Myšáci jako pěstouni lidských spermií  
Rakovina varlat je nejrozšířenější nádorové onemocnění mladých mužů. U dospělého pacienta lze „odložit“ spermie do tekutého dusíku. Co ale s mladým mužem, který nedosáhl puberty?
Dostat rakovinu varlat není žádná legrace. Je to nejrozšířenější nádorové onemocnění mladých mužů. I když se daří tento typ rakoviny léčit s vysokou účinností, častým následkem léčby ozařováním nebo chemoterapií je doživotní neplodnost. „Základní buňky“, tzv. spermatogonie ve varleti razantní léčbu obvykle nepřežijí a produkce spermatu tak jednou pro vždy končí. Dospělý pacient si může „odložit“ spermie před léčbou do tekutého dusíku a použít je po uzdravení pro početí dítěte „oplozením ve zkumavce“. Slavný americký cyklista Lance Armstrong si tímto způsobem po zdolání rakoviny varlat pořídil hned trojici potomků. Jenže co si počít s malým hochem, který ještě nedosáhl puberty. V jeho varleti ještě žádné spermie nejsou a není tudíž co „odložit“ na pozdější časy.

Německá bioložka Ina Dobrinská vzkřísila naději i pro tyto malé pacienty. Spermie by jim mohly dodat myši.

Dobrinská už dokázala tímto způsobem vypěstovat spermie kozla a kance. Maličký kousek varlete novorozených kozlíků a kanečků voperovala pod kůži laboratorním myšákům s defektním imunitním systémem. Hormony z těla myšáků nabudily u tkáně cizího varlete růst a dokonce i tvorbu spermií. Jenže všechno mělo jeden malý háček. Kanečci a kozlíci dospívají pohlavně velmi brzy a první spermie se jim ve varleti tvoří už ve věku kolem 5 měsíců. U člověka je ale nástup puberty a tvorby spermatu dlouhodobější záležitostí. Vzhledem k tomu, že myš nežije obvykle déle než 1,5 roku, nezdálo se, že by to v jejím těle mohla tkáň z varlete nedospělého hocha „stihnout“. Dobrinská ale vymyslela velmi chytrý trik a ověřila si ho při pěstování spermií makaků, kteří pohlavně dospívají mezi třetím a čtvrtým rokem života.

Vědci voperovali kousek tkáně z malého makaka do těla vykastrovaných myšáků. Dobrinská vsadila na dobře známý fakt, že varle vede čilý hormonální „rozhovor“ s částí mozku zvanou hypothalamus. Dochází přitom k obousměrnému předávání „hormonálních“ zpráv. Po kastraci „hlas“ varlete z pochopitelných důvodů  „utichá“.  Hypothalamus „nic neslyší“ a reaguje  hormonálním „křikem“. Tento „řev“ má podobu obrovského množství hormonů a má za úkol vyburcovat „dezertované“ varle k obnovení činnosti.

Ina Dobrinská vsadila na to, že hormonální „řev“ z hypothalamu kastrovaného myšáka donutí tkáň opičího varlete k horečné činnosti. A nezklamala se. Už za sedm měsíců se v opičím varleti pod myší kůží objevily spermie. V těle opičáka by k tomu nedošlo dříve než  za dva roky. O tom, že vzniklé spermie jsou plnohodnotné, svědčí výmluvně fakt, že po oplození ve zkumavce zajišťovaly vývoj zárodků se stejnou spolehlivostí jako spermie vzniklé ve varleti dospělého opičího samce.

V současné době chce Dobrinská a její spolupracovníci obdobným způsobem získat spermie kocourů.  Připravuje se tak na pěstování spermií velkých kočkovitých šelem ohrožených vyhubením.

 Profesorka Ina Dobrinská.



 

Americký cyklista Lance Armstrong měl štěstí. Nejen že se uzdravil z rakoviny varlat a následně dosáhl pětinásobného triumfu v Tour de France, ale díky zmraženým spermiím se dočkal i potomků.



Exkluzivní záběry z laboratoře profesorky Iny Dobrinské – kocouří dárci tkáně se často nehodlají se svou rolí smířit a důsledně požadují po laboratorních myšácích svůj majetek zpátky.


 

Datum: 16.02.2004
Tisk článku

Robotická chirurgie v gynekologii - Pilka Radoslav
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 995 Kč
cena: 836 Kč
Robotická chirurgie v gynekologii
Pilka Radoslav

Diskuze:

co je rozumnější

jana dvořáková,2004-02-17 08:02:51

Z různých nerozumných přístupů k tomu, komu ještě pořídit děti, mi děti pro lidi s rakovinou připadají ještě docela OK. Nějakou tu dispozici k rakovině si totiž nese spousta z nás, ale k propuknutí průšvihu je třeba během života nastřádat ještě další chyby. Člověka v ohrožení je možné sledovat a včas zahájit léčbu, která ho z maléru vyseká. Vedle toho Down nebo třeba cystická fibróza jsou jasné a na věky.

Odpovědět

chápu

jarda petr,2004-02-17 03:44:47

Chápu tyto obavy. Nejsou specifické jen pro tento tyo výzkumu. Stejnou otázku bychom si měli klást i ve spojitosti s celou asistovanou reprodukcí, která dopřeje potomky lidem, kteří by je za "přirozených" podmínek nikdy neměli. Na druhé straně už dneska prostě nelze říci: "Ty nebudeš mít děti, protože by po tobě mohly zdědit něco neblahého." Doby, kdy byli lidé s duševními chorobami v USA a jiných zemích právě z těchto důvodů preventivně kastrováni, jsou pryč. A je to dobře. Je totiž otázka, kde bychom se pak zastavili. Měli bychom bránit v početí dítěte i lidem příliš mladým, příliš starým, příliš chudým ... Myslím si, že na místě je spíše poznání - vědět, jestli takto počatému potomkovi rovněž hrozí rakovina varlat a s jakou pravděpodobností. A rodičům to říct. Rozhodnutí už pak musíme nechat jen a jen na nich. I když třeba na případnou léčbu jejich rakovinou postiženého budeme prostřednictvím solidárního zdravotního pojištění přispívat my všichni. I bez lékařské pomoci se totiž můžeme "doma" rozhodonout ke zplození potomka s vědomím, že s vyšším věkem matky stoupá riziko Downova syndromu nebo s vědomím, že se v naší rodině vyskytují dědičné choroby jako je Huntingtonova choroba, syndrom křehkého chromozomu X, hemofilie, Duchenneova svalová dystrofie apod. A nikdo nám nemá právo to zakázat.

Odpovědět

Je to rozumné?

Libor Jakubčík,2004-02-16 13:59:43

Technicky je to jistě velmi zajímavé, ale nevím jestli je to i správné. Myslím si, že informace o defektnosti vývoje (rakovině) se jistě přenáší více informačními cestami. Pokud zkusíme obejít jeden "přenosový protokol" můžeme v budoucnosti nepříjemně žasnout.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace