Příliš opilí brkoslavi  
Etanol ze zkvašených plodů pepřovce brazilského zabijí.

 

Zvětšit obrázek
Rozverný lapka brkoslav americký. Kredit: Ken Thomas, Wikimedia Commons.

Mravokárci rádi vidí náš druh jako cosi zvrhlého, odtrženého od romantické přírody a trpícího sebedestruktivními sklony. Oblíbený je v této souvislosti třeba sklon popíjet různě dochucený etanol, který je prý výhradně lidským vynálezem a nešvarem. To je ale pochopitelně nesmysl – ve skutečnosti celá řada jiných druhů živočichů napříč taxonomickými liniemi podezřele ochotně usrkává etanol, kdykoliv se k němu dostane. Nejsme v tomhle nijak výjimeční, ba co víc, jiné živočišné druhy nejsou oproti nám „lepší“, ale sdílejí s námi problémy, které etanol přináší. Je to třeskutě pozoruhodné a smutné zároveň, protože tak jako u nás, může být i u jiných živočichů na konci etanolového dýchánku bolestivá smrt.

 

Zvětšit obrázek
Bobulkám nelze odolat. Kredit: John Harrison, Wikimedia Commons.


Zajímavý příklad nedávno poskytli úhlední pěvci brkoslavové američtí (anglicky cedar waxwing, odborně lat. Bombycilla cedrorum), blízcí příbuzní našich brkoslavů severních ze severní Ameriky. Brkoslavové jsou úžasní ptáci, které spojuje vzhled romantického zbojníka s chocholkou a lupičskou maskou, domov v severských lesích a posedlost chutnými plody všeho druhu. Jedí sice i hmyz, hlavně během hnízdění, ale bez plodů by nebyli brkoslavové brkoslavy. Výstředního brkoslava si u nás z populárních brožurek o ptácích pamatuje snad každý milovník přírody, i když u nás ani nehnízdí a jen zimuje či protahuje.


Před několika lety rozrušili právě brkoslavové američtí obyvatele okolí Los Angeles, když jich našli spousty mrtvých. Jako by celá hejna brkoslavů zahynula za bílého dne poté, co ptáci narazili do domů či plotů. Ihned se pochopitelně vyrojily bláznivé spekulace – od sebevraždy Matky přírody až po útok čínských hackerů spolčených s CIA. Smutnou záležitost nakonec objasnil Hailu Kinde z laboratoře California Animal Health and Food Safety Laboratory a jeho kolegové, kterým znepokojení Kaliforňané posílali mrtvé brkoslavy. Kinde a spol. nešťastné ptáky odpitvali a zjistili, že byli přiměřeně zdraví až do chvíle, než požili ve více než malém množství bobule (botanicky vlastně peckovice) pepřovce brazilského (anglicky Brazilian pepper tree, odborně Schinus terebinthifolius) a nakonec zahynuli po nárazu na náhodné překážky.

Zvětšit obrázek
Lákavý pepřovec brazilský. Kredit: B. Navez, Wikimedia Commons.

Pepřovec není, navzdory svému jménu, nějak blíž příbuzný pepři, ale kupodivu ledvinovníku, čili stromu poskytujícími lahodné oříšky kešú. Má ale pepři podobně chutnající plody. Pochází z tropické a subtropické jižní Ameriky, odkud ho lidé rozvezli coby okrasný, odolný a solidně rostoucí strom po celém světě. V mnoha oblastech vlhčích subtropů je tak úspěšný, že se chová jako nepříjemně invazní druh. Invazně se šíří i v Kalifornii, kde si rozverně pálivé chuti jeho plodů podle všeho všimli i mlsní brkoslavové.

 

Zvětšit obrázek
Další mrtvý brkoslav po srážce s oknem. Nepozornost nebo alkohol? Kredit: redtail99, Flickr.


Brkoslavové američtí jsou asi největší milovníci plodů mezi severoamerickými ptáky a oblibují i takové delikatesy, jako jsou jalovčinky nebo plody břečťanu. Jejich trávicí systém je připravený na to, že nejrůznější sladké plody mohou zkvasit a že je dobré počítat s nějakým etanolem. Střeva jim pojmou docela velkou dávku plodů a pořádně velká játra, která u brkoslavů zabírají 5 procent tělesné hmotnosti, obvykle rozloží většinu etanolu ze zkvašených plodů dřív, než způsobí větší škody. Jenže ani trávení brkoslavů není všemocné. Badatelé již několikrát v minulosti popsali jednotlivé mrtvé brkoslavy, kteří zřejmě létali v opilosti, nikdy ale nešlo o celá hejna. Vše nasvědčuje tomu, že brkoslavové to v Kalifornii s plody pepřovce prostě dost přehnali. Nacpali si s nimi své roztažitelné jícny skoro až k prasknutí a dotyčné bobulky zkvasily. Játra brkoslavů přes svoji velikost nezvládly náhlou záplavu etanolu a zpití ptáci se řítili vstříc zkáze. Jak se říká mezi primáty: „nemyslíš, zaplatíš“.



Prameny:

NewScientist 25.5.2012, Journal of Ornithology online 12.5. 2012, Wikipedia (Cedar Waxwing, Schinus terebinthifolius).


 

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 30.05.2012 00:52
Tisk článku

Majster Alkohol - London Jack
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 210 Kč
cena: 176 Kč
Majster Alkohol
London Jack

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni