredit: DARPA)

Raketa stroj vynesla do výšky okolo sta kilometrů nad zemský povrch. Sestupu této střely z hranice vesmíru kam je vynesena raketou, musí nejprve napomoci pomocný modul opatřený raketovým motorem. Po jeho odpojení se kluzák vrchní vrstvou atmosféry již prodírá jen díky gravitaci. Při nynějším pokusu ale něco selhalo a místo toho, aby kluzák nějakou dobu klouzal a pokračoval v řízeném letu, po třech minutách neslavně skončil ve vlnách oceánu. Tam údajně navedl neřízené těleso destrukční mechanismus.

 

 

Podle vyjádření Reginy E. Duganové, ředitelky společnosti DARPA, kluzák při sestupu dosáhl rychlosti dvaceti machů a předal řídícímu středisku důležitá data, která bude možno využít při případných dalších hypersonických letech. I když se střela nechovala podle představ a odmítla se nechat řídit, totálním nezdarem to představitelé DARPA neoznačují.

Zvětšit obrázek
Kluzák, nebo střela trpělivě čekající na povel, aby v případě potřeby překvapila protivníka, ať už se ukryje kdekoliv.

Duganová ospravedlňuje nezdar tím, že jde o novátorství ve zcela neprobádané fyzikální oblasti, kde každý poznatek je světovou novinkou. Pokud se hovoří o testech hypersonických letů (což je každý let nad 5 machů), vždy se prý jedná o časový úsek v řádech sekund až minut. Chris Schulz, manažer projektu HTV-2 také hovoří o tom, že tři minuty supersonického letu je výsledek odpovídající nákladům. Ne všichni jsou ale téhož mínění jako paní ředitelka a její mluvčí. Lid prostý se vyjadřuje sprostě a jen zřídka lze na  sociálních sítích najít lichotivější hodnocení. Ty z přívětivějších komentářů oceňují, jak rychle se nejrychlejšímu letadlu, jaké kdy člověk vyrobil, podařilo za jásotu válečníků přesunout z kapes daňových poplatníků miliardu dolarů na dno Pacifiku.


 
Pramen: DARPA

 

 

Porovnání rychlostí přepravního letounu C-5 (0,6 Machů), stíhačky F-18 (1,5 Machů) a kluzáku HTV-2 (20 Machů).

 

 

Amatérské video zachycující test kluzáku dne 11. srpna 2011.


Datum: 28.08.2011 23:12
Tisk článku

Krtek a raketa - Miler Zdeněk, Miler Zdeněk
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 229 Kč
cena: 194 Kč
Krtek a raketa
Miler Zdeněk, Miler Zdeněk

Diskuze:

Ať se na mě paní ředitelka tak nemračí, sundá si

Josef Hrncirik,2011-09-03 13:46:36

aspoň korále. Nebo se na ni začnu mračit já. Zatím jsem za svou práci nic nedostal, jejich produkci nevěřím a o dolaru .....

Odpovědět

Pokuste se prosím krásnou " ředitelku"

Josef Hrncirik,2011-09-02 20:02:35

strategického vojenského výzkumu zeptat na něco, co ji uvede do rozpaků. Pochopitelně z fyziky (letu kluzáku). Jinak Vy budete prchat před tunguzským ... ? a Ona si bude myslet, že jste ...? Prostě pomožte Jí i Sobě!

Odpovědět

Nesmíte své sny stavět na nesplnitelných

Jaroslav Santner,2011-08-31 21:29:00

Odpovědět


Co se zdá nesplnitelné Vám,

Lukáš Klazar,2011-09-01 21:30:50

nemusí být nesplnitelné pro jiné ;)

Odpovědět

Jak jednoduché!

Jaroslav Santner,2011-08-31 08:54:35

Oba letící objekty jsou limitovány 1. kosmickou rychlostí. "Budeme-li uvažovat pohyb tělesa v těsném blízkosti povrchu Země, bude vk přibližně 7,9 km/s (viz Wiki)." Těsně pod tímto limitem létají všechny balistické rakety. Pro dobu jejich letu není rozhodující, jak daleko poletí, ale to, jak vysoko vyletí.To určuje rychlost na konci hoření RM. Těleso na kruhové dráze kolem Země ji obletí kolem dokola za 90 minut (měřeno na povrchu Země 40 000 km). Půlku uletí za polovic. Proč by létal dál, když na to má na vzdálenější cíl blíže v protisměru. Zároveň bych chtěl odpovědět i na další námitku. Raketa není řízena(pokud pomineme volbu okamžiku ukončení tahu RM). Řízena je až sestupná dráha samotné hlavice. Ta dělá něco podobného, jako zmíněný kluzák, ovšem v podstatně omezenějším rozsahu. Pořád mě uniká ta výhoda kluzáku. On totiž nemůže z principu příliš dlouho letět v atmosféře tou maximální rychlostí, i když se může svobodněji rozhodovat, kam až doklouzá (stále pomaleji a pomaleji, až se propadne a poletí dolů jako brambora). To je osud všech kluzáků bez ohledu na státní příslušnost.

Odpovědět


zřejmě Vám uniklo to podstatné

Pavel Brož,2011-08-31 09:40:27

Fundamentální nevýhoda mezikontinentálních balistických raket je v tom, že místo jejího dopadu je dáno už počátečním tvarem balistické křivky. Je to naprosto zásadní pro systémy včasného varování, a je to jeden z důvodů, proč se i přes obrovské náklady a původní smlouvu ABS, která vývoj protiraketových zbraní zakazovala, stále vrací do hry systémy na ničení balistických raket. Tyto systémy mohou fungovat pouze za předpokladu, že mezikontinentální raketa výrazně NEMĚNÍ dráhu svého letu.

A teď chci konečně slyšet ty argumenty, tj. která ze současných zbraní umožňuje výrazně měnit parametry svého letu a letět rychlostí srovnatelnou s tím kluzákem. Zatím jsem si od Vás přečetl nepotřebnou informaci z Wikipedie, na kterou nepotřebuji vyhledávač, na to stačí středoškolská fyzika.

Odpovědět


Nesmíte své sny stavět

Jaroslav Santner,2011-08-31 21:45:00

na nesplnitelných předpokladech. Většina hlavic strategických střel manévruje a hodně jich je vícenásobných. Jejich výhodou je, že již v současné době dosti úspěšně létají, což se o Vašem oblíbeném kluzáku dá zatím tvrdit jen s velkou nadsázkou. Vytvořit několik manévrujících cílů už nedovede vůbec. S výraznou změnou trajektorie to bude taky dosti choulostivé. Zkuste si spočítat, při jakém manévru se přelomí, při jakém úhlu sestupu se odrazí od hustších vrstev atmosféry a při jakém naopak shoří jak sirka. Zbude Vám dosti úzký tunel, né nepodobný dráze hlavice balistické rakety. Pak mě zkuste znovu ohromit. Prosím ale praktické výsledky. Marketingové bláboly a politické proklamace zásadně nečtu.

Odpovědět


no tak teď jste mě dostal :-)

Pavel Brož,2011-09-01 00:00:51

Pane Santnere, kam že se odrazí při sestupu suborbitální rychlostí ten kluzák? Vy jste se díval na film Apollo 13 a zanechalo to ve Vás hluboký dojem, je to tak?

Jediné, v čem Vám mohu dát částečně za pravdu, je že dnes už existují kvazibalistické systémy s částečně manévrujícími hlavicemi, např. Bulavu (která je ovšem stále ještě ve vývoji, 7 ze 16 testů bylo neúspěšných) lze považovat za systém částečně konkurentní k tomu kluzáku: http://en.wikipedia.org/wiki/Bulava. Ostatní systémy se s proponovanými parametry toho kluzáku nemohou rovnat, buď v rychlosti, nebo v doletu, nebo v manévrovatelnosti.

Nicméně rozveďte prosím tu Vaši originální myšlenku - kam že se tedy odrazí ten kluzák sestupující suborbitální rychlostí z výše 100 km? Jak že je to teda s tím úzkým tunelem, kterým podle Vás ten kluzák musí letět?

Odpovědět


Napadá mě proč do atmosféry...

Enders Xenocida,2011-10-02 11:15:07

Třeba je to ochrana před EMP, + optické senzory na orbitě kluzák neuvidí a možná i potenciálně rychlejší odvedení náboje z povrchu rakety.. pokud někde poblíž nějaká atomovka bouchne.

Odpovědět

smekám před trpělivostí paní Gregorové

Pavel Brož,2011-08-29 22:40:16

někdy to je skoro na trnovou korunu.

Mimochodem, nerad bych vzbudil dojem, že téma článku se mi třikrát zamlouvá. Osobně si myslím, že military webů je dost. Nezpochybňuji, že vojenský výzkum v minulosti mnohokrát posunul meze technologií, ale nepřeceňoval bych to, zvláště v současné době. Osobně se mi mnohem více zamlouvá situace, když peníze daňových poplatníků jsou převážně tahány na jiný, než vojenský výzkum. V tomto máme asi bohužel s Josefem trošku rozdílný vkus.

Odpovědět


ops, špatně zařazeno

Pavel Brož,2011-08-29 22:42:04

omlouvám se, předešlý příspěvek měl být zařazen za příspěvek pana Dvořáka níže

Odpovědět


Naštěstí zde existují i vděční čtenáři.

Lukáš Klazar,2011-09-01 21:09:44

S jistotou jeden. A ten uvítal informace o nezdařeném testování hypersonického kluzáku. Kdo ví. Třeba i před takovými 70-ti lety žili lidé s Vaším názorem, kteří vojenský výzkum odsuzovali. Se skončením 2. světové války by všechny výdobytky vojenské mašinérie zavrhli, dnes bychom jaderné štěpení měli za zakázanou látku a pohled na Zemi by byl výškově omezen na pár kilometrů. A o nějakém kafrání přes internet a (militantním?) jedinci, který se zde do Vás naváží, byste si mohl nechat akorát zdát ;)

Odpovědět


to jste mě špatně pochopil

Pavel Brož,2011-09-01 22:09:20

Jsem realista, vím, že vojenský výzkum byl, je a bude. Nevěřím, že by dokázala přežít jakákoliv vyspělá civilizace, která by byla striktně pacifistická. Jednoduše by se stala obětí nějaké jiné, nepacifistické civilizace. To je dost možná nevyhnutelný důsledek evoluce.

Něco jiného je jestli to obdivujeme. Zde zmíněný kluzák není ničím jiným než sofistikovanějším návratovým modulem pro jaderné hlavice, těžko pro něj totiž najdete za ty peníze vojensky výhodnější využití. Tyto moduly (MARV) mají právě dodat jaderným hlavicím vypouštěným z mezikontinentálních raket schopnost manévrování. Zatím jich ale moc není, mají omezené možnosti nebo nejsou spolehlivé. Tento kluzák dost možná představuje novou generaci těchto zbraní.

Sdílím názor profesora kybernetiky Kevina Warvicka, který se s despektem vyjadřuje o vojenských vědcích, jejichž pracovní náplní je při stejné hmotnosti zefektivnit jadernou hlavici, aby místo jednoho miliónu lidí zabila milióny dva. Co myslíte, našli by se vděční čtenáři za takovýto článek?

Odpovědět

Vetší snůšku marketingových blábolů přináší už jen

Jaroslav Santner,2011-08-29 20:49:57

Aktuálně.cz. Naprosto nechápu, proč se v celém článku operuje s rychlostí udávanou v Mach, když se kluzák pohybuje v rozmezí výšek O až 100 km. Má vůbec autor představu o tom, jak se v tomto intervalu mění Machovo číslo při konstantní rychosti v km/hod nebo m/s? Pokud vezmeme za bernou minci rychlost 24 000 km/hod, vyjde nám v maximu rychlost 6,66 km/s. Asi bude dost obtížné vysvětlit, oč je to výhodnější než klasická balistická střela, zvláště tehdy, když ten kluzák bude muset vynést do výšky 100 km balistická raketa. Daňoví poplatníci v USA asi nejsou příliš kovaní v balistice, ale jako tunel na státní pokladnu je to geniální. Já jsem zvědav, kdy to Vondra zadá nějaké zahraniční firmě jako zakázku na přepravu českých jednotek rychlého nasazení.

Odpovědět


konkrétní protipříklady?

Pavel Brož,2011-08-29 21:23:51

Můžete prosím ze stávajících zbraní uvést konkrétní příklad buď:

a) balistické řiditelné střely

anebo:

b) řiditelné střely s rychlostí srovnatelnou s testovaným kluzákem?

Prosím fakta, ne výmluvy.

Odpovědět


Diskuse pana Santnera

Roman Dvořák,2011-08-29 21:34:36

http://www.osel.cz/index.php?clanek=5177&akce=show2&dev=1

Odpovědět


balistická a řiditelná střela?

Miroslav Novak,2011-08-30 18:32:32

Taky priklad predsa nemože dat nikto. Ak ma moje vzdelanie v obore raketova technika neklame (som mimo obor od promocii), potom raketa, ktora je riaditelna uz nemoze byt z principu balisticka. Ta leti po balistickej krivke. Preto ma tento privlastok.

A naozaj, klobuk dolu pani Gregorovej.

Prajem prijemny den
miro novak

Odpovědět


jistě, o tom to taky je

Pavel Brož,2011-08-30 19:19:43

Když už někdo na základě srovnání rychlostí argumentuje, že to není o nic lepší než balistická střela, tak by měl taky říct, že balistická střela není řiditelná. A naopak že řiditelné střely jsou na tom rychlostně podstatně hůř. Takže tento kluzák se evidentně pokouší skloubit od obého něco.

Ale jak už jsem uvedl, nejsem toho fanda. Nemůžu si pomoct, ale když čtu o nějakém vědeckém objevu, tak se mohu oprostit od toho, kdo ho objevil, protože je to věda. Když čtu totéž o zbraních, mám problém. Kdyby ten kluzák vymysleli třeba Číňani nebo Íránci, tak mám si snad říct "to jsou koumáci, když to dotáhnou, tak budou moci zasáhnout cokoliv odkudkoliv, šikulové"? Domnívám se, že by se osel měl těmto tématům vyhýbat.

Odpovědět


Vyhýbat?

Stanislav Sykora,2011-08-30 20:11:34

Pane Broži, myslím, že by se měl Osel vyhýbat psaní o geneticky modifikovaných organismech, ne výzkumu na poli technickém. Vojenství je jen jedním jeho segmentem a nevím proč by to mělo být tabu.

Odpovědět


Je to jen můj osobní názor

Pavel Brož,2011-08-30 21:25:39

Je to ale o zaměření toho kterého média. Několik let odbírám Scientific American. Co myslíte, kolik podobných článků jsem v něm za ta léta našel? Já mám za to, že ani jeden, pokud jsem ale nějaké takové přehlédl, usvědčete mě prosím z omylu. Léta už jsem nebyl na webu časopisu Science, ale také si nepamatuji články o zbraních. Anebo si vemte český časopis Vesmír. Ani jedna zbraň, zajímavé. Samozřejmě, v přírodovědně orientovaném časopise není důvod, aby tam byla technika. A to je o tom zaměření.

Léta jsem odebíral VTM, kde se to články o zbraních jen hemžilo, a po pravdě řečeno mi to zase tolik nevadilo, protože to byl jiný profil toho média. Ten profil, ten si určuje Josef Pazdera sám, já či kdokoliv jiný mu k tomu můžeme pouze sdělit svůj názor. A můj názor je ten, že bych byl mnohem radši, kdyby osel šel spíše ve šlépějích časopisů, jako je Scientific American nebo Science, než ve šlépějích VTM.

Ale toť jen můj názor, každý může mít svůj vlastní.

Odpovědět

nikoliv let, ale krátký neřízený pád

Josef Hrncirik,2011-08-29 04:02:28

Je to čistě vojenský projekt, vytváří klamavou reklamu a lid je prý nemá rád. Vůbec se lidu nedivím. Navigace je snad jen zjišťování polohy, nikoliv její změna, ale mohu se zaujatě mýlit. Řídit, či korigovat směr letu tryskami mi připadá v atmosféře zbytečně příliš energeticky náročné, jako kluzák to může používat kormidla. Místo potřebných 60 min to klouzalo, padalo požadovanou rychlostí neřízeně pod zcela jiným )úhlem minuty 2. Klouzání raketoplánu není tak dlouhé, ale určitě trvalo déle než 2 minuty. Píši ale spíše proto, že si myslím že celkově nemají kvalitní lidi ani peníze. Představa, že může fungovat,(natož využitelně) kosmický výtah je podle mě naprosto směšná. Možná,ale,že se to již, či nikdy vážně netvrdilo/í. Prostě mám pocit, že min 50% hitech článků má v sobě dosti závažné chyby nebo nedostatky

Odpovědět


Že je projekt čistě vojenský neznamená,

Lukáš Klazar,2011-09-01 20:48:38

že poznatky z něj získané nebudou využitelné v civilní sféře. Tak jako tomu bylo v nesčetně případech v minulosti. Tak jako globální katastrofy jsou spouštěčem překotné diverzifikace životních forem na Zemi, tak jsou války spouštěčem řady lidských objevů. Pokud si prostý lid myslí, že vojenské projekty nejsou přínosem, pak je s prominutím velmi hloupý a já, byť se mu s maximálním využitím své empatie nedivím, nejsem ochoten jeho hloupost sdílet a šířit. Myslet si totiž, že živočisný druh, který se od nepaměti mlátil vším, co mu přišlo pod ruku, se vyvine v bezkonfliktní společenství, je fatální omyl. Kritizovat vojenské projekty hned po prvních neúspěších si naštěstí vyhraňuje jen onen prostý lid. Řídit se podle jeho "odborných" závěrů, pak se lidstvo dodnes nepodívalo do vesmíru. A co se týče vašich postřehů např. o využití kormidel při rychlosti překračující 20 machů, nevím, zda nejsou stejně zcestné jako ty o vědeckém a finančním zázemí podobných projektů.

Odpovědět

Blackbird

Roman Dvořák,2011-08-29 00:02:43

Letadlo Lockheed SR-71, známý jako Blackbird je z titanu a odolává teplotám až 300 °C. Blackbird je držitelem mnoha rekordů, v roce 1965 dosáhl rychlosti 3 331,51 km/h a ustáleného letu ve výšce 24 462 m. Jiný Blackbird zase urazil 3 869 km za 68 minut, tzn., že průměrná rychlost byla něco okolo 3 400 km/h. Žádný z SR-71 také nebyl nikdy sestřelen.

Odpovědět

Rychlost kulky z pistole

Ondi Vo,2011-08-28 23:46:10

Jen narychlo : http://warfare.wz.cz/pistole.html
HTV-2 by tedy měla rychlost 20 krát vyšší, než kulka z pistole.

Odpovědět

třikrát menší než rychlost kulky z pistole ?

Pv Lupus,2011-08-28 23:33:08

Spíš třikrát větší, nebo i víc, ne ?

Odpovědět


jj

Josef Pazdera,2011-08-29 03:00:09

Pravda, pravdoucí. Rychlost toho létajícího vehiklu je 7x vyšší, než jakou mají moderní protiletadlové střely, například RBS 70 od švédské firmy SAAB Bofors Dynamics, kterými disponuje i naše armáda. Ty totiž létají rychlostí okolo 3 machů. V porovnání se střelou z pistole je kluzák dokonce dvacetkrát rychlejší.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace