Jak se koncentruje ekonomická moc  
Přetrvávající finanční a s ní související hospodářská krize ještě více odhalila strukturu ovládající světovou ekonomiku. Časopis PLos ONE uveřejnil analýzu sítě ekonomicky nejvlivnějších nadnárodních společností.

 

Zvětšit obrázek
Jádro sítě – 1 318 nadnárodních společností vzájemně propojených 12 191 vazbami. Velikost jednotlivých uzlů (kroužků) v logaritmickém měřítku odráží objem provozních výnosů dané společnosti, barva se mění od žluté po červenou v závislosti na její míře kontroly nad sítí. Barva propojení závisí od jeho důležitosti.
Kredit: Stefania Vitali et al. PLos One 2011 doi:10.1371/journal.pone.0025995.g002

Po tom, co se světem převalila vlna protestů proti koncentraci finanční moci, vědci potvrzují ty nejhorší obavy protestujících. Analýza vztahů mezi 43 000 nadnárodními korporacemi odhalila relativně malou skupinu společností, hlavně bank, s nepřiměřenou mocí nad globální ekonomikou. I když výsledky studie vyvolaly jistou kritiku, analytici komplexního finančního systému, které časopis New Scientist oslovil, to považují za výjimečnou snahu rozmotat spletité ovládání globální ekonomiky. Tvrdí, že další pokračování této analýzy by mohlo pomoci určit cesty ke stabilizaci globálního kapitalismu.


Myšlenka, že velkou část světové ekonomiky řídí hrstka bankéřů, se pro newyorské hnutí Occupy Wall Street případně další protestující nemusí jevit jako novinka. Ale studie trojice teoretických analytiků komplexních systémů Švýcarského federálního technického institutu ETH v Curychu je první, která jde nad rámec ideologií a empiricky identifikuje tuto síť moci. Kombinuje matematické postupy používané při modelování přírodních systémů s komplexními firemními daty, aby zmapovala  vlastnictví mezi světovými nadnárodními korporacemi (transnational corporations).
Realita je tak složitá, že musíme opustit dogma ať už konspirační teorie nebo volného trhu. Naše analýzy se zakládají na realitě," říká jeden z jejich autorů, James Glattfelder.


I předchozí studie potvrdily, že o velkou porci z koláče světové ekonomiky se dělí jen několik nadnárodních korporací. Zahrnovaly však pouze omezený počet společností a vynechaly formy nepřímého vlastnictví, takže nemohou vysvětlit, jaký to má vliv na globální ekonomiku – například zda-li ji stabilizují nebo ne. 


Toto hodnocení si curyšský tým dovolit může. Z Orbis 2007, což je databáze zahrnující 37 milionů společností a investorů po celém světě, vědci vybrali 43 060 nadnárodních společností a na ně navázaných vlastníků. Aby zmapovali strukturu jejich ekonomické moci, vytvořili model vzájemného propojení těchto společností, jak které ovládají ty další prostřednictvím vlastnictví podílů na provozních výnosech.


Práce The network of global corporate control zveřejněná v časopisu PLos One (celý text je volně přístupný) odhalila 1 318 společností tvořících jádro s navzájem propletenými vlastnickými vztahy. Každá z nich má vazby na dvě nebo více dalších společností, v průměru bylo takových propojení 20. Jenže navíc se u těchto 1 318 společností ukázalo, že ačkoli samy reprezentují 20 % globálních výnosů, skrze podíly spolu vlastní i většinu velkých světových „modrých žetonů“ (blue chips - akcie největších a nejziskovějších společností obchodovaných na burze) a výrobních firem - což reprezentuje dalších 60 % globálních výnosů.


Když tým síť vlastnictví rozmotával dále, dovedlo ho to k samotnému srdci finančním chobotnice - k „super-entitě“ tvořené 147 vzájemně nejpropojenějšími nadnárodními společnostmi. Na jejich společném vlastnictví se podílejí všichni její členové. Tato super-entita přes komplikovanou síť vztahů kontroluje 40 % ekonomické hodnoty všech nadnárodních společností ve světě. „Ve skutečnosti, méně než 1 % všech společností ovládá 40 % celé sítě,“ říká Glattfelder. Většina z nich jsou finanční instituce. Žebříček "top 20" zahrnuje také Barclays Bank, JPMorgan Chase & Co. a Goldmann Sachs Group.

 

Podle Johna Driffilla, makroekonomického experta z Londýnské univerzity, hodnota švýcarské analýzy není pouze v tom, že ověřila, jestli globální ekonomiku řídí jenom malý počet lidí, ale je to spíš její pohled na ekonomickou stabilitu.


Podle autorů není koncentrace moci dobrá nebo špatná sama o sobě, ale těsné propojení jejího jádra by být již mohlo. Jak se svět v roce 2008 poučil, tyto sítě jsou nestabilní. „Když se jeden člen (společnost) dostane do krizové situace, ta se pak šíří na další členy,“ vysvětluje Glattfelder.


"Je znepokojující vidět, jak jsou věci opravdu provázany," souhlasí George Sugihara, odborník na komplexní systémy ze Scripsova oceánografického institutu v kalifornské La Jolle, který byl poradcem Deutsche Bank.

Zvětšit obrázek
Největší nadnárodní společnosti ve finančním sektoru – na základě údajů databáze 2007 Orbis.
Kredit: Stefania Vitali et al.; PLos One 2011 doi:10.1371/journal.pone.0025995.g002


Yaneer Bar-Yam, ředitel New England Complex Systems Institute (NECSI), varuje, že analýza předpokládá, že vlastnictví se rovná ovládání, což není vždy pravda. Většina akcií společnosti je v držení fondů vedených správci, kteří mohou, ale nemusí ovlivnovat to, co společnosti, které částečně vlastní, ve skutečnosti dělají. Dopad toho na chování systému si podle Bar-Yama vyžaduje další analýzu.


Identifikací architektury globální hospodářské moci, může analýza napomoci k zvýšení její stability. Nalezení zranitelných aspektů systému umožňuje ekonomům navrhnout opatření, aby se zabránilo budoucím zhroucením šířícím se celou ekonomikou. Glattfelder tvrdí, že bychom mohli potřebovat globální antimonopolní pravidla omezující vzájemná propojení nadnárodních společností. Taková  pravidla v současnosti existují pouze na národní úrovni. Podle Sugiharu analýza naznačuje jedno z možných řešení: aby se snížilo riziko lavinovitého propadu, podniky by za překročení jisté míry propojení měly být zdaněny.


Jedna skutečnost ale není v souladu s tvrzeními některých demonstrantů: je nepravděpodobné, že super-entita by byla výsledkem záměrného spiknutí s cílem ovládnout svět. „Tyto struktury jsou v přírodě běžné,“ připomíná Sughihara. Nově příchozí se v jakékoli síti přednostně napojují na lépe propojené členy. Nadnárodní společnosti nakupují akcie jedna od druhé z obchodních důvodů, nikoli ze snahy o světovou nadvládu. „Když se propojení seskupují, vytváří to bohatství,“ argumentuje Dan Braha z NECSI. V podobných modelech peníze proudí směrem k nejvíce provázaným členům. Curyšská studie „je přesvědčivým důkazem toho, že jednoduchá pravidla ovládající chování nadnárodních společností spontánně vedou k vytváření vysoce propojených skupin“ říká Sugihara. Nebo jak dodává Braha: „Tvrzení hnutí Occupy Wall Street, že 1 % lidí má většinu bohatství, odráží logickou fázi samoorganizace hospodářství.“


Takže super-entita asi není výsledkem spiknutí. Skutečnou otázkou, říká curyšský tým, je, zda-li  může použít i vzájemně koordinovanou politickou sílu. Driffil si myslí, že 147 členů je příliš mnoho pro přijetí a dodržení nějaké tajné dohody. Braha se domnívá, že členové super-entity sice budou soutěžit na trhu, ale také konat jednotně ve společných zájmech. Jedním z nich je vzdorování změnám v struktuře celé sítě.


 

Zdroje: New Scientiest, PLos ONE

Autor:
Datum: 30.10.2011 16:50
Tisk článku

Irsko a krize - Šlosarčík Ivo
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 180 Kč
cena: 142 Kč
Irsko a krize
Šlosarčík Ivo

Diskuze:

Poznámka z nástrojům analýzy stavu "sítě"

Petr Fiala2,2011-12-08 18:38:44

Zdá se, že datové servery veřejné (typu Google) a bankovní servery i servery těch tajných služeb mohou být předmětem "dolování". A navíc dokáží SW z vydolovaných dat již tato "znázornit" pro běžné oko a mozek. Otázkou je jejich "skutečnost".
Jeví se mi to jako nová éra Informační společnosti - s globálním rozsahem, A silně myslím na fukci OSN-UN a mezinárodní právo a jeho dodržování.
Ukázky dalších dolování:
http://www.visualcomplexity.com/vc/
http://www.coolinfographics.com/

Odpovědět

Neobjevujte objevené

Petr Sanov,2011-11-01 19:06:55

- celý proces už popsal Karel Marx v Kapitálu, včetně nastínění konce - vyvlastnění vyvlastňovatelů (vyvlastňovatelů naší práce).

Odpovědět

Ale no tak ...

Samo Amo,2011-10-31 21:47:14

1) "Banky půjčují jen ty peníze, které mají" - ano, maji, ale N.E.V.L.A.S.T.N.I.
2) V tom lemming priklade pridejte takovy maly detail - v bode 5.5 pan Nedockavy vrati 9 zlatych. Kolik zlutych kolecek ted vidite ? Nekde musi vznikat, ze ? Ale banka to neni. V pripade zlateho standartu je vznik i "vznik" omezen fyzikalni realitou (vznik bud primo, jako vytezene zlato, nebo "vznik" neprimo - jako zbozi pusobici "obeh" existujicich penez). V pripade nekrytych penez je omezeni jen rozhodnutnim.
3) Pridejte dalsi maly detail - urok. Kde a jak se objevi ty dalsi "navic" penize ? Ano, dalsi pujckou. Ale dokdy to tak muze fungovat a proc ?

Uz docvaklo ?

Odpovědět


Michal Kára,2011-10-31 23:26:52

To je otázka, co myslíte pod pojmem "vlastní". Zřejmě odkazujete na systém, kdy bychom měli systém "částečných" rezerv se 100% rezervami (banky by mohli půjčovat jen vlastní kapitál). Jenže to by měnovou expanzi pouze zesložitilo - běžné vklady a operace s nimi by byly zpoplatněny a pokud by chtěl člověk něco vydělat, musel by peníze vložit jako kapitálový podíl do banky - vpodstatě by se banky změnily na takovou obdobu našich kampeliček.

K bodu 2 "V pripade nekrytych penez je omezeni jen rozhodnutnim." - ano, ale rozhodnutím centrální banky, ne komerčních bank.

K bodům 2 a 3 všeobecně: Vidím, že jste přemýšlivý typ, tak ze zkuste zamyslet nad tím, zda situace na 1. obrázku, kdy všechny peníze má pan Spořivý odpovídá realitě nebo ne. Tam najdete kýženou odpověď na vaše problémy.

Odpovědět


Bohatství vzniká z "ničeho".

Jan Kotek,2011-11-01 17:18:58

Ekonomika Země není uzavřený systém - každým okamžikem do něj vstupují miliardy kilowat energie ze Slunce, díky lidskému úsilí jsou získávány nové zdroje těžbou a bohatství vzniká i objevováním a vynálezy.
Pokud by objem bohatství byl v čase konstantní, tak Kopčem od Lovců mamutů mule být miliardář. Tehdy bylo na Zemi lidí málo a pokud by se dělili o stejné bohatství...
Prostě bohatství vzniká třeba tím, že matematik poradí mlynáři aby přenastavil lopatky na vodním kole. Mlynář najednou umele více mouky. Nebo agronom poradí sedlákovi aby opustil trojpolní hospodaření a zasel luštěniny. V dalším roce má díky dusíku vyšší výnosy.
A všechno toto bohatství vzniklo z "ničeho" a musí tomuto růstu odpovídat růst peněžní zásoby. Jinak by zaměstnanec dostával každý měsíc nižší a nižší výplatu (protože na jednu korunu by připadlo více bohatství).

Odpovědět


Samo Amo,2011-11-02 21:28:57

Re 23:26-
Ad 2 - a ? Meni to neco na podstate toho, co jsem rekl ?
Ad 2-3 vseobecne - To je nepodstatne. Klidne si nakreslete bod 1 tak, ze 1/3 zlutych kolecek je u sporiveho, 1/3 v bance a 1/3 treba u remeslnika. Do kolecek v bance vpiste "V" jako Vlastni, do ostatnich "C". A ted rozjedte ten priklad. Kolik "V" vidite po bode 5.5 ?
Uz konecne chapete ?
A to je ten priklad porad bez uroku. Jen pujcovani v systemu frakcnich rezerv.

Odpovědět


Samo Amo,2011-11-02 21:33:50

Re 17:18-
Bingo ! Ekonomika je premena energie na hmotne statky (a (kryte) penize jsou neco jako "jednotky exitujiciho bohatstvi").
Samozrejme, ze ona premena muze mit ruznou ucinnost (prestaveni lopatek) - ta se muze zvysovat do 100%, dal uz ne. Samozrejme, ze one energie dopada konstantni mnozstvi (s momentalnim "boostem" pomoci fosilnich paliv). Samozrejme ze "mira zaniku bohatstvi" (rozklad) neni konstantni, ale zavisi od absolutni velikosti bohatstvi. Co z toho vyplyva ?
Anebo jina otazka - muze bohatstvi rust (vznikat z "niceho") donekonecna ? Muze penezni zasoba rust donekonecna ? Co teda musi urcovat mnozstvi penezni zasoby ? Fyzikalni realita, nebo (cetralni) banka ?

Odpovědět


Michal Kára,2011-11-03 08:56:27

Ad 2-: No, vy jste především neřekl, kde pak Nedočkavý vezme těch 9 zlatých na vrácení. A "vytisknout" si je nemůže ani ve zlatém standardu, ale ani ve fiat currency, protože není centrální banka. Navíc, tak 90% lidí si myslí, že komerční banka si může na 1 vloženou korunu vytisknout 10 dalších, proto jsem reagoval jak jsem reagoval.

Ad 2-3: Koleček bude na konci stejně jako na začátku. A? V čem je problém?

Pointa je v tom, že peníze mohou takto nejen vznikat, ale i zanikat. Pokud si od kroku 5 přehrajete vše zase zpět, tak se dostanete do výchozího stavu a z 19 zlatých v systému bude zas jen 10. Mám už vymyšlené, jak to názorně ukázat, že ani úrok nevyžaduje, aby se objevovalo nějaké oběživo navíc, jen to musím nakreslit :-)

To vpodstatě odpovídá i na to, co jste napsal panu Kotkovi - peněžní zásoba nemusí nutně jen růst.

Odpovědět

Řešení

Michal Jeřábek,2011-10-31 08:25:55

Velmi rád bych viděl, jak si to představují s tím zdaňováním v praxi... Nicméně podle mě je řešení jednodušší: odstranit systém částečných rezerv (čímž se moc bank a dalších fin. institucí rozpadne jak domeček z karet, stejně tak nebudou ostatní korporace tak bohatnout, protože nebude tolik peněz (resp. úvěrů; spotřeby) k dispozici), odstranit regulace omezující konkurenci a případně se zamyslet nad konceptem národní měny (jestli by nebyla lepší svobodná měnová konkurence).

Odpovědět


Systém částečných rezerv

Michal Kára,2011-10-31 10:24:25

Ale odstraněním systému částečných rezerv naopak bude více peněz na půjčování, protože banky nebudou nuceny držet žádné rezervy.

Odpovědět


Barak Obava,2011-10-31 13:34:11

Michal Kára: pan Jeřábek to jistě myslel tak, že půjčit by někdo mohl jenom tolik, kolik opravdu má, ne tak, jak je to teď, tedy že se z každé koruny systémem částečných rezerv vytvoří stokoruna. Nicméně jeho požadavek je nereálný, protože by prakticky všichni museli okamžitě splatit své dluhy.

Odpovědět


Michal Kára,2011-10-31 14:16:23

Barak: Ale to přesně se dnes děje. Banky půjčují jen ty peníze, které mají, stejně jako když třeba půjčujete vy. Nesmíte věřit všemu, co se na internetu píše ;-) Jak je to ve skutečnosti viz: http://lemming.hofyland.cz/penize_jako_dluh.html

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni