Jedovaté pavoučí vlákno  
Pavoučí vlákno může být pružné, v tahu pevnější než ocel, může být tenké jen dvě statisíciny milimetru, může mít tvarovou paměť a vracet se do původního stavu,... Že by ale mohlo být také jedovaté a stát se vzorem nových repelentů, to se od biologů dovídáme poprvé.

 

 
Nephila antipodiana napouští svá vlákna vysoce účinným alkaloidem. (Kredit: nus.edu.sg, Joseph K. H. Koh)

 

 
2-pyrrolidinon - součást pavoučího lektvaru není pro chemiky ničím neznámým. S tímto bezbarvým polárním rozpouštědlem se setkávají při výrobě polymerů.

Čínští vědci z Národní singapurské univerzity spolu se svými australskými kolegy z University Melbourn zkoumají pavouky již dlouho. Za svůj poslední objev prý vděčí náhodě a mravencům. Většina mravenců jsou agresivní predátoři, kteří jsou stále při chuti a na jídelníčku mají i pavouky. Ono je to sice někdy i naopak, ale biologům tentokrát neušlo, že mravenci se o některé pavouky nezajímají. Ukázalo se, že osminohé tkalce chrání jejich síť. Mravenec, který o její vlákno "zakopne" se dává na úprk. Důvodem jeho prkání je jed - pyrolidinový alkaloid (2-pyrrolidin), jimž pavouci druhu Nephila antipodiana napouští vlákna svých sítí. Tuto jedovou impregnaci ale předvádějí jen ti větší, drobotina se tím nezatěžuje i když syntézu alkaloidu zvládá také. Vědci pro to vysvětlení mají. Prý jsou sítě pavoučí omladiny tak tenké, že mravence neunese. A protože ji tedy od mravenců nebezpečí nehrozí, bylo by pro ni zbytečným přepychem plýtvat energií.

 

Poznatek entomologů by mohl být zajímavý z praktického hlediska. Pavoučí jed totiž neúčinkuje jen na mravence, ale i na další hmyz. Ekologové jsou přesvědčeni, že se zase jednou budeme moci učit u přírody a přípravíme nové typy insekticidů a repelentů proti housenkám a škodlivým motýlům. Nejvíce si slibují od konečně účinných přípraků proti mravecům. Alkaloid, jímž si dlouhonozí impregnují své vlákno, je totiž takovým „jedem - nejedem“. Mravece při kontaktu neusmrtí, jen dokonale vystraší. Jako potrava jsou mravenci pro nefily nezajímaví, jen by jim svým lozením v nastražené pasti brnkali na nervy planými poplachy. A tak je možné, že jedem napuštěná vlákna jsou jakousi formou vyhlášky proti rušení nočního klidu. Ale ať už se jedná o záchranu před žravostí mravenců, nebo jen výstrahu k zachování siesty, není důležité. Podstatné na tom je, že pavouci svým alkaloidem mravence straší jistě celá staletí a spíše tisíciletí. Mnohem déle, než je doba, po kterou používáme chemii k ochraně před hmyzem my. Aby naše přípravky ještě účinkovaly, musíme se mnohdy uchylovat již k jejich koktejlům.

Daiqin Li je arachnolog a vedoucí týmu, který výrobcům řípravků proti hmyzu radí inspirovat se u pavouků.

Pavouci mají alkaloid, na nějž se zatím mravenci a některý další hmyz, neadaptovali. Pro ty z nás, kdo máme zkušenost s faraony a víme, jak dokážou být věrní, to je dobrá zpráva. A co teprve pro ty z teplejších koutů světa, kde se jim nedaří zastavit rudé nebezpečí. Červení mravenci jsou prý horší než komunismus. Nějaká fungující prevence by se jistě hodila i těm, co mají v sousedství afrikanizované včely, nebo jsou alergiky na včelí jed. Podle vědců spolehlivě fungující odstrašovadlo, které hmyz nezabíjí, nemusí již být jen utopie.
Otázkou je, jaký osud by čekal ty, jimž za objev vděčíme. Pokud by se totiž pavoučí jed začal využívat plošně a ve vysokých koncentracích, vznik rezistence by asi byl jen otázkou času. 

 

 

VIDEO: Pavouků z čeledi nefilovití je asi šedesát druhů. Hojně se vyskytují v Číně, Nové Guinei, Austrálii,na Filipínách a Šalamounových ostrovech. Některé jedince dorostou do respekt vzbudzujících rozměrů. U nás, ani jinde v Evropě se žádný druh této čeledě nevyskytuje.

 

 

 

VIDEO: Australané prý z pavoučích vláken spřádali sítě na lovení ryb. Někteří (Golden orb) prý uloví i ptáčka.
 

 


_____________________________________________________________________

 

Bonus pro cyniky: S mravenci si neradno zahrávat, štěstěna je ráda vrtkavá.
http://youtu.be/aTEIMDb5qfg   v HD rozlišení zde  http://youtu.be/aTEIMDb5qfg?hd=1

 

Pramen: University of Melbourne

 

 

Datum: 24.11.2011 19:35
Tisk článku


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace