Konec roku ve Fukušimě  
Blíží se konec roku a termín, kdy se plánuje dosažení studeného odstavení reaktorů Jaderné elektrárny Fukušima I a tím i otevření možnosti odvolání zákazu vstupu do zakázané zóny do dvaceti kilometrů od elektrárny a zahájení návratu evakuovaných do ní. Jaká je nyní situace v elektrárně, Japonsku a jaké jsou jeho energetické vyhlídky?

 

 

Zvětšit obrázek
Nádrže na koncentrovanou radioaktivní vodu (zdroj TEPCO).

Stav reaktorů a bazénů

Situace u reaktorů je stabilní, chlazení udržuje teplotu u prvního reaktoru mezi 40 až 50 stupni, u druhého mírně nad 70 stupni a u třetího pak pod 70 stupni. Důležité je, že u reaktorů se nyní daří chlazení zajišťovat s relativně malým objemem vody, která se během cirkulace čistí. Jednak se odstraňuje radioaktivita, ale také sůl a nečistoty. Do tlakových nádob reaktorů i primárních kontejnmentů se vstřikuje dusík, aby se zabránilo možnému výbuchu při lokálním zvýšení koncentrace vodíku. Ten se nahromadil v některých částech systému a musí se vytěsnit a odstranit riziko překročení nebezpečné meze jeho koncentrace. V předchozím přehledu jsme informovali o spuštění systému kontrolujícího obsah plynů uvnitř primárního kontejnmentu u druhého bloku. Ten zjistil i přítomnost radioaktivních izotopů xenonu. U prvního bloku se stejný bezpečnostní systém dokončuje a u třetího se připravuje jeho instalace. Systémy by měly umožnit průběžnou kontrolu atmosféry uvnitř primárních kontejnmentů, například výskyt zmíněných radioaktivních izotopů xenonu. A umožnit také její dekontaminaci.

 

Zvětšit obrázek
Mobilní zařízení, které odsoluje vodu chladící bazén s vyhořelým palivem čtvrtého bloku (zdroj TEPCO).

Teplota všech čtyř bazénů s vyhořelým palivem je okolo dvaceti stupňů. Voda v cirkulačním chladícím systému bazénů se nejdříve zbavuje radioaktivního cesia a pak se postupně odstraňuje sůl, která se tam dostala při chlazení mořskou vodou. Koncentrace soli je relativně malá, asi desetina té v mořské vodě, i tak by ale mohla způsobovat korozi některých systémů bazénů. V prvním bloku se mořská voda při chlazení bazénů nepoužila, takže tam  komplikace nenastaly. Odsolování bazénu bloku čtyři, ve kterém byla radioaktivita vody nižší, už probíhá. Koncentrace soli již natolik klesla, že se začalo využívat mobilní zařízení fungující na základě iontové výměny a to by mělo obsah soli dál výrazně snížit. U druhého bloku se pracuje od 6. listopadu na odstraňování radioaktivního cesia a k 6. prosinci bylo dosaženo požadované snížení radioaktivity na jednu tisícinu původního stavu. Přistoupilo se tak k odsolování. U bazénu ve třetím bloku se stejná operace rozjíždí. Zatím začalo odstraňování radioaktivity z vody.

 

 

Zvětšit obrázek
Zde bylo původně potrubí větracího systému v pátém patře čtvrtého bloku (zdroj TEPCO).

Začátkem listopadu se dělníci dostali do těžce poničených částí čtvrtého a pátého patra čtvrtého bloku. Ukázalo se, že páté patro je daleko více poškozené než čtvrté, kde se nachází bazén s vyhořelým palivem. Původně se myslelo, že výbuch na čtvrtém bloku byl způsoben vodíkem vzniklým při poškození vyhořelého paliva v bazénu. Nyní se však ukázalo, že palivo v bazénu není poškozeno a výbuch nastal v blízkosti odvětrávacího potrubí, které propojovalo třetí a čtvrtý blok. Původ vodíku, který vybuchl a zničil budovu čtvrtého reaktoru, tak je třeba hledat ve třetím bloku. Zřejmě se do čtvrtého bloku dostal když se havarijní četa v prvních dnech po katastrofě snažila dostat vzduch s přebytkem vodíku ze třetího bloku pryč.


 

 

Zvětšit obrázek
Trosky větracího systému ve čtvrtém bloku (zdroj TEPCO).

Ve třetím reaktoru se robot dostal až do nejnižšího podzemního patra budovy. Zjistil, že tam voda naštěstí není, zato je tam vysoká radiace, pohybuje se mezi 120 až téměř 800 mSv/hod.  Z toho pyne, že se roboty v elektrárně budou využívat intenzivně. Uvažuje se i s robotickou podporou lidí - speciálních konstrukcích, které si člověk „obleče“ a jejich mechanické „svaly“  ovládá nervovými impulsy snímanými z povrchu svalů. Robotický exoskelet umožňuje zvýšit lidské schopnosti například při odklízení těžkých trosek ale mohl by pomáhat i s nošením  těžkých olověných obleků chránících před radiací. Původně měla robotická podpora usnadňovat život hendikepovaným lidem, nyní by měla najít uplatnění i v elektrárně.



Dosažení stabilního stavu

Situace v elektrárně se natolik zlepšila, že se do elektrárny a dalších zařízení spojených s likvidací havárie mohlo v prvních dnech druhé listopadové dekády podívat i 36 novinářů. Kromě areálu elektrárny si mohli prohlédnout budovy asi 20 km jižně od elektrárny, ve kterých se pracovníci připravují na práce a kde odpočívají. Novináři mohli mluvit jak s pracovníky, tak s tehdejším vedoucím elektrárny Masao Yoshidou, který vedl práce na řešení krize od začátku až téměř do konce listopadu.  Yoshida se zmínil i o tom, že v době, kdy došlo k výbuchům vodíku v prvním a třetím bloku a jeho týmu se stále nedařilo zajistit vstřikování chladící vody do reaktoru druhého bloku, jak si mysleli, že nemohou přežít. A jak v tom prvním týdnu po zemětřesení se jim myšlenka na brzký konec a na to, že smrt se jim nemůže stále vyhýbat, neustále vracela .

 

 

Koncem listopadu odstoupil ze zdravotních důvodů Masao Yoshida, který vedl práce v jaderné elektrárně Fukušima od začátku havárie (zdroj TEPCO).

Koncem listopadu bylo oznámeno, že Masao Yoshida odstupuje ze zdravotních důvodů z pozice vedoucího prací na likvidaci havárie ve Fukušimě. Při lékařské prohlídce mu zjištili rakovinu jícnu. Podle lékařů je ale velmi nepravděpodobné, že by onemocnění  souviselo s radiací. Masao Yoshida, kterému je 56 let, obdržel celkovou dávku 70 mSv. Začátkem prosince oznámil své odstoupení a omluvil se spolupracovníkům před svým  nástupem do  nemocnice. Pokud si uvědomíme, jaká byla situace v prvních dnech po cunami, tak je opravdu třeba vyjádřit jemu a jeho spolupracovníkům obdiv. Je to tak trochu zázrak, že kromě dvou pracovníků, kteří přišli o život při cunami, nikdo nezahynul a neobdržel ze zdravotního hlediska významnou dávku záření. A že se havárii takového rozsahu podařilo zvládnout. Masao Yoshida bude vystřídán Tkeshi Takahashim z vedení firmy TEPCO. Až do dneška se na pracích v elektrárně vystřídalo 17 780 pracovníků. Pouze 169 z nich dostalo dávku překračující 100 mSv. Téměř všichni obdrželi tuto dávku v prvních týdnech po havárii. Z nich 21 mělo dávku mezi 150 a 200 mSv, tři mezi 200 a 250 mSv a šest více než 250 mSv.

 

 

Zvětšit obrázek
Robot v prvním patře třetího reaktoru

Upřesňováním stavu, ve kterém se nacházejí vnitřní části reaktoru, umožňuje plánování budoucího postupu při likvidaci zasažených bloků. Výsledky šetření uveřejnila začátkem listopadu Japonská komise pro jadernou energetiku. Předpokládá, že převoz vyhořelého paliva z bazénů vyhořelého paliva ve čtyřech postižených budovách bude zahájen zhruba za tři roky. Odstraňování poškozeného a částečně roztaveného paliva ze tří poškozených reaktorů lze očekávat zhruba za deset let. Nejdříve je třeba opravit kontejnmenty a naplnit je vodou tak, aby stínila radioaktivní záření. Plány jsou vypracovávány podle zkušeností při likvidaci poškozeného reaktoru ve Three Mile Island. Předpokládá se, že odstranění paliva, rozebrání reaktorů a likvidace poškozených bloků bude probíhat nejméně třicet let. Zpráva s doporučeními jak postupovat by měla být vypracována do konce roku. Pro vypracování přesných postupů a časového rozvrhu je však třeba zjistit skutečný stav uvnitř kontejnmentů. Sice se upřesňují informace o míře tavení palivových článků hlavně u prvního reaktoru, ale stále to jsou jen kusé informace. Předpokládá se, že právě tam došlo k úplnému roztavení a protečení části roztaveného paliva poškozenou tlakovou nádobou do primárního kontejnmentu. U dalších dvou mělo dojít k tavení v menším rozsahu. V blízkosti areálu elektrárny bude třeba postavit budovu a vybavit jí technikou, se kterou se budou plánovat a odzkušovat postupy k likvidací zničených reaktorů.


Jak to vypadalo v elektrárně první dny?

Poznání stavu různých komponent elektrárny spolu s prostudováním všech záznamů a výpovědí pracovníků upřesnilo sled událostí prvních hodin a dnů po zemětřesení.  Komise jaderného průmyslu uveřejnila přehlednou zprávu s poučením pro zvýšení bezpečnosti jaderných elektráren po přírodní katastrofě tak velkého rozsahu, jakou byla březnová cunami (zde a zde).
Při prvních otřesech se tři pracující reaktory Jaderné elektrárny Fukušima I vypnuly. Zemětřesení sice přerušilo dodávky střídavého proudu z vnější sítě a po vypnutí reaktoru se vypnuly i generátory bloků, ale automaticky se spustily dieselové generátory, které začaly dodávat potřebný střídavý proud. Zemětřesení, které přesáhlo maximální plánovanou intenzitu, „přežila“ elektrárna bez poškození. Problémy nastaly až když po necelé hodině k elektrárně dorazila vlna cunami. Ta zničila, kromě jednoho, všechny dieselové generátory. Jediný funkční zůstal v bloku šest. První až pátý blok tak přišly o všechny zdroje střídavého proudu. Navíc mořská voda zalila důležité elektrické rozvody, panely a propojení. První, druhý a čtvrtý blok tak přišly i o napájení stejnosměrným proudem z baterií. Třetí blok ztratil stejnosměrné napájení poté, co se jeho baterie vybily. První čtyři bloky elektrárny tak přišly o veškeré zdroje elektřiny.

 

 

Zvětšit obrázek
Pracovníci Jaderné elektrárny Fukušima I trénují nouzové obnovení dodávek elektřiny při případné nové přírodní katastrofě (zdroj TEPCO).

Vlna cunami poničila i čerpadla zajišťující přívod mořské vody a odvod tepla do moře.  Z velké části bylo zničeno i bezpečnostní zařízení elektrárny. Zemětřesení a hlavně vlna cunami zničily a sutinami zatarasily přístupové cesty k elektrárně i prostory okolo budov. To ztěžovalo přísun potřebných prostředků. Kritické však bylo zničení rozvodových skříní, které neumožnily rychlé připojení mobilních elektrických zdrojů, i když už byly k dispozici. Situace byla extrémně náročná i pro pracovníky znalé místních poměrů. V elektrárně nebylo  žádné osvětlení, všude jen trosky a nebylo nic, co by připomínalo známé prostředí. 

Chlazení reaktorů v elektrárně Fukušima I po ztrátě zdrojů elektrické energie se stalo velmi problematické.  U prvního bloku, který byl staršího typu šlo využít pouze nouzový kondenzátor s velmi omezenou kapacitou vody. Navíc byl s největší pravděpodobností tento systém vypnut těsně po zemětřesení před příchodem cunami v době, kdy pracovaly dieselové agregáty. U prvního bloku tak po jejich selhání velice rychle došlo k úplné ztrátě chlazení, hromadění tepla v aktivní zóně, jejímu obnažení, poškození a vývoji vodíku v reakci vody se zirkoniovými obaly palivových článků. Postupně pak i k tavení palivových článků.  Brzy ráno se podařilo začít chladit aktivní zónu pomocí stříkačky hasícího auta. Vzrůstající tlak uvnitř primárního kontejnmentu si vynutil ventilaci uvolňované páry. Nahromaděný vodík pak zhruba 24 hodin po cunami explodoval a zničil horní části budovy prvního bloku. Vážně při tom byly poškozeny další systémy elektrárny a  situace se ještě zkomplikovala.

 

Zvětšit obrázek
Nácvik reakce pracovníků Jaderné elektrárny Fukušima I pro případ nové přírodní katastrofy (zdroj TEPCO).

U druhého a třetího bloku byl modernější systém izolovaného dochlazování aktivní zóny (anglická zkratka RCIC), který využívá páru pro pohon turbočerpadel. Tam také chlazení vydrželo déle, ale jen do té doby, než teplota vody v komoře potlačení dosáhla sta stupňů. Pak i tam došlo k obnažení aktivní zóny a vývoji vodíku. I tam muselo proběhnout odpouštění páry z primárního kontejnmentu a tím i nahromaděného vodíku. U třetího bloku to také vedlo k vodíkovému výbuchu. Část vodíku, která se společným ventilačním systémem dostala až do čtvrtého bloku, způsobila vodíkovou explozi tam. Co je zajímavé, nepotvrzuje se výbuch vodíku uvnitř druhého bloku a je zatím záhadou, co způsobilo nejintenzivnější únik radioaktivity, který proběhl 15. března právě u něj. Ten velmi zhoršil dozimetrickou situaci a nejen v elektrárně. To znamenalo velmi výrazné zhoršení pracovních podmínek.
Základním problémem, který způsobil neodvratnost havárie, byla ztráta veškerých zdrojů elektrické energie. Přispělo k tomu poškození rozvodných panelů mořskou vodou při cunami, které zkomplikovalo připojení náhradních zdrojů. Na tyto okolnosti se koncentrují doporučení, která mají zajistit, aby se podobná situace již nikdy nikde neopakovala. Kritické prvky elektrického systému musejí být v místech, kam se voda nemůže dostat. Tedy co nejvýše a s vodotěsnými uzávěry.

Je obdivuhodné, jak se se Japonci se vším vypořádali a i když se pochopitelně nevyvarovali i chyb, zasažené reaktory dostali pod kontrolu a do stabilního stavu. Další odstraňování následků havárie by mělo již  pokračovat rychlým tempem.

 

 

Zvětšit obrázek
Část dekontaminované vody se využívá ke kropení terénu v areálu elektrárny (zdroj TEPCO)

Čištění radioaktivní vody

Velice důležitou oblastí je hospodaření s vodou na území elektrárny. V současné době je veškeré chlazení reaktorů i bazénů v cirkulačním režimu. Voda se čistí tak, že se zbavuje nečistot, soli a radioaktivity. Pochopitelně se při takové délce a kapacitě čistícího systému objevují problémy. Začátkem prosince uniklo asi 45 tun vody, která sice byla do značné míry vyčištěna od radioaktivního cesia, ale stále v ní byla značná koncentrace stroncia. Mimo budovu se tehdy dostalo ale jen 300 litrů kontaminované vody. Předpokládá se, že z toho zhruba 150 litrů se dostalo kanalizací až do moře. I když tak malé množství má zanedbatelné ekologické dopady, ani taková událost by se již neměla opakovat.
Stále více starostí dělá vyčištěná, jen mírně radioaktivní voda. Je jí ohromné množství a stále jí přibývá, jak se odčerpává, čistí a dekontaminuje voda z prostor, které byly zaplaveny vodou pocházející z cunami, z havarijního chlazení a dešťových srážek. Část z ní se využívá pro chlazení a částí se kropí terén v areálu elektrárny, aby půda nevysychala a radioaktivita se  neroznášela větrem do okolí, ale to jsou jen nepatrné objemy.

 

Zvětšit obrázek
Situace po úniku vody kontaminované stronciem u budovy, kde k němu došlo (zdroj TEPCO).

Do podzemních prostor se přitom stále dostává voda z okolí, kterou je třeba odčerpávat.  Kapacita skladovacích prostor pro vyčištěnou vodu, která je okolo 160 000 tun, bude zaplněna do března. Společnost TEPCO tak uvažuje o možnosti vypustit vyčištěnou a dekontaminovanou vodu do moře.  Radioaktivita této vody by byla nižší než je limita pro vodu, kterou je možno do moře vypouštět. Je tu ale problém. Ten nespočívá v tom, že by   vypuštění představovalo reálné ekologické riziko. Jde o psychologický problém. Rybářské podniky se obávají, že by zákazníci ze strachu mohli jejich produkty přestat kupovat.


Dekontaminace okolí elektrárny.

V oblastech zasažených radioaktivními úniky vláda vyhlásila základní koncepci postupu prací a dekontaminace. Zasažené oblasti jsou rozděleny na dvě kategorie. V silně zasažených oblastech, kde je dávkový příkon takový, že by celková roční dávka byla větší než 20 mSv, se dekontaminace provádí co nejrychleji a nejintenzivněji. Tyto oblasti jsou v zakázané zóně a dodatečně evakuovaných místech. Vše zde zajišťuje stát a snahou je, aby se do těchto oblastí mohli co nejdříve vrátit evakuovaní. Méně zasažené oblasti, kde je roční dávka větší než 1 mSv a menší než 20 mSv, je cílem provádět takovou dekontaminaci, aby se zde snížil dávkový příkon v následujících dvou letech na polovinu. Dekontaminaci zde s podporou státu zajišťují místní správní orgány. Většina obyvatel v zasažených oblastech si je však vědoma, že největší objem prácí bude ležet na nich samotných.

 

Zvětšit obrázek
Sbírání vzorků bahna z mořského dna v okolí Jaderné elektrárny Fukušima I (zdroj TEPCO)

Samozřejmostí je měření radioaktivity na zasažených plochách. Ta bude rozhodovat o postupech dekontaminace. V přírodě se radioaktivita ráda přesunuje. Deštěm se smývá a usazuje se v dolních tocích řek. Za pochodu se hledají nejefektivnější metody dekontaminace. Nedávno byly zveřejněny výsledky pokusu dekontaminace pozemku o rozloze 4,5 hektarů v okolí radnice města Okuma, které leží uvnitř zakázané zóny. Pevné povrchy se při něm čistily proudem vody pod vysokým tlakem. Zároveň se odstranila všechna suchá tráva, mechy a spadané listí. Tyto zásahy snížily dávkový příkon z 20 mikrosievertů za hodinu na hodnotu 6 mikrosievertů za hodinu. Podle tohoto vzoru se nyní rozjíždí jedenáct podobných projektů v dalších lokalitách. Počítá se i s dekontaminací lesů v blízkosti obydlených oblastí. Hlavně se budou odstraňovat odumřelé částí rostlin a kmeny stromů se budou stříkat proudem vody. V plném rozsahu se s těmito pracemi začne začátkem příštího roku. Do té doby se má vyřešit otázka – kam s ním. Tedy s radioaktivním odpadem, který se při dekontaminaci tak velkého rozsahu nashromáždí. Je třeba vybudovat úložiště.

 

 

Zvětšit obrázek
Ukázka průběhu odklízení velkých trosek pomocí těžké techniky, nahoře před a dole po odklízení (zdroj TEPCO)

V listopadu byly publikovány první výsledky studie, která zjišťovala jak velké dávky obdrželi obyvatelé z evakuovaných oblastí, kteří se v prvních čtyřech měsících zdržovali v nejvíce zasažených oblastech. Jednalo se například o obyvatele města Namie a vesnici Iitate. U 1700 lidí bylo nalezeno deset lidí, kteří obdrželi dávku větší než 10 mSv. Žádný ovšem neobdržel více než 15 mSv. Zhruba 1100 ze zkoumaných lidí obdrželo méně než 1 mSv. Dávka 98 % obyvatel nepřekročila hodnotu 5 mSv.

Pečlivě se sleduje radioaktivita potravin produkovaných v zasažených oblastech. Případů s aktivitou nad limitami je velmi málo. V listopadu šlo o několik zásilek rýže z  oblasti perfektury Fukušima a zásilky hub z perfektury Tochigi. Ve všech případech však překročení bylo relativně malé. Zvláště podrobně se testují suroviny využívané pro výrobu potravin určených pro děti. I když se zde zatím nenašly hodnoty přesahující zdravotní limity, byly z výroby a prodeje stažený pro všechny případy i ty suroviny, kde byly pouhé náznaky výskytu radioizotopu 137Cs.
Především z  psychologického hlediska jsou obyvatelé zasažených oblastí vybavováni dozimetry. Mohou tak sledovat kontinuálně situaci ve svém okolí. K dispozici je i mluvící dozimetr pro slepce, jehož výroba se rozjíždí.

 

 

Zvětšit obrázek
Dozimetrická zařízení používána pro monitorování kontaminace pracovníků, obsahuje 17 plastikových scintilačních detektorů (zdroj TEPCO).


Jaderná energetika v Japonsku

Pokračuje postupné vypínání jaderných bloků, u kterých uplyne třináct měsíců provozu a musí se odstavit pro pravidelnou kontrolu. Jejich opětné spuštění je pak schvalováno místními úřady a ty zatím povolení nedávají.
Dne 25. listopadu  byl odstaven reaktor Jaderné elektrárny Takahama v perfektuře Fukui v centrálním Japonsku a ta se stala 44. odstaveným blokem z 54. V této perfektuře je 11 reaktorů a místní úřady deklarovaly, že nepovolí obnovení provozu, dokud centrální orgány nedefinují bezpečnostní standardy, které vezmou v úvahu poznatky získané na základě událostí ve Fukušimě. Reaktory postupně procházejí stres testy, což je nutná podmínka pro spuštění. V průběhu listopadu například poslalo vládě výsledky bezpečnostních testů třetího reaktoru vedení Jaderné elektrárny Ikata. Jedná se o druhý případ výsledků testů zaslaných vládě po zprávě týkající se třetího reaktoru Jaderné elektrárny Ohi, která byla zaslána už v říjnu. Ani posouzení a schválení výsledků těchto testů vládou a dozorovým orgánem nezaručuje možnost znovuspuštění rektoru. A tak nelze odhadnout, kdy se úbytek počtu provozovaných jaderných bloků zastaví.

 

Zvětšit obrázek
Jaderná elektrárna Tahakama (zdroj Wikipedie).

Dne 2. prosince byl odstaven reaktor č. 1 v jaderné elektrárně Genkai v jihozápadním Japonsku. V oblasti Kjušu tak zůstává v provozu jediný reaktor. Jedná se o reaktor číslo 4 ve stejné jaderné elektrárně, který má však pracovat pouze do 26. prosince.
O týden předčasně byl 8. prosince odstaven reaktor číslo 2 v Jaderné elektrárně Mihana v perfektuře Kansai. Došlo tam k úniku radioaktivní vody přes ventil v tlakové nádobě do nádrže, která slouží pro zadržení uniklé vody v takovém případě. Protože existovalo jisté riziko přetečení této nádrže, reaktor se předčasně vypnul. V polovině tohoto měsíce se má vypnout reaktor č.2 v Jaderné elektrárně Ohi ve stejné perfektuře. V oblasti Kansai tak zůstane jediný reaktor v provozu. V celém Japonsku tak bude odstaveno 47 a v provozu pouze sedm reaktorů.
Velmi zajímavé bude sledovat další vývoj jaderné energetiky v Japonsku. V roce 2010 bylo v Japonsku 58,4 % elektřiny vyrobeno ve fosilních elektrárnách, 30,3 % v jaderných a 11,3 % v obnovitelných zdrojích. V roce 2011 (jde pouze o část roku) bylo ve fosilních zdrojích vyrobeno 73,2 % elektřiny, jaderné elektrárny vyrobily 16,1 % a obnovitelné zdroje 10,8 % elektřiny. To vše za snížení celkové produkce o řadu procent. Vzhledem k tomu, že dochází k postupnému odstavování dalších reaktorů, bude podíl fosilních zdrojů stále stoupat a jaderné energetiky klesat. Japonsko uvažuje o úplném přehodnocení své energetické politiky. Její nové vypracování by mělo proběhnout v létě příštího roku.

 

 

Zvětšit obrázek
Jaderná elektrárna Genkai (zdroj Kyushu Electric Power)

Před havárií byl plán Japonska snížit využívání fosilních paliv při výrobě elektřiny na 26 %, podíl jádra zvýšit na 53 % a v obnovitelných zdrojích pak produkovat 21 %. Mělo být dosaženo nahrazení fosilních zdrojů hlavně jadernými a částečně obnovitelnými. Nyní je velký tlak na to, aby se podíl jádra naopak snížil. Je však velmi otevřenou otázkou, jak je taková možnost pro Japonsko realistická (podrobný rozbor zde). Japonsko má minimální možnosti pro dovoz elektřiny. Využití obnovitelných zdrojů je omezené. Japonsko neoplývá dostatkem zemědělsky obdělávatelných půd a tím i možností k výrobě dostatku biomasy. Pro využití slunečních elektráren nejsou geografické podmínky příliš dobré. Řeky jsou krátké a přehrady navíc ohrožují zemětřesení. To komplikuje i případnou snahu využít vodní díla jako úložiště energie a zálohování jiných obnovitelných zdrojů. Zbývají pouze větrné a geotermální elektrárny. Jejich reálný potenciál ale není příliš velký.
Pokud Japonsko přikročí k širšímu omezení jaderné energetiky, bude odkázáno na  zvýšený dovoz fosilních paliv. Už nyní je největším importérem uhlí. S tím, jak poroste světová poptávka po ropě, uhlí a plynu porostou i problémy s cenou elektřiny v Japonsku. Jistou nadějí je snad jen břidlicový plyn, jehož produkce hlavně ve Spojených státech amerických rychle roste. Pokud se splní naděje, které se do jeho těžby vkládají, mohly by se ceny elektřiny díky dovozu tohoto plynu udržet v  přijatelných mezích. Mnohem pravděpodobnější je ale situace, kterou předpovídá Mezinárodní agentura pro energii. Ta varuje, že zvýšená spotřeba plynu povede v Japonsku k dramatickému zvýšení cen elektřiny s odpovídajícím dopadem na konkurenceschopnost japonského průmyslu. První známky takového trendu jsou již patrny a záchrana v podobě břidlicového plynu se zatím nekoná.

 

 

Zvětšit obrázek
Čína pokračuje v intenzivním budování jaderné energetiky. Reaktorová nádoba byla nedávno umístěna v budované Jaderné elektrárně Sanmen. Zde se buduje reaktor AP1000. Japonsko je dodavatelem řady komponent. (Zdroj State Nuclear Power Corporation).

 Japonsko na jádro spoléhalo ve svém plánu snižování emisí oxidu uhličitého. Za této situace ale snižování produkce tohoto skleníkového plynu nepřipadá v úvahu. I to ovlivnilo jednání představitelů Japonska na klimatické konferenci v jihoafrickém Durbanu a proč devět největších japonských průmyslových sdružení doporučilo platnost Kjotského protokolu neprodlužovat. Argumentem bylo březnové zemětřesení, které přijaté závazky učinilo nesplnitelné. Snahy o omezování emisí oxidu uhličitého mají pokračovat. Otázkou je jak. V případě návratu k využívání fosilních paliv pro produkci elektřiny, ztrácí elektrifikace dopravy z pohledu snížení ekologického dopadu smysl.
Nejistota v politice vůči jádru se projevuje i v postoji k financování vědy a výzkumu. Hlavně se to týká oblasti rozvoje rychlých množivých reaktorů a konkrétně pak rychlého reaktoru chlazeného sodíkem v Monju. Jeho opětné spuštění se zmrazilo a financování na příští rok se „osekalo“ jen na minimální udržovací míru. Snížení rozpočtů se však plánuje i v oblasti výzkumu jaderné fúze a mělo by se týkat i projektu ITER. Tam však jde o mezinárodní projekt a vše je závislé na konzultacích se zahraničními partnery.
Japonsko s velkou pravděpodobností zůstane velmi významným producentem komponent pro jaderné elektrárny. Japonský průmysl je jedním z mála, který dokáže vyrábět i největší tlakové nádoby reaktorů. To potvrzuje i prognóza Japan Steel Works, Ltd. (JSW), jednoho z vedoucích producentů velkých ocelových konstrukci, na následující rok. Podnik udělal v minulých letech řadu investic, které rozšířily jeho možnosti při výrobě tlakových nádob, parogenerátorů a turbín nejen pro jaderné elektrárny. Další oblastí je výroba kontejnerů na jaderný odpad. V současné době a i v nastávajícím období má dostatek zakázek hlavně ze zahraničí, třeba z Číny ale i Francie. Před několika dny byly také podepsány dohody o spolupráci a dodávkách v oblasti jaderné energetiky s Jordánskem, Ruskem, Vietnamem a Jižní Koreou. Jsou to první takové dohody podepsané po havárii v jaderné elektrárně Fukušima I.

 

Závěr

 

Zvětšit obrázek
Na dálku ovládané plavidlo, které sbírá vzorky mořské vody v okolí jaderné elektrárnu Fukušima I (zdroj TEPCO).

Situace v Jaderné elektrárně Fukušima I je už nyní plně stabilizovaná. Ať už se jedná o chlazení reaktorů či bazénů s vyhořelým palivem. Také dozimetrická situace v areálu i v okolí je stabilní a s tendencí se zlepšovat díky postupující dekontaminaci. Je velmi pravděpodobné, že ještě v tomto roce a nejpozději na začátku roku příštího bude možné otevřít zakázanou zónu a umožnit návrat části evakuovaných do svých domovů. Pořád ještě bude řada oblastí, kde návrat dozimetrická situace nedovolí. I tam by se však postupně měla situace zlepšit, ne všichni se ale již budou chtít vrátit. Někteří si už našli jiné bydliště, jiní o tom ze strachu z radiace uvažují. Do svých původních domovů se hodlají vrátit zhruba tři čtvrtiny původních obyvatel.
Dlouhá je pořád ještě cesta k likvidaci následků i ostatních dopadů březnového zemětřesení a cunami. K začátku listopadu bylo 19 488 lidí, jejichž úmrtí bylo potvrzeno nebo jsou stále pohřešováni. Například právě v perfektuře Fukušima, kde se nachází elektrárna, je 1 604 obětí cunami a 226 pohřešovaných. Plány na rekonstrukci zničených částí měst a obcí se většinou teprve vypracovávají. Některé oblasti se pravděpodobně neobnoví, protože by je ohrožovalo i budoucí extrémně velké cunami. Velkým problémem je nyní nezaměstnanost obyvatel v zasažených regionech, kde se zatím málo podnikům podařilo obnovit produkci na úroveň před katastrofou. Na vině je i nedostatek elektřiny.

Datum: 11.12.2011 23:53
Tisk článku

Energie bez konce - Vynálezy, koncepty, řešení - von Rétyi Andreas
 
 
cena původní: 279 Kč
cena: 240 Kč
Energie bez konce - Vynálezy, koncepty, řešení
von Rétyi Andreas

Diskuze:

co se nehodí škrtněte

Mojmir Kosco,2013-08-07 08:55:11

U fukušimy jsou patrné dva směry článků katastrofický a nic moc se neděje .Protože osel patří spíš k optimistům vědeckotechnického pokroku s vyloučením morálky u fukušimy zlehčuje negativní zprávy jedna došla ted od japonského jaderného úřadu který potvrdil velké průsaky radioaktivní vody do moře

Odpovědět


O problémech s radioaktivní vodou

Vladimír Wagner,2013-11-16 17:55:02

se pochopitelně píše i na Oslovi: http://www.osel.cz/index.php?clanek=7082

Odpovědět

Chýbajúca poznámka

Milan Závodný,2011-12-19 20:28:30

Nenachádzam poznámku o mimoriadnom sprísnení predpisov pre ďalšiu prevádzku jadrových elektrární v Japonsku. Čo mali doteraz za predpisy, že ich je treba tak sprísniť?

Odpovědět


Asi moc nechápu Váš dotaz

Vladimír Wagner,2011-12-19 21:52:02

Tady o žádné zpřísnění předpisu nejde. To že se nejpozději po třinácti měsících jaderný blok odstaví a pak jeho opětné spuštění musí schválit místní samospráva v dané oblasti je předpis, který byl vždy. Nařízení stres testů v podstatě znamená, že se kontroluje, zda u konkrétního bloku jsou všechna opatření proti zemětřesení a cunami dostatečná i ve světle skutečnosti, že u jedné z jaderných elektráren se tato opatření ukázala být nedostatečná. Nějak jsem nepochopil o jaké zpřísnění předpisů a jaké dosavadní předpisy Vám jde.

Odpovědět


Milan Závodný,2011-12-20 22:53:29

Čítal som, že parlament /?/ schválil oveľa prísnejšie pravidlá pre výstavbu ďalších zariadení a tie, čo existujú, budú podliehať oveľa prísnejším režimom.
Ale inak: Pán Wagner, keby ste boli zodpovedným za bezpečnosť, schválili by ste 6m vysoké zábrany proti tsunami, keď sa vie, že storočné zemetrasenie môže vyvolať tsunami 10 metrové? Schválili by ste výstavbu jadrových elektrární s chladičmi v pobrežných vodách, keď tie môžu byť zničené tsunami? Pokiaľ viem, je Japonsko značne nerovnomerne zaľudnené, prečo nestavali priemyselné objekty vrátane elektrární v neobývaných oblastiach? Nemajú dosť mohutné rieky pre chladenie v jadrových elektrárňach? A my máme? Po Fukušime sa sprísnili predpisy - to znamená, že predtým prísne neboli. A to v krajine, ktorá je asi najnevhodnejším miestom na svete pre výstavbu čohokoľvek riskantného, nie len jadrových zariadení.
Japonci sú mimoriadne disciplinovaní a trpezliví. Neviem, či je to ich šťastie alebo smola.

Odpovědět


Ochrana před cunami

Vladimír Wagner,2011-12-21 00:47:55

Vážený pane Závodný, problém Fukušimy byl, že patřila k těm nejstarším jaderným elektrárnám v Japonsku. V té době byly pouze určité omezenější znalosti o možné výšce cunami (i historické). Pochopitelně nejsem expert a ani historik, abych byl schopen posoudit do jaké míry se i v té době dala taková možnost předvídat a kdy a jak se na takovou možnost dalo reagovat později. Je jasné, že každá nová stavba bude vycházet ze zkušeností z letošního zemětřesení a cunami. Stejně tak se tyto zkušenosti projeví i na opatřeních na stojících elektrárnách. K tomu mají sloužit i probíhající stres testy. Ale o tom už jsem psal.
Také jsem však psal, že Japonsko nemá jinou možnost než stavět tepelné elektrárny na břehu moře. Jde o ostrovy z horami ve středu. Řeky jsou krátké a nemají dostatek vody. Pokud byste chtěl stavět přehradu, která by i v takovém případě mohla zajistit dost vody pro chlazení, tak je nebezpečí protržení při zemětřesení. Jedna přehrada se protrhla i při tomto zemětřesení a zahynuli při tom i lidé. Neobydlené oblasti v Japonsku jsou ty horské ve vnitřní části, kde budete mít problém zajistit jakékoliv chlazení. Nejsem sice expert na geografické možnosti Japonska, takže nemůžu vyloučit, že lze někde jadernou elektrárnu postavit i ve vnitrozemských neobydlených částech, ale určitě to bude spíše výjimečné a náročné.

Odpovědět


Milan Závodný,2011-12-21 07:18:17

Áno, pán Wagner, stavba energo-zariadení je náročná. Preto si Tepco a podobní povedali, že ju zjednodušia. Ja tiež nie som odborník na tie historické štatistiky, ale som odborník na ľudskú chamtivosť. Ak ide o zisky, môžeme ju očakávať ako nutné zlo. Vidíme ju pri každej ekologickej havárii - nikdy nejde o neznalosť technológii či nedostatok vedomostí z histórie, ale vždy o nedbalosť a "šetrenie investícii". Veľkosť cunami v Japonsku je samozrejme dobre známa, nie je možné, aby si Japonci v minulosti nevšimli, že sa im cez pobrežie prehnala ničivá vlna. Japonsko má skutočne zlé podložie, ale v iných krajinách sa tiež museli vysporiadať s chladením a dokázali to. Jaslovské Bohunice mám hneď za kopcom, žiadna väčšia rieka tam nie je /kus ďalej je Váh, ale ten nebude asi väčší ako japonské rieky/.
Vysoko si vážim Japoncov, pretože sú poslednou krajinou na svete, ktorá ešte vyrába kvalitné výrobky, a nemyslím tým len autá. Sú krajinou priemyslu a ja im to prajem. S energiou budú mať vždy nadštandardné problémy. Preto ich výroba bude nutne drahá. Ak budú chcieť žiť v bezpečí, s tým musia počítať. Preto otázku bezpečnosti musí posudzovať i ľud, nie len fiškusi v parlamente s vreckami plnými obálok za úplatky.

Odpovědět


Kde stavět jaderné elektrárny?

Vladimír Wagner,2011-12-21 09:23:51

Já zase vím, jaké jsou problémy s chlazením jaderné elektrárny Dukovany a jaká vodní díla jsou s tím spojená. Nejsem expert na geografii Japonska. Bezpečnost jaderné elektrárny a možnost jejího postavení někde závisí na obrovské řadě parametrů. Například, když se vezme druhá největší řeka Japonska Tone, tak její koryto bylo měněno v historii tolikrát a je proslulá z historie takovými záplavami, že asi není moc vhodná. Ale nevím, nejsme expert. Dost charakteristické je, že u pobřeží je v Japonsku většina velkých tepelných elektráren (tedy nejen TEPCA), které potřebují chlazení. To zemětřesení bylo opravdu mimořádné a největší v novodobé historii. Dovolil bych si citovat: "Stejně jako u zemětřesení v roce 2004, největší škody a ztráty na lidských životech způsobilo Tsunami a to i přesto, že Japonsko bylo proti úderu silného tsunami dobře připraveno. Bohužel velikost vln přesáhla veškerá očekávání. Celé pobřeží Japonska je lemováno, až 10 m vysokými vlnolamy, které se proti úderu vln tsunami vždy osvědčily. Tentokrát byla vlna častokrát i dvojnásobně vyšší, než ochrané valy a tudíž nemohli vlnu jakkoliv zastavit, maximálně zbrzdit první, většinou menší vlny." Nemyslíte, že by bylo lepší ochránit těch 20 000 lidí, kteří kvůli "nedostatečným" opatřením proti cunami zahynuli? Při havárii elektrárny nezahynul nikdo.
Myslím ale, že kdyby byla ve vnitrozemí Japonska elektrárna a vlivem zemětřesení by se protrhla přehrada nebo by ji zalila povodňová vlna zemětřesením vyvolaná, tak byste byl ten, který by hlásal, jací jsou ti Japonci zlosyni, že nestavějí jaderné elektrárny u pobřeží a nechladí z moře, když je to tam daleko bezpečnější.
No ale asi jste ten největší expert, který to vše ví. Pak by bylo možná fajn, kdybyste jim poradil, kde konkrétně mají nové jaderné elektrárny vybudovat.

Odpovědět


Milan Závodný,2011-12-21 17:27:30

Pán Wagner, kde stavať v Japonsku elektrárne je myslím mimo tému. Témou je vina kompetentných za nedostatočné ochranné opatrenia, ktoré si náhle po katastrofe uvedomili a naprávajú nedostatky v predpisoch. A že tam rezervy sú, o tom jasne svedčí nebývalá aktivita za zmenu k lepšiemu. A dúfam, že bude pokračovať, aj keď pôjde o trestno-právnu zodpovednosť. /Dúfam, nie verím. Ja to moderné slovo "verím" nepoužívam./
Kde stavať, ako stavať, a či vôbec - to treba posudzovať z hľadiska extrémneho rizika japonského podložia. Všetko sa dá, ale ako som už poznamenal, pre Japoncov lacná energia, a tým aj výroba, neexistuje!
Po cunami hovorili, že Fukušima mala 6m vysoký val. A sama vlna mala asi 10m. Vy tvrdíte, že pobrežie bolo lemované 10m vysokou hrádzou. Tak neviem, asi tam zájdem a colštokom to zmeriam. Dnes sú médiá len na vyrábanie bludov. Radšej sa asi o nič nezaujímať.

Odpovědět


Prosím, naučte se číst

Vladimír Wagner,2011-12-21 20:50:41

Vážený pane Závodný, prosím, naučte se číst česky a slovensky. V citaci (je z Wikiny) je řečeno "Celé pobřeží Japonska je lemováno, až 10 m vysokými vlnolamy". Slůvko "až" (i ve slovenštině) znamená, že některé vlnolamy měly výšku i 10 m, ale řada z nich měla výšku nižší. Řídilo se to podle geografických podmínek, tvaru pobřeží, které formují i možnou výšku cunami. Částečně i tím, jak byl vlnolam postaven a znalostmi, které byly v té době. Ve Fukušimě byla výška vlnolamu 5,6 m. To, že se po získání nových zkušeností a poznatku, rychle modifikují bezpečnostní opatření, je snad normální. Ještě nic to neříká o tom, zda na základě dosavadních znalostí nebyla předchozí opatření dostatečná. A už vůbec ne o nějaké trestné odpovědnosti. Já myslím, že co je podstatné, je zajistit, aby současné i budoucí elektrárny byly bezpečné.

Odpovědět


Milan Závodný,2011-12-21 22:01:21

Nechcem mať posledné slovo. Už i preto, že si Vašu prácu vážim.

Odpovědět


Hezké Vánoce a díky

Vladimír Wagner,2011-12-22 08:23:45

Vážený pane Závodný, děkuji za tuto větu a zároveň přiznávám, že můj poslední příspěvek nebyl fér a taková podpásovka. Ale prosím berte to s nadhledem tak, že to byla nadsázka, abyste nemusel jezdit do Japonska přeměřovat vlnolamy :-) Ještě jednou díky za diskuzi a přeji hezké Vánoce a vše nejlepší v novém roce. Myslím, že mohu společně za nás za oba popřát v novém roce vše nejlepší i Japonsku, v letošním roce tak těžce zkoušenému.

Odpovědět


Milan Závodný,2011-12-22 13:12:53

Podobne aj Vám prajem veľa úspechov v práci a ďalší kvantový balíček trpezlivosti s nami, čitateľmi. A dúfam, že Japonci nezmenia kurz kvality svojich výrobkov. I keby mali byť drahšie.

Odpovědět

Můj pohled

Josef Jindra,2011-12-18 11:35:51

Když shrneme skutečný vliv tohoto neštěstí na okolí zjistíme že :
- elektrárna byla poničena způsobem, který neumožňuje její opravu a návrat do provozu, je v podstatě celá na odpis, což se vzhledem k okolnostem dalo čekat
- v důsledku havárie nedošlo k žádnému úmrtí a pravděpodobně ani k těžkému ublížení na zdraví
- okolí elektrárny je pouze lehce zamořeno většinou na úrovni přírodního pozadí
- pravděpodobně došlo k úniku radiace do moře, je otázkou v jaké míře
Pokud by to bylo na mně prohlásil bych jadernou energii za extrémně bezpečný zdroj a trval na tom, že ostatní odstavené reaktory je potřeba co nejdříve zprovoznit.
Docela by mně zajímalo, pokud by na místě Fukušimy byla hnědouhelná elektrárna srovnatelného výkonu zdali by následně veřejnost trvala na okamžitém odstavení uhelných elektráren. Škody na okolí by totiž pravděpodobně nebyly o mnoho menší, zvláště pokud by došlo k vyplavení úložišť popílku a uhelných zásob, ale to je jen taková úvaha.

Odpovědět


Možná bych si dovolil jisté korigování

Vladimír Wagner,2011-12-18 12:20:27

Takový popis považuji za přílišné zlehčení. V některých oblastech blízko elektrárny (v severozápadním směru místa až do vzdálenosti asi 30 km) jsou území, kde je radioaktivita vyšší než se vyskytuje v oblastech z vyšším přirozeným pozadím - třeba zmiňované Finsko a dekontaminace některých oblasti v zóně do 3 km bude velmi náročná a dlouhodobější. K radiaci a jejím možným důsledkům je třeba přistupovat ze vší vážností a opatrností. Také likvidace elektrárny bude mnohem náročnější (i finančně) a dlouhodobější než zničených fosilních elektráren. Souhlasím, že by se měly jaderné bloky v Japonsku co nejdříve spustit, ale pouze po důkladném rozboru a provedení nutných úprav pro zvýšení bezpečnosti plynoucích ze zkušeností z havárie ve Fukušimě. Zároveň však chápu psychologické a politické problémy, které jsou s opětným spuštěním odstavených bloků v Japonsku spojeny.

Odpovědět

Nemám důvod vám to věřit.

Frederick Rooks,2011-12-17 17:45:11

Ne, pane Wagner, já ty údajné "fámy" za vyvrácené nepovažuju. Gundersena a Kaltofena pokládám za větší autority na jadernou bezpečnost než jste Vy. Prosím, máte-li výhrady k jejich výsledkům a komentářům, napište je jim. Jistě Vám rádi odpoví. Mým cílem není jim dělat advokáta, nýbrž vyjádřit svůj názor, a sice tento:

Vy pouze kreativně papouškujete propagandu Tepca, japonské vlády a mluvčích jaderného průmyslu. I kdybyste měl 100% pravdu co se technických věcí týče, o čemž pochybuji, pořád zůstávají nepravdy týkající se dopadu na zdraví lidí. Japonsko a okolí je nyní otráveno množstvím nebezpečných radionuklidů a, bohužel, nevidím naprosto žádné opodstatnění pro to bagatelizování, kterého se dopouštíte. Stejně jako po Černobylu přijdou spontánní potraty, leukemie, rakoviny, vrozené defekty, nemoci srdce a další radosti. Největší smůla je, že Japonsko je hustě osídlené.

S úctou,

F.R.

Odpovědět


Někdo dá na vědecká fakta, jiný ne

Vladimír Wagner,2011-12-18 00:54:43

Vážený pane Rooksi. Takže jste zase neuvedl jediný konkrétní případ, kde bych se dopustil nepravdy. Žádná konkrétní fakta či publikované vědecké studie. Jen, že nevěříte mě, Světové zdravotnické organizaci, Mezinárodní organizaci pro atomovou energii a všem dozimetrickým měřícím stanicím ve světě, které měří výskyt radionuklidů v atmosfeře. To je ale pak s Vámi těžké, když nevěříte vědeckým metodám, vědeckým faktům. A nediskutujete o nich. Je to stejné jako s homeopatií. Prostě jsou lidé, kteří nevěří chemii, fyzice a biologii, nevěří vědeckému poznání a jsou přesvědčeni o správnosti homeopatie. S takovými lidmi opravdu nemá cenu diskutovat, protože je žádná fakta, měření, experimentální důkazy prostě nepřesvědčí. Asi nemá cenu, abych se o to pokoušel i u Vás.

Odpovědět

Jedná se o dávno vyvrácené spekulace

Vladimír Wagner,2011-12-17 16:43:51

Arnie Gundersen během celého období od havárie do současnosti prezentoval obrovské množství spekulací, které byly postupně vyvraceny. Mezi ně patří i ta o výbuchu bazénu v třetím bloku. Dedukoval to z videa, které snímalo vodíkový výbuch u třetího bloku. Zdálo se mu, že měl jiný průběh než ty ostatní. Byly to spekulace, o kterých bylo možné uvažovat do té doby, než se dělníci nedostali do blízkostí třetího bloku. Kusy paliva s poznají (podle radiace) velice snadno. Žádné se nenašly a už vůbec ne míle daleko :-) Dnes už pracovníci pracují i uvnitř budovy reaktoru a ví se, jaký je zhruba stav palivových článků v bazénu třetího reaktoru. Takže je opravdu jasné, že žádný výbuch v něm nenastal a Vaše tvrzení zde je šíření staré nesmyslné fámy.
Podobné je to z rekritikalitou a důkazem neutronů pomocí chloru 38. Zprávy o takových měřeních (vy na ně odkazujete) jsou velmi staré (z března). Už tehdy o nich byly pochybnosti a později také nebyly potvrzeny. Nelze pochopitelně úplně vyloučit, že v počátečních dnech k nějakému chvilkovému obnovení kritikality došlo, ale vytvoření podmínek pro to je dost složité a není příliš pravděpodobné (případné roztavené palivo je promícháno s dalšími materiály, které pohlcují neutrony a snižují koncetraci štěpného materiálu). Nenašly se žádné relevantní důkazy o tom, že by rekritikalita nastala.
Horké částice jsou relativně těžké (nejde o atomy, ale kusy paliva). I v Černobylu, kde opravdu výbuch a hoření vyvrhlo palivo do velké výšky, jejich počet klesal velmi rychle se vzdáleností. Jak už je popsáno výše, žádný výbuch, který by vyvrhl palivo, ve Fukušimě nenastal. Navíc by se musely horké částice spolehlivě zaznamenat jak v areálu elektrárny tak v jejím okolí. Žádné se však nenašly. V Japonsku a ve světě (třeba i u nás) je řada měřících stanovišť, která filtrují velká kvanta vzduchu a měří zachycenou radioaktivitu. Všechna zaznamenala jód i cesium z Fukušimy. Žádné z těchto stanic nezaznamenaly žádné horké částice z Fukušimy. Změřené množství plutonia v různých měřeních sledovacích stanic odpovídá tomu, že pochází z testů jaderných zbraní. Jestliže renomované na to specializované laboratoře s velice dobře vypracovanými metodikami ve větší blízkosti k Fukušimě nezaznamenávají přítomnost transuranů z Fukušimy, jsou opravdu data pana Kaltofena získané poměrně spornou metodikou dost nevěrohodná.
Pane Rooksi, obvinil jste mě, že píši nepravdy. Žádnou konkrétní moji nepravdu, i když jsem Vás o to požádal, jste nenapsal. Jen uvádíte stále další dávno vyvrácené fámy. Takže ještě jednou, prosím, kde jsem napsal nějakou nepravdu.

Odpovědět

Pane Denk,

Frederick Rooks,2011-12-17 15:02:48

Pane Denk, pokud mě chcete obviňovat z psaní nesmyslů, měl byste se vytasit s nějakou argumentací. Nejspíš je ale chyba u vás, protože patrně nerozumíte textu. Samozřejmě jsem přiznal, že jsem udělal chybu, ale to nemá vliv na ty rekritikality. Z možnosti, že k nim mohlo a může docházet jsem ještě neustoupil. To udělám až o nich přestanou mluvit
opravdoví experti na jaderné elektrárny jako je pan Gundersen, například. Naopak, přinesl jsem další odkaz na možný důkaz pro, a sice chlor 38. Odkázuji i na měření z léta a podzimu. Více o možnosti kritikalit zde:
http://enenews.com/nyt-experts-suspect-melted-fuel-may-be-threatening-groundwater-battle-of-epic-proportions-says-koide-concerns-over-recriticality


Že palivo z 3. bloku létalo vzduchem říká Arnie Gundersen a nemám důvod mu to nevěřit. Jeden kus palivového souboru snad dokonce doletěl míli daleko. Napište jemu, že je to vyložená lež. Jistě nebudete první a určitě bude ochoten vám to vysvětlit.

O tom co to bylo za explozi existují spory. Ta vodíková exploze mohla způsobit malý jaderný výbuch právě v bazénu třetího bloku. Opět, tohle není z mojí hlavy, ale věc se kterou nezávisle přišlo už několik jaderných expertů.

Takzvané hot particles z Fukušimy jsou opravdu ve vzduchu a jsou nalézány jak v Japonsku, tak v USA. Tomuto výzkumu se věnuje např. pan Kaltofen, jak jsem odkázal. Seznámil jste se s jeho výsledky?

F.R.

Odpovědět


Nesmysly..

Lubomír Denk,2011-12-18 02:58:05

Pane Rooksi, dá se pochopitelně diskutovat s někým, kdo má nějaké argumenty, promyšlený názor, umí si ho obhájit. Obtížně se diskutuje s někým, kdo přiznává, že danému tématu vůbec nerozumí ovšem vybral si jednoho (sorry dva:) guru a těm bez přemýšlení věří. Byť si myslím, že s Vámi je to v daném ohledu předem ztracená věc, pokusím se o polemiku.

Takže popořádku. Ve Vašem původním odkazu se mluví o tom, že Cl38 byl údajně detekován 25.3.2011 v turbinové hale - v podstatě bez jakýchkoliv podrobností (bez uvedení naměřených hodnot atp.). Jiné měření neexistuje, o měření na podzim tam není ani slovo. Tedy prosím odpovězte na otázku - jakým způsobem může měření z 25.3.2011 dokazovat současné rekritičnosti, kteréžto se nám tady neustále snažíte podsouvat? Nebo prosím uveďte kdo kdy a kde naměřil Cl38 z Fukušimy v současné době (+/- pár měsíců:) a hlavně - jaké vlastně úrovně naměřil. To je totiž důležité k odlišení možné rekritičnosti od spontánního štěpení, které tam jednoznačně probíhá - a při kterém pochopitelně Cl38 také vzniká. Mě se podařilo na netu najít jen nicneříkající obecné žvásty, ale třeba jsem špatně hledal tak prosím, odhalte Vaše zdroje.

S panem Kaltofenem opravdu trefil kozla. Gratuluji, vydávat jeho měření plutonia v Rocky Flats (viz třeba
http://leroymoore.wordpress.com/2011/04/01/rocky-flats-nuclear-guardianship-6-marco-kaltofen-plutonium-in-respirable-dust-with-harvey-nichols-gale-biggs-3-17-11/ ), způsobené výrobou amerických jaderných hlavic, za výsledek Fukušimy to je opravdu síla. Víte já se z jeho práce znám, zato Vy jste si evidentně z jeho prezentace ( http://www.infiniteunknown.net/2011/11/01/scientist-marco-kaltofens-presents-data-to-apha-confirming-hot-particles-highest-us-topsoil-radioactive-cesium-findings-over-10000-higher-than-highest-findings-by-uc-berkeley-enormous-radiation/ ) přečetl první tři stránky a na jejich základě šíříte nesmysly. Takže polopatě: Kaltofen nenaměřil ani plutonium, ani uran. Jediné co údajně "naměřil" je americium to v jednom jediném vzorku z Tokia. A v Americe? Cituji Kaltofena: "US samples had only two isolated Cs-134 and Cs-137 detection in soil". V USA se nenaměřil žádný uran ani transuran z Fukušimy. Tedy Vaše tvrzení horkých částicích paliva v USA a Japonsku je prostě lež. Teď, když Vaše tvrzení odkazuje do říše pohádek i Váš druhý jaderný bůh to snad uznáte. Jestli je to z Vaší strany lež úmyslná, nebo z nepochopení, nechám Vašemu svědomí.

O tom, že palivo z bazénu 3. bloku létalo vzduchem, Gundersen mluvil, teď už o tom raději mlčí. Ono po zveřejnění snímků a videí bazénu vyhořelého paliva 3. bloku lze těžko něco jiného dělat. Na těch záběrech je jasně vidět, že jsou uvnitř bazénu napadané trosky, včetně částí zavážecího stroje ( http://www.youtube.com/watch?v=ec46uSBPDGk ). Těžko by tam byly, kdyby epicentrum exploze bylo uvnitř bazénu. To by místo bazénu byla poloprázdná díra a takový bazén po explozi by těžko udržel vodu, kterou jak je evidentní dosud naprosto spolehlivě drží. Jaderná exploze je z fyzikálních důvodů vyloučena jak v samotném reaktoru BWR tak v jeho tavícím se palivu, natož pak v bazénu plném borované vody, kde je palivo skladováno. Říkají Vám něco pojmy jako záporná zpětná vazba reaktivity od teploty a moderátor (tím nemyslím chlapa na kterého koukáte v TV:)? Jaderný výbuch to prostě být nemohl a už vůbec ne jaderný výbuch iniciovaný vodíkovou explozí nad bazénem. To, že to tvrdí Vaše svatá autorita Gundersen, ještě neznamená, že je to pravda. Všimněte si pan Gundersen taktně mlčí o tom jakým fyzikálním mechanismem by exploze vodíku nad bazénem mohla vyvolat kritičnost v silně podkritickém souboru vyhořelých palivových tyčí uloženém v bazénu.. Ale třeba to víte Vy tak jak to tedy podle Vás bylo?

Odpovědět

Nic rozmetáno nebylo ..

Lubomír Denk,2011-12-16 17:26:14

Pane Rooksi, povýšeně poučujete pana Wagnera, že má být opatrný a jako fyzik nepouštět se do výroků o biologii. Měl byste si ale nejdřív zamést před vlastním prahem, poslechnout sám sebe a být opatrný ve výrocích v oblastech, kterým evidentně nerozumíte (fyzika). Sám jste přiznal, že jste se řádně sekl co se rekritičnosti fukušimských reaktorů týče a místo aby jste se poučil, vyprodukujete další nesmysly.

Obviňujete pana Wagnera z manipulací a není od Vás manipulace jako prase napsat že „obavy že k rekritikalitám docházelo a dochází“ a dát za to odkaz který se týká výhradně doby těsně po události? Těžko lze totiž událost z března 2011, navíc více než spornou, použít na podporu tvrzení, že k rekritičnosti dochází právě teď..

A vaše tvrzení, že se z bazénu 3. bloku uvolnilo palivo do okolí je vyložená lež. Při výbuchu na 3. bloku nebyly rozmetány palivové tyče v bazénu. Pravdou je jen, že vodíková exploze zničila horní část budovy reaktoru 3. bloku nad bazénem vyhořelého paliva a padající trosky se částečně zřítily do bazénu. Exploze nebyla v bazénu a těžko tedy mohla z bazénu něco "rozmetat". Palivové kazety byly možná částečně v horních partiích mechanicky poškozeny, ovšem ven se žádné fragmenty nedostaly. Pokud vůbec vznikly, zůstaly v bazénu. Navíc je evidentní že daný způsob poškození paliva (pády předmětů na skladovací mříže s kazetami) může v produkovat maximálně velké kusy paliva. Keramická matrice UO2 je docela odolná. Těžko tedy mohou být mikroskopické „horké částice paliva“ z Fukušimy měřeny v USA jak píšete. Buď je to dezinterpretace existujícího měření (třeba plutonia z jaderných pokusů), nebo se jedná o úmyslnou lež.

Odpovědět

Děkuji panu Wagnerovi za reakci, moje přij

Frederick Rooks,2011-12-16 12:24:39

Děkuji za odpověď. Moje kritika míří hlavně na to, že od začátku
havárie a po celou dobu jejího trvání vždy předpokládáte nejlepší
možný vývoj událostí, takže se jedná spíš o apologetiku než snahu
informovat.

Několik konkrétních případů vašich polopravd a nepravd jsem už
zmínil, tedy odkazuji na to co jsem napsal.

Přiznávám, že jsem se dopustil chyb týkajících se možných kritikalit,
ale nejsem jaderný fyzik, nýbrž biolog, a myslím, že vy byste v
biologii nasekal chyb také dost.

Děkuji za odpověď ohledně těch teplot. Mezitím Arnie Gundersen
uveřejnil další video, takže to vypadá, že China syndrome snad
nehrozí. Vaši odpověď tedy přijímám.

Zůstává ale jiný problém, a sice vysoce radioaktivní voda z reaktorů,
která kontaminuje podzemní vodu a moře, a asi ještě dlouho bude. Tohle
už není otázka pro jaderné fyziky jako spíš pro hydrology a mořské
ekology a biology. Nejspíš nad těmi úniky mávnete rukou s tím, že
oceán je velký. Jenže pamatujte, že v ekosystému se bude radioaktivní
materiál koncentrovat a dostane se lidem na talíř.

Ohledně té vody. To čištění se opravdu nedaří. Jistě sledujete
poslední zprávy o tom, že se Tepco chystá pustit nějaké množství
radioaktivní vody úmyslně do moře.

Snaha zabránit kolapsu budovy je asi to nejdůležitější, protože by se
uvolnil obsah bazénů s použitým palivem. Naštěstí další opravdu velké
zemětřesení nepřišlo, pouze menší otřesy, ale nemůžete říct, že by ho
ty budovy ustály. Dá se pouze doufat.

Píšete "Ovšem spontánní štěpení nesouvisí s řetězovou reakcí a
rekritikalitou..." a máte samozřejmě pravdu. Udělal jsem zde
chybu. Nicméně, obavy že k rekritikalitám docházelo a dochází tu stále
jsou:

http://enenews.com/breaking-former-japan-pm-warns-recriticality-found-chlorine-38-reactor-1-water-tested

Cl-38 ve vodě z prvního reaktoru?

“If chlorine-38 was detected that can only mean ‘recriticality’.”
-Professor Hiroshi Koide, Kyoto University’s Research Reactor Institute

Co jsem kritizoval bylo míchání externího a interního vystavení
radiaci. Říct třeba že den strávený ve Fukushima city je ekvivalentem
tolika a tolika letů přes Atlantik nebo rentgenů, což jaderná
propaganda často dělá, je zcela neoprávněné. Stejně tak draslík v
banánech je něco dost jiného než strontium v kostech nebo cesium ve
svalech. Ignorujete velkou část radiobiologické
literatury. Ignorujete, častý názor, že žádná dávka radiace není
bezpečná a že každé zvýšení dávky vede k většímu riziku následků.

Informace o horkých částicích pocházejí například od pana Marco
Kaltofena, který se zabývá jejich studiem, viz zde:
http://fairewinds.com/content/new-video-scientist-kaltofen-presenting-american-public-health-association

Ano, horké částice jsou maličké kousky paliva (také někdy označované
jako fuel fleas).

Říkáte, že se z Fukušimy kusy paliva nedostaly. Nejsem přesvědčen a
tvrdím, že nemáte pravdu. Při výbuchu bloku číslo 3 byly rozmetány
palivové tyče z bazénu. Tím se do vzduchu dostalo dost uranu,
plutonia, americia a celé řady dalších prvků, které jsou právě
nacházeny v automobilových filtrech (v Japonsku i v USA). Jsou jistě
přítomny i v lidských plicích. Pokud to označujete za nesmysl, napište
to panu Kaltofenovi, ale raději se s jeho výzkumem nejdřív seznamte
blíže.

Jako jaderný fyzik byste měl být opatrný při výrocích o medicíně nebo
biologii. Leukémie není žádný virus, takže nemůžete mluvit o nějaké
inkubační době. Na nějaké lékařské statistiky z Japonska je samozřejmě
brzo, ale považuju možnost, že už teď umírají lidé na akutní leukémii
vlivem Fukušimy za realistickou (jak píšou a říkají lékaři, například
Helen Caldicott, kterou nejspíš považujete za protijaderného cvoka,
ale já o její odborné způsobilosti nemám důvod pochybovat).

Pane Wagner, myslím, že jsem Vám toho napsal zatím dost.

S přátelským pozdravem a díky za komunikaci,

Fred Rooks

Odpovědět


Zase od Vás spíše jen fámy

Vladimír Wagner,2011-12-17 01:18:43

Vážený pane Frede Rooksi, ne úplně jsem pochopil Vaši zmínku, že několik konkrétních polopravd a nepravd jste už zmínil. Ovšem všechny Vámi uváděné věci jsem vyvrátil. Kritizoval jste, že jsem ve svých článcích neuváděl nějaké názory, které se na internetu objevovaly. Ovšem ve své odpovědi jsem ukázal, že šlo buď o staré fámy, které byly později vyvráceny nebo se ukázalo, že jde o nepochopení a neznalost z Vaší strany. Takže bych čekal, že mě pochválíte, že jsem nepsal o tom, co se později ukázalo jako nesmysl.
Nyní jste zase uvedl nějaké názory, které jsem podle Vás měl publikovat. Ovšem zase jde většinou o dávno vyvrácené nesmysly.
Takže popořadě. Kontinuálně se měří radioaktivita vody u pobřeží, kde se nacházíí elektrárna a nepotvrzuje se, že by vysoce radioaktivní voda kontaminovala moře nebo podzemní vody. Můžete mi napsat měření, která by potvrzovala Váš názor, že je tomu naopak?
O čištění vody a o co se jedná při úvahách o vypuštění !!! dekontaminované !!! vody do moře se podrobně píše v článku, pod kterým diskutujeme. A je jasné, že TEPCO uvažuje o vypouštění do moře vody, jejíž radioaktivita je zanedbatelná (pod ekologickými limity) a radioaktivitu v oceánu nezvýší.
Všechny budovy ve Fukušimě přežily zemětřesení bez problémů. Při vodíkovém výbuchu bylo sice poškozeno patro s bazénem ve čtvrté budově. Ale proběhlo budování konstrukce, která je zpevnila a měla by vydržet i velká zemětřesení. Byla provedena i další opatření, která zajišťují odolnost proti zemětřesení. Podle čeho usuzujete, že by zemětřesení a jak elektrárnu ohrozilo?
Jak přírodní radioaktivní draslík, tak radioaktivní uhlík jsou součástí našich těl. O důsledcích radiace pod roční dávkou 100 mSv není nic známo (tedy neexistuje žádná seriozní epidemiologická studie, která by o tom byla schopna něco říci). Studie v oblastech, kde je přírodní vysoká dávka (jak z vnitřní tak vnější kontaminace) spíše naznačují, že nízké dávky zdravotní stav neovlivňují.
Váš popis výbuchu bazénu s vyhořelým palivem třetího bloku je nesmysl, který už byl dávno vyvrácen. Dříve se sice objevovaly spekulace, že výbuch na čtvrtém bloku (tedy ne na třetím) byl spojen s bazénem vyhořelého paliva (jeho skutečný zdroj je popsán v tomto článku). Ovšem ukázalo se, že palivové články v tomto bazénu i v dalších jsou nepoškozeny. Nyní se voda z bazénů filtruje a dekontaminuje a nenašly se žádné známky přítomnosti uranu a transuranů. Nenašlo se poškození palivových článků. Dnes už se mohou tyto bazény prozkoumávat a ví se dobře, jak články v nich vypadají. Nikde v okolí elektrárny se nenašlo jiné plutonium než z jaderných testů. Vaše zprávy o horkých částicích z Fukušimy jsou nesmyslné fámy, jak už psal Lubomir Denk.
Budu rád, když mi napíšete o nějakých reálných mých polopravdách či nepravdách..

Odpovědět

Mám kategorický požadavek

Petr Sanov,2011-12-16 10:33:07

okamžitě zastavit provoz všech uhelných elektráren v České republice protože jejich produkce radioaktivity má za následek nejen nárůst výskytu nádorových onemocnění, ale celkovým zhoršováním životního prostředí způsobují značný nárůst onemocnění dýchacích cest a poruch imunitního systému (astma bronchiale). Ve svém důsledku to vede ke zkracování života mnohých lidí a tedy k jejich zabíjení.
Odkazy neuvádím pro jejich všeobecnou dostupnost nejen na netu.

Pokud se můj příspěvek bude někomu jevit jako "ujetej" tak používám pouze myšlenkové postupy p. Daniela Dase.

Stejným myšlenkovým postupem bych mohl žádat i okamžitý zákaz automobilů.

Odpovědět


Ty internety

Petr Ba,2011-12-16 10:42:11

a taky zákaz internetu - je plný strašných až poplašných zpráv, které mohou způsobit zdravotní újmu jednotlivci i celým skupinám (sorry, prostě mi to nedalo :)

Odpovědět

Reakce na Fredericka Rookse

Vladimír Wagner,2011-12-15 01:40:37

Pan Frederick Rooks mě tu obviňuje z polopravd a nepravd. Docela rád bych, aby napsal konkrétní případy, kdy jsem se jich dopustil. Je trochu paradox, že on sám uvádí dost bez ladu a skladu řadu fám a již vyvrácených věcí. Pokusím se k některým věcem zmíněným v jeho příspěvcích a nechám na čtenáři, aby si utvořil názor sám:
1) Píše: „Údaje o teplotě, kterými rádoby dokládá jak je situace pod kontrolou, nemusí nic moc znamenat.“ V předchozích článcích jsem psal, že čidla udávají hodnoty teploty reaktorové nádoby v různých jejich místech. To pochopitelně nemusí přesně reflektovat situaci uvnitř nich nebo mimo ně. Zároveň nemusí všechny sondy fungovat úplně dobře. Ovšem údaje různých sond jsou poměrně slušně konzistentní. A jak už bylo popsáno v předchozích článcích, nejpodstatnější je, že zmizely všechny zdroje páry, která se nyní již nepozoruje. Vodou je zalit jak vnitřek reaktorových nádob tak i část primárního kontejnmetu. Takže, ať už je poškozená i roztavená hmota aktivní zóny uvnitř reaktorové nádoby nebo se její část skrz ní protavila, tak je zalitá vodou (kam protekla tavenina, tam proteče i voda). Pokud by její teplota byla vyšší než sto stupňů, tím tuplem, kdyby to měla být stále tavenina, tak musí tu vodu intenzivně vypařovat. A to se neděje. Celkový obraz, založený na celé řadě faktů je tak ve shodě s tím, co popisuji v tomto článku.
2) Čištění a dekontaminace vody probíhá v několika stupních, únik nastal během tohoto procesu, takže pochopitelně se nejednalo o vyčištěnou vodu, což je v tomto článku popsáno. Takže, ohlášení TEPCA, že unikla voda s obsahem stroncia v procesu čištění, není žádné přiznání toho, že by voda nebyla čištěna úplně.
3) O opravě a zpevnění budovy čtvrtého reaktoru v místech pod bazénem jsem psal v jednom z prvních článků této série. Celá konstrukce zpevnění byla prováděna tak, aby spolehlivě vydržela případné budoucí zemětřesení.
4) V části příspěvku, kde pan Frederick Rooks píše o obnovování rekritikality, je jasně vidět, že tomu vůbec nerozumí. Píše „Dokonce i Tepco o spontánním štěpení mluvilo a přiznalo je.“ Ovšem spontánní štěpení nesouvisí s řetězovou reakcí a rekritikalitou. Jde o přirozený děj který probíhá v každém palivu, které bylo nějakou dobu v reaktoru a jsou tam transurany, které se rozpadají kromě rozpadu alfa i samovolným štěpením. Situaci jsem podrobně popsal v předchozím článku, kde je také zmíněno, že přesná měření množství radioaktivního xenonu odpovídá předpokladu, že jde o produkt samovolného štěpení a nejde o štěpnou řetězovou reakci a obnovování kritikality. To potvrzuje i to, že po přidání bóru se množství tohoto xenonu nezměnilo. Měření radioaktivního jódu či teluru v Tokiu mnoho měsíců po Fukušimě nepocházejí ze spolehlivých zdrojů a ve svých článcích nebo v diskuzi jsem uváděl hlavní námitku proti realitě těchto měření a dedukci o obnovení kritikality z nich. Ta je, že pokud by se měl v Tokiu objevit čerstvý jód z elektrárny v měřitelném množství, tak by jeho aktivita v areálu elektrárny musela být obrovská a spolehlivě by se o něm vědělo. Většina odkazů Fredericka Rookse k rekritikalitě je právě na měření TEPCA radioaktivních izotopů xenonu a teluru. Ale ty opravdu nejsou projevem rekritikality pouze samovolného štěpení, které je přirozené. Viz už zmíněný článek: http://www.osel.cz/index.php?clanek=5970 Neexistuje žádné seriozní potvrzení rekritikality (netvrdím, že někdy na počátku třeba nemohla nastat).
5) Pokud se týká srovnávání vlivu přirozeného radiačního pozadí a vlivu radiace s Fukušimy, tak to není žádné zanedbávání vlivu konzumace a vdechování radioaktivity. Přirozené radioaktivní prvky (uhlík 14, draslík 40, produkty štěpení uranových řad) přijímáme v potravě, dýcháme a jsou součástí našich těl. Takže, pokud radiace umělá je srovnatelná s tímto přirozeným pozadím, tak nemůže přinášet větší zdravotní rizika než toto a odkazování se na přirozenou radiaci je oprávněné. Nevím co má pan Frederick Rooks na mysli pod pojmem horké částice v automobilových filtrech. Pokud mám správnou povědomost, tak se třeba jako horké částice z Černobylu označovaly kusy paliva (transurany). Ty se ovšem z Fukušimy díky kontejnmentu vůbec nedostaly ven. Takže jejich zaznamenání v Japonsku či dokonce v USA je nesmysl. Všechny zvěsti o měření plutonia USA vznikla neznalostí příslušných lidí, kteří tito zvěsti vypustili. Jednalo se o měření plutonia z jaderných výbuchů (tomu odpovídala i naměřená množství). Totéž se potvrdilo také u vzorků naměřených krátce po událostech ve Fukušimě. Žádný únik plutonia či transuranů se neprokázal
6) Pozorovatelné zvětšení počtu leukemií, rakovin (kromě rakoviny štítné žlázy), deformací plodů … se nepotvrdil ani při dlouhodobém sledování po černobylských událostí. Všechny tyto nemoci mají navíc delší inkubační dobu. Takže evidence o zvýšení nemocnosti nyní jsou s vysokou pravděpodobností chybná.
Tak to je snad vše. Jak jsem psal, budu rád, když mi pan Frederick Rooks napíše, kde jsem se dopustil nepravd a polopravd.

Odpovědět


.

Daniel Konečný,2011-12-15 21:08:14

"Všechny tyto nemoci mají navíc delší inkubační dobu. Takže evidence o zvýšení nemocnosti nyní jsou s vysokou pravděpodobností chybná."
Dovoluji si přidat domněnku, že pravděpodobně evidence chybná není, ale bude to důsledkem nárůstu preventivních kontrol (a tedy i případných diagnóz). Měli bychom výhledově pozorovat naopak pokles.

Odpovědět


Vyhýbání se agenturním zprávám

Petr Ba,2011-12-16 08:38:14

předesílám, že si nemyslím, žebychom se bez JE v energetickém mixu obešli, ale zaráží mne, a to také měl asi pan Rooks na mysli, jak se pan Wagner systematicky vyhýbá agenturním zprávám o pracovnících pohybujících po areálu bez dozimetrů nebo v nevyhovujících oblecích, nebo naprostému popírání možné souvislosti mezi zdravotní následky a pohybem v okolí zničené elektrárny (Masao Yoshida odstupuje ze zdravotních důvodů z pozice vedoucího prací na likvidaci havárie ve Fukušimě. Při lékařské prohlídce mu zjištili rakovinu jícnu. Podle lékařů je ale velmi nepravděpodobné, že by onemocnění souviselo s radiací.) . Přitom např. Ing. Dana Drábová, Ph.D. - SÚJB, uvádí : Obyvatelé v blízkém okolí (desítky kilometrů) havarované elektrárny jsou tedy vystaveni mírně zvýšené pravděpodobnosti vzniku rakoviny. http://otazky-fukusima.cvrez.cz/web/kategorie/radiace-ucinky?page=2
Ano, je skoro zázrak, že se havárie JE, na rozdíl od samotné vlny tsunami, obešla bez nějakých hromadných obětí, ale skeptická ostražitost by byla více na místě než příliš optimistické "vlastně se nic nestalo". Roky lidé slýchají od erudovaných odborníků, jak je vše bezpečné a najednou vidí, že není a neví co si mají myslet. Pak se nelze divit ani přehnaně opačné panické reakci - viz. Německo. Jak si reálně u sousedů poradí s plánem na odstavení JE a zabezpečením dodávek elektřiny jsem také zvědavý. V Rakousku lze již dlouhodobě sledovat tendenci snižování energetické náročnosti nových a rekonstruovaných budov, investice do rekuperačních technologií, etc. .

Odpovědět


Obecná teorie informace

Petr Ba,2011-12-16 10:37:18

přijde mi, že rozdílná formulace možnosti zdravotních následků Wagner vs. Drábová je krásným příkladem pro aplikaci obecné teorie informace, kdy není podstatné jen objektivní sdělení, ale také způsob formulace a postoj moderátora ke sdělovanému faktu. Oba vlastně logicky racionálně říkají to samé - pravděpodobnost zdravotních následků je velmi malá. Zatím co Drábová ve formulaci připouští určitou míru vlivu na zdraví, pan Wagner je u pana Masao Yoshidy odporovací spojkou "ale" vylučuje. Vřazeno vedle faktu, že pravděpodobnost vlnu tsunami je velmi malá a havárie JE vyvolaná vlnou tsunami je až nepravděpodobná, prostě se obojí stalo. A vytvoření korelace v percepci u příjemce lze jen těžko zabránit.
Abych to ilustroval exkursem do jiného oboru - např. strach z cestování letadly. Pravděpodobnost letecké havárie je nízká, provozovatelé aerolinek budou tvrdit, že cestování letadly je bezpečné a havárie je nepravděpodobná. Přesto čas od času někdy nějaké letadlo havaruje i těm nejlepším aerolinkám a možná se najde víc lidí co mají strach z létání a přitom každodeně cestují silniční dopravou s daleko nepříznivějšími statistikami, než naopak. Není tedy jen důležité co se sděluje, ale i jak se to sděluje a jaké jsou postoje toho kdo to sděluje. Daly by se uvádět i další příklady, nepropracovanější budou asi studie na vliv formulace zpráv na pohyby bursovních cen - jev přímo běžně označovaný jako nálada na trhu.

Odpovědět


Ta pravděpodobnost.

Vladimír Wagner,2011-12-16 13:10:01

Vážený pane Ba, ovšem to, že Dana Drábová a já volíme trochu jinou formulací, je dáno tím, že mluvíme o jiné věci. Dana Drábová říká, že pro zasaženou populaci mohou mít v dlouhodobém (celoživotním) měřítku mírně zvýšenou pravděpodobnost výskytu rakoviny. Zatímco já jsem se vyslovoval k jedné konkrétní rakovině, která se vyskytla velmi brzy po dané události. A v tomto případě by Dana Drábová použila úplně stejnou formulaci jako já. Tedy, že v tomto konkrétním případě je souvislost s radiací velice nepravděpodobná (tím se neříká, že úplně vyloučena, neboť spouštěcí mechanismus konkrétní rakoviny není nikdy úplně jistý). To, že by použila podobnou větu mohu opřít i o to, že se s ní znám a o problémech spojených s jadernou bezpečností jsme diskutovali.
Jinak k té pravděpodobnosti. V současné době neexistují věrohodné studie, které by prokázaly zvýšení počtu rakovin pod dávku 100 mSv. Pro nižší hodnoty dávky tak nelze vůbec říci, jaká je souvislost mezi dávkou a velikosti zvýšení pravděpodobnosti rakoviny. Konzervativně se předpokládá lineární závislost. Tedy, jestliže třeba má být pro danou dávku zvýšení pravděpodobnosti v celoživotním měřítku má být třeba na sto tisíc případů rakovin 1 způsobená radiaci. Mám skupinu 500 lidí v elektrárně, kteří obdrží danou dávku. A jeden onemocní rakovinou právě nyní. Je opravdu vysoce nepravděpodobné, že to byla rakovina s dávky a ne přirozená.

Odpovědět


No jo, ta pravděpodobnost

Petr Ba,2011-12-20 00:16:06

Vážený pane Wagnere, přijdemi velice nepravděpodobné, že by kdokoliv v komentáři na stejnou událost použil naprosto stejnou formulaci. Tolik k této pravděpodobnosti. Žeby vám při vaší inteligenci unikla podstata příspěvku, lze považovat také za nepravděpodobné, ale vyloučite se to nedá, proto zbývá varianta, že ji ignorujete záměrně? Nejednalo se v něm o popis fakticky dvou různých událostí (už kvůli tomu, že toho o tom jaký vliv je konkrétně zodpovědný za konkrétní rakoviné bujení - která dávka je (bude, byla) ta rozhodující spouštějící poslední kapka, víme velice málo - jinak bychom ji byli schopni popsat jinak než jen pomocí pravděpodobnosti), ale o to jaké k nim zaujímáte stanovisko. Vaše stanovisko je, v tomto případě, bližší provozovateli JE.
Ani mne proto nepřekvapuje, že vyhýbáte podstatě příspěvku rozebíráním podružností. Vždyť to děláte i ve svých článcích - zahlcujete čtenáře objektivními fakty, aby jste se vyhnul těm zprávám, kterými se zabývat nechcete.

Odpovědět


Zůstanu radši u objektivních faktů :-)

Vladimír Wagner,2011-12-21 01:09:10

Vážený pane Ba, napsal jste, že zůstávám pouze u objektivních faktů a vyhýbám se některým zprávám, o kterých mluví pan Rooks. To je pravda. Nepsal jsem o výbuchu vyhořelého paliva v třetím bazénu, při kterém létaly kusy paliva na míle daleko, nepsal jsem o detekci "horkých částic" v USA. Nepsal jsem, že zjištění radioaktivního xenonu znamená obnovení kritikality. Za to mě kritizoval pan Rooks. Ale s panem Denkem jsme ukázali, že všechny tyto zprávy pana Rookse se ukázaly být fámami a neodpovídají skutečnosti. Já si opravdu myslím, že, pokud se mi daří díky znalostem jaderné fyziky, technologií, dozimetrie, radiobiologie a daného problému se vyhnout prezentaci nepravd a neoprávněných spekulací, které jsou později vyvráceny, tak je to jen dobře. Já opravdu raději zůstanu u objektivních faktů. Protože to je to, na základě čeho si každý čtenář může vytvořit svůj vlastní úsudek založený na poznání.

Odpovědět


Poznání a zkušenost

Petr Ba,2011-12-24 08:40:41

Vážený pane Wagnere, nebudu se zabývat tím co psal nebo nepsal pan Rooks za fámy, to jste jistě už udělal s chutí vy. Když už tak mne zaujaly jiné dvě agenturní zprávy, které také nezmiňujete - pohyb pracovníků v prvních dnech po elektrárně bez dozimetrů a jejich nedostatečné ochrané obleky. Ale i to jsou marginality.
Poznání a zkušenost od našich sousedů nám říká, že o budoucnosti rozvoje JE nerozhodují jen na slovo vzatí erudovoní odborníci se kterými se můžete přít o jednotlivá fakta, ale své slovo má i laická veřejnost. Lidé, kteří májí mnohdy problém se vstřebáváním novinářsky zjednodušených agenturních zpráv, natožpak aby se byli schopní prokousat vašimi hutnými texty, porovnat je s informacemi z jiných zdrojů a udělat si vlastní úsudek. Veřejností, kterou můžete na svém odborném poli kdykoliv rozcupovat, umlátit fakty a dehonestovat. Možná podobný komunikační postoj zvolili i odborníci u našich sousedů, jenže o své pravdě nepřesvědčili. Jaké to bude mít následky pro JE v Německu vám určitě netřeba vysvětlovat.

Odpovědět


Reklama nebo fakta, co má rozhodovat?

Vladimír Wagner,2011-12-24 11:23:54

V řadě oblastí týkajících se života společnosti nejsem odborník a i tam se snažím se seznamovat s fakty a kriticky je hodnotit. A své stanovisko v nich prosazuji jen do takové míry, na kolik jsem sto danou problematiku posoudit a podle znalostí, které o ní mám. Máte pravdu, že i o jaderné energetice rozhoduje široká veřejnost. A její jednotliví členové jsou v různém stupni schopni pochopit a posoudit různé skutečnosti.
Na rozdíl od Vás jsem však přesvědčen, že jediným smysluplným řešením je snaha předkládat právě široké veřejnosti objektivní fakta, vysvětlovat a objasňovat různé nepravdy a fámy. A snažit se veřejnosti ukazovat, že právě jedině na základě poznání reálné skutečnosti lze dělat správná rozhodnutí.
Na rozdíl od Vás si nemyslím, že by o tom, co je správné rozhodnutí a řešení, rozhodovala efektnější reklama, hlásání různých fám a nesmyslů či aktivistická kampaň nebo to, kdo se spektakulárnějším způsobem přiková kamkoliv.
Zmiňujete se o dopadu na jadernou energetiku v Německu. To není ani tak podstatné. Mnohem významnější je celkový dopad na Německo a tím i na nás (jsme na prosperitě a vývoji v Německu silně závislí) a celou Evropu. Významný je i precedent rozhodnutí o něčem ne na základě poznání a skutečností ale úplně něčeho jiného.
Teď k další Vaší kritice. Je jasné, že v počátečních stádiích se stala řada přehmatů a ne všichni měli na začátku všechno vybavení v pořádku. Psal jsem, že se pak jejich dávka určovala pomocí celotělového počítače. Psal jsem ve svém cyklu o tom, že se dva dělníci v nedostatečném obutí prošli kaluží radioaktivní vody, že jiný zapomněl vložit filtr do masky (to třeba zde http://www.osel.cz/index.php?clanek=5770 ). Nedávno jsem psal o tom, že spadlo ocelové lano při manipulací s velkým jeřábem a zranilo dělníky. I o tom, že jeden dělník zemřel na srdeční selhání. O všem tom jsem průběžně (v době, kdy k tomu došlo nebo to zapadalo do kontextu) psal. Ale psal jsem jen o skutečných událostech a jejích skutečných rozměrech a dopadech. Ne o různých nesmyslných fámách, které byste asi rád viděl a za jejichž „zatajování“ mě kritizujete.

Odpovědět


dodatek

Petr Ba,2011-12-29 22:26:08

Váš osobní vklad do doměle objektivních příspěvků a hlavně reakcí je větší než se domníváte nebo si připouštíte.
Nikde nepíši o tom, že nemá smysl předkládat objektivní fakta. Naopak poukazuji na to, že to samo o sobě nestačí. Protože kromě objektivní informace vnímá čtenář i hodnotový postoj ke sdělované informaci. A často, třeba z důvodu snadnějšího čtení postoje oproti kritickému vyhodnocení sdělované informace, je postoj zachycenou částí celkového sdělení. (Ad absurdum : pes sice nerozumí o čem si s ním pán myslí že povídá, ale dokáže zachytit jeho postoj ke sdělovanému.)
Že poněkud "tápete" v oblastech, které přesahují hranice vaší specializace mi už taky došlo. Inu, každý jsme mimo svůj obor v lepším případě informovanými laiky. Kromě neurčité neexaktní matoucnosti mohou být společenské vědy někdy zábavné i pro technika.
Podslouváte, že si myslím, že má rozhodovat efektivnější reklama. Nebo mi podsouváte, že bych rád viděl nějaké fámy. Garantuji vám, že ani netušíte co bych rád viděl nebo jak bych považoval za optimální, aby se rozhodovalo.
Celkem exemplárně jste předvedl jaký je váš subjektivní přístup (vliv moderátora na sdělovanou informaci) : kdo s vámi nesouhlasí nebo dokonce kritizuje (třeba z neznalosti, protože nečetl všechny vaše publikace) , tak je ho potřeba deklasovat podsouvanými komunikačními fauly. Obraně-útočný postoj moderátora? Ne úplně vhodný vklad do diskuse.

Odpovědět


dodatek

Petr Ba,2011-12-29 22:34:40

Váš osobní vklad do doměle objektivních příspěvků a hlavně reakcí je větší než se domníváte nebo si připouštíte.
Nikde nepíši o tom, že nemá smysl předkládat objektivní fakta. Naopak poukazuji na to, že to samo o sobě nestačí. Protože kromě objektivní informace vnímá čtenář i hodnotový postoj ke sdělované informaci. A často, třeba z důvodu snadnějšího čtení postoje oproti kritickému vyhodnocení sdělované informace, je postoj moderátora tou zachycenou částí celkového sdělení. (Ad absurdum : pes sice nerozumí o čem si s ním pán myslí že povídá, ale dokáže vnímat jeho postoj ke sdělovanému.)
Že poněkud "tápete" v oblastech, které přesahují hranice vaší specializace mi už taky došlo. Inu, každý jsme mimo svůj obor v lepším případě informovanými laiky. Kromě neurčité neexaktní matoucnosti mohou být společenské vědy někdy zábavné i pro technika.
Podsouváte, že si myslím, že má rozhodovat efektivnější reklama. Nebo mi podsouváte, že bych rád viděl nějaké fámy. Garantuji vám, že ani netušíte co bych rád viděl nebo co bych chtěl, aby rozhodovalo.
Celkem exemplárně jste předvedl jaký je váš subjektivní přístup (vliv moderátora na sdělovanou informaci) : kdo s vámi nesouhlasí nebo dokonce kritizuje (třeba z neznalosti, protože nečetl všechny vaše publikace) , tak je ho potřeba deklasovat podsouvanými komunikačními fauly. Obraně-útočný postoj moderátora? Ne úplně vhodný vklad do diskuse.

Odpovědět


Jak je možné Vám rozumět,

Vladimír Wagner,2011-12-30 11:36:17

když nenapíšete, co si vlastně myslíte? Vážený pane Ba, píšete, že nevím, co byste rád viděl nebo jak byste považoval za optimální, aby se rozhodovalo. Problém je, že ve svém posouzení Vašich názorů se mohu řídit jen tím, co napíšete. Do hlavy Vám bohužel nevidím. A Vaše texty jsou opravdu matoucí a nejasné.
Naše diskuze začala tím, že jste napsal, že spolu s panem Rooksem si myslíte, že úmyslně některé agenturní zprávy vynechávám. Když jsme spolu s panem Denkem ukázali, že buď se tyto agenturní zprávy ukázaly být nesmysly a fámy nebo jsem Vám napsal odkazy na své předchozí články v tomto cyklu, kde jsou Vámi požadovaná fakta uvedena o rozebrána, tak jste se soustředil na to, že důležité nejsou jen objektivní fakta, ale podtón a forma, jak se text napíše.
Jako příklad jste dal do sporu vyjádření Dany Drábové: „Obyvatelé v blízkém okolí (desítky kilometrů) havarované elektrárny jsou tedy vystaveni mírně zvýšené pravděpodobnosti vzniku rakoviny.“ a mé „Masao Yoshida odstupuje ze zdravotních důvodů z pozice vedoucího prací na likvidaci havárie ve Fukušimě. Při lékařské prohlídce mu zjistili rakovinu jícnu. Podle lékařů je ale velmi nepravděpodobné, že by onemocnění souviselo s radiací.“ Když jsem se Vám snažil vysvětlit, že se objektivně jedná o vyjádření ke dvou různým věcem a kdyby popisovala Dana Drábová to co já a opačně, tak by vyjádření byla téměř stejná, jen od jiných autorů, tak to popíráte. Ovšem je tomu opravdu tak. Dana Drábová mluví o zvýšení pravděpodobnosti rakoviny v průběhu celého následného života. Tedy rakoviny, která se objeví po řadě let. Rakovina má totiž hodně dlouhou inkubační a latentní dobu (řádu let), takže její příčina leží v dávnější minulosti. To je známý a dobře prokázaný fakt. Například při epidemiologických studiích vlivu radiace se dávky z několika let (podle druhu rakoviny) před propuknutím nemoci nezapočítávají, protože se bere za téměř jisté, že ty už jí nemohly zapříčinit. Takže dávky, které obdržely obyvatelé mohou vést ! v dlouhodobějším horizontu nejméně pár let ! k mírně zvýšené pravděpodobnosti rakovin, ale je opravdu velmi nepravděpodobné, že způsobily rakovinu ihned (po pár měsících). Takže vidíte, že obě různé popisované události se nedají popsat jinak objektivně správně než jsme to s Danou Drábovou udělaly a oba naše výroky jsou jak fakticky tak podtextem i podtónem správné.
Jsem fanda na historii se zájmem o řadu humanitních oblastí a i v rámci své práce se stýkám s řadou humanitních vědců. Na našem oddělení se totiž dělá řada analýz pro archeologické, historické a úměnovědní studie. Takže mám zkušenosti i se společenskými vědami a vědci. Žádný z nich se nevyjadřuje tak nejasně a matoucím způsobem jako Vy. Diskuze je velmi těžká, když její jeden účastník píše pouze v náznacích a nenapíše, co chce diskutovat a jaký je jeho názor. Budu rád, když se konečně dozvím, co vlastně chcete ve svých diskuzních příspěvcích opravdu vyjádřit.

Odpovědět


pro začátek by stačilo

Petr Ba,2012-01-04 10:35:35

citace: "ve svém posouzení Vašich názorů se mohu řídit jen tím, co napíšete" . ... To by pro začátek stačilo. Místo podsouvání smyšlenek, doměnek a domýšlení se co si myslím. Uznávám, že jsem si mohl založit vlastní vlákno, aby vás to nemátlo a nespojoval jste si mne s panem Rooksem. Ale pochybuji, že by to mělo nějaký efekt. Protože se ve své reakci opakujete, zopakuji i já jinými slovy předešlé : Moje zkušenost s popisem pomocí pravděpodobností je taková, že jí popisujeme jevy a děje, které nejsme schopní popsat exaktněji.
O "správnosti" vašeho sdělovaného postoje (na rozdíl od pí.Drábové) mám značnou pochybnost. Už jenom to, že používáte slovo "správné", tam kde by se bylo odpovídající "vhodné", mne říká, že škoda slov. A jenom doufám, že svým postojem neprokážete české JE medvědí službu.
Mimochodem : K fámám, které se v souvislosti s havárií ve Fukushimě objevily v médiích : rád bych si o nich přečetl v publicisticky čtivé formě v celostátním periodiku od někoho erudovaného, protože přetiskované agenturní zprávy bez korekce realitou, mnohdy připomínají spíš šíření poplašné zprávy.
Mimochodem 2: Mohl by být prodloužen časový limit pro psaní reakce, protože zase přihlášení expirovalo dřív než byla reakce odeslána.

Odpovědět


Tak už je mi jasnější Váš postoj

Vladimír Wagner,2012-01-06 08:31:35

Teď už mi začíná být jasné, proč nechápete stochastické účinky radiace. Cituji Vás: "Moje zkušenost s popisem pomocí pravděpodobností je taková, že jí popisujeme jevy a děje, které nejsme schopní popsat exaktněji." Problém je, že nemáte žádnou zkušenost s přírodními vědami a hlavně fyzikou. Ono totiž pravděpodobnostní popis se používá jak na jevy, které jsou determenistické tak i na jevy, které jsou v principu čistě pravděpodobnostní. U těch deterministických jsou pak dva možné případy. Pouze první je ten, se kterým jediným máte Vy zkušenost. Tedy ty jevy, které se se popisují pravděpodobnostně proto, že zatím nemáme dost silný nástroj pro popis (přesnou teorii, výkonnější počítače ...). Druhý případ deterministických jevů by mohl popsat exaktně v principu bůh (v principu jsou sice deterministické, ale účastní se jich takový počet částic, že je nikdy nebude možné exaktně popsat). Jde třeba o jevy popisované klasickou termodynamikou, třeba kinetickou teorií plynů. No, ale pak máme jevy, které jsou pravděpodobnostní už z principu a mezi ně patří právě třeba jevy kvantové.
A radioaktivní rozpad je právě kvantový jev, který je už z principu čistě pravděpodobnostní. Takže opravdu nelze principiálně účinky nízkých dávek záření popsat jinak než pravděpodobnostně.
Abych nemluvil jen o fyzice, tak základy teorie evoluce jsou už od Darwina založeny na náhodě a pravděpodobnosti.
A i v humanitních vědách, třeba sociologii a ekonomii se o velké třídě jevů předpokládá, že jsou už principiálně založeny na náhodě a popsány pouze pravděpodobnostně.
Možná by bylo dobré, kdybyste si alespoň přečetl, byť i jen v populární formě něco o partiích fyziky modernější než klasická deterministická Newtonova mechanika, v biologii něco modernějšího než z předdarwinovské doby a nějaké modernější partie sociologie a ekonomiky

Odpovědět

Energeticky sebestačné Japnonsko.

Rudolf Dovičín,2011-12-14 21:16:05

Bez jadrových elektrární
http://EnergyRichJapan.info/

Odpovědět


Zajimave cteni.

Daniel Das,2011-12-14 21:50:32

Koho jineho to mohlo napadnout nez Greenpeace. Kdyz jsem se dival na priklady vyuziti jednotlivych zdroju behem dne, tak me v prvni rade zaujalo jak kazdy den pekne svitilo slunicko a pomerne pekne foukalo, uplne vzorove. Skoro bych rekl, ze v Japonsku nejsou mraky a stale stejne fouka. Ale dobre, druha vec nad kterou se moc nepremyslelo, bylo takove kratke zhodnoceni, ze proste jde usetrit 50% energie vsude a pul prace je hotovo. Nejlepsi bylo, ze public transport ma sanci usetrit snad jeste vice, pritom elektrifikace Japonska (vlaky, metro, auta) se stale vice rozsiruje. Vyuziti H2 hospodarstvi to je beh na dlouhou trat a zatim je to velmi draha sranda, ktera nikde nefunguje vevetsim meritku. Pokud by se mel H2 vyrabet z prebytecne elektriny tak ucinnost tohoto procesu je dost spatna. Nechci byt ale moc negativisticky, samozrejme je vhodne vyuzivat i OZE pokud jsou pro to vhodne podminky, ale tak jednoduche jak to maji vymyslene lidi od Greenpeace to nebude.

Odpovědět


Vodní elektrárny v Japonsku

Vojtěch Kocián,2011-12-15 11:41:40

Nehledě na nesmyslných 23 GW instalovaného výkonu hydroelektráren. V Japonsku je velký problém budovat podobná zařízení stejně jako přečerpávací elektrárny, protože hráz musí být odolná proti zemětřesení a to dost dobře nejde. Navíc vzhledem k hustému osídlení není kde nádrže postavit. Sice tam stejně jako třeba v Norsku prší hodně a jsou tam vysoké hory, ale rozdíl v geologické stabilitě a počtu obyvatel je (jak co do osídlené plochy tak co do spotřeby) propastný.

Odpovědět


Je to nerealistické.

Vladimír Wagner,2011-12-15 19:43:33

Samotní autoři odkazovaných stránek deklarují, že neuvažují finanční a časové nároky na takový přechod. Tvrdí sice, že je realizace možná pomocí současných technoligií. Ale třeba průmyslová technologie uskutečňování skladování energie pomocí vodíkového hospodářství v současnosti neexistuje. Proč je předkládaná vize nerealizovatelná je popsáno v článku, doplnil to Daniel Das a Vojtěch Kocian. Vezměme příklad Rakouska. To se už přejít na obnovitelné zdroje snaží desetiletí, dává do toho vše. Má ideální podmínky pro využití vody (nyní 60 procent elektřiny) a může vyměňovat elektřinu se svými sousedy. Přesto dováží uhlí z Polska pro výrobu elektřiny a dováží elektřinu i od nás. Vize Greenpeace je prostě ve stylu papír (internet) snese vše a nezáleží na tom, jestli to má něco společného s realitou. Ale nemá cenu to příliš rozebírat. Počkáme deset let a uvidíme, jak se bude energetika v Japonsku vyvíjet (a nejen v něm).

Odpovědět

Frederick Rooks,2011-12-14 20:39:13

Ty odkazy znám a aktuálně sleduju ten skandál v NRC (tentokrát se musím zastat Jaczka, že stojí proti samocenzuře NRC a jejímu blízkému vztahu s jaderným průmyslem -- místo aby NRC regulovala, tak akorát hraje lobbyistům na ruku). Můžeme samozřejmě diskutovat do nekonečna, ale bylo by zbytečné opakovat debatu, kterou už dlouhou dobu vedou povolanější. Doporučuju strávit čas poslechem a čtením výměn mezi panem Montbiot a paní Caldicott (na Youtube a v The Guardian na netu). Moje argumenty proti Vám by z velké míry vycházely z jejích vědomostí. Dalšími lidmi, jejichž názory považuju za bližší pravdě než jsou ty pana Wagnera a zdejšího jeho fanklubu, jsou Arnie Gundersen, což je prvořadý jaderný inženýr a člověk jehož analýzy bývají široce ceněny, a pak také Christopher Busby, který je dost ostrakizován za svoji práci na odkrývání následků například použití zbraní šířící uran v Iráku nebo na Balkáně nebo vůbec účinky takzvané low-level radiace. Co si myslím ovlivnily i výzkumy Jablokova et al.

Odpovědět

Frederick Rooks,2011-12-14 17:00:19

Pár namátkou vybraných odkazů k tomu xenonu, teluru a jodu:

http://www.bellona.org/articles/articles_2011/fission_fukushima
http://www.japantimes.co.jp/text/nn20111102x1.html
http://fukushima-diary.com/2011/09/breaking-news-fukushima-in-recriticality/
http://www.bloomberg.com/news/2011-11-01/tepco-says-nuclear-fission-possible-at-fukushima-plant-2-.html
http://www.bloomberg.com/news/2011-03-30/record-high-levels-of-radiation-found-in-sea-near-crippled-nuclear-reactor.html
http://vimeo.com/21881702
http://www.yomiuri.co.jp/dy/national/T111102005437.htm
http://enenews.com/recriticality-possibility-of-re-criticality-japan-tv
http://test.enenews.com/localized-criticality-happening-now-blue-flashing-light-seen-over-fukushima-not-good-news-says-fox-video
http://ecocentric.blogs.time.com/2011/03/30/has-fukushimas-reactor-no-1-gone-critical/

Podle jiných expertů než je pan Wagner (např. Arnieho Gundersena) jde o pádné důkazy, že tam k opakovaným kritikalitám docházelo během toho jak se corium přesouvalo směrem dolů.

K spontánnímu štěpení tam samozřejmě dochází také, ale naměřené hodnoty a neutronové záblesky by vysvětlovaly spíš promptní kritické reakce (prompt critical reaction). Vzhledem k tomu co se ve Fukušimě stalo s palivem, bylo by překvapující, kdyby tam ke kritikalitám nedocházelo.

Článku, opět od pana Wagnera, na který odkazujete, lze vytýkat stejné věci jako vytýkám pod tímto. Je to propaganda přítele jaderného průmyslu. Jak se dá vyčíst z těch odkazů, o kritikalitách mluví Tepco, IAEA i NRC, mimo jiné.

Leukemie samozřenmě není chřípa. Nechápu co tím chcete říct.

Předjímání je naopak vaše a Wagnerovo tvrzení, že následky budou zanedbatelné a že se lidé budou moci beze strachu vrátit. Nejen že to je předjímání, ale je to zcela neopodstatněné předjímání. Nejoptimističtější rozumný závěr, který se zatím dá vyvodit je, že musíme doufat, aby obětí bylo co nejméně. Že nebudou žádné nebo téměř žádné považuju buď za troufalou cynickou lež nebo naivní přání.

Odpovědět


Ja mam zase tohle.

Daniel Das,2011-12-14 19:42:00

Vite mate hromadu odkazu, ja sem taky nejake hodim :-) A ty rikaji, mimochodem TEPCO take a IAEA take, ze je to spontanni stepeni.
http://www.world-nuclear-news.org/newsarticle.aspx?id=31128&terms=xenon
Tady neco k proteceni reaktoru.
http://www.world-nuclear-news.org/RS_New_analysis_of_Fukushima_status_3011111.html
No a jeden z sefu NRC ted nejak s NRC nevychazi. Je to tedy konkretne pan Jaczko, ktery se domniva, ze by tam mohla byt kritikalita.
http://www.world-nuclear-news.org/RS_Jaczko_under_fire_1212111.html
Ale abych nepusobil prilis zatvrzele, tak samozrejme jsem pristupny diskuzi a argumentum.

Odpovědět

Frederick Rooks,2011-12-14 12:32:18

Pokud za mlžení považujete sdělení, že věci nejsou tak jednoduché jak je pan Wagner prezentuje, pak ano, mlžím.

Populista? My tady jsme v politice? :-)

Já upozorním na to, že pan Wagner neřeší některé věci, které by řešit měl a přesto je objektivnější? Kdyby byl objektivní, musel by se zabývat i skutečnostmi a riziky, které se mu nehodí do krámu.

Ty spontánní kritikality rozhodně nejsou nesmysl (a už vůbec ne z mojí hlavy). Existují pro ně různorodé důkazy v podobě přítomnosti jódu 131 v Tokiu ještě v Listopadu i mnohem dál, stejně jako přítomnost nezanedbatelných koncentrací izotopů xenonu, teluru. Dokonce i Tepco o spontánním štěpení mluvilo a přiznalo je. Dementovali to snad? Rozhodně má cenu to komentovat a pan Wagner by to měl dělat, pokud nechce vypadat jako jednostranný propagandista.

Ne, nesledoval jsem žádné katastrofické filmy. Sleduji vyjádření Tepca a nezávislých jaderných expertů. Obavy z toho, že se corium dostane až k vodě jsou na místě a, opět, pan Wagner by o nich měl mluvit. Nekritizuji ho za to, že s těmi obavami nesouhlasí, ale že je nediskutuje, případně šmahem bez argumentů bagatelizuje, tak jak to děláte vy.

Ano, vím co je leukémie, ač nejsem lékař (pouze biolog). Nevím o žádných dostatečně rozsáhlých datech, na nějakou epidemiologii je asi ještě brzo, pouze upozorňuji na zprávy jako je tato:

http://fukushima-diary.com/2011/11/acute-leukemia-case-is-spiking-up/

Samozřejmě není ještě jasné jaké zdravotní následky Fukušima přinese, ale jedno jisté je: nelze říct, že nebudou velké. Obavy mnoha lékařů, že značně vzroste počet rakovin, leukémií, spontánních potratů a vrozených vad novorozenců si zaslouží zmínku. Stejně tak existuje legitimní názor, že oblast kolem Fukušimy bude už navždy neobyvatelná. Pan Wagner o tom jistě ví, ale za jediný možný správný považuje ten svůj, myslím si že nepodložený.

Samozřejmě má cenu mi věci vyvracet a pokud mě někdo předloží přesvědčivé důkazy, že opravdu není čeho se bát, pak samozřejmě změním názor. Pár lidí už v médiích pilo radioaktivní vodu z Fukušimy a jedlo potraviny vyprodukované uvnitř zamořené zóny. Jeden pak jak na potvoru pak onemocněli akutní leukémií:

http://enenews.com/japan-tv-host-diagnosed-acute-lymphocytic-leukemia-eating-fukushima-produce-show

Je samozřejmě totálně bez diskuze, že to není následkem Fukušimské kontaminace :-), že? Stejně jako choroba pana Masao Yoshidy, bývalého šéfa elektrárny.

Ze srdce doufám, že pan Yasuhiro Sonoda nedopadne podobně.

Odpovědět


Reknu to znovu.

Daniel Das,2011-12-14 16:12:56

Detekce Xenonu neznamena ze doslo ke kritikalite. Bylo jiz nekolikrat receno, ze jde o spontanni stepeni transuranu, ktere produkuje xenon. Jde o to, ze po detekci se pridal do chladici vody bor a nedoslo ke zmene mnozstvi. Pokud by doslo v nekterem miste k dosazeni kritikality po pridani boru by melo dojit ke snizeni mnozstvi xenonu, ale to se nestalo. Detekce jodu take nema s kritikalitou nic spolecneho, viz clanek "Jak to je s obnovenou štěpnou reakcí ve Fukušimě I". Leukemie neni chripka a vase vyjadreni ze "nelze říct, že nebudou velké" je predjimani.

Odpovědět

Frederick Rooks,2011-12-14 02:21:37

Ani netvrdím, že v češtině existuje. Corium je roztavená hmota vzniklá při roztavení jádra. Je to jakési jaderné magma. Možná je dobře, že v češtině není, a doufám, že jazykovědci nebudou muset vymýšlet jeho český ekvivalent kvůli nějakému meltdownu tady v Evropě. Ono rozhodnutí Německé vlády by k tomu mohlo přispět.

Pozitivní, jinými slovy přehnaně optimistický, přístup se mi nelíbí, protože člověk by měl být skeptik. Kromě toho, nemístné uklidňování lidí v Japonsku vede k tomu, že neevakuují sebe a své děti, případně se vrátí do kontaminovaných míst, což jim může přinést nemoc nebo smrt. Je přeci špatné říkat někomu, že je něco bezpečné, když to bezpečné není. Kriminální, řekl bych.

Polopravdy jsou přesně to co kritizuji v článcích pana Wagnera (vedle vyložených nepravd). Budíž mu k dobru, že je fyzik a patrně toho moc neví o biologii, medicíně, ekologii a podobně, což dosvědčuje fakt, že nemluví ani o bioakumulaci a koncentrování radioaktivních látek v potravním řetězci (nekupujte tuňáky z Pacifiku, mimochodem). Tím zastrašováním nevím co myslíte. Nevšiml jsem si, že by někdo někoho zastrašoval. Já možná straším, ale mám pro to svoje důvody.

Odpovědět


Marcel Koníček,2011-12-14 02:36:20

Já myslím jako například (naštěstí již dávno minulé) blokády rakousko českých hraničních přechodů kvůli stavbě elektrárny Temelín.
Neříkám, že vy zastrašujete a co se týče akumulace radioaktivních látek v mase, vaše obavy jsou jistě oprávněné (ačkoli o opravdovém rozsahu kontaminace si nejsem jistý).

Odpovědět

Prefektura Kansai

Marcel Koníček,2011-12-14 01:47:03

Rád bych redakci upozornil, že žádná prefektura Kansai v Japonsku neexistuje. Kansai (Kansai-čihó) je takzvaný region(spíše historická oblast, než oblast správní), je to něco jako plést kraje a historické země u nás.

Jinak sérii Fukušimských článků mám velice rád, nejen kvůli mému zájmu o Japonsko, ale také proto, že jsou velice kvalitním a objektivním zdrojem informací, kterých je o takovémto silně psychologicky zatíženém tématu v tisku velice málo. Jen tak dál!

Váš student japanistiky.

Odpovědět


Moc děkuji za opravu

Vladimír Wagner,2011-12-15 08:12:08

Bohužel nejsem na reálie Japonska odborník a dopouštím se chyb. Jsem moc vděčný všem, kteří nejen tyto chyby opraví a uvedou věci na pravou míru. Ono jde hlavně o to, abychom se všichni poučili a zlepšili naše znalosti.

Odpovědět

Frederick Rooks,2011-12-14 01:30:42

Pak Wagner opět ukázal, že je zarytým optimistou a přesvědčeným fandou jaderné energetiky. Skoro by se zdálo, že ve Fukušimě nejde o mnoho a že by se Japonci neměli ani tak strachovat zdraví své a svých dětí jako spíš o to zda budou mít dostatek elektřiny.

Tento článek by ale nemohl vyznít zdaleka tak pozitivně, kdyby pan Wagner nevyzdvihoval věci podporující jeho projaderný postoj a neignoroval ty, které mu odporují. To by se pak sice čtenáři necítili uklidněni, ale zato by byli lépe informováni o tom co se stalo, děje a může stát.

Jedna věc, kterou se pan Wagner vůbec nezabývá, je skutečnost, že údaje o teplotě, kterými rádoby dokládá jak je situace pod kontrolou, nemusí nic moc znamenat. Zaprvé, čidla poskytující ta měření už totiž nemusí fungovat správně. Zadruhé, pokud je corium už mimo reaktorové nádoby a na cestě ven z budovy směrem dolů, nemají již hodnoty teplot uvnitř reaktorových nádob valnou vypovídající hodnotu o tom co se děje.

Kromě toho, pan Wagner takticky nezmínil, že při čištění oné vody dochází k odstraňování pouze některých radionuklidů, hlavně cesia, přičemž vysoce karcinogenní strontium v té vodě dostává, což muselo Tepco nedávno přiznat poté co do moře uniklo nemalé množství této vody obsahující nezanedbatelné množství strontia 90.

Další věcí, kterou nezmiňuje je možnost zřícení například budovy číslo čtyři včetně bazénu s vyhořelým palivem při případném dalším zemětřesení, které vůbec není nepravděpodobné.

Pak Wagner nediskutuje ani indicie a důkazy o tom, že ve Fukušimě ještě dlouho po explozích docházelo opakovaně ke spontánním kritikalitám.

Ani o tom co by se mohlo stát při případném kontaktu coria s podzemní vodou raději nepíše nic.

Co ale považuji za nejhorší je to jak bagatelizuje hrozící zdravotní rizika. Jak mají jaderní fandové ve zvyku, přímo či nepřímo přirovnává obdržené dávky k počtu rentgenů nebo CT, k hodinám strávených v letadle nebo množství zkonzumovaných banánů. Seriozní vědec by ale měl mluvit i o rizicích spojených se vdechováním, pitím a pojídáním radioaktivních částic, které uvnitř těla nepředstavují nízké dávky, ale lokalizované velmi vysoké dávky, které mají velký potenciál vyvolat dříve nebo později zhoubné bujení. Proč pan Wagner nediskutuje výsledky zkoumání automobilových vzduchových filtrů, které ukazují kolik horkých částic denně v průměru dýchají lidé v Japonsku, ale také v Americe? Proč nejsou zmíněny zprávy o tom, že už možná v Japonsku dochází k nárůstu akutních leukémií a dalších zdravotních problémů? Proč poslouchat lékaře, když ICRP model, aproximující lidské tělo naprosto nerealistickým způsobem a který navíc nebere ohled na interní dávky, jasně říká, že nic nehrozí, že?

Je naprostá nepravda, že by se radioaktivita potravin sledovala pečlivě. Jen zlomek potravin je testován na přítomnost nejvýznamnějších radioizotopů, převážně gamma zářičů jako je Cs-137, Cs-134 nebo I-131. Strontium, uran nebo plutonium se již nestanovuje skoro vůbec.

Pan Wagner je jakousi českou obdobou pana Al-Khaliliho vystupujícího v nedávném dokumentu BBC Two nazvaném "Fukushima: Is Nuclear Power Safe?," který je jedním z nejhorších balíků lží, polopravd a pokrytectví jaký kdy masmedia vyplodila. Nechť každý shlédne a posoudí sám.

Jako doplnění a určitou protiváhu, dovoluji si říct, propagandistických článků pana Wagnera doporučuji sledovat stránky fairewinds.com, enenews.com a ex-skf.blogspot.com. Situace není zdaleka tak dobrá jak by si příznivci štěpení uranu a plutonia přáli aby lidé věřili.

Odpovědět


Děkuji za vyjádření konstruktivní kritiky ale,

Marcel Koníček,2011-12-14 02:05:48

rád bych poznamenal že slovo corium v češtině neexistuje. Našel jsem, že je to výraz pro "the result of nuclear meltdown", což by se možná dalo přeložit jako "obsah aktivní zóny". Pokud ovšem jste cizinec(jak vaše jméno naznačuje), tak musím říct že vaše čeština je opravdu velice dobrá (každopádně lepší, než moje angličtina a to ji studuji na vysoké škole).

Jinak, chápu, že se vám nelíbí pozitivní přístup, když okolo jaderné otázky je tolik rizik, ať už dlouho dobu známých, či nově objevených, ale také nemůžu souhlasit s panikou, která se okolo tohoto tématu objevila třeba v Německu. Rozhodně Fukušima není žádná legrace, ale nevidím důvod, proč by měla japonská vláda snižovat svůj podíl ve financování projektu ITER. Toto nemá žádné logické vysvětlení.

Každopádně, ani jedna strana debaty by se neměla uchylovat k polopravdám a zastrašování.

Odpovědět


Ponekud mlzite.

Daniel Das,2011-12-14 09:18:08

Abych rekl pravdu, tak vetsi populista budete asi vy. I kdyz nemusim sdilet uplne vsechny nazory pana Wagnera tak mam stejne pocit, ze je objektivnejsi nez vy. Jen priklad ohledne te vasi udajne spontanni kritikality. To je totalni nesmyl, ktery byl uz toliktat vyvracen i v techto clancich, ze to nema cenu komentovat. Ohledne Coria a ceste nekam mimo budovu, tady jste asi prilis sledoval katastroficke filmy. Je pravdepodobne, ze Corium u bloku 1 je asi castecne venku z reaktoru, ale to neznamena, ze cestuje ven z budovy. Kontejment je plny vody, takze je ochlazovan. Vite jak vznika Leukemie, co je spousteci mechanismus a jak rychle muze vzniknout? Asi je to prilis rychle pri davkach, ktere se dostaly mezi lidi. Ostatni veci jsou asi na delsi diskuzi, ale nema cenu to probirat, vy jste presvedcen o sve pravde a asi nema cenu vam ji vyvracet.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace