Prototyp "chytré" kulky zasahuje cíl na kilometry daleko  
Sportovnímu pojetí lovu zvoní hrana a ostřelovači, jedinci s ceněným nadaním zabíjet na velkou vzdálenost, možná také budou mít brzo problém se sháněním zaměstnání. Vědci předvedli patentovanou řízenou střelu malé ráže, která si koriguje let, aby narazila do místa, které si označíte laserem.


 

Zvětšit obrázek
Dráhu chytré střely směrem k cíli při noční střelbě trasuje světlo z LED diody. (Kredit: Sandia National Laboratories)

Ekonomická krize se projektů zaměřených na přesnější střelbu z ručních palných zbraní moc nedotkla. Alespoň ne těch řešených u Sandia National Laboratories ve vlastnictví korporace Lockheed Martin. Firma, která měla původně na starosti testování komponent jaderných zbraní, přichází s civilnějším produktem -  představila nové střelivo pro sportovní a lovecké využití. Red Jones a Brian Kas ukázali projektil, který je levný a pro realizaci výroby hledají privátní firmu s volnou kapacitou, která by podle několika funkčních prototypů začala „chytré kulky“ vyrábět a prodávat na trhu.

 

Zveřejněné záběry rychlostních kamer z noční střelby v terénu ukazují, že experti ze Sandie mají co nabídnout. Tím, že zdůrazňují, že jde o prototypy vyrobené z běžně dostupných surovin a součástek vlastně jasně říkají, že dalšímu vylepšení produktu nic nebrání. Ostatně to dokládají i svými výsledky počítačových simulací. Nabízená střela se vyznačuje několika zvláštnostmi. Největším překvapením je zřejmě jakýsi návrat do doby začátků éry palných zbraní, kdy hlavně byly hladké. Dnešní zbraně ji mají s drážkami připomínajícími závit s vysokým stoupáním. Jehjich úkolem je střelu roztočit, aby se při letu nepřevracela a lépe držela směr. Nové střele by rotace byla ku škodě, spokojí se s hladkou a tím i levnější hlavní. Zato kulka nového náboje je mnohem delší. Jejích deset centimetrů však vidět není, neboť její podstatnou část se podařilo ukrýt v nábojnici. Střela má ve špičce optický senzor, který je schopen sledovat laserový paprsek. Signály z tohoto čidla se převádí do osmibitového procesoru, který je vybaven algoritmem a prostřednictvím elektromagnetů ovládá směrová křidélka. Podle vynálezců má řízená střela na vzdálenost jednoho kilometru „chybovat“ o dvacet centimetrů.  


 
Při letu na cíl kulka koriguje svůj let pomocí čipu s pracovní frekvenci 30 hertzů a provádí  30  oprav kurzu za sekundu. Rychlý sled pokynů směrovkám představuje výhodu - jednotlivé korekce nemusejí být tak přesné. Testy ukázaly, že nejen optika, čip a baterie snesou velké zrychlení při výstřelu, ale že spolehlivě fungují i elektromagnety provádějící změnu nastavení směrovek.

Zvětšit obrázek
Deseticentimetrová kulka má těžiště ve své přední části. Uprostřed je řídící jednotka a baterie. Záď ukrývá elektromagnetické jednotky ovládající směrovky. (Kredit: Randy Montoya)

Kulku lze na cíl posílat rychlostí 732 metrů za sekundu (2,1 Machu).  Nábojnici lze tedy plnit běžným střelným prachem používaným například myslivci. Střela by ale měla dobře snášet i modernější složky výmetné náplně používané armádou. Ukázka střely zvané „trasírka“ zase doložila, že výstřel a let ve zdraví přečkají  i světelné diody. Zadní část střely je v nábojnici kryta umělohmotným  pouzdrem. Ochrana manévrovacích ploch odpadne, až když střela opustí hlaveň. Než se tak stane, je její dlouhé tělo náchylné bočním povětrnostním vlivům. Jakmile se ale zapojí řízení, je dráha plošší, než  jakou mají klasické střely, které na větší vzdálenosti mají poměrně velký „propad“ daný balistickou dráhou. Nová zbraň je poněkud paradoxně na dálku přesnější, než na blízko.

 

VIDEO: Zkouška prototypu střely sestavené z komerčně dostupných komodit a součástek.

 

 

 

Puška AK 47 (kalašnikov) má úsťovou rychlost střely 715 m/s a maximální dostřel 2800 m. Účinná střelba je ale jen do vzdálenosti 300 metrů.
M40 - ostřelovací puška používaná Námořní pěchotou Spojených států má úsťovou rychlost střely je 777 m/s a účinný dostřel 900 metrů.
Chytrá munice by měla rozsévat zkázu rychlostí přes 730 m/s rozptylem desítek centimetrů na vzdálenost několika kilometrů.

Podle vědců by nové střelivo nemělo být drahé, protože vyrábět ho lze z komerčně běžně dostupných komponent. Jeho použitím by se dokonce zlevnila výroba hlavní, které jsou nejkomplikovanější a také nejdražší částí zbraně. Nezdá se, že by něco mělo bránit použití chytrých střel v automatických zbraních. To znamená, že nejen snajpr se svým těžkým nádobíčkem, ale každý pěšák by mohl zasypávat protivníka sprškou střel na vzdálenost dvou kilometrů s rozptylem několika desítek centimetrů. Pokud se touto novinkou nechá inspirovat armáda, strategie boje by mohla doznat změn. Poněvadž specifikou těchto zbraní je, že šance zneškodnit protivníka do jisté míry s rostoucí vzdálenosti stoupá, pojem ústup by v některých případech asi vypadal jinak než dnes. Otázkou také je, jakým směrem by se vojáci měli vydat při vyhlášení rozkazu „útokem vpřed!“. 

 

VIDEO: James Jones ukazuje střelu vyrobenou v jeho laboratoři

 

 

Pramen:  Sandia National Laboratories

Datum: 06.02.2012 11:58
Tisk článku


Diskuze:

Odstřelovač, oblíbený omyl.

Samuel Loser,2012-02-22 23:39:37

Ta profese se jmenuje ostřelovač. Shánět se nepíše s ch. Článek, psaný pravopisně správně, budí větší důvěru, uznání i respekt. Tak jako technická komunita neodpouští laikům technická pochybení a nepřesnosti, tak by se sama měla naučit respektovat přesnost jazykovou.

Odpovědět

Opravdu to bude mimořídně praktické

Jaroslav Santner,2012-02-10 17:09:26

Až si lovec sebou ponese kromě pušky ještě laserová ozařovač a masivní podstavec s dokonalou stabilizací, na který posadí ozařovač a za něj Žána. Lord si sedne do křesla, namíří na kteroukoliv světovou stranu a vystřelí. Žán to již navede na cíl i za roh. Jen nesmí pršet, létat mouchy, vlnit se stébla travin a padat rosa. IT odborníci vždy hodnotí každou novinku kriteriem cena/výkon. V tomto případě asi spokojeni nebudou. Ozářený jelen to asi nedokáže, ale každá vyspělá armáda asi brzy zavede zadýmovací zařízení, které se spustí automaticky po ozáření naváděcím laserem. Žán asi dostane od Lorda vyhubováno, že ulovil málo Plísňáků.

Odpovědět


Žán

Vojtěch Kocián,2012-02-14 21:28:15

V praxi s sebou odstřelovač stejně svého "žána" tahá. Bývá ozbrojen klasickou útočnou puškou pro případný boj na kratší vzdálenost a především velmi silným dalekohledem. Vyhledává odstřelovači cíle, kontroluje teplotu, vítr, měří vzdálenost a prostě všechno, na co odstřelovač nemá čas. Pokud by do toho dalekohledu byl zabudován naváděcí laser (laserový dálkoměr tam bývá tak jako tak), tak jediné, co by se změnilo, by bylo to, že i on by si musel dalekohled důkladně opřít. A kdyby byl žán indisponovaný, tak prostě jen nabije normální střelivo. Stejně s sebou nosí víc druhů.

Zadýmování a různé laserové alarmy jsou fajn, ale to se dělá už dávno laserové navádění raket a bomb se kvůli tomu používat nepřestalo.

Podle mého by se to ujmout mohlo, i když určitě ne v masovém měřítku.

Odpovědět

trasa střely v nočním snímku je chaotická,

Josef Hrncirik,2012-02-08 20:48:17

nepoužitelná, neodpovídá udávané rychlosti střely a frekvenci řídících impulzů. Není vidět prasátko laseru, a stejně se trefili pánu Bohu do oken. Kdyby dokázali něco předvést, předvedou jak střela letí na z cíle zářící laser, dvojnásobně zvýší dostřel a hlavně nekličkuje, což zvyšuje možnost chyby. Jako černý humor z naivních čtenářů a nadhození fyzikálních a technických problémů je to velmi dobré. Reálně a ekonomicky to naštěstí fungovat nemůže.

Odpovědět

Laik se možná diví

mojmir valenta,2012-02-08 00:07:45

Pane Santnere, střelil jste poněkud vedle. U zbraní s řízenými střelami (a to je i tento případ) je trend nespojovat tělo zbraně s laserovým zaměřovačem. Nakousl to tady pan Tůma, i když z jiného pohledu – bezpečnosti střelce. Stejně významný důvod dát laserové „ukazovátko“ kus dál od střelcovy zbraně a hlavy je ten, že toto řešení dovoluje střílet dávkami a zaměřovač na trojnošce se nehne - od chvíle domačknutí spouště si zaměřovač a zbraň žijí vlastním životem. Do prostoru cíle pak jdou všechny střely, bez ohledu na to, jakou klepotici střelba dávkami s rukama střelce udělá. I udávaná nepřesnost dvaceti centimetrů na kilometr či dva (přesnost se s dálkou nemění), je více než přijatelná. Nebylo by rozumné se poflakovat na místě, kam se během vteřiny spadnou dvě desítky „nepřesných“ střel.

Odpovědět


omlouvám se

mojmir valenta,2012-02-08 00:08:41

to mělo jít pod příspěvek pana Santnera.

Odpovědět

Prosím

Leo Signum,2012-02-07 22:28:35

Scháním novou vrtanou drážkovanou hlaveň Lothar walter 308Win. Dále Tanio Koba pro Sig 552. Zn. Praha

Odpovědět


Anton Malek,2012-02-07 22:57:01

Potřebuješ vrtanou nebo kovanou? Mám i tombakové nemagnetické strely.

Odpovědět


kovanou nee

Leo Signum,2012-02-09 20:25:07

strelivo taky ne ale tu hlaven bych bral. Ma na jednom konci oznaceni? Kontakt pres redakci?

Odpovědět

Odborník žasne, laik se diví

Jaroslav Santner,2012-02-07 21:26:22

Začnu tím, že už nejméně 30 let se hlavně ručních zbraní neopatřují drážkováním, které i tak bylo výrobně jednoduché a levné, protože se drážky do hlavně "neřezaly", ale vyrobil se trn s výstupky a hlaveň se na něj "naválcovala". Dnes se zpravidla používá trn připomínající v řezu dvě téměř úplně se překrývající kružnice a v podélném směru jsou tyto dva válce stočeny do šroubovice. To zajišťuje udělení potřebné rotace střele.

Pokračovat bych mohl ve výčtu zaostalostí názorů publikovaných v článku ještě dlouho, ale nebudu ctěné čtenáře unavovat zbytečnými detaily. Každý současná výrobce střeliva by se však styděl, kdyby jeho střelivo dosahovalo na uvedené vzdálenosti tak mizerného rozptylu. Přesto si však dovolím ještě jednu poznámku. Opravdu si autor článku myslí, že se ruka střelce mířícího na terč laserem navádějícím střelu bude chvět méně než ruka střelce mířícího na terč zbraní vystřelující klasickou střelu? Ono strefit se spočívá v umění udržet zbraň. I kyž se laser pro zamíření používá už dvacet let, k lepším výsledkům v přesnosti střelby to zatím nevedlo.

Nakonec bych chtěl upozornit, že střelivo s úsťovou rychlostí 700 až 800 m/s používají už pouze rozvojové země a Armáda české republiky.

Odpovědět


diky za nazor

Josef Pazdera,2012-02-08 20:14:57

Myslím že nejde o to co si myslim ja, ale spise o to, co rika hlavni autor vyzkumneho tymu Sandia National Laboratories. A jakych vysledku dosahli s jejich prvnimi prototypy strely. Vetsinu jiz odpovedeli jini. K dotazu co si myslim o chvejici se ruce – ano, stejne jako James Jones a pan Valenta si myslím, že u zbraní s řízenými střelami naváděnými moderni laserovou technikou pracující (podobne jako u anti shaking na kamerach), pote, co strelec stiskne spoust, jiz na otresech zbrane moc nezalezi.

Odpovědět

Drobná připomínka a názor

Petr Jiříček,2012-02-07 11:49:51

Dobrý den,

1, 2100 m/s má asi být ft/sec, nebo mělo být přepočteno na m/s.

2, Pro férovější srovnání s "klasickou" technologií jste kromě AK47 a M40 možná mohl uvést i Barret M107, používanou Americkou armádou, s efektivním dostřelem přes 1800m. (současný rekord odstřelovače v zabití na dálku je přes 2.4km...)

Děkuji za článek a přeji hezký den.

Odpovědět


jj

Josef Pazdera,2012-02-07 12:27:00

Ano, mate pravdu, chtelo by to clanek doplnit o dalsi udaje. Ruznych typu odstrelovacich pusek je hodne a nektere dokazou divy (teda pokud je pro ne privetive pocasi, nefouka, neprsi, nesviti jim moc na hlaveň, kulky nemusí letět nad planinou kde se střídá les s polem, pripadne rybnikem... na ´dlouhé trase už vadí i vzdušné víry tvořící se nad různě zahřátými plochami i příliš hmyzu nad loukou,.... U nové zbraně by to vše mělo odpadnout. Je až spodivem, co všechno lidi na své zabíjení nevymyslí, protože tady už nejde o sport, nebo myslivost, jak své výsledky se vědci snaží také presentovat....
Jakmile bude chvilka pokusím se článek doplnit. josef

Odpovědět

-

Zdeněk Jindra,2012-02-06 14:55:28

Napřed to budou pár let testovat na nějakých vesničanech na Blízkém Východě a pak to stejně usne, protože to nebude mít odbyt (Pákistánci na to nebudou umět vyrábět pušky ručně).

Odpovědět

Laserove navadeni - budouci slabina

Martin Tůma,2012-02-06 14:05:25

Nejdrive podekuji za pekny clanek a vyfouknute tema :)
Ale ted k tomu zvoneni na hranu:
1. nejenom obrnena technika ted disponuje prostredky pro zjisteni ozareni laserem. S tim, jak se laser jako zamerovac masivne vyuziva, to uz zacina mit kde kdo. Prozatim jeste neni snadne automatizovane urcit zdroj signalu, spise jenom fakt byl jsem ozaren - jsem zameren. Jakmile pujde urcit zdroj, muze druha strana vystrelit drive.
2. usmazeni cipu na strele protipaprskem - uz dnes se pouzivaji rusicky teplem navadenych strel - sledovaci chip ma vlastne 4 kvadranty, ktere porovnavaji dopadajici signal a snazi se provest korekce tak, aby ze vsech kvadrantu mel stejnou silu signalu. Protiopatreni spociva v tom, ze se posilaji impulsy budto souvisle nebo zcela nahodne s cilem prekrocit mezni limity pro manevr strely nebo spalit nejaky kvadrant. PVO strela ma oproti kulce velke kvadranty, ale jednoduchy procesor zrejme nebude zvladat nejake sofistikovanejsi modulace navadeciho signalu a proste poleti tam, kde to bude zarit silneji. MOzna bude mit filtr na vlnovou delku, ale porad odraz silove zaostava za vysilacem.

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2012-02-06 14:31:14

1) To je jistě pravda. Na druhou stranu už dnes se laserový paprsek jako součást zaměřování běžně používá, například na přesné určení vzdálenosti - takže laserové navádění nepřínáší v tomto vlastně nic nového. Přestože pro navádění bude doba ozařování delší, pořád to bude řádově v sekundách, takže reakční čas by byl minální. Pak je samozřejmě ještě otázka, jak velká bude ozařovaná plocha. Pokud by šlo o bodové ozáření, bude velmi těžko detekovatelné.
2) Tohle právě do značné míry řeší laser, proto se používá. Frekvence záření je pevně dané, s minimálním (nebo žádným) rozptylem. Snímač střely reaguje jen na tuto jednu frekvenci. Rušící systém by tak musel takovou frekvenci přesně zopakovat, což nemusí být jednoduchá záležitost.

Odpovědět


Re: Vit Vymola

Martin Tůma,2012-02-06 15:07:47

1) - Zkuste si najit informace treba o systemu WeaponWatch. V soucasnosti hleda ustove zaslehy vystrelu, ale laser, i kdyz je velmi smerovy, ma precejenom zareni do vsech smeru, ktere je pri dostatecne dobrem zarizeni mozno detekovat. Takze zapnete si zamerovac, WeaponWatch detekuje Vasi pozici, automaticky si overi, jestli na uvedene pozici je pritel ci nepritel a behem milisekund k Vam muze letet neco jako je treba miniSpyke.
2. kvalitni opicky filtr je problem - diky Dopplerovi nemuze byt moc uzkopasmovy, sila odrazeneho paprsku je opravdu velmi mala oproti moznosti ozarit strelu vlastnim zdrojem na blizke frekvenci. I laser ma maly frekvencni rozptyl a navic je celkem technickymi parametry vyroby dano, o jakou frekvenci se bude jednat. Jakmile ji znate, postavite si rusicku raz dva. Obranou by mohla byt nejaka modulace signalu, aby strela vedela, ze leti po spravnem paprsku.

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2012-02-06 15:31:47

K 1) - jasné. Jenom jsem tím chtěl říct, že laser se používá už dnes, ikdyž ne tak intenzívně. Případné detekci a odvetě je vystaven i dnešní střelec, takže využití laseru pro navádění nemusí představovat nějaké nové ohrožení, než jaké tu už dnes je.

Odpovědět

Zvoní hrana?

Jirka Vlach,2012-02-06 13:16:28

Jedná se bezesporu o pokrok a výrazný posun vpřed co se týče palných zbraní, ale ohledně nezaměstnanosti sniperů bych si nebyl tak jist. Ještě dlouho potrvá, než bude tato technika schopná nahradit např. elitní odstřelovače policejních a armádních složek. Když vezmete v úvahu, že hoši z URNA umí rozpůlit kulku o ostří nože a podobné kousky...

Na každou zbraň se okamžitě vytváří protiopatření, takže i tady je to jen otázkou času. Jestli se nemýlím, tak obrněné jednotky disponují vybavením, které jim řekne, zda vozidlo není zaměřeno laserem. Určitě by se dalo něco takového vytvořit i pro pěchotu. Navíc konvenční zbraně jsou spolehlivější v určitých extrémních situacích - inteligentní střela je vám na nic, pokud vám např. nukleární výbuch usmaží elektroniku...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace