Plíseň bramborová  
U nás se od roku 1996 řeší dva projekty šlechtění brambor plísni vzdorných. Křížením se vzdálenými odolnými druhy a transgenese genů Rpi-blb1 a Rpi-blb2.

 

 

Vlastním – tedy vědeckým – jménem Phytophthora infestans trápí zemědělce ničením brambor (viz obr.). Škoda se odhaduje na miliardu eur. Také je v nemilosti u zahrádkářů, kterým napadá rajčata. Víme, že brambory jsou, jak s despektem říkají fundamentální ochranáři, zavlečená rostlina. Z Peru. Plíseň je zase zavlečená houba. Také ze střední Ameriky. Prvně ji zřejmě viděli před polovinou 19. století v Belgii a pak zasáhla do dějin Evropy a zpětně i Ameriky: zničila brambory v Irsku a způsobila hladomor, který si vyžádal kolem 20 tisíc obětí a vyhnal po roce 1847 půl druhého milionu lidí do emigrace. Většinou do Ameriky. Boj chemií není moc užitečný a zejména velice nežádoucí. V Německu stříkají brambory až šestnáctkrát za sezónu protože ekologičtí farmáři mají „chemii“ zakázanou, nepoužívají rozložitelné organické sloučeniny, nýbrž preparáty, které se nerozloží a v půdě se hromadí. To podle nich není chemie, ale „tradiční“ a „ekologické“ ošetření. Není  proto divu, že se šlechtitelé snaží vypěstovat brambor, který by se této houbě dokázal ubránit. U nás se od roku 1996 řeší dva projekty šlechtění brambor vzdorujících plísni.

Postupovalo se křížením se vzdálenými druhy, u kterých se zjistila odolnost vůči plísni. Byly to např. druhy rodu Solanum volně rostoucí na americkém kontinentu, např. demissum, iopetalum, brachycarpum, bulbocastanum a další. Potíž je v mezidruhovém křížení, které nevede jednoduše k přenosu právě toho genu, který zajišťuje necitlivost na plíseň a současně se přenášejí některé nežádoucí vlastnosti.

Proto se přikročilo k transgenesi . Šlechtitelé firmy BASF vyšli z volně rostoucí odrůdy S. bulocastanum a aby zabránili plísni rychle překonat odolnost, přenesli dva geny Rpi-blb1 a Rpi-blb2, které ji zajišťují. Jako selekční gen se použila syntetáza kyseliny hydroxyoctové zajišťující necitlivost na herbicidy imidazolinové skupiny. Transgeny by se neměly objevit v pylu, takže se neočekává jejich horizontální přenos. Transgenní linie nazývaná Fortuna se zkouší od roku 2007 u nás, v Německu, Irsku, Holandsku a Švédsku. Očekává se, že bude zlomen odpor tradičních oponentů v Radě ministrů EU a odrůda bude povolena k pěstování. V odrůdě Fortuna nebyl použit gen pro necitlivost na antibiotika jako u průmyslového bramboru Amflora. Ten byl demagogicky používán jako argument proti transgenní odrůdě, i když v běžné potravě ho sníme miliardy.


Zdroj: http://www.gmosafety.eu/science/


Celé číslo ke stažení zde. Najdete v něm další články:
- Mírný pokrok v rámci zákona
- Po zlaté rýži maniok
- Příjemné zprávy z Německa

Datum: 07.12.2011 15:05
Tisk článku

Plíseň - Pettersenová Siri
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 199 Kč
cena: 187 Kč
Plíseň
Pettersenová Siri

Diskuze:

O Amflore tu je vice clanku

Roman Dvořák,2011-12-09 12:13:10

O jejím povolení ( http://www.osel.cz/index.php?clanek=5039 )a také o první sklizni ( http://www.osel.cz/index.php?clanek=5366 ). Neco je i na Wikine: http://cs.wikipedia.org/wiki/Geneticky_modifikovan%C3%BD_organismus

Odpovědět

Jiz před pěti lety

Jirka Ondrasek,2011-12-09 10:34:36

Jened článek o Amfoře tu již byl. Je s podivem, jak za tak dlouhou dobu se v myšlení společnosti k lepšímu nic neudálo....
http://www.osel.cz/index.php?clanek=2288

Odpovědět

Amfora x Amflora

Ota Beran,2011-12-09 08:07:04

Nejmenovala se ta odrůda průmyslového bramboru Amflora?

Odpovědět


Když byl text článku opraven,

Ota Beran,2011-12-09 11:34:53

tak to upozornění na chybu klidně můžete smazat.

Odpovědět

Sytý hladovému nevěří

Zdeněk Jindra,2011-12-07 17:18:47

Politici brambory nepotřebují a zájmy chudáků jsou jim ukradené.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace