Salmonely pronikají do rajčat i přes listy  
Dříve bylo vše jednodušší. To, co jsme ještě nedávno pokládali za idylickou symbiózu, jsou jedna velká bakteriální jatka, neboť rostliny jsou ve skutečnosti masožravé. Epidemiologové nás ubezpečovali, že patogeny, které při hnojení ulpí na listech, se dovnitř plodů nedostanou a že stačí ovoce a zeleninu před jídlem dobře umýt. Ale ani to již neplatí.

 

Zvětšit obrázek
Nejvyšší soud Spojených států řešil kdysi spor, zda je rajče zelenina nebo ovoce. Banální problém měl ekonomický dopad - na ovoce se nevztahovala dovozní cla, na zeleninu ano. Botanicky jde o vytrvalou bylinu, tedy zeleninu s plodem dužnatou bobulí. (Kredit: Wikimedie, GNU free)

 

Zvětšit obrázek
Profesorka Ariena van Bruggenová pochází z Nizozemí a ještě nedávno byla kmenovým zaměstnancem Vagenningen University. Využila nábídky amerického specializovaného ústavu na rostlinné patogeny a od roku 2008 zastává vedoucí pozici v Emerging Pathogens Institute in Florida.

S přátelstvím to je v přírodě asi tak jako mezi lidmi. Je vzácné, a to co jsme považovali za ukázkovou symbiózu při níž rostlina bakteriím okolo svých kořenů podstrojuje, je ve skutečnosti válečná lest při níž buňkami provede obchvat a bakterie pozře. Více o tom v článku Všechny vyšší rostliny jsou masožravé.  
Uznávaní experti na bezpečnost potravin na univerzitách zase učí, že patogenní bakterie, jako jsou salmonely se do rostlin nedostávají a pokud ano, tak v pletivech necestují a v rajských jablíčkách, pokud nejsou mechanicky poškozeny, nejsou. Proto prý stačí zeleninu pečlivě omýt nezávadnou vodou. Ránu do vazu této tradované představě zasadila patoložka  Ariena van Bruggenová. Včera jí a jejím spolupracovníkům v časopisu PLoS ONE vyšel nenápadný článek pod názvem „Internal Colonization of Salmonella enterica Serovar Typhimurium in Tomato Plants“.  Je to neradostné čtení. Vyplývá z něj, že pokud se patogenní bakterie dostanou do listů, cestují až do plodů. To by nemuselo být tak zlé, kdyby nešlo o  bakterie způsobující infekce. Většinou si ze salmonel děláme legraci, že jsou dobré na rýmu, protože se při nich bojíme i zakašlat. Jenže Bruggenová pracovala s kmenem, kterému patologové říkají „tyfi“. Jde o Typhimurium, jehož mutanti jsou známi jako původci těžkého infekčního onemocnění a které v minulosti způsobilo rozsáhlé epidemie. Kolik milionů lidských životů má v podobě břišního tyfu na svědomí, asi už nikdo nikdy nespočítá. 

 

Nejhorší na tom všem, co americký tým zjistil, je asi to, že listy rostlin nemusí ani být porušené, aby se do nich bakteriím podařilo nastěhovat.  Ba co víc, proniknou-li do jednoho listu, ani ne za týden je rostlina má i v těch sousedních. Jen slabou útěchou nám může být, že v tomto případě šlo jen o laboratorní pokusy a že by se něco takového mohlo dít i na polích a v zahradách, zatím nikdo nepotvrdil. Jenže se sluší pro pořádek také dodat, že to také zatím nikdo ani v praxi nezkoušel. 

 

Zvětšit obrázek
Salmonely které vědci nanášeli rostlinám na listy si předem označili. Do genomu jim vpašovali pokyn aby tvořily zeleně fluoreskující protein. Díky němu se jim podařilo sledovat jejich cestovatelské schopnosti. (Kredit Ganyo Gu a kol., PLoS ONE).

Co si s těmito novými poznatky počít?
Zelináři a ovocnáři by si měli dát pozor na to čím zalévají. Bruggenová je k tomu již také vyzvala. Mají přehodnotit už tak přísné bezpečnostní normy. Přitvrdit by měli v požadavcích na hnojiva a kvalitu závlahové vody.  Pěstitelé zeleniny mají také zamezovat přístupu volně žijících zvířat. A mají se vyvarovat používání povrchově aktivních látek se smáčecím efektem. Právě smáčedla (surfaktanty) totiž v pokusech usnadňovaly bakteriím dostat se do ničím neporušených rostlinných pletiv.

Zvětšit obrázek
Na příčném řezu listem je patrné, že zeleně fluoreskujícím proteinem označené bakterie překonaly barieru pokožky listu a dostaly se do vnitřních pletiv. (Kredit: PLoS ONE

Není pochyb, že jde o doporučení dobře míněná. Jenže jak chcete získat vysoké výnosy, když prakticky všechny výkaly a obsahy jímek mohou obsahovat rizikový materiál. A nebo druhé doporučení -  jak by pěstitel měl zamezit ptákům, aby při letu neztráceli trus? Ne, že by to nešlo, ale nezavděčil by se ochráncům přírody, nehledě na to, že by mu další rok sežraly úrodu housenky. Stejně „dobrou“ radou je i nepoužívat smáčedla. Jsou totiž součástí prakticky všech herbicidů, pesticidů a insekticidů, ale též stimulátorů růstu a většiny takzvaných „hnojiv na list“ a doplňků mikroprvků. Také by to bez smáčedel šlo. Jen by bylo potřeba pole stříkat mnohem většími kvanty účinných látek a častěji. A to by se nelíbilo rybám. Bohužel pokusy prokázaly i to, co se čekat možná dalo, ale i tak to není dobrá zpráva – že bakterie jsou schopny se do listů probourat i bez smáčedel. Rostliny totiž musejí dýchat a k tomu jim souží průduchy. Většinou jsou do široka otevřeny a pro bakterie, které jsou o řád menší, představují otevřené dveře. Když k tomu přidáme fakt, že se v rostlině mohou pomnožit, tak vlastně můžeme být rádi, že nás salmonelózy hromadně a mezinárodně nezbavují kašle častěji. 

 

Radost z nových poznatků ze slunné Kalifornie budou mít asi jen hoteliéři. I kdyby se jim náhodou stalo, že by třeba z nedbalosti přivodili účastnicím Miss i s celým štábem žaludeční problémy, právník znalý výsledků výzkumu van Bruggenové by ani nemusel být žádné eso, aby porotu přesvědčil, že se infekce mohla skrývat v plodech, které dietologové doporučují, zdravotníci proti nim nic nenamítají a potravinářská inspekce jejich dovoz schválila. A že žalující strana v ruce, snad až na ty salmonely, vlastně nic nemá.

 

Zvětšit obrázek
Svítící tečky označené šipkami jsou bakterie Salmonelly. Rostlinou se šíří spolu s tekutinou cévními svazky. U člověka navozují těžké průjmy s dehydratací organismu, případně i smrt. V USA ročně nákaza postihne téměř jeden a půl milionu osob. (Kredit: Ganyo Gu a kol., PLoS ONE, 2011)

 

Zvětšit obrázek
Dostanou se i do plodů a i když je povrch sterililní, agarová živná půda na Petriho misce ukázala, co ukrývá vnitřek. Takové testy se u dovážené zeleniny samozřejmě nedělají. (Kredit: Ganyo Gu a kol., PLoS ONE, 2011)

Snad má profesorka van Bruggenová pravdu, když po zveřejnění výsledků testů veřejnost uklidňuje prohlášením o tom, že ani v laboratoři nelze prostupu salmonel do plodů dosáhnout snadno. V praxi je prý takový případ jen málo pravděpodobný Podle jejích slov by se „Infekce salmonel exportem rajčat bez ohledu na hranice teoreticky šířit mohla, ale veřejnost se toho moc obávat nemusí.“. Škoda, že výzkumnice ve svém prohlášení nevynechala slovíčko „moc“.

 

Prameny: 
PLoS ONE 
Emerging Pathogens Institute in Florida


 

Datum: 11.11.2011 10:07
Tisk článku

HIV infekce - Jilich David, Kulířová Veronika
 
 
cena původní: 320 Kč
cena: 256 Kč
HIV infekce
Jilich David, Kulířová Veronika

Diskuze:

jen pro upřesnění

Pavel Dryák,2011-11-27 23:11:04

... břišní tyfus vyvolává Salmonella typhi, ne typhimurium, ta dělá střevní salmonelózy. Jinak díky za odkaz na zajímavý článek!

Odpovědět

ono je asi v pořádku

Miroslav Bezouška,2011-11-11 19:37:46

že se matičce přírodě šťouráme v kuchyni, jen se s tím, co zjistíme musí také patřičně zacházet. Pozemský život je přece celý dílem "přírody" (ať už to slovo znamená cokoliv) a funguje, tedy alespoň prozatím, docela úspěšně. Potíž je jen v tom, že podobných zjištění se vzápětí zmocní nejrůznější pomatenci a začnou dělat nebo dokonce tvrdě vyžadovat různé nesmysly. Známý je přece medicinský paradox - jediný nesterilní předmět na operačním stole je sám pacient. Pan Čermák má pravdu - jsme zařízeni na trvalý styk s nejrůznějšími patogeny a jejich úplná absence by mohla mít i fatální následky.

Odpovědět

Potvrdilo se mé laické mínění.

Ota Beran,2011-11-11 15:09:51

Nikdy jsem se nedomníval, že by rajčata, byť bych je předtím vykoupal v Savu či Chloraminu, byla sterilní. Příroda je totiž mocná čarodějka. My lidé jsme její součástí, a proto se s touto skutečností umíme vyrovnat. Výroky, že jen sterilní je čisté jsou jen reklamy!

Odpovědět

Nějaké množství patogenů v prostředí je přirozené

Václav Čermák,2011-11-11 12:04:31

A možná dokonce žádoucí. Človek by neměl žít ve sterilním prostředí, imunitní systém je třeba trochu trénovat a zaměstnávat, jinak se splaší a skončí to, v lepším případě, alergií....

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace