Geneticky modifikované hrozny z Los Alamos  
Z bašty amerického atomového výzkumu hlásí vznik transgenních rostlin, jejichž hybridní geny si poradí s bakteriální infekcí, na kterou byli rostlinolékaři dosud krátcí. Vinohrady s geneticky upravenou révou by měly zachránit kalifornské vinaře před úpadkem a nejen je.


Zvětšit obrázek
Národní laboratoř Los Alamos v Novém Mexiku svou sféru zájmu o národní bezpečnost rozšířila i na záležitosti vinařů. Přípravila jim geneticky modifikovanou vinnou révu.

Národní laboratoř v Novém Mexiku zabírá plochu 90 kilometrů čtverečních a patří k největším vědeckým institucím na světě, pokud jí již není. Do povědomí se dostala zásluhou „Tlusťocha“ s „Malým klukem“, které odtud na sklonku války vypravili do Nagasaki a Hirošimy. Dodnes v Alamos řeší především otázky národní bezpečnosti a přednostně přijímají fyziky, chemiky, matematiky, inženýry, geology a informatiky. Denně jich tam do práce chodí 13 000. Slávu a věhlas této instituci nyní paradoxně šíří poznatek z oboru ovocnářství.


Pierceova nemoc

Zvětšit obrázek
Pierceovu nemoc se pěstitelé a zahrádkáři snaží eliminovat a tlumit od roku 1892. Marně. Infekce se může přenášet a šířit nejméně na 70 rostlinných druzích. Snímek ukazuje, co bakterie umí udělat s porostem oleandrů. (Kredit: Michael J. Plagens, Wikipedia)

Na konci devatenáctého století žil v Kalifornii rostlinopatolog jménem Newton B. Pierce. Jako první popsal žloutnoucí keře na vinohradech, které navzdory veškeré péči i zalévání usychaly. Netušil, jak se časem stane slavným. Choroba nesoucí jeho jméno úspěšně táhne jihem a míří na středozápad USA. Někde jí zatím ještě říkají jinak, ale to se změní až zjistí, že původce je jeden a tentýž. V Brazilii ji označují jako “CVC” (citrus variegated chlorosis disease), v Alabamě pro ní mají hanlivé “zparchantělost broskvoní”, v Arizoně se vžil termín “skvrnitost oleandrovníků”. Jen vinaři jsou disciplinovaní a ve všech zemích světa se drží oficiálního názvu “Pierce´s disease”.
Ještě před týdnem mnozí kvůli nezadržitelně se šířící nemoci prorokovali americkému vinařství kolaps. Kalifornie měla být této pravdě nejblíže. Evropě prý nic takového zatím nehrozí, tvrdí euro-optimisté, vycházejí z přesvědčení, že zde původce zatím nemáme. Pesimisté pro všechny případy preventivně protlačili infekční agens i jeho přenašeče do celé řady paragrafů. V Česku máme nařízení vlády č. 453/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za nakažlivé nemoci rostlin a mezi nimi je Pierce´s disease. Znamená to tedy, že dovlečení nákazy do ČR je pod kuratelou zákona a tak se ani nemůžeme divit, že euro-realisté, kteří do diskusních fór píší věty jako je tato: “Kdo pozná jak se zbavit Pierceho nemoci, ať se ozve. Údajně sem si ji se sazenicema dovlekl...”, se většinou zapomínají podepsat.


Xylém
Zprvu nenápadným znakem choroby, která přivádí kalifornské sadaře a vinaře k zoufalství, je usychání a odumírání pletiva xylém. Původ tohoto slova je ve starořeckém xúlon, což znamená „dřevo“. V tomto případě nejde o dřevnatění, ale o přidruženou transportní funkci pletiva. V xylému je řada buněk propojena do trubek, a ty mají v popisu práce přepravu minerálních látek z kořenů do vyšších pater. Nemocným rostlinám se v xylému usazuje rosol a jejich potrubní systém kolabuje.

Zvětšit obrázek
Křísek Homalodisca vitripennis (dříve H. Coagulata) je pokládán za hlavního přenašeče Pierceovy nemoci. Ta na jihovýchodě USA likviduje celé vinice. Podle francouzských vědců (časopis Phytoma) je tento hmyz významnou potenciální hrozbou i pro pěstitele v Evropě. (Kredit: Reyes Garcia, University of Georgia, USDA)


Xylella fastidiosa

je nenáročná gamaproteobakterie, které ke spokojenému životu stačí, co rostlinám v jejich systému „vodovody a kanalizace“ koluje. Na rozdíl od jiných bakterií mají rády soukromí a sveřepě si ho chrání hradbou slizu. S tím si ale rostliny nedovedou poradit a během pár let jim bakteriální huspenina jejich dopravní systém zadře. Jen těm z nejstatečnějších se daří vzdorovat až pět let. S tím, jak se nemoc roznáší, produkce bobulí postupně klesá a vinice nabírají kurz směrem do háje. Chorobu přenáší malý hmyz příbuzný cikádám – křísek, latinského jména Homalodisca vitripennis. Také u něj, stejně jako u bakterií, má jít zatím jen o privátní záležitost Nového světa. Čerta na zeď malují ale francouzští vědci. Z jejich článku v odborném tisku vyplývá, že se ani tak nebojí „vitripennisu“, jako spíše „fastidiosy“. Zvládá prý nejen révu, grapefruity, citroníky a olenadry, s potěšením hravě přiškrcuje cévy mandloním, nektarinkám, meruňkám, broskvoním, švestkám,... výčet končí někde u čísla 70.


Americká praxe ukazuje, že k infekci bakterií Xylella fastidiosa nejsou všechny rostliny révy stejně vnímavé. Choulostivější jsou například Chardonnay a Pinot noir, muškáty jsou na tom lépe, ale jen o málo. Bohužel, žádná rezistentní vinná réva neexistuje a napadení bakterií je pro všechny ortelem smrti. Pro klasické šlechtění to je ta nejhorší zpráva, jaká může být. Znamená, že odolný materiál není z čeho vybírat. Jedinou cestou tedy je rostliny pálit, polnosti stříkat jedovatými látkami a všemi způsoby se snažit alespoň ztrpčovat život hmyzu, který si na rostlinách hasí žízeň.

Zvětšit obrázek
32 Příčinou ztráty funkce cévních svazků jsou bakterie Xylella fastidiosa a jejich želatinový výměšek. Napadenou rostlinou je pomerančovník. (Kredit: E. W. Kitajima ESALQ/USP/Brazil)


I genetici se někdy rozhodnou udělat něco užitečného. Dokladem je počin Goutama Gupty z Los Alamoské laboratoře. Přesvědčil spolupracovníky k vylepšení jedné z nejstarších kulturních rostlin pěstovaných člověkem. Když padla možnost využít k tomu klasickou mendelovskou genetikou, vzali si na pomoc molekulární. Vyšli z předpokladu, že i rostliny mají imunitní systém a ten chtěli podpořit v samém počátku ataku nemoci. Nejprve vyhledali na povrchu zlého bakteriálního původce molekuly, které jsou pro něj typické. Na ty pak navedli svou zbraň. Tou je umělý protein, který přinutili rostlinu vyrábět. Aby k tomu byla svolná, museli jí napsat podrobný návod - umělý gen. Ten pak do ní vpravili pomocí vektoru - nástroje, který odkoukali od virů. Nejvhodnější jsou původci obzvláště virulentních a nebezpečných nemocí, protože se v pašování genů přes hranice hostitelské buňky vyznají ze všech nejlépe. Vektory se ale jen tváří jako plnohodnotné viry. Ve skutečnosti jsou „vykuchané“ a místo vlastních genů mají podvržené geny cizí - ty, jež chceme do rostliny dostat. V tomto případě šlo o geny dva a jejich úkolem je produkovat hybridní protein se dvěma funkcemi. Jedna část molekuly (s elastázou) je obdařena schopností na povrchu bakterie vyhledat slabé místo a narušit vnější proteinový obal. Druhou část proteinu vybavili schopností rozpouštět vnitřní lipidovou membránu. Když začnou obě domény molekuly spolupracovat, je z nich funkční mini-vrtačka. V rostlině se jich cévami poflakují myriády a všechny jsou chtivé se probourat bakteriálním krunýřem, kdykoliv dojde ke kontaktu. Zbývá dodat, že geny pro tvorbu této ochranné molekuly se vkládají při takzvaném množení vegetativně somatickou embryogenezí. Při ní se pracuje s chomáčkem mladých buněk odebraných z vrcholového pupenu rostliny. Tyto ještě nediferencované buňky se množí v tkáňové kultuře s přídavkem vektorů. Z nich lze vypiplat mnoho nových rostlin, jde o množení hodně podobné tomu, kterému se říká řízkování. Tím, jak se kultivované buňky vektorem „infikují“, vnesený gen se spolu s množením buněk šíří celou rostlinou. Dospělci pak produkují žádoucí ochranný protein v mnoha svých tkáních.

Zvětšit obrázek
Transgenním rostlinám vinné révy z Los Alamos (vlevo) se i po záměrné bakteriální infekci daří dobře, zatímco kontrolní rostliny začínají žloutnout, což je známka ucpaného potrubí v xylému a předzvěst brzkého konce. (Kredit: Dandekar a kol., 10.1073/pnas.1116027109)


Práce se Američanům zdařila. Testy rostlin prokázaly, že v laboratoři sestavený gen se exprimuje, což v překladu znamená, že "děrovačka funguje". I samotná míza vymačkaná z pletiv transgenních rostlin bakterie zabíjí. Podstatné je, že protein napadá skutečně jen ty bakterie, které nesou na svém povrchu patřičnou specifickou značku, typickou pro agresora Xylella fastidiosa. Jinak to ostatně ani být nemůže, protože hybridní molekula dostala do vínku podmínku spolupráce obou svých částí, a proto si bakterií, které typické stigma nemají, proteinový destruktor ani nevšimne. Vznik odolné vinné révy musí potěšit jak ty, kteří mají rádi bábovky s rozinkami, tak entomology, protože vinohrad s gmo révou nebude vyžadovat tolik jedovatých postřiků. Ty spolu s křístky zatím vždy spolehlivě hubily prakticky všechnu hmyzí havěť. Spolu s transgeny by tak na stráních na úkor posvátného ticha mělo přibýt ptačího křiku. Celkový úbytek jedů v potůčcích a rybnících by měl být po chuti členům cechu sv. Ondřeje a Petra. Škodní by měli být jen chirurgové na přesčasech, klesnout by totiž měl počet rakovin jak u vyznavačů jiskrného moku s pravdou na dně, tak i u nás, kteří bereme za vděk čistou pramenitou.
Na práci vědců z meky amerického atomového výzkumu se již snáší kritika. Vyjma odpůrců genetických manipulací, je kladná. Ti, co se v branži skutečně vyznají, upozorňují na ještě jednu podstatnou věc - stejný antimikrobiální gen by měl být využitelný i pro tvorbu dalších transgenních rostlin. Lepší zítřky by se tak měly dostat i k plantážníkům pomerančů, sadařům s broskvoněmi, levnější by ale měla být i slivovice a mandle na vánočku.

VIDEO: Křístek a jím šířená choroba se nezadržitelně šíří na nová území USA.

Prameny: Abhaya M. Dandekar a kol.: An engineered innate immune defense protects grapevines from Pierce’s disease, Proceedings of the National Academy of Sciences, 2012

Datum: 04.03.2012 10:46
Tisk článku

Víno - Fic Vlastimil
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 440 Kč
cena: 365 Kč
Víno
Fic Vlastimil

Diskuze:

Ad GMO

Tomáš Štec,2012-03-07 14:52:45

Áno, s radosťou by som siahol po GMO hrozne aj víne. Alebo sa snaď niekto bojí, že od bežnej kukurice preberie gén na vytváranie škrobových zŕn? A prečo by mi mal nejako vadiť gén vnesený umelo? (A nielen mne, ale aj iným rastlinám a živočíchom.)

Kurňa, viete akú prácu majú vírusy (na to špecialisti) s tým, aby nám do buniek dostali pár ich "vlastných" génov? Ako málo sa im to darí? Viete, že človek rastlinný gén vôbec nedokáže exprimovať? Z tohoto hľadiska je obrana (akéhokoľvek) organizmu pred cudzími génmi na oveľa vyššej úrovni, ako jeho obrana pred jedmi (chemikáliami).

Odpovědět

Optimusmus

Mojmir Kosco,2012-03-06 16:53:53

Tento článek lze řadit ke kategorii zázračný lék na rakovinu, bakteriii a pod. Jedná se o výzkum a gmo modifikaci ,která nevypovídá nic o další kvalitě jak vína tak vinné révy. Je si potřeba uvědomit že se jedná o nemoc 100 let známou a modelovou pro genetické manipulace Je rovněž zajímavé že její rychlost šíření se prudce zvětšila v 80 letech když se právě modelovou nemocí pro zkoumání gmo modifikací stala ...

Odpovědět


exprimace

Vanda Kresova,2012-03-06 18:05:24

Vzhedem k exprimaci genu v pletivu xylem a jeho nepřítomnosti v bobulích, je prakticky vylouceno, ze by byla nejak ovlivnena chuť vína. Nehledě na to, že bakterie, které jsou v pletivu xylem pritomny by jiz nyni musely ovlivnovat chut mnohem mnohem vice, maji proteinu mnohem vice. A jak znamo, to se nedeje.

Odpovědět


znalec se pozna

Eduard Minarik,2012-03-06 18:27:36

Pane Kosco, videl jste nekdy lisovani hroznu? Asi ne, vezte, ze se do lisu priplete tolik vos, vcel, broucku a much, ze byste se asi hodne divil, kolik proteinu ve vine na jeho pocatku je. Jenze ony je uz pred vami v ramci zracich pochodu zkonzumovali na stavbu svych tel kvasinky a bakterie, ty pak kupujete jako Pangamin draze v lekarne. Mohu Vas ubezpecit, ze s temito proteinovymi molekulami udelaji stejny proces. Jen s malym rozdilem - vzhledem k pikogramum ktere si vytvori rostlina je to mnozstvi tak nesrovnatelne, byt s jedinou vosou v hektolitru vina, je to stejne, jako byste Svuj diskusni prispevek tady chtel srovnavat s dilem Shakepearovym. A netrefil jste se ani v tom, ze to je zazracny lek - neni - jen jsou spojeny dve prirozene molekuly proteinu, nic zazraceneho.

Odpovědět


Tvrdím že

Mojmir Kosco,2012-03-07 07:44:55

- nikdo nezkoumal jak a zda GMO manipulace ovlivní chuť hroznů a potažmu vína .Třeba když to někdo ochutná již nic jiného do konce života chtít pít nebude
- nebráním se výzkumu jenom píšu že je zde pracováno s vírou že daný postup tj. gmo je spásou a tím článek je roven článkům typu vědci objevili zázráčný lék na blabla

Odpovědět


Tomáš Hluska,2012-03-07 17:28:14

"modelovou nemocí pro zkoumání gmo modifikací"
a to ma byt co za nesmysl? Nechtel byste nam sdelit, kde jste na tento "fakt" prisel? :-O

Odpovědět


Napřiklad

Mojmir Kosco,2012-03-08 06:42:52

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/student/7120/Genom.pdf
Základní přednáška v části modelové organizmy

Odpovědět

Tomáš Hluska,2012-03-05 13:49:18

Samozrejme, GMO a jadro budeme proverovat tak dlouho, dokud proste neco nenajdeme, ale vetrniky, ktere zabijeji miliony netopyru a ptaku a BIOzeleninu, ktera uz ma svedomi taky par lidskych zivotu proverovat nebudeme, ze?
Zajimave, ze nikomu nevadi, ze tzv. radiomutanti neprochazi zadnym testovanim, pritom tam jsou mutace naprosto nahodne a vubec netusime, co se tam deje. Tam by se dalo ocekavat spousta alergennich proteinu, ale to nikoho nezajima, protoze to bychom museli najednou testovat tisice, ne-li miliony odrud, ktere se pouzivaji uz dekady po celem svete, ze?

Odpovědět


Tomáš Hluska,2012-03-05 13:49:52

tohle melo byt na pani Andrasovou. Asi jsem zapomel kliknout na Odpovedet.

Odpovědět


Lída Andrášová,2012-03-06 10:07:40

Nepremysleli jste o tom, ze je lepsi plodiny stridat a mit pestrou skladbu a ne monokultury, ktere jsou pak ke vsemu nachylne? Zkratka hospodarit alternativne k te nesmyslne gigantomanii, zkratka ekologicky. Nebo bio, pak byste nemuseli hasit jeden prusvih za druhym.

Odpovědět


Lída Andrášová

Zdeněk Jindra,2012-03-06 21:38:31

Koukám... indoktrinovaná osoba. Vážně si myslíte, že bio něco vyřeší? Uvědomujete si, že moderní zemědělství umožnilo dosáhnout současného zalidnění a ještě vyhradit většinu lidí do dalších sektorů? Opravdu si myslíte, že ti vysokoškolsky vzdělaní lidé spravující pole nevědí, že se má střídat druh rostlin?
Celé BIO zkolabuje ve chvíli, kdy si lidi uvědomí, že je to blamáž bez přidané hodnoty. A to se stane v momentě, kdy na to pár lidí umře. Biozemědělství je jako obor časovaná bomba, nahrab si, kdo můžeš - a rychle pryč.

Odpovědět


Cože???

Pavel A1,2012-03-06 22:44:31

P. Andrášová, to jako navrhujete střídat plodiny na vinohradu? Jako že jeden rok tam mají vinou révu a druhý rok vojtěšku? Vy jste asi jedna z těch "znalců" přírody co chtějí všem radit a do všeho kecat a přitom znají přírodu jen z TV reportáže o výstavě Goghových krajinek.

Odpovědět


ekologicky, pekna pohadka pres spanim

Tomáš Hluska,2012-03-07 17:27:00

Jenze to ekologicke zemedelstvi ma klidne o 50% nizsi vynosy
http://www.gate2biotech.cz/vynos-organickeho-zemedelstvi-o-nizsi-nez-vynos-konvencniho-zemedelstvi/
zatim se toho bat nemusime, ale ale prijde cas, kdy i v Evrope nebude toho jidla takovy nadbytek. Zatim si muzeme dovolit skoupit jidlo z chudsich oblasti Zemekoule, ale to nebude trvat navzdy.

Odpovědět


Pěkná pohadka ?

Mojmir Kosco,2012-03-08 08:26:57

Ještě v roce 1900 bylo všechno české zemědělství ekologické a uživilo stejný počet lidí jako dnes . Ekologické zemědělství se prosazuje i proto že konvenční zemědělství se jeví jako neudržitelné a je nutné najít cesty k udržitelnosti produkce potravin. V české vědecké společnosti a třeba i v tomto e-reportu je prosazována větší kontrola nad vlastním pěstovaním až na uroveň GMO s cílem prohloubit cestu která do dnešního stavu zemědělství dostala a použivá čim dál vzdalenější a pro vlastního sedláka meně přístupné zdroje a tím i dražší produkci . Cílem ekologického zemědělství je nalezt takový stav ,který umožní tyto zdroje redukovat na minimum , výstupy z zemědělství nebudou dále zatěžovat životní prostředí a zemědělská krajina umožní do určité míry i organizmi pro člověka indiferentí či dokonce škodlivé.Konvenční zemědělství je rovněž těžko recyklovatelné ,zatímto postřikat můžu ihned na biologickou aktivitu polí se odhaduje návrat po tomto postříkaní 20-50 let . V případě úniku GMO modifikace je návrat nemožný .

Odpovědět


Když A, tak taky B

Michal Krejčí,2012-03-08 10:50:11

Jenže k tomu ekologickému zemědělství si ještě dohledejte, kolik lidí v roce 1900 pracovalo v zemědělství, kolik v průmyslu a kolik ve službách (o pracovní době a pracovních podmínkách nemluvě). Porovnejte to s dneškem a hned na to běžte prodat počítač a hlaste se u nejbližšího biozemědělce jako nekvalifikovaná síla.

Odpovědět


tO

Mojmir Kosco,2012-03-08 17:14:42

Odpovědět


To je mírně řečeno blábol

Mojmir Kosco,2012-03-08 17:19:01

Postup v rámci agrotechnických postupů je nesporný a já ho v rámci ekozemědělství výuživám.Tvzení že ekologické zemědělství musí používat postupy z přelomu 19/20 století neodpovídá dnešní době a ukazuje na neskušenost trvdícího.

Odpovědět

a v tom je sila GMO

Tomáš Hluska,2012-03-05 10:31:20

ze nemusite u dalsi plodiny zkoumat dalsich dvacet let, ale jednoduse aplikujete predchozi poznatky a za par let mate novou odrudu (ktera se bohuzel na trh stejne dostane az za dvacet let kvuli testovani)

Odpovědět


jj

Lída Andrášová,2012-03-05 11:41:21

Netreba proverovat. stejne jako ty bomby. A co takhle predbezna opatrnost?

Odpovědět


Pre p. Andráškovú

Tomáš Štec,2012-03-05 13:09:06

A čo by ste čakali, že sa hrozno nahnevá, vytiahne korene a vypochoduje na ľudí ako trifidi?

Celkom dobre by malo stačiť vypestovať hrozno, ochutnať ho, potom z neho urobiť hrozienka a víno a pokiaľ budú chutné aj tie, voila, máme odolné hrozno. Predstava, že by modifikáciu zmršili tak, že by táto dvojica proteinov chytala niečo iné, než cieľovú baktériu (a možno pár príbuzných), je dosť divoká. Ak by sa to stalo, je to jasný šlendrián. Ale to jednoduchý test poživateľnosti rýchlo odhalí.

Odpovědět


testy

Lída Andrášová,2012-03-06 10:00:25

Je zbytecne se tu s vami hadat. Dneska uz jde zjistit genetickými testy, ktere plodiny jsou gmo a ktere ne. Ono se to brzo rozkrikne a budete muset na to davat nalepku vyrobeno z "gmo plodiny". A pak uz to vino stejne nebudou lidi moc kupovat.

Odpovědět


Andrášová

Pavel S,2012-03-06 17:51:01

Omyl, například já bych si geneticky modifikovanou potravinu koupil, protože bych věděl, že je kvalitnější, bezpečnější a ekologičtější než klasické potraviny nebo tzv. bio, které je zde pouze a jen proto aby se jejím prostřednictvím šířily bakterie e-coli. Nebýt zelených demagogů a lhářů by lidé kupovali gmo naprosto běžně.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace