Biosyntetický Jobs  
Určitě přijde. Je jen otázkou času, kdy se objeví na poli biotechnologií a syntetické biologie charismatický vizionář a změní náš svět.

Nebude se jmenovat Jobs, ale pro uplatnění biotechnologií a syntetické biologie v běžném lidském životě vykoná totéž, co udělal Steve Jobs s počítači a komunikačními prostředky. „Biosyntetický Jobs“ nabídne lidstvu tak lákavé vize, že jim nikdo neodolá. V té chvíli přestanou užívat výsledky špičkového výzkumu na poli biotechnologií a syntetické biologie jen farmaceuti nebo šlechtitelé zemědělských plodin. Budeme je mít doma - v kuchyňské lince, v lednici, v obýváku, v ložnici a dokonce i v koupelně a na místě, „kam i císař pán chodil pěšky“


 

Zvětšit obrázek
Steven Paul Jobs
Začal z ničeho, vysokou školu nechal po prvním semestru. Stál u vzniku firmy Apple. Jako jeden z prvních odhadl potenciál myší ovládaného grafického uživatelského rozhraní. Tvrdil, že jeho plat je dolar za rok, ale díky úspěchům s počítače iMac, přehrávače iPod, mobilního telefonu iPhone a tabletu iPad měl v akciích společností Apple a Disney 8,3 miliardy dolarů, patřil k nejbohatším Američanům.
V srpnu letošního roku rezignoval na post šéfa společnosti, 5. října zemřel na rakovinu slinivky.
(Kredit: Flicker, licence CC 2.0)

Těžko říct, jaké vynálezy to budou. I kdybychom to teď věděli, nejspíš by nám připadaly tak fantastické, že bychom je odmítli jako fantasmagorie. Vždyť v době nepříliš vzdálené se pro počítače zpracovávající děrné štítky stavěly speciální budovy a na stolní PC nebo dokonce laptop nepomyslel nikdo. Kdo v celkem nedávné době během postávání ve frontě před telefonní budkou věřil vizi mobilních telefonů? A kdo si ve světě šustících vinylových LP desek uměl představit MP3 přehrávače?
Vše nasvědčuje tomu, že se na biotechnologickou a biosyntetickou revoluci už zadělává. Možná se právě teď „infikuje“ nějaký mladý neortodoxně smýšlející mozek těmi správnými informacemi, jež pak přetaví v revoluční koncepce. V dávných dobách začátků vzestupu Jobse, Gatese a mnoha dalších, nevznikaly průlomové koncepce v srdci elektrotechnických gigantů. Líhly se v garážích a na dalších nepravděpodobných místech, kam se uchýlily velmi schopné mozky, aby uskutečnily své sny. V současné době bují a kvasí „garážové biotechnologie a syntetická biologie“. Nemusí být nutně provozovány v garážích. Krachy bank a dalších obětí hospodářské recese nabídly dostupné prostory dokonce i v newyorských mrakodrapech. Biotechnologové a syntetičtí biologové vyhození z velkých firem nebo studenti, kteří ukončili školu a nemohou sehnat místo podle svých představ, si je pronajímají s nádherným pocitem, že nebudou muset plnit zadání svých šéfů, ale rozjedou ty nejšílenější projekty a zrealizují ty neulítlejší nápady. Vybavení těchto laboratoří často pochází z ukončených nebo zrušených projektů velkých firem. Ty se potřebují zbavit odstředivek, elektroforéz, termostatů, PCR-cyklerů a dalšího harampádí, protože vyklízejí místnosti a buď končí nebo se stěhují do menších prostor. S výpovědí tak dostane nejeden špičkový biolog, genetik nebo biochemik návdavkem i plnou dodávku přístrojů. Jako houby po dešti tak vyrůstají „garážové“ laboratoře zabývající se biotechnologiemi a syntetickou biologií.


Biotechnologie už nám zdomácněly. Podle nejširších definic jde o využívání biologických procesů ve prospěch člověka. Podle takových definic však patří do oboru biotechnologií i kysání zelí. Biotechnologiemi proto obvykle rozumíme využívání biologických procesů, do nichž cíleně zasahujeme na buněčné nebo dokonce molekulární úrovni. Syntetická biologie je obor ještě novější a šťourá do samých základů toho, co vzniklo v přírodě evolucí. Nejde zdaleka jen o dnes tak populární syntézu DNA pro bakterie, jak ji provádí slavný americký genetik Craig Venter se suitou spolupracovníků. Syntetičtí biologové se zabývají vytvářením logických obvodů v živých buňkách nebo syntézou bílkovin s exotickými aminokyselinami, jež pozemské forma obvykle nevyužívají. K legitimním otázkám syntetické biologie patří i to, zda musí mít genetický kód nutně jen čtyři základní písmena a zda by nestálo za to jej o nějaké to písmenko rozšířit.


Na rozdíl od obyvatel garáží, v kterých vyrůstali otcové současného elektronického boomu, už nežijí „osádky“ garážových laborek izolované. Právě přičiněním elektronických novátorů tito lidé komunikují pomocí sociálních sítí. V kyberprostoru vytvářejí „duševní klima“ příhodné pro převratné nápady.
Mnoho lidí na sociálních sítích vede jen nezávazné tlachy. Řada z nich se však vrhá na „mokrou práci“ a na zcela zásadní proměně světa usilovně dřou. Pracují s DNA, restrikčními enzymy, mikroRNA, umělými bazemi a dalšími „hračkami“ moderní vědy. Mnohé „garážové laborky“ si při rozjezdu vydělávají na nájem a provoz pořádáním kurzů, v kterých se školí amatérští zájemci o vědu v základních laboratorních technikách a postupech. Můžeme se jen domýšlet, co taková zkušenost udělá s otevřenou myslí dostatečně talentovaného dvanáctiletého mladého muže nebo slečny. Mnozí se s elementárními znalostmi a dovednostmi vrhají do divokého proudu „do-it-yourslef biology“ čili „biologického udělej-si-sám“. Doma pak vyrábějí svítící bakterie, kultivují houby a šlechtí nová „plemena“ laboratorních potkanů, s nimiž se pak promenují na veřejnosti. Výměna informací a inspirací nabírá zběsilého tempa. Vedle amatérských laiků si do „garážových laborek“ odskakují ve vzácných chvílích volna i studenti ze špičkových týmů, kteří si tu chtějí odzkoušet nápady, na jejichž realizaci není v universitní laboratoři vhodné „společenské klima“.


Všudypřítomný strach z bioterorismu, který infikoval západní společnost s doručením prvních obálek obsahujících „bílý prášek“ spor sněti slezinné alias antraxu, přitom nedovoluje „garážovým laborkám“ riskovat za hranicemi rozumného rizika. Firmy dodávající „součástky“ pro nejrůznější biotechnologické experimenty už dobrovolně vyvinuly důkladný systém, který odhalí potenciálně nebezpečnou objednávku. Místo dodávky podezřelému zákazníkovi expeduje firma udání na FBI. Samotné „garážové laborky“ provádějí u zájemců o biotechnologické kurzy nefalšované školení bezpečnosti práce. V jejich dozorčích výborech sedí nejen nadšenci pro bádání ve stylu „udělej si sám“, ale také státní úředníci, zástupci universit. Dobré vztahy s FBI jsou standardem.
Tento boom „garážových biotechnologií“ je samozřejmě možný jen v zemích, kde to dovoluje legislativa. To, co může celkem bez problémů „skousnout“ agent americké FBI, by přivedlo na pokraj infarktu kteréhokoli z jeho kolegů v zemích Evropské unie. S bruselskými úředními šimly by to rovnou prásklo o zem.


Nevíme, kdy se „Biosyntetický Jobs“ objeví, odkud se vynoří a s jakými vizemi přijde. Můžeme si být jisti jen dvěma věcmi. Zaprvé, určitě přijde. Zadruhé, určitě nepřijde ze zemí Evropské unie včetně České republiky. Doufejme, že aspoň pak procitneme se svých izolacionistických iluzí měnících Evropu na kontinent vyvíjející se mírným pokrokem v mezích zákona. Dokázali jsme to v nedávné minulosti několikrát. Mobilními telefony jsme si zuřivě volali i v době, kdy lékaři nedokázali se stoprocentní jistotou vyloučit negativní dopad mobilů na lidské zdraví a kdy tak velebený princip předběžné opatrnosti jasně velel postavit mobily v Evropě mimo zákon.


Psáno pro Bigbloger a Osel.cz

Datum: 28.10.2011 16:06
Tisk článku

Fejeton Jana Nerudy - Dalibor Tureček
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 265 Kč
cena: 159 Kč
Fejeton Jana Nerudy
Dalibor Tureček

Diskuze:

Autor článku zjevně neholduje sci-fi literatuře

Petr Ba,2011-11-06 06:51:55

jinak by nemohl napsat "na stolní PC nebo dokonce laptop nepomyslel nikdo". Úžasné počítací stroje a samostaně uvažující compjútry se ve sci-fi literatuře objevují již dlouhá desetiletí ne-li staletí před Jobsem.
Co Jobs nepopiratelně udělal, že existující technologie dokázal spojit do vyladěného ekosystému hw+sw a prodal je širokým masám v "nových" produktech. Kdyby to neudělal on, přišel by někdo jiný. Co má ale taky na svědomí je brzdění pokroku sw patenty nebo dožadování se soudní ochrany designu u zařízení stejné třídy, viz. iPad vs. Samsung v Německu. Přitom zase vzal existující zařízení a odladil ho použitím existujících technologií.

Odpovědět

Sepsout je snadné...

Leopold Kyslinger,2011-11-02 17:51:52

Pro Zdeňka Jindru a ostatní epigony: Steve Jobs byl nezpochybnitelným autorem OS Next Step. Co to znamená - to už si mohou prznitelé vzpomínky Na S. Jobse najít na Google.
Je tak snadné prohlásit, že druhý umí (jiným slovem nic).

Odpovědět

co udělal Steve Jobs s počítači?

Barak Obava,2011-10-31 10:17:00

Nic. Zato dokázal masy přesvědčit, aby si s nadšením kupovaly naleštěný prd.

Odpovědět

-

Zdeněk Jindra,2011-10-29 19:53:42

Jobsovy počítače nevznikly v žádné garáži, on jen převzal výsledky výzkumu ostatních a prodal je. Stejně jako Gates. Bez nich by bylo IT na stejné úrovni, jen asi konkurenčnější a chytřejší.
Navíc v současné době se stupňuje legislativní represe na všechno. Takže i kdybyste si v garáži náhodou udělal lék na rakovinu, jako že to není v silách žádného samostatného odpadlíka ze školy, tak vás korporace stejně zlikvidují a za 50 let to možná znovu vynaleznou v Číně a ta americká firma, co to garážovému géniovi vzala, se s tím najednou vytasí s ohromnou slávou.

Odpovědět

Čo máte všetci s tým Jobsom?

Rudolf Dovičín,2011-10-28 19:34:47

Čo vlastne vymyslel?

(Okienkový systém aj myš vyvinuli v Stanford Research Institute.)

Odpovědět


Gratuluji!

Ota Beran,2011-11-04 08:40:41

Podle vašeho vyjádření se zdá, že jste mnohem úspěšnější a vymyslel jste toho nejspíš mnohem více než on. Jen mi vrtá hlavou proč svět zná jeho a ne vás.

Odpovědět

Předběžná opatrnost?

Petr Vrána,2011-10-28 19:07:25

Tak ono u mobilů se mohlo maximálně stát, že by pár (milionů) lidí zemřelo. U kouření je tohle naprosto přijatelné (tedy pro spoustu lidí).
S biotechnologiemi to může dopadnout jako s králíky v Austrálii. Určitá opatrnost je patrně nutná, jak se v článku i přiznává. Také mám pocit, že je jí u nás moc. Na druhou stranu bych to šmahem neodsuzoval.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace