Úspěchy vědy v roce 2011  
Jak hodnotí loňskou vědu vlivný vědecky orientovaný blog io9? Mimozemšťané nedorazili, ale i tak byla zábavnější, než jsme čekali.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Rok 2011 symbolizovaný drahami neutrin. Kredit: CERN.

Jaký byl rok 2011 ve světě vědy? Navzdory bohaté nepřízni osudu, která se mohla na loňské vědecké úrodě podepsat, podle všeho zábavnější, než si mnozí mysleli. Jak se dalo čekat, významné vědecké weby se na největších peckách roku 2011 docela pěkně shodly. Jeden ze zajímavých seznamů přinesl vlivný blog io9 ze stáje společností online médií Gawker Media, který balancuje mezi tvrdou vědou, futurismem a science fiction.

 

Zvětšit obrázek
Lehčí než pápěří. Kredit: Dan Little, HRL Laboratories LLC

V loňském roce se zrodily pozoruhodné materiály, mimo jiné i takzvaná ultralehká kovová mikromřížka od materiálových mágů z vědeckých institucí slunné Kalifornie. S hustotou nižší než jeden miligram na centimetr krychlový, tedy zhruba 1000krát menší oproti hustotě vody, dovede takové kousky, jako ležet na chmýří pampelišek, aniž by ho uvolnila. Neskutečně lehký a také velmi pružný materiál si určitě najde spoustu zajímavých aplikací. Viz článek „Nejlehčí materiál“.

 

VIDEO2: Pružnost nového materiálu (Kredit: T. A. Schaedler et al., Science 2011)
 

video


Pro někoho nepřijatelná noční můra, pro jiného zase šance na důstojný život. Neuroinženýři se pohybují na tenkém ledě a pod rukama jim vznikají pohádkové věci. Tým vedený odborníky z Duke University vytvořil rafinované rozhraní, které umožňuje obousměrný provoz mezi mozkem a strojem, prozatím u makaků rhesus. Zdá se, že budeme moci brzo nejen ovládat mozkovými implantáty protézy či dokonce celé robotické exoskeletony, ale také jejich prostřednictvím cítit předměty v okolním světě.

 

VIDEO: Mikročip implantovaný do mozku komunikuje s počítačem a ten ovládá robotickou paži.

 

 

Úplně špatně si nevedla ani NASA. Američtí vesmírní inženýři bodují u veliké planetky Vesta z hlavního pásu planetek, kde pracuje jejich sonda Dawn. Už teď jsme se o Vestě dozvěděli spoustu zajímavých věcí a to ještě není všem dnům konec. Mezi nezapomenutelné momentky z Vesty určitě patří trojice kráterů, trefně přezdívaná Sněhulák. Díky Dawn se nepochybně náš pohled na planetky změní.

 

Zvětšit obrázek
Kepler-22b. Kredit: NASA/Ames/JPL-Caltech, Wikimedia Commons.


 

Zvětšit obrázek
Dawn v hlavním pásu planetek. Kredit: NASA/JPL, Wikimedia Commons.

Úžasná data posílá i další ostře sledovaná mise NASA – lovec planet Kepler. Nejde přitom zdaleka jenom o cizí světy. Z Keplera se radují i astroseismologové, odborníci na hvězdotřesení nebo astrofyzici pátrající po primordiálních černých děrách, které snad v našem vesmíru zůstávají od dob Velkého třesku. Asi největší pozornost si získal nedávný objev terestrické planety v soustavě Kepler-22, která podle všeho obíhá v obyvatelné zóně. Dočká se Kepler-22b vědeckofantastického příběhu nebo snad velkorysého blockbusteru?


Brzy si už možná nebudeme muset dělat starosti s energií pro osobní elektroniku. Tým z Georgia Institute of Technology loni představil vpravdě revoluční nanogenerátory sestavené ze 20 tisíc nanodrátků oxidu zinečnatého. Maličké zařízení je schopné získávat energii i z nepatrných pohybů lidského těla. Pokud se slibný výzkum někde nezadrhne, tak baterie chytrých telefonů či MP3 přehrávačů v dohledné době třeba skončí v muzeu.


Loni se odehrál i pozoruhodný průlom v neurovědě, který má na kontě tým University of California v Berkeley. S nasazením funkčního zobrazování magnetickou rezonancí a sofistikovaných modelů interpretace dat se jim podařilo ve zrakové kůře mozku dobrovolníků rekonstruovat obrazy z upoutávek hollywoodských filmů, které dotyční sledovali. Možná máme nadosah čtení myšlenek pacientů v komatu nebo pořizování videonahrávek ze snů.


VIDEO4: Dekódování vizuálních vjemů skenováním lidského mozku

 

 


Badatelé zkoumající jeskyni Blombos Cave v jihoafrickém Kapském městě odkryli dvě mušle staré 100 tisíc let, které obsahují okrovou směs. Pokud se nemýlí v interpretaci, tak je to nejstarší známý doklad malování a komplexního umění vůbec u našich předků. Oproti předešlému rekordu jde o posun v délce 40 tisíc let.

 

VIDEO: Blombos Cave

 

 

Až nečekaný úspěch na poli vědy zaznamenali milovníci online her. Autoři projektu Foldit z Washington University lstivě využili nesmírnou moc světové sítě a také svůdnou přitažlivost soutěžení. Motivovaní hráči pod jejich taktovkou skládali trojrozměrnou strukturu proteinů a šlo jim to více než dobře. Za pár dní vytvořili funkční model struktury proteázy významného modelového retroviru, o což se odborníci marně snažili 15 let. V hraní je síla. Podle všeho můžeme čekat boom podobných projektů vědy pro nadšence.


 

Zvětšit obrázek
Kamenné nástroje z Jebel Faya. Kredit: Armitage et al. (2011), Science/AAAS.

Minulost našeho druhu se komplikuje. K tomuto mrzutému, ale zároveň pochopitelně napínavému trendu přispěly i loňské objevy ve Spojených arabských emirátech, na místě zvaném Jebel Faya. Našly se tu kamenné nástroje staré 100 tisíc a možná až 125 tisíc let, které badatelé přisuzují anatomicky moderním lidem. Pokud nejsou vedle, tak se naši předci trousili ven z Afriky mnohem dřív, než jsme si mysleli, nejspíš už během eemského interglaciálu.


Na spletité historii moderních lidí se podle všeho podílelo i křížení s našimi nejbližšími příbuznými – neandrtálci. Loňské publikace to potvrzují asi už definitivně. Ať už se nám to líbí nebo ne, náš genom je skládačkou, možná nejen s neandrtálci. Upřímně řečeno, ve frivolní přírodě planety Země to mezi organismy není nic neobvyklého.


Co kdybychom postavili počítač, který by fungoval jako mozek? Lidé z IBM v roce 2011 představili experimentální počítačové čipy, které něco takového umožňují. Konstruktéři nakombinovali triky z neurovědy a nanotechnologií, aby tyhle čipy fungovaly podobně jako buňky mozku a dokázaly se poučit ze zkušenosti. Nespornou výhodou prý je, že spotřebují mnohem méně energie, než dosavadní technologie.


 

Zvětšit obrázek
Mars Science Laboratory vyráží na Mars. Kredit: NASA/JPL, Wikimedia Commons.

Loňský rok bude znám i jako datum startu Marsovské vědecké laboratoře, čili Curiosity, velmi ambiciózního robota NASA, který by mohl na Marsu najít život nebo něco podobného. Přistání na Marsu není zrovna procházkou růžovým sadem, ale pokud Curiosity uspěje a zahájí práci, můžeme se těšit na fascinující show z Rudé planety.

Nelenili ani v MIT. Světová média loni zaujal jejich pozoruhodný radarový systém, který vidí v reálném čase skrz slušnou betonovou zeď. Není zatím úplně praktický a mobilní, ale zvládne to do vzdálenosti 20 metrů od dotyčné zdi, což z něj činí užitečného pomocníka pro boj v městském prostředí. Údajně za zdmi najde i lidi, kteří se snaží nehýbat, takže se vojáci mají na co těšit.


Postupně se víc a víc stáváme kyborgy. Možná to nebude trvat dlouho a budeme běžně nosit elektroniku na těle. Snaží se o to na University of Illinois, kde vyvíjejí elektronickou kůži, tedy ohebné a pružné obvody s vlastnostmi naší staré dobré kůže. Minulý rok jsme mohli vidět, jak je lze nosit podobně jako dočasné tetování.


VIDEO: Elektronické tetování

 


Laboratorní myši možná budou slavit rok 2011 jako počátek myší nesmrtelnosti. Vědci z Mayo Clinic College of Medicine totiž dokázali z myšek geneticky upravených tak, aby postupně zemřely na srdce, vypláchnout opotřebované a nefunkční buňky a tím jim významně prodloužit život. Třeba se to někdy povede i u lidí. Pilulky proti stárnutí by v dnešní demograficky bizarní době šly jistě na dračku.


Jak vést válku s nevyzpytatelně mutující chřipkou? Mnozí si myslí, že nejlepší bude s maximální péčí regulovat každičký krok špičkových výzkumných týmů a předivem dokonalých zákazů, příkazů a výkazů zajistit, aby temná strana síly nezneužila vědu o chřipce ke svým rejdům. Druzí mají za to, že právě experimentování s nebezpečnými viry na ostří nože nás může zachránit před možnou apokalypsou a že věda potřebuje volné ruce. Od konce roku 2011 se mezi těmito dvěma tábory hraje o budoucnost vědy.


Závěr loňského roku se nesl ve znamení čekání na Higgsův boson. Celý svět se zatajeným dechem sledoval mašinu zázraků v CERN, kde fyzici sráželi myriády urychlených částic jako diví. Toužebně očekávaný boson je ale jako přízrak a lovcům stále jenom protéká mezi prsty. Jsme už jenom krůček od jeho nalezení anebo jsme úplně vedle a budeme muset překopat celý Standardní model částicové fyziky?

 

Asi jen málokdo by hádal, že největší vědeckou senzaci roku 2011 připraví experiment OPERA, projekt zaměřený na oscilace neutrin. Původně nepříliš mediálně atraktivní výzkum šokoval celý svět, když na detektorech v italském Gran Sasso naměřili neutrinům letícím 730 kilometrů z CERN rychlost o něco vyšší, než je všemi uctívaná rychlost světla. Viz články: „Neutrina rychlejší než světlo?“ a „Vylučuje opravdu experiment ICARUS výsledky experimentu OPERA?


I kdyby se ukázalo, že šlo jenom o trapnou chybu ve výpočtech, vřava kolem neutrin z OPERA si zaslouží primát už jenom pro zasetí pochybností a rozvíření fyzikálních jistot. Doufejme, že ani v roce 2012 nebude o podobná podivuhodná překvapení nouze.

 


Pramen:  Io9 28.12. 2011.

Datum: 29.01.2012 12:34
Tisk článku

Sedm prvků, které změnily svět - Browne John
 
 
cena původní: 359 Kč
cena: 309 Kč
Sedm prvků, které změnily svět
Browne John

Diskuze:

Rekonstrukcia reci

Marek Fucila,2012-02-03 11:41:42

Teraz sa zas v Berkley podarilo rekonstruovat vypocutu rec zo signalov elektrod implantovanych v mozgu:
http://www.gizmag.com/computer-reconstructed-heard-words-brain/21298/

Odpovědět

2011

Tomáš Matějka,2012-01-29 15:04:12

"Mimozemšťané nedorazili" - ano, pravda, z našeho stále ještě poměrně primitivního pohledu. Přece nemůžu chtít po bytostech, které by teoreticky mohli být i přes milion napřed, aby dorazily v klasickém pojetí, tj. v ohni, hřmotu a dosedli před Bílí dům, že s vlaječkou "ahoj, kamarádi" :-)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace