Mléčná dráha se naplno srazí s Galaxií v Andromedě  
Šikovný Hubbleův vesmírný dalekohled potvrdil, že Galaxie v Andromedě letí vesmírem přímo k naší domovské galaxii. Za 4 miliardy let dojde k jejich velkolepé srážce a splynutí.

 

Zvětšit obrázek
Plán srážky galaxií. Kredit: NASA; ESA; Z. Feild, R. van der Marel, STScI.

Pokud se oprostíme od směšných měřítek Sluneční soustavy, jak v prostoru, tak i v čase, jsou galaxie zatraceně čilá a proměnlivá stvoření. Od svého vzniku si sviští vesmírem, rotují, rostou, navzájem se požírají. Jako bychom pozorovali dění na ušpiněné Petriho misce, která si bují vlastním životem. Když se v takovém veselém zmatku potkají dvě galaxie solidních rozměrů, tak se srazí, zavíří v divokém objetí a změní se v galaxii jedinou, zahrnující většinu hvězd obou účastníků vesmírné dopravní nehody. Právě tohle je podle všeho osudem Mléčné dráhy a naší slavné galaktické společnice, Galaxie v Andromedě.

 

Zvětšit obrázek
Galaxie v Andromedě dnes. Kredit: Adam Evans, Wikimedia Commons.

O téhle srážce za miliardy let se vlastně ví už dlouho. Vesmír jako takový se sice rozpíná a skoro všechny galaxie se od sebe vzdalují, ale zrovna Galaxie v Andromedě (nebo též M31) letí směrem k nám. Odhady založené na měření Doplerova jevu říkají, že k nám uhání rychlostí přibližně 100 kilometrů za sekundu, což je dvaapůlkrát pomaleji, než jak Slunce obíhá kolem jádra Mléčné dráhy. Až do teď ale nebylo jasné, zda nás Galaxie v Andromedě těsně mine, pocuchá nám spirální ramena částečným zásahem anebo jestli do sebe vletíme na plný plyn. O tom rozhoduje tangenciální pohyb Galaxie v Andromedě, který se astronomové snažili určit již déle než století, ale bez úspěchu.

 

Teď se ale povedl zásadní průlom týmu Roelanda van der Marela ze Space Telescope Science Institute (STScI) v Baltimoru. Se svými kolegy pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu, vylepšeného při servisních návštěvách raketoplánů mocnými technologiemi, velmi precizním způsobem analyzovali pohyb Galaxie v Andromedě. V průběhu několik let opakovaně sledovali vybrané oblasti této galaxie a nakonec dospěli k přesvědčivému závěru. Za zhruba 4 miliardy let se spolu naplno srazíme a nebude to žádné nesmělé oťukávání. Naše Mléčná dráha a Galaxie v Andromedě se řádně promíchají a nakonec splynou do velké eliptické galaxie. Můžeme si docela obstojně představit, jak to asi bude vypadat, protože podobné srážky a splývání galaxií se v okolním vesmíru najdou docela běžně. V titánské srážce bude hrát jistou roli i Galaxie v Trojúhelníku (M33), která je po Galaxii v Andromedě a Mléčné dráze třetí největší galaxií Místní skupiny galaxií. Zřejmě je totiž ve vleku gravitace Galaxie v Andromedě a tudíž se s námi také srazí. Nejspíše až po první srážce, ale možná i před srážkou Mléčné dráhy s Galaxií v Andromedě.

 

 

Zvětšit obrázek
Co bychom za miliardy let viděli na noční obloze. Kredit: NASA; ESA; Z. Levay, R. van der Marel, STScI, T. Hallas, A. Mellinger.

V tuto chvíli jen velice těžko odhadneme, jak budou v té době vypadat naši potomci, co je bude trápit a jestli tu vůbec nějací budou. Pokud bude Zemi obývat někdo schopný pozorování noční oblohy a zároveň neschopný srážce galaxií zabránit, naskytne se mu divukrásné divadlo. Galaxie v Andromedě je momentálně vzdálená cca 2,6 miliónu světelných let a už teď je viditelná pouhým okem. I takhle dokáže rozpoutat hlučné nadšení, což teprve až bude na dosah ruky? Nezbývá nám, než (případným) budoucím pozemšťanům závidět.

 

 

Zvětšit obrázek
Galaxie v Trojúhelníku. Kredit: Hewholooks, Wikimedia Commons.

Jak se tohle velkolepé vesmírné představení projeví ve Sluneční soustavě? Toť samozřejmě otázka, hodně záleží na tom, jak konkrétně bude srážka galaxií probíhat. Bezprostřední likvidace Slunce a planet skoro jistě nehrozí. Galaxie v Andromedě sice obsahuje asi 1 bilion hvězd a v Mléčné dráze jich je 300 miliard, galaxie jsou ale zároveň velice řídké, takže je jenom nepatrná šance, že by do Slunce vrazila nějaká cizí hvězda. Odborníci odhadují, že by srážka a splynutí galaxií s asi padesátiprocentní pravděpodobností odhodila Sluneční soustavu zhruba čtyřikrát dál od jádra galaxie, než je dnes. S dvanáctiprocentní šancí by dokonce Slunce s planetami mohlo novou galaxii opustit a vydat se na sólovou dráhu vesmírem. V obou případech by se uvnitř Sluneční soustavy nemělo stát nic zásadně hrozného, pomineme-li neklid v Oortově mračnu, je ale možné, že povrch Země v té době už stejně bude neobyvatelný, kvůli postupnému zvyšování zářivého výkonu stárnoucího Slunce. Při probíhající srážce galaxií se z jádra Mléčné dráhy i jádra Galaxie v Andromedě mohou stát kvasary bzučící aktivitou, což by při troše smůly mohlo Sluneční soustavu pokropit tvrdým zářením. Podobné nebezpečí hrozí i od supernov, které asi v té době budou vybuchovat jako na běžícím pásu. Uvidíme za 4 miliardy let.

 

 


Prameny:

NASA Science News 31.5. 2012, Wikipedia (Andromeda–Milky Way collision).



 


 

Datum: 01.06.2012 13:42
Tisk článku


Diskuze:

otázka

Miloš Trnavský,2012-06-07 08:48:53

a čo sa stane s čiernymi dierami ktoré sú v stredoch galaxii?
Predpokladám že budú obiehať okolo spoločného ťažiska, ale je aj teoretická možnosť že by sa "zrazili" (u objektu ktoré nemá povrch to asi nie správne slovo)?
A ak sa k sebe priblížia natoľko že jedna sa dostane pod Schwarzschildov polomer druhej (alebo obidve vzajomne) - aky tvar bude mať tento polomer a bude možné pozorvať 2 cenrá gravitácie? A nedal by sa tým obísť predpoklad že všetka hmota, ktorá spadne pod tento polomer sa už nikdy z neho nemôže dostať -napríklad tým že by "balancovala" presne na rozhraní gravitačných pôsobení čiernych dier?

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2012-06-07 23:41:32

Po splynutí to bude prostě jenom další černá díra s poloměrem odpovídajícím celkové hmotnosti. Možná Kerrova černá díra. Ale jak by vypadaly nějaké přechodové jevy během srážky, to by mě taky zajímalo.

Odpovědět


-

Zdeněk Jindra,2013-05-07 20:08:09

Blížící se černé díry se zašpičatí směrem k sobě. Jakmile překročí vzájemně fotonosféru(?), během zlomku sekundy se vcucnou a zbyde jedna díra tvaru elipsoidu, která si bude pamatovat pouze moment otáčení. Žádná dvě centra gravitace nebudou.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace