Probiotika střevní mikroflóru neovlivňují  
...zní verdikt nové americké studie.

 

Koncentrované zdraví, nebo daň za důvěru k reklamě? Kdo si na pravidelné dávky víry navykl, jistě by se bez nich cítil hůře. Cílem reklamy je přesvědčit.

Přesně dvacet autorů, 19 amerických vědců ze tři známých univerzit a jeden Francouz z Centra pro makromolekulární biologii v Marseille, zveřejnilo v časopisu Science Translational Medicine výsledky velmi precizně kontrolované studie, jejíž závěry nepotěší ty, kteří se podílejí na gigantickém, reklamou dobře zajištěném výnosném obchodu s probiotickými přípravky. Vědci totiž zjistili, že konzumace „zázračných“  probiotik různých druhů má neporovnatelně  větší vliv na naše peněženky než na střevní mikroflóru. Jinými slovy – nijak ji nemění.


Nathan McNulty, mikrobiolog na Washington University v St Luis přesvědčil sedm párů jednovaječných dvojčat ke spolupráci na výzkumu. Protože tyto sourozenecké páry mají stejný genom, jsou vzácným, intenzivně vyhledávaným objektem zejména porovnávacích studií různého druhu.
McNulty jednoho z každé dvojice požádal, aby po dobu několika týdnů dvakrát denně snědl známý druh probiotického jogurtu s obsahem pěti bakteriálních linií (Bifidobacterium animalis subsp. lactis, Lactococcus lactis subsp. cremoris, Streptococcus thermophilus a dvě linie Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus). 


Úkol dvojčat tedy nebyl nijak náročný ani nepříjemný. To však již nelze říci o členech samotného výzkumného týmu, kteří  museli dělat analýzy bakteriálních genomů ze vzorků stolice všech čtrnácti testovaných. A to opakovaně po čas 4 týdnů před začátkem probiotické diety, pak 7 týdnů v jejím průběhu a ještě další 4 týdny po ukončení. Závěry pro mnohé skepticky uvažující lidi nejsou překvapivé – bakterie z probiotických jogurtů se v trávícím traktu nezabydlují, ani neovlivňují složení původní střevní mikroflóry nebo poměrné zastoupení genů kódujících známé enzymy. 


Šéf výzkumu, Jeffrey Gordon z Washingtonské univerzity zjevně neočekával opačný výsledek: „My jsme (v průběhu pokusu) dvojčatům dodali celkově jenom několik miliard bakteriálních buněk k těm desítkám bilionů mikrobů usídlených v jejich střevech.“

Aby se vyloučily případné vlivy, které u lidí nelze zkoumat, ale které by mohly deformovat výsledky, dalšími, již méně dobrovolnými účastníky studie byly laboratorní gnotobiotické myšky přivedené na svět císařským řezem a chované v přísně sterilním prostředí, aby mohly být „osídleny“ jenom cíleně zvolenými bakteriemi. U gnotobiotických organismů jsou pak známy všechny bakteriální linie v jejich tělech.

Trávící trakt myšek vědci uměle „oseli“ 15 bakteriálními druhy, které jsou typické pro člověka. Genomy těchto střevních bakterií jsou známy, proto tyto modelové myšky nabízely možnost získat přesnější, neidentifikovatelnými vlivy nezatížené výsledky sekvenování DNA ze vzorků exkrementů.

 

Podobně jako polovina dvojčat, i část myšek byla na probiotické stravě, v jejich případě ale dodávané žaludeční sondou. Výsledky také dopadly podobně – původní střevní mikroflóra se změnila zcela nepatrně. Jediný výraznější rozdíl, který vědci odhalili pomocí analýz RNA, byla zvýšená exprese mikrobiálních genů pro enzymy, jež umožňují metabolizmus uhlovodíků. Jinými slovy, na zastoupení genů se sice nezměnilo nic, jen se vybudily k větší aktivitě ty, podle nichž buňka tvoří bílkoviny, které pomáhají rozkládat složitější cukry a škroby.

V dobré víře a ve snaze dát svému dítěti vše potřebné nepodléhejme reklamě. Často zneužívá právě tyto nejhlubší city.


Doposud byla publikována celá řada studií prokazujících, jak konzumace mléčných výrobků s obsahem probiotických bakterií – linií Lactobacillů a Bifidobacterií  - prospívá zdraví. Objektivitu závěrů často zpochybňují zájmy firmy, která výzkum financuje. Nejen u léků je v takových případech negativní výsledek hodně nežádoucí. Lze očekávat, že vědci, kteří dospěli k jiným výsledkům než nynější studie, se budou k ní stavět kriticky. McNulty je ale přesvědčen, že stejná odezva u lidí i myší na pravidelné denní dávky mléčného výrobku s obsahem probiotických bakterií prokazuje správnost postupů a objektivitu výsledků.


U přípravků, které když nepomohou, neuškodí, je na každém z nás, jestli reklamě uvěří, nebo ne. Podobně je to u homeopatik a většiny takzvaných výživových doplňků. Přívlastky jako „imunitass“, „defensis“ u L. casei nejsou součástí vědeckých názvů určitých bakteriálních linií, ale jenom obchodním trikem. Firma Danone je dost bohatá, aby financovala nebo se finančně spolupodílela na řadě výzkumů. Na své stránce odkazuje i na českou studii dokazující, že probiotika podávaná současně s trojkombinací antibiotik proti Helicobacteru pylori zvyšují účinnost léčby. I když i jiné studie dospěly k podobným závěrům, ani zde nevládne konsenzus. Například v roce 2009 zveřejněná polská studie tuto souvislost nepotvrdila u bakterie Lactobacillus rhamnosus (poddruhu L. casei) a letošní portugalský výzkum u bakterie Lactobacillus acidophilus.


Na stranu probiotik se staví  i nedávno zveřejněné překvapivé výsledky bádání irsko-kanadského týmu, který tvrdí, že Lactobacillus pomáhá při léčbě stavů úzkosti a deprese. Alespoň u myší.

 

Video ze serie BBC – Horizon v podstatě potvrzuje závěry americké studie. I tento třítýdenní experiment s 21člennou skupinou dobrovolníků naznačuje, že navzdory brainwashing-propagaci probiotických bakterií výsledky vůbec nejsou jednoznačné. U většiny zdravých testovaných jedinců se nezjistily žádné změny. Závěrečné analýzy dokonce odhalily i případ zhoršení zdravotního stavu, i když ho jistě nelze jednoznačně připsat na vrub probiotickým kulturám.

 

 


Zdroj: Nature , Science Translational Medicine

Datum: 28.10.2011 21:06
Tisk článku


Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace