Krátkoperiodické komety zdrojem vody pozemského oceánu?  
Herschelova vesmírná observatoř objevila na svižné kometě Hartley 2 vodu se stejným obsahem deuteria, jaký je v našich mořích. Právě takové komety nám asi během vzniku planety dopravily významnou část oceánu.

Zvětšit obrázek
Voda na kometách je stejná jako v oceánu. Kredit: NASA/JPL-Caltech.

Stačí letmý pohled z okolního prostoru a není vůbec žádných pochyb o tom, že žijeme na modré planetě. Oceán totiž zabírá celých 71 procent zemského povrchu a to i přesto, že žijeme v chladném světě ledových dob, kdy je část oceánu zamrzlá do gigantických ledovců a hladina moří je proto nezvykle nízko.

Zvětšit obrázek
Hodně modrá planeta. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

Na povrchu Země je tedy očividně spousta vody. Voda jako taková přitom není ve vesmírném prostoru nijak vzácná. Dalo by se vlastně říct, že vesmír je plný vody. Možná už relativně brzo po splácání ranné Země při vzniku Sluneční soustavy byla na povrchu Země snesitelná teplota a kapalná voda. Vypovídají to nejstarší známé geologické nálezy – slavné krystaly zirkonu z Jack Hills v západní Austrálii, alespoň pokud jsou naše úvahy správné. Podle toho co víme, tyhle krystaly mohou vzniknou jedině v prostředí s kapalnou vodou. Otázkou je, kde se vlastně ta všechna voda oceánů vzala.


Voda byla bezpochyby hojně zastoupená v materiálu, z něhož Země vznikala a mohla se z něj různými, více či méně důvěryhodnými způsoby uvolnit. V této souvislosti se mluví o mineralizaci, fotolýze vody zářením anebo třeba fotosyntéze provozované dávnými organismy. Také mohla zkapalnět z mračen vodní páry, která snad tehdy obalovala Zemi. Anebo je minimálně z části mimozemského původu a na Zemi ji jako meziplanetární zásilková služba dopravily komety s asteroidy.

Zvětšit obrázek
Oceán se naplnil z vesmírných zásob. Kredit: NASA/JPL-Caltech.

Kometárnímu původu většiny vody pozemských oceánů ale až donedávna odporovala měřením charakteristik vody na kometách, jako například na Hyakutake, Hale-Bopp a Halleyově kometě. Podle nich totiž voda z komet obsahovala dvakrát víc deuteria, v podobě těžko nebo polotěžké vody, než voda pozemského oceánu. V takovém případě by ke vzniku oceánu prý mohla přispět maximálně z deseti procent. Není tím sice řečeno, že se izotopové poměry ve vodě Země či komet nemohly za miliardy let historie změnit, ale mezi odborníky to nedělalo dobrý dojem.


Zvětšit obrázek
Herschelova vesmírná observatoř. Kredit: NASA, Wikimedia Commons.

Dariusz Lis z Caltechu v Pasadeně a jeho kolegové teď ale v prestižním časopise Nature přinášejí doklad, že i komety mohou obsahovat vodu s poměrem izotopů vodíku blízkým pozemskému oceánu. Badatelé využili služeb Herschelovy vesmírné infračervené observatoře a prostudovali koma, čili velmi řídkou atmosféru kolem skromné krátkoperiodické komety Hartley 2 (103P/Hartley), obíhající Slunce jednou za 6,45 roku a pocházející z Kuiperova pásu nebo spíše z Rozptýleného disku, říše ledových planetek prolínající se zvnějšku s Kuiperovým pásem. Herschel zachytil stopy vody a k překvapení všech zúčastněných nalezl vodu s poměrem deuteria a klasického vodíku, který je blízký poměru v pozemském oceánu. Odborníci doposud předpokládali, že krátkoperiodické komety budou mít vodu s poměrem izotopů vodíku naopak ještě méně podobným pozemskému oceánu.


Zvětšit obrázek
Dráha komety Hartley 2 v prostoru Sluneční soustavy. Kredit: Michael Grove.

Před kometou Hartley 2 byl obsah deuteria ve vodě proměřen u celkem pěti komet. Všechny ale obíhají Slunce po závratně dlouhých drahách a zřejmě vesměs pocházejí z tajemstvím stále opředeného Oortova oblaku na periferii Sluneční soustavy. Teď se zdá, že vedle kamenných asteroidů, na nichž se našlo určité množství vody se správnými izotopovými poměry, by mohly být významným zdrojem vody pozemského oceánu i ledové komety z Rozptýleného disku či Kuiperova pásu. Musela to tehdy být opravdu zajímavá doba, když na mladou Zemi padaly ledové komety a asteroidy a tvořily tak dnešní okouzlující bazén, plný barevného života a slané vody.


Prameny:

NASA, Jet Propulsion Laboratory News 5.10.2011

Nature 478: 218-220, Wikipedia (103P/Hartley, Origin of water on Earth).

Datum: 14.10.2011 19:57
Tisk článku

Karolína Herschelová - Hoskin Michael
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 254 Kč
Karolína Herschelová
Hoskin Michael
Související články:

Dvě komety v dohledu     Autor: Dagmar Gregorová (08.09.2018)
V kometě je prokázána další klíčová ingredience pro vznik života     Autor: Josef Pazdera (29.05.2016)
Obří komety jako hrozba civilizace     Autor: Josef Pazdera (24.12.2015)
Odkud se vzala voda na Zemi?     Autor: Josef Pazdera (16.11.2015)
Na kometě je i molekulární kyslík, a je ho tam "hodně"!     Autor: Josef Pazdera (29.10.2015)



Diskuze:

Pomer deuteria

Michal Lenc,2011-10-18 12:19:32

Tak me napada, vzdyt nemusi hledat presne stejny pomer deuteria jako maji nase oceany. Vzdyt pokud maji nase oceany napriklad obsah deuteria 2% tak klidne mohl vzniknout ze dvou komet kdy jedna mela 1%D a ta druha 3%D. Predpokladam ze tohle tam asi nekoho napadlo, takze treba vsechny ostatni komety maji prilis velky obsah D?

Odpovědět

Osel, osel a další osel

James Bond,2011-10-15 16:41:46

a táhne se za vámi nevonný odér. Nejste schopni ničeho jiného, než tu smrdět.

Odpovědět

Opět

Farrence Kotraphali,2011-10-15 09:49:03

Teď jste ještě zapomněl, jako vždy, udělat reklamu na vaši knihu. Ale na to je vlastně jiný účet...

Odpovědět

Oortův oblak

James Bond,2011-10-15 01:09:52

je zřejmě pozůstatek doby, kdy zažehnuté Slunce vymetlo veškerý atomární a molekulový prach k tehdejší hranici rostoucího MINIVESMÍRU naší Sluneční soustavy. Ta hranice tehdy byla vzdálena od Slunce pod jeden světelný rok. MINIVESMÍR dále rostl, dokud nebyl omezen sférou nejbližších hvězd, tedy do vzdáleností dva a více světelných let. Po čase se VESMÍRY postupně synchronizovaly a spojovaly. Ten pás s velkým zastoupením vody a vodíku je jen jedním z mnoha doplňujících důkazů podstaty našeho VESMÍRU. Dalším podobným je vznik hmoty uvnitř MINIVESMÍRU a odstupňování její hustoty od těžších prvků uvnitř Slunce po "lehčí" planety dále od něho.

Odpovědět


:)

Lukáš Píše,2011-10-15 10:10:46

Tajemsví vesmíru odhaleno a zcela zdarma . http://www.youtube.com/watch?v=7fm5tahumrQ

Odpovědět


Dalšímu 007

Zdeněk Jindra,2011-10-15 11:59:01

S tím asi moc nevyděláte, měl jste se držet osvědčeného konceptu boha.
Jinak "dobrej matroš".

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace