Jaroslav Drobník

Naše zemědělství má dlouhou tradici v bramborářství. Zejména v některých oblastech, třeba na Vysočině, kde kvetlo škrobárenství a lihovarnictví. Brambory zajišťovaly lidem obživu, průmyslu surovinu a venkovu zaměstnanost. Časy se zhoršily, jejich obliba jako přílohy klesá (lupínky to nezachrání), prasata se vykrmují krmnými směsmi na jiné bázi a chováme jich méně. Navíc škrob z dovozu je levnější, a tak spolu s poptávkou klesá i produkce.

Pozorujeme-li evropskou biotechnologii, zjišťujeme zřetelné příznaky GMO syndromu, který se stává pandemií. Evropská forma má, bohužel, špatnou prognosu. Především vytváří život ohrožující nádorové znetvořeniny na údu Evropské Unie – zákonodárství. Dále nekrózy EU orgánu KBBE (Na znalosti založené bioekonomie) a nepochybně povede k potratu EIP – Evropského inovačního partnerství v „Zemědělské produktivitě a udržitelnosti“. Tato choroba také vede k mnoha systémovým nežádoucím účinkům, jako je oslabení evropské konkurenceschopnosti a finanční zatížení občanů (ceny potravin, náklady na zákonem požadovaná opatření, armáda úředníků s nimi spojených).

Proti obecným obavám to není krize, co zničí Evropu, ale dvě příšery. Ta první číhá v akváriích v obýváku některých Evropanů, druhá ve zdroji unikátního rizika Bt kukuřice.

Přichází dekarbonizace.

aneb jak vyrobit pověru o GMO

U nás se od roku 1996 řeší dva projekty šlechtění brambor plísni vzdorných. Křížením se vzdálenými odolnými druhy a transgenese genů Rpi-blb1 a Rpi-blb2.

Internetový bulletin Svět biotechnologií IV. ročník, říjen 2011.

Otevřeme-li současné dokumenty EU o biotechnologii, nejfrekventovanější slovo bude riziko. Je to kontrast proti obecným prohlášením o KBBE (Na znalosti založené biologické ekonomice), kde nejčastějšími slovy je inovace a konkurenceschopnost.

Official Journal of the European Union zveřejnil 24. června jedenáctistránkový dokument “Nařízení (ES) č. 619/2011, kterým se stanoví metody odběru vzorků a analýzy pro úřední kontrolu krmiv, pokud jde o přítomnost geneticky modifikovaného materiálu, pro který povolovací řízení probíhá nebo povolení již zaniklo“.

Z historie víme, že z Evropy se do USA nepřesunuly jen vítané záležitosti, ale také choroby v době „kolonizace Indiánů“ a mimo jiné i malá můrka Ostrinia nubialis množící se v kukuřici. Američané ji z „vděčnosti“ nazvali „Evropský kukuřičný vrták“ – European corn borer. Nyní se zdá, že následuje další nebezpečná nákaza – zpřísnění regulace transgenních plodin po evropském vzoru.

Zprávu pro Evropskou Komisi připravily: Univerzita v Readingu, Curyšská Technika a Švýcarský federální technologický ústav.

Kdo by nelitoval švestek, které úspěšně odkvetou, pěkně se nalévají, ale před uzráním opadnou. Jsou deformované a v případě, i kdyby uzrály, jsou natvrdlé mají nepěknou chuť. To jsou příznaky infekce virem šarky švestky. Označuje se jako PPV podle anglického Plum Pox Virus.

Organizace Greenpeace vykonává na Evropskou Komisi nátlak pro zavedení značení produktů těch domácích zvířat, která jsou krmena transgenními plodinami. Do myslí spotřebitelů se ukládá lež, že GMO z krmiva přecházejí do živočišných produktů. Nebezpečí této kampaně spočívá v tom, že tato pověra se stane nástrojem konkurenčního boje na evropském trhu živočišných produktů. Svědčí o tom usilovná snaha některých států získat vizitku „GMO-free“ zóny a tím komparativní výhodu na tomto trhu. To je důvod, proč by čeští zemědělci měli intenzivně propagačně bojovat proti takovémuto ohlupování občanů a naši vládní představitelé nepodporovat takovéto snahy sousedních států.