Pravěká copyrightová krize  
Před 180 000 roků se lidstvo dostalo do vážné krize, protože se začalo strachovat o „duševní vlastnictví“. Východisko našlo v extrémním posílení spolupráce a nezištnosti.

 

Zvětšit obrázek
Profesor Mark Pagel, University of Reading, Velká Británie


 

Duševní vlastnictví
Autorské právo (Copyright)
Obchodní tajemství
Ochranná známka
Označení původu
Patent
Průmyslový vzor
Užitný vzor
Vynález
Zlepšovací návrh

Evoluční biolog Mark Pagel z University of Reading představil na stránkách vědeckého týdeníku Nature zajímavou úvahu. Podle něj jsme se evolučně dostali tam, kde jsme, díky schopnosti sdílet myšlenky a takto získané ideje dále rozvíjet. Předurčily nás k tomu dvě schopnosti, jimiž vládli už naši pravěcí předkové. První z nich je sociální učení a druhou pak „teorie mysli“.

 

Sociální učení lze velmi zjednodušeně označit jako opičení nebo okoukávání. Spoustu nových věcí se naučíme tím, že vidíme, jak je provádějí druzí. Návštěvník cizího města nemusí předem studovat návod na to, jak si má označit jízdenku ve vozidlech místní hromadné dopravy, ani se na to nemusí složitě vyptávat řidiče či spolucestujících. Stačí se jen dívat, jak to dělají druzí.

 

Teorie mysli nám dovoluje odhadnout, co si myslí a co cítí jiní lidé. Jejich myšlenky sice nevidíme, neslyšíme necítíme ani si na ně nemůžeme hmátnout. Víme však, jak se honí myšlenky v hlavě nám samotným, a umíme si představit, že velmi podobné procesy běží i v myslích lidí kolem nás. Díky tomu vnímáme pocity druhých a chápeme motivy, kterými jsou vedeni. Pozorováním někoho, kdo se snaží zatlouct hřebík do zdi, se naučíme nejen držet kladivo a tlouct jím do hlavičky hřebíku. Zároveň pochopíme, že úder do palce asi není součástí odkoukávané technologie a že když se hřebík ohne, není to žádoucí výsledný stav. V prvním případě „bijec“ křičí bolestí a kleje, v druhém krčí nespokojeně nos a rovněž kleje.

 

 

 
Tradiční symbol copyrightu

Před 160 až 200 tisíciletími se člověk vybavil vymoženostmi sociálního učení a teorie mysli a tím bylo podle Pagela zaděláno na velkou krizi. Vyvolaly ji „vizuální krádeže“. Lidé byli schopni krást nejen cizí ženy, pazourky, kůže a jelení kýty, ale dokonce i myšlenky. Někdo dlouho a pracně vymýšlel nový typ návnady pro lov ryb. Druhý to mžiknutím oka okoukl a začal nový typ návnady užívat. Nestálo ho to prakticky žádnou námahu. V této situaci bylo výhodnější okoukávat nové techniky, než je sám vyvíjet. Řešení se zdálo nasnadě. Nová dovednost se musí před ostatními utajit. A tak se zrodilo zatloukání, tušování a maskování, jež nás provází dodnes. Houbař vám neprozradí místa, „kde rostou“. Recept na becherovku leží v nedobytném trezoru stejně jako výkresy nové automobilové převodovky nebo plasmové obrazovky. Moderní doba nahradila v mnoha případech ocelové stěny trezorů neméně pevnými bariérami právních norem omezujících přístup k informacím a technologiím systémem patentů, užitných vzorů a autorských práv.

 


Pět set let před naším letopočtem, jak dokládají zápisy z řeckého města Sybaris (dnes jižní Itálie), byl podporován každý, kdo objevil nějaké zdokonalení, ať již ve vědě nebo technice. Zahrnuli jej luxusem a podporovali po dobu jednoho roku.

 

Patent v moderním slova smyslu vznikl až v roce 1474 dekretem Benátské republiky, podle něhož vynálezy, před tím než byly uvedeny do praxe, musely být předloženy úřadu. Jen tak nabyly práva bránit ostatním aby je ve svých výrobnách používali.

Naši předci ale záhy zjistili, že jenom s utajováním daleko nedojdou. Kdyby si to nejlepší, co objevili nebo vynalezli, nechali pro sebe, společenský pokrok by se povážlivě zpomalil. Lidé by se proměnili na bandu nesnášenlivých paranoiků ohlížejících se permanentně přes rameno. Žili by ve světě plném podezřívání a pocitů křivdy.

 

„Abychom se tomu vyhnuli, museli jsme si vyvinout společenská pravidla a způsoby uvažování, které lidem umožňují výměnu myšlenek, znalostí a technologií bez přehnaného pocitu, že jsou tímto způsobem vlastně zneužíváni,“ píše Mark Pagel v Nature.

 

Podle Pagela začali lidé v krizi nastolené „vizuálními krádežemi“ a následným utajováním znalostí a dovedností klást velký důraz na to, aby demonstrovali svou vlastní cenu pro společnost. Zároveň tak docházelo k poměřování ceny všech příslušníků společnosti. Pokud někdo odhalil druhým svá „výrobní tajemství“, např. jak vyrobit lepší udici, pak jeho cena v kolektivu stoupla. Získal prestiž úměrnou ceně know-how, které nabídl ke sdílení. Jakmile se tenhle proces jednou spustil, nebylo z něj úniku. Ve společnosti, kde všichni sbírali „body“ nezištnými ba přímo altruistickými skutky, se sobec k velké prestiž nepropracoval. A tak se naši předci stali mistry světa ve spolupráci a lidská společnost se proměnila na společenství, v němž měli významné zastoupení nezištní altruisté.

 

Pralidé brzy zjistili, že samotná honba za společenskou prestiží jejich kolektivy neochrání před vypočítavými vyžírky. A tak přišlo ke slovu trestání těch, kdo odmítali spolupracovat a zkoušeli se na férovosti druhých přiživovat. Z krize vyvolané „vizuálními krádežemi“ a „výrobními tajemstvími“ vyšlo lidstvo jako společenství, které mnohem více spolupracovalo a bylo výrazně nezištnější – ať už dobrovolně nebo z donucení.

 

Symbol fonogramové výhrady

Když se zamyslíme nad tím, jaký poprask je dnes kolem volného přístupu k informacím a jak jako na běžícím pásu vyrábíme nejrůznější „nástroje“, které by zabránily „elektronickým krádežím“, nabízí se až nepříjemná analogie s krizí vyvolanou „vizuálními krádežemi“ pravěkých lidí. Možná jsme celkem nepozorovaně vstoupili do své vlastní krize, která ohrožuje sdílení informací, dat a technologií. To by ještě nebylo tak velké neštěstí. Oni si i naši pravěcí předci zpočátku asi neuvědomovali, že mají zaděláno na krizi. Mnohem důležitější je, že se s ní vypořádali. A hlavně - jak to provedli. Neutužili ochranu svých „know-how“ a nezačali si kvůli "copyrightům doby kamenné" otloukat hlavy pazourkem. Naopak, jejich společnost se otevřela, stala se nezištnější a přátelštější. Pokud někomu natloukli leb pazourkem, pak tomu, kdo tahle nová pravidla spolupráce odmítal či sabotoval. Určitě stojí za zvážení, zda východisko z té dnešní krize ve sdílení informací nevede podobnými cestičkami.

 

P.S. Autor se dobrovolně přiznává, že se dopustil „vizuální a elektronické krádeže“ a využil komentáře Marka Pagela „Adapted to culture“, který byl zveřejněn v Nature 16. února 2012. (Pagel M.: Nature 482, 297-299). Za polehčující okolnost lze snad uznat, že se o Pagelovy myšlenky nezištně podělil se čtenáři Bigblogeru a těchto stránek.

 

_____________________________________________________________________

Datum: 17.02.2012 13:41
Tisk článku

Práva k průmyslovému vlastnictví, 2. vydání - Hajn Petr, Horáček Roman, Čada Karel
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 790 Kč
cena: 790 Kč
Práva k průmyslovému vlastnictví, 2. vydání
Hajn Petr, Horáček Roman, Čada Karel

Diskuze:

ACTA, PAKTY, xIZMY a pod.

Stanislav Bandur,2012-03-17 10:07:44

Nejde mi nepridať sa do diskusie.

Chodím sem len raz za čas pozrieť čo nového sa popísalo na Oslovi a po prečítaní diskusií k článkom je jasné, prečo nikdy nebudú nejaké altruizmy, socializmy, komunizmy a x-yizmy fungovať.

človek vždy ukája svoje potreby a vždy bude. Ak by tomu tak nebolo tak by len tak nečinne ležal a jedného dňa by zomrel pre dehydratáciu alebo hladom, chladom a pod. (ja tu tiež nevypisujem len tak)

Takže ak vezmem vlastný príklad, tak musím povedať, že naozaj nejaký altruizmus je fikcia. Pretože sa dobrý pocit cení od jakživa nad všetko (s výnimkou pudového a skratového konania). Dobrý kresťan musel trpieť aby sa mu v raji dostalo odmeny (takže ani negatívny prínos pre osobu nieje až taký negatívny), masochista má z bolesti ževraj nejaký veľmi dobrý a vzrušujúci pocit, drogy, šport, majetok, moc (nikto nemá rád tyranov a predsa s minimálnou spoločenskou prestížou si velebia vlastné ego a nadradenosť) a tak ďalej. Takže k mojej osobe: Zlepšujem si náladu mlátením do klávesnice aby som dostal zo seba rozhorčenie a netrápi ma že za ten čas som si mohol nahromadiť niečo fyzické.

Samozrejme všetkými diskusiami sa prepletajú pakty o útočení, kde sa snaží jedinec vysvetliť druhému že on je ten čo dociká najďalej a k nim sa pripájajú ďalší na podporu jednej či druhej strany (alebo útočia rovno na všetkých - nerád by som bol aby môj príspevok takto vyznel ale očakávam to).

čiže nejaké DV sa odovzdať musí aby sa to dostala babička alebo starejší kus "žvance" a v dnešnej uponáhľanej a neosobnej dobe? Ako chcete riešiť odmenu pre prínos patentu pre celospoločenské blaho? Muzikant vám zahrá ale ako ste na tom vy? Keď sa ukáže v meste, prenocujete ho? Dáte mu zajesť? A prečo? Veď on len jednu pieseň zabrnkal! To že sa predalo x-mil kópií veď to je nepodstatné, to len kopíroval, však? A tak si myslím, že tá jeho spoločenská prestíž by sa mu nejako mala uznať a najpoužívanejšie univerzálne obeživo sú peniaze. (platí pre SW, Knihy, video a pod.)

Proste mi som rozladený z toho, že riešenie neponúkne nik a len sa bojuje za našu stranu a to je ten dôvod nefunkčnosti systémov zdieľania čohokoľvek. Veď prečo on áno a ja nie? Ja nechcem hádzať lopatou alebo zbierať odpadky, ja chcem sedieť v kancelárii v drahom obleku s peknou osobnou asistentkou.

Rozpísal som sa trošku a dúfam, že to má aspoň pol hlavy a pol päty a že mi niekto tento príspevok pochváli aby som si užil to altruistické nič, čo mi povie že tiež ďaleko docikám. (aj nelátkové závislosti sú príklad "bezcenného" dobrého pocitu)

hawk-kopte :)

Odpovědět

TOto co????

Max Payne,2012-02-21 14:09:46

Prispevek vymazán administratorem. Stanovování diagnózy demence autora článku v Nature není předmětem odborné diskuse.

Odpovědět

Ad ACTA, duševní vlastnictví a porážka objektivity

Pavel Brož,2012-02-20 21:59:09

Ono nejhorší ze všeho je to, že naprosto klasicky jako obecně u jakékoliv polarizace názorů, je jako první obětována objektivita. Prostě kdo nejde s námi (tj. kdo nesouhlasí s jednou extrémní formulací názoru A) jde automaticky proti nám (tj. určitě musí být zastáncem opačně-pólové extrémní formulace). Objektivita je pak nevyhnutelně smetena, protože na rozdíl od těch zjednodušujících až překrucujících radikálních formulací si nevystačí s černobílým popisem. Bohužel musím konstatovat, že toto se nevyhnulo ani oslu, viz odkaz na youtube uvedený v krátké zprávě s názvem Co je ACTA.

Vyvážené objektivní články, které vybočují z té černobílosti, bohužel tolik čtenářů nezaujmou. Přesto bych zde rád upozornil např. na článek Petra Koubského s názvem "Proč je dohoda ACTA důležitá - a špatná":

http://dialog.ihned.cz/komentare/c1-54567160-proc-je-dohoda-acta-dulezita-a-

Osobně se naprosto přesně ztotožňuji s názorem Petra Koubského. Hlavně pak do posledního slova souhlasím s posledními větami autorova článku, cituji: "Být proti pirátství a zároveň proti ACTA je naprosto konzistentní postoj. Zastánci jednoho i druhého totiž podporují parazitování na tvůrcích i spotřebitelích, ať už si to uvědomují, nebo ne".

Odpovědět

letni kina

Jaroslav Kohout1,2012-02-20 11:35:03

No pokud vim, tak letni kina v Americe napr. dokonce vymejslela ruzny zarizeni do auta apod., aby na to prave nemohl nikdo koukat se zvukem .... Ale existuje spousta jinejch reseni problemu tzv. "exkluzivity" a vetsina z nich neni nasilna. Copyright, patenty, apod. jsou nasilnym resenim, ktere za penize vsech (a proti vuli mnohych) usnadnuje bussiness par vyvolencum, ktery si uz tak nahrabali vic nez dost...

BTW. Vite proc je Hollywood skoro v pousti na zapade ameriky ? Protoze to bylo posledni misto, kde neplatil copyright (narozdil od vychodniho pobrezi) a filmova studia nemusela platit autorum knih za prava ... A kdyz zacala poradne vydelavat, tak si prosadila copyright taky ... na ochranu pred konkurenci ...
Nebo treba posledni dva staty Evropy, ktery neosetrovaly dusevni vlastnictvi Holandsko a Svycarsko .... kupodivu mely (nez to taky zavedly) nejvetsi pocet vynalezu a zlepsovaku na hlavu ...

Odpovědět

Přátelé a nepřátelé

Vojtěch Kocián,2012-02-19 07:44:52

Ona se v tom skrývá otázka, jakým způsobem vnímáme ostatní lidi.

Pokud jako přátele, kolegy, spolubojovníky, tak je logické, že se s nimi o své duševní vlastnictví podělím a nebudu si to tutlat sám pro sebe.

Jestli jsou to však moji konkurenti nebo nepřátelé, tak je jen logické, že jim nebudu dávat výhodu, kterou mám sám a pokud ano, tak ne zadarmo.

Tyhle dva pohledy by se měly rozlišovat. Třeba by mě nenapadlo tajit před kolegy svůj objev něčeho užitečného nebo naopak nebezpečného (budu z toho mít dobrý pocit, u kolegů respekt a třeba z toho kápne i něco dalšího), ale sdělovat podobné informace konkurenční firmě by byl nesmysl, protože bych jí dal konkurenční výhodu oproti své vlastní. Místo firmy můžeme dosadit stát, tlupu nebo jakékoliv jiné společenské uskupení.

Tedy, pokud bychom se všichni navzájem považovali za přátele, toto sdílení duševního bohatství by se stalo samozřejmostí samo od sebe a nemuseli bychom se o tom vůbec bavit. Podle mého jde příčina a následek tímto směrem a ne naopak. Ale vzhledem k tomu, že je to utopie, zůstane to na podobné úrovni asi hodně dlouho. Jasně, můžeme se bavit o parametrech systému jako třeba délka platnosti patentové ochrany, volné využití pro nekomerční účely a tak podobně, ale zrušit ji můžeme jen těžko.

Odpovědět


Mamlasos Mamlasovič,2012-02-19 12:04:47

A o tom to je, máme tu konkurenční tlupy (firmy). Věc se změní až lidstvo bude jednat jako celek a firmy nebudou konkurencí ale spolupracující... Ono by to bylo teoreticky výhodné, žádné výdaje na ochrany a patenty, nemusela by se stejná věc vyvíjet několikrát jak se často děje, řešení by se vzala ta nejlepší atd.

Odpovědět


opravte mě, jestli se mýlím,

Pavel Brož,2012-02-19 16:42:08

ale to už jsme tu měli, ty podniky, které si nebyly navzájem konkurencí, spolupracovaly spolu, nebylo nutné vyvíjet stejnou věc několika různými způsoby, prostě se vybralo, jak má třeba televizor, vysavač, automobil, atd. atd.. vypadat a jaké že funkce těch produktů budou spotřebiteli stačit, prostě se jen vybralo nejlepší řešení. A kolik se tím ušetřilo! Určitě si dobře pamatujete, jak toto centrálně plánované hospodářství těžce válcovalo neduživý západní průmysl postavený od základu na znovuobjevování téhož, kdy se různé vzájemně si konkurující firmy snažily podsouvat spotřebitelům v podstatě tytéž produkty, pouze se lišící v některých funkcích a parametrech, jako by snad spotřebitelé o něco tak malicherného stáli. Vlastně ani nevím, proč se nakonec od toho úspěšného spolupracujícího modelu nakonec upustilo ...

Odpovědět


zatímco nyní

Josef Hrncirik,2015-09-13 13:18:07

letos nemám ani proplacený kalendář;
notebook ani multimetr jsem nikdy nedokázal vyfasovat

Odpovědět


společenský konsensus přínosnosti

Petr Ba,2012-02-20 09:39:57

ono to bude o společenském konsensu, co je pro společnost ještě přínosné a co už kontraproduktivní. současný koncept patentů a DV se právě nachází ve fázi přehodnocení "takhle to dál nepůjde", protože neustálé prodlužování ochrany sice přináší firmě vlastnící know-how profit, ale mnohdy už patrně za hranicí přínosnosti pro společnost. viz. neustálé zdůrazňování kameníků, jak je kopírování nebezpečné a jaké miliardové (hypotetické) škody způsobuje + dojemné historky o živořících umělcích, vynálezcích, etc. jak na arabském bazaru

Odpovědět

jiný kraj, jiný mrav

Jiří Šíma,2012-02-19 07:10:11

http://ekonomika.idnes.cz/vietnamci-otevreli-uspesne-bistro-cinane-je-bleskove-okopirovali-1c8-/ekonomika.aspx?c=A110815_181318_ekonomika_spi

Odpovědět

to teda nevim

Jaroslav Kohout1,2012-02-18 15:19:42

on to tam dost kamufluje za ruzny "moralni" hemzy a ten clanek je plnej polologysmu a (podle me) spatnejch uvah .... ale z vet:

Naopak, jejich společnost se otevřela, stala se nezištnější a přátelštější. Pokud někomu natloukli leb pazourkem, pak tomu, kdo tahle nová pravidla spolupráce odmítal či sabotoval. Určitě stojí za zvážení, zda východisko z té dnešní krize ve sdílení informací nevede podobnými cestičkami.

jsem pochopil, ze sice nemame prosazovat nasilny hlidani vynalezu apod., ale ze si mame stanovit jasna pravidla (treba Copyright a Dusevni vlastnictvi) a toho, kdo je porusi mame klepnout pres ruku pazourkem :)

a copyright a DV neni mineno jako podsouvani .... jakakoliv celospolecenska aktivita (=nasili) je pro me neprijatelna ... At si kazdej vymysli svuj zpusob, jak zpenezit plody svy prace ... Kina si taky musej stavet zdi, aby na to jiny lidi necumeli ... :)

Odpovědět


kina

Petr Ba,2012-02-20 09:34:08

nemusejí ... kina mají zdi, aby tam byla tma, ticho a příjemné mikroklima po celý rok.
viz. letní kina, které se dají očumovat, ale dívat se na plátno z neideální pozice co úhlu a vzdálenosti nebo poslechu není zrovna ono

Odpovědět

Zrušme patenty – a soudy, a policii, a stát

Pavel Brož,2012-02-18 14:58:15

Ona se ta myšlenka jeví na první pohled velice krásná, tedy že se lidé místo cesty náročné a komplikované patentové ochrany začne ubírat cestou nezištného sdílení svých výdobytků, přičemž odměnou jim bude celospolečenské uznání.

Takováto myšlenková transformace lidstva je ale asi podobně proveditelná, jako myšlenková transformace, která by umožnila celosvětové zrušení armád, policie, soudů, státu, a všech podobných institucí založených aspoň částečně na určité formě represe. Opravdu, stačilo by přece, aby lidé nahradili své sobecké mysli myslemi výhradně altruistickými, a represivních složek by už nadále nebylo zapotřebí. Kolik že to prostředků na tyto represivní aparáty by mohlo být ušetřeno, kolik že to zdrojů by mohlo být věnováno na ušlechtilé účely, kolik nemocí by mohlo být léčeno, kolik nových škol v rozvojových zemích postaveno! Sám na některé z těchto věcí pravidelně přispívám, a určitě by mi nebyla proti mysli myšlenka, že by se těm potřebným mohlo dostat pomoci mnohonásobně větší.

Ale zpátky do reality, a od myšlenek na celosvětový ráj zpátky k těm patentům. Jsem založením pragmatik (možná trošičku pragmatik-idealista, ale přece jenom pragmatik). Pojďme se teda podívat na to, jak by ta myšlenka na konverzi patentové ochrany do celospolečenského uznání mohla vypadat v praxi.

Jsem zaměstnán ve společnosti, která má celosvětově cca 14 tisíc zaměstnanců (abych dopředu čelil případným nařčením, nepracuji v Microsoftu). Někdy v létě bylo cca půl tisíce zaměstnanců propuštěno, ne z důvodů jejich špatné výkonnosti, firma prostě jen optimalizovala svou strukturu. Tlak konkurence je velice silný a naprosto nelítostný, pro všechny společnosti v oboru jsou podobné optimalizace prostě otázkou dlouhodobého přežití firmy, firmy kolikrát neprovádějí tyto optimalizace z toho důvodu, že by byly v nějakých vážných finančních potížích, ale dělají to proto, aby v těch potížích nebyly o pár let později poté, co většina konkurenčních firem už podobné optimalizace dávno udělala.

Společnost, ve které pracuji, nepatří mezi ty největší patentové válečníky, o kterých je možno číst celkem často v ekonomických zprávách, nicméně i u nás je otázka ochrany duševního vlastnictví za pomoci patentů nezanedbatelnou součástí každodenní strategie firmy, bez níž by v ostré oborové konkurenci dlouhodobě neměla šanci uspět. Tak jako u všech našich konkurentů, i v naší společnosti slouží patenty jako jakýsi meč i štít, bez kterého se pouštět do soutěžení s ostatními rivaly v oboru by bylo holé šílenství. Zdůrazňuji přitom, že prioritní činností naší společnosti není vedení soudních patentových sporů, prioritní činností u nás i nadále zůstává vývoj softwarových technologií.

No a nyní si představme, jak by to po nahrazení té patentové ochrany celospolečenským uznáním asi tak vypadalo. Nejprve bychom nějak zařídili, aby se dobré skutky náležitě medializovaly. Pak by první firma spustila svůj pilotní projekt a přestala by patentově chránit všechny nové výdobytky svého vývoje. Výsledek by byl samozřejmě celkem dobře předvídatelný, nejpozději do několika let by firma zápasila o své přežití, a samozřejmě by musela začít masivně propouštět. Šéf firmy by přišel do vývojářského oddělení, a oznámil: „Chlapi, sice vás dnes propouštíme, ale neklesejte na mysli, máte celospolečenské uznání, četl jsem pochvalné články ve všech novinách“.

Je docela dobře i možné, že by všichni propuštění zaměstnanci třeba i znovu našli práci u konkurence. Pravděpodobnější ale je, že ne všichni. To, co by ale bylo zcela jisté, je to, že situace, do které by se propouštějící firma dostala, by byla krajně proti mysli akcionářům této firmy, kterým by razantně klesla hodnota jejich akcií, ba dokonce by hrozilo, že se jejich akcie stanou papíry s nulovou hodnotou.

No co, tak bychom prostě jen zopakovali postup už předvedený na propouštěných zaměstnancích. Na valné hromadě by předseda představenstva oznámil: „Vážení akcionáři, chápu, že jste znepokojeni vývojem ceny vašich cenných, vlastně už tedy bezcenných papírů, na druhou stranu ale vezměte v potaz to, jak výrazně stoupla vaše celospolečenská prestiž. Četl jsem o vás velice detailní článek v ekonomických novinách – pardon, to vlastně byl psychiatrický bulletin, no nicméně článek byl plný slov o bezpříkladnosti vašeho počinu, když jste zde posledně odhlasovali zrušení dalších zbytečných výdajů na patentovou ochranu“.

Třeba by akcionáři byli uznalí, a spokojili se s tím, že o hodnotu svých akcií vlastně tak úplně nepřišli – ta se pouze transformovala do celospolečenského uznání, takže když se vrátí z valné hromady domů a zvěstují zprávu u večeře doma v rodině, uslyší nejspíše něco jako: „Táto, máš recht, co s akciemi, důležité je, že nás mají lidi více rádi“.

Potom už jenom stačí počkat, až se i akcionáři ostatních firem připojí k oné první vlaštovce, a i oni si odhlasují zrušení výdajů na patentovou ochranu v jejich společnosti. Mělo by to jít jako po másle, celospolečenská prestiž je samozřejmě metou, kvůli které se rozhodně vyplatí poslat ke dnu společnost i s cenou jejich akcií, takže společnosti se začnou předhánět v tom, která patentovou ochranu zruší dříve. Velice brzy se takto samovolně nastolí onen kýžený stav, kdy duševní vlastnictví nebude chránit nikdo, a celé lidstvo bude úspěšně transformováno do nového společenství navzájem si přejících jedinců.

Lidičky, to vám bude taková krása, už aby to tu bylo.

Odpovědět


Soudit se bude každý s každým

Michal Jurosz,2012-02-19 12:29:07

To že vaše firma nemusí být na výsluní pořád je snad jasné. Jen se koukněte, jak se změní složení top 100 technologických firem každých 10 let. Zatím to ani patenty nezastavily i když o to některé současné "nej" usilují.

Navíc tyhle právní spory jsou takové Číně úplně lhostejné.

Pro mně je mnohem lepší, aby softwarové firmy zaměstnávaly inženýrý a ne právníky. To, že mě firma propustí nic neznamená, pokud hned najdu novou práci.

Jenže patenty představují neúnosné náklady pro malé a střední firmy. "Buď se necháte koupít za tuhle cenu nebo vás zničíme svým nesmyslným patentovým portfoliem."

Současný systém je docela mimo a přínáší více problémů než užitku.

Odpovědět


Čína, inženýři, právníci a kopírovači

Pavel Brož,2012-02-19 17:32:03

To, že Číně jsou patentové spory lhostejné, je bezesporu pravda, ovšem zapomněl jste dodat, že je to pravda jen pokud Čína ty plagiáty nechce prodávat v USA nebo Evropě, protože tamní exekutivní orgány umí zareagovat velice promptně zákazem prodeje takového plagiátu. Ano, samozřejmě, nezakáže se tím pokoutný prodej na vietnamských tržištích, ale třeba taková podniková řešení se zrovna na těch tržištích neprodávají.

Pokud by se kompletně zrušily patenty, tak naprosto nic nebrání tomu, aby se třeba softwarová řešení, včetně libovolně rozsáhlých systémových implementací, prostě jen kopírovala. Není nutné nic vyvíjet, stačí počkat, až nějaká hodně naivní vývojářská forma něco vyvine a někde implementuje, pak se to jen zkopíruje, přidělají se optické změny (hlavně se přehraje původní logo výrobce za nějaké nové logo), a je vystaráno! Proč zaměstnávat inženýry, když zaměstnávat kopírovače je mnohem levnější.

Netvrdím, že současný patentový systém netrpí žádnými problémy, určitě je na něm dost co zlepšovat. Je to systém svými parametry stále poplatný době svého vzniku, osobně třeba považuji za dnes už neúnosně dlouhou dobu platnosti patentu, ta je naprosto neadekvátní rychlosti technologických proměn současného světa. Podstatné zkrácení této doby by určitě stálo za úvahu.

Odpovědět


Patentovať softvér?

Rudolf Dovičín,2012-02-28 04:39:47

To myslíte vážne? A prečo nie aj matematiku?

http://en.SwPat.org/wiki/Why_abolish_software_patents
http://PatentAbsurdity.com/

Odpovědět

Ad dobrý pocit

Tomáš Brauner,2012-02-18 12:38:28

Jak už napsal níže Jan Špaček, je tahle debata jen mlácením prázdné slámy. Že se člověk svým jednáním snaží maximalizovat dobrý pocit je tautologie podobná nechvalně známé ekonomické poučce, že jedinec jedná vždy tak, aby maximalizoval svůj zisk. (Pro nevěřící: zkuste vymyslet situaci, kterou touhle poučkou nelze "vysvětlit".)

Co mně osobně na tomto tématu připadá zajímavé, není rozhodování jedince, jak se bude chovat, ale kolektivní zpětná vazba ve společnosti/komunitě, která ho donutí chovat se určitým způsobem. Před dvěma sty tisíci let to znamenalo chovat se "altruisticky", protože to evidentně bylo důležité pro přežití společnosti jako celku. Dnes je ale situace jiná a kam nás zavede, na to si budeme muset počkat...

Odpovědět


Ad dobrý pocit

Petr Klíma,2012-02-18 12:55:39

On takový dobrý pocit je velice ceněné zboží ...

Koukněte kolik vydělávaji psychologové na lidech kterým schází.

Pokud přijmete, že dobrý pocit JE "zboží", tak s vámi naprosto souhlasím. Občas pomohu nějaké mamince s kočárkem do autobusu a to je proto, že JÁ z to ho mám dobrý pocit. Jsem prostě sobec.

Odpovědět


Prečo by to mala byť tautológia?

Rudolf Dovičín,2012-02-28 04:21:02

Veď to je dôsledok evolúcie.

Odpovědět

blbost

Jaroslav Kohout1,2012-02-18 10:51:59

hmm, tak presne proti tomuhle rakouska ekonomika a filosofie bojuje .... Nejakej pseudo-intelektual tady obhajuje copyright pomoci lidskyho altruismu ... to je propaganda :)

- rekl bych, ze situace je presne naopak, nez popisuje clanek ...

- pochybuju, ze kdyz nekdo v praveku vynalezl lepsi zpusob jak rybarit, zacal mlatit vsechny ostatni, kdo to zkusili po nem ... naopak rodina byla happy, ze ma vic ryb ....

- staci se podivat na soucasny kmeny (treba v Africe a Jizni Americe) ... tam se urcite nerezou kvuli dusecnimu vlastnictvi a copyrightu (teda pokud se nahodou Copyright nejmenuje krasna dcera nacelnika :) )

- kdyby byl patent na ohen, nebo na ostep a pazourek, tak dodneska lezeme po stromech ....

- tady je odkaz, kde jeden typek krasne mluvi o tom, ze naopak "Sex Myslenek" (kopirovani) bylo hnaci silou lidskeho vyvoje

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=Sxxl4uNAYJQ

- ale cte se to krasne, clovek by si o sobe skoro rek', jak je "moralni" .... ale vyusti to v zavirani lidi do vezeni ... nesmyslny postihovani malejch deti ... absolutne nepruznej vyvoj, brzdenej velkejma korporacema, jak to jen jde ... obri monopoly,ktery svejma stohama patentu a bandou pravniku utlucou jakoukoliv vznikajici konkurenci ... a pochopitelne v neuveritelne drahy veci, na ktery se to vztahuje (leky, technologie, zabava, ....)

- navic vyber historickych ukazek uplne nadherne demonstruje tendencnost a propagandu v clanku :) ... komunisti by se mohli ucit (ale ani ty v Cine nejsou tak blby, aby resili DV a cop ....)

- celkove k problemum DV muzu doporucit Stephana Kinsellu

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=9zxs8nLEjOw

Odpovědět


nedočetl ...

Petr Klíma,2012-02-18 12:57:51

Článek je třeba dočíst k závěru abyste ho mohl soudit.
On totiž vyzněl naopak než jste si vysnil ...

Odpovědět

Důkladněji a zajímavěji

Václav Šrámek,2012-02-18 09:10:26

je toto téma zpracováno v knize známého autora Ridley, Matt, Původ ctnosti (s dalšími kvalitními odkazy).

Odpovědět

Václav Šrámek,2012-02-18 09:08:23

Odpovědět

Skutecny altruismus neexistuje,

Josef Straka,2012-02-17 21:30:55

tedy jev, ze nekdo dela neco pro druhe, ackoliv to jemu prinese pouze nevyhody a tem druhym vyhody. Zaklad je v definici toho, co je vyhoda a co nevyhoda. Dotycny takto jednajici ma z toho proste dobry pocit, eventuelne pocit, ze "je lepsi nez ti druzi sobci", a to je ta odmena. Muze to dojit i tak daleko, ze dotycny ma dobry pocit z toho, ze je "otloukanek" a to ho uspokojuje. To vam povi kazdy psycholog. Podivejte se na klasickeho lakomce, ktery jenom shromazduje majetek a "nic si neuzije", nic si neporidi. Jeho odmenou je blazenost z toho, ze "ma hodne", a tomu se v jeho ocich nic nevyrovna.

Odpovědět


Mýlíte se. Opět.

Slaviboj Ošćěpić,2012-02-18 13:17:40

Na příklady toho, co podle vás neexistuje, narážíme dnes a denně. Je totiž rozdíl mezi racionálním motivovaným chováním (zřídkavé), kam jde zařadit i nejroztodivnější psychologické potřeby, a obvyklým dodatečným ospravedlňováním našich rozhodnutí.

Odpovědět


Pán Slaviboj Ošćěpić

Rudolf Dovičín,2012-02-28 04:08:15

spomínate vraj denne narážate na príklady skutočného altruizmu, ale žiadny nekonkretizujete.

Prosím Vás, mohli by ste nejaké Vaše príklady aj bližšie špecifikovať?

Odpovědět

Dobrý pocit a altruismus

Vojtěch Kocián,2012-02-17 18:28:18

Možná by ten nezištný altruismus šel definovat tak, že si od druhého za svoji službu nevezmu nic hmotného ani nehmotného. Tedy získám (ten dobrý pocit, který se jinak špatně kupuje), ale nikoho tím o nic nepřipravím.

Dělat něco pro postavení ve společnosti tedy rozhodně nezištné není. Aby bylo, nesměl bych se divit, kdyby mi pak společnost to postavení nepřiznala.

Odpovědět

altruismus

Michal Jeřábek,2012-02-17 14:44:31

Když za něco ZÍSKÁM body (postavení ve společnosti), tak to přece není NEZIŠTNÝ altruismus?!

Odpovědět


Altruizmus

Jan Špaček,2012-02-17 17:11:17

Podle mě nezištný altruismus neexistuje. Když někomu pomůžu, tak z toho mám dobrý pocit. A právě pro tento dobrý pocit pomáhám. "Dobrý pocit" se pravděpodobně vyvinul jako odměna za skutky, které jsou přínosné pro skupinu. Skupina, která neví co to je mít dobrý pocit z pomoci ostatním zřejmě nebyla tak evolučně úspěšná. Skutečný altruista by podle mě byl psychopat, který nenávidí ostatní lidi a přesto jim pomáhá i když vidět jejich radost by mu dělalo špatně a zároveň by z této pomoci nic neměl.
PS: Bodování se používá v evoluční biologii často, ale "sbírání bodů" jednotlivci nemůžete brát doslova - lidé, natož pak jejich předchůdci si neuvědomují takovéhle věci.

Odpovědět


Tomáš Hluska,2012-02-17 17:46:05

A na co je Vám dobrý pocit? S tím si můžete leda tak *** ***. Takže pokud touto činností nezískáte nic dalšího, pak je to nezištný altruismus.

Odpovědět


Tomáš Hluska

Zdeněk Jindra,2012-02-17 18:21:47

Asi jste to ještě moc neřešil, ale já ano a myslím si, že žádný n. altruismus opravdu neexistuje. Z tohoto pohledu je i pojem pseudoaltruismus pleonasmem. Když jedinec pomůže skupině, pomůže později skupina jeho potomkům (genům) a tím se kruh uzavře.

Odpovědět


Re: Tomáš Hluska

Martin Chabada,2012-02-17 18:48:08

A na co je Vám dobrý pocit?
Maximalizacia mnozstva dobrych pocitov je zmyslom existencie prakticky kazdeho cloveka. Aj peniaze ako odmena nemaju cenu same o sebe, ale ako potencialny zdroj dobrych pocitov, ktore si za ne (prostrednictvom nakupu tovarov a sluzieb) mozeme kupit.

Odpovědět


A co treba

Anna Farkasova,2012-02-17 21:11:45

Zajimal by mne nazor pana Jindry, zda cinnost Matky Terezy povazuje za atruismus.

Odpovědět


Matka Tereza

Jan Špaček,2012-02-18 09:25:11

Tato debata je mlácením prázdné slámy, pokud se nedefinuje co přesně může být formou odměny za pomoc bližnímu svému. Podle mě je člověku odměnou i onen dobrý pocit.

Matka Tereza je podle mě pěkný příklad. Vsadil bych se, že tato žena instinktivně měla velkou potřebu pomáhat lidem a možná ještě k tomu prožívala pomoc jiným více, než běžný člověk. Ona sama byla "super-altruistická" zřejmě proto, že k tomu měla sklony a dělalo jí to dobře. A sklony k tomu měla, protože přítomnost takovéhle ženy ve skupině je výhodné. (
Existence babiček a homosexuálů je evolučním příkladem výhodnosti jedinců, kteří se sami nerozmnožují a péči věnují více, či méně příbuzným jedincům.)

Odpovědět


Mamlasos Mamlasovič,2012-02-18 12:48:37

No jak se to vezme, já přispěl na japonsko protože je to podle mě zprávné, žádný dobrý pocit jsem z toho neměl...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace