Kyslíková injekce proti infarktu a poškození mozku  
S ucpanými průdušnicemi a bez jediného nádechu udrželi vědci králíky při životě pomocí injekce mikročástic s kyslíkem po dobu 15 minut. S vylepšeným přípravkem to má jít i půl hodiny.


 

1913: John Harvey Kellogg, chirurg a experimentátor se „vzdušnými klystýry“. (Wikipedia)

Přehnali jste to s oslavou a dostaly se vám do plic zvratky, nebo vám jen tak zaskočilo, srazili vás na silnici a zalila vám plíce krev, či jste  astmatik a na silnou alergickou reakci se zánětem vám nezabral lék roztahující průdušky?  Pokud se v takových situacích nezdržujete před nemocnicí, nemusí to dopadnout dobře.  Život by vám mohl zachránit nový americký vynález – injekce „kyslíku“ rovnou do žíly.

 

Zvětšit obrázek
Injekce s emulzí kyslíkových mikrokapslí. (Kredit: Childrens Hospital Boston)

Myšlenka vpravovat kyslík do těla jinak než přes plíce, není nová. Na konci devatenáctého století doktor John Harvey Kellogg, kromě propagace obřízky jako prevenci před hříšnou masturbací, se o to pokoušel kyslíkovými klystýry. Jeho nápad nebyl tak hloupý, jak by se mohlo zdát. Stěna střeva je pro některé látky vysoce propustná a v posledních desetiletích se tato myšlenka začíná vracet v podobě střevních infuzí.  Když  pacient ještě jakž takž dýchá, může to být co k čemu, ale pro krizové situace to je málo, stejně jako přetlaková komora. Zkoušelo se i přímé vpravování  kyslíku do cév a někdy to údajně i fungovalo. Experimentátoři vycházeli  z poznatku, že při kontaktu kyslíku s cirkulujícími erytrocyty, je jeho navázání na krvinky otázkou sekundy. V tom měli pravdu, ale pokud by měl být takový zákrok úspěšný,  pak by musel být proveden za nízké teploty, nebezpečně nízké pro pacienta, ale k takovým situacím v praxi nedochází a tak se od embolie způsobující techniky kvapem ustoupilo.  Řešením se zdají být americké kyslíkové mikrokapsle, které vytvořil se svým týmem John N. Kheir, kardiolog z Bostonské dětské nemocnice a instruktor na Harvard Medical School. Tvoří je molekuly mastných kyselin, které jsou základem lipidů. Těmi se nechají obklopit titěrné kyslíkové bublinky. K vytvoření těchto mikročástic použili vědci zařízení zvané sonikátor. Ten pomocí zvukových vln z nemísitelných mastných kyselin a vodného roztoku s probublávajícím kyslíkem vytváří jakousi pěnu a v té je plynný kyslík po určitou dobu zapouzdřen.  V podobě těchto mikrokapslí se plyn v žíle chová jako součást emulze a nedochází k tvorbě větších nebezpečných bublin, které v případě aplikace vzdušného kyslíku způsobovaly embolie. 

 

 

2012: John N. Kheir, kardiolog v Bostonské dětské nemocnici, autor nápadu s „kyslíkovou pěnou“.

V poskusu s  králíky přípravek obsahoval 50 až 90 ml kyslíku v decilitru roztoku. Kyslíkové kapsle nejsou všechny stejné, ale většina má průměr mezi dvěma až čtyřmi mikrometry. V krevním řečišti se mísí s cirkulujícími červenými krvinkami a protože jejich povrch tvoří jediná vrstva molekul mastné kyseliny, dodává jim to na pružnosti a aniž by něco poškozovaly, proderou se i do těch nejtenčích kapilár. V těsném kontaktu s okolím dochází k prostupu  kyslíku a to jak do kolem jdoucích erytrocytů, tak do buněk okolních tkání. Na začátku aplikace suspenze do žíly tvořil kyslík 70 objemových procent. Když se lipidické mikrokapsle z periferie krevním oběhem vrátily zvířatům do plic, prakticky žádný kyslík již neobsahovaly.

 

 

Zvětšit obrázek
Bílá krev - vodná emulze s perfluorovanými uhlovodíky. Při otocích mozku jsou cévy následkem tlaku zúžené a malé kapičky emulze mají větší šanci se prodrat i tam, kam by se velké erytrocyty nebo jejich imitace nedostaly. Použití této emulze ale počítá s funkčními plícemi.

Kheirova emulze se hodně podobá „bílé krvi“, kterou vyvinuli v Japonsku a která se již delší dobu při záchranných akcích používá jako náhražka krevních konzerv. Rozdíl je v tom, že základem umělé krve  jsou perfluorokarbony. Tato olejovitá látka ve formě vodní emulze má také schopnost přenášet kyslík a oxid uhličitý, ale tělo se jí nedokáže snadno zbavit. Následkem pak bývají zvětšená játra jako při cirhóze a u někoho se vytvoří obrovská slezina (splenomegalie).  Jsou ale případy, kdy bílá krev je lepším pomocníkem, než  transfuze opravdové krve. Například když nám díky ucpaným cévám hrozí otok mozku a nebo infarkt. Zúženými místy se menší kapičky perfluorokarbonu, které mají jen 0,2 mikrometru, proderou k buňkám trpícím nedostatkem kyslíku snadněji, než velké erytrocyty. Otékající mozek je noční můrou každého traumatologa. Dokáže utlačovat cévy tak, že odumírají celé oblasti jinak zdravého mozku. Obyčejný neléčený otok má na svém kontě hodně pomníčků. S bílou krví se ale počítá v případech, kdy plíce fungují, jen se kvůli velkému krvácení tělu krve nedostává.
Kheirova „lipidová pěna“ je určena pro jiné případy - když je třeba okamžitě razantně a rychle řešit náhlý výpadek plic. Výhodou je, že v krátkém čase dodá mnohem více kyslíku strádajícím tkáním. Další, méně podstatnou výhodou také je, že na rozdíl fluorovaných přípravků lipidy z obalů kyslíkových mikrokapslí jsou bezpečné. Tělo je v játrech zpracuje obdobně, jako jiné lipidy, které nám do krve dodává trávicí soustava.


Samozřejmě, že u nové emulze nejde o dlouhodobé řešení, jako v případě bílé krve.

 
Červená krvinka má okolo 7,4 mikrometru, většina kyslíkových mikrokapslí má okolo 3 mikrometrů. (Kredit: Kheir a kol., Children’s Hospital Boston)

Kyslíkové mikrokapsle nejsou recyklovatelné a tím, že se aplikují spolu s fyziologickým roztokem, který je součástí emulze, krev se nařeďuje a zvětšuje se její objem, což zatěžuje především srdce. Zatím mají vědci na hlodavcích odzkoušeno, že injekce zajišťuje při ucpání trachey přežití bez poškození orgánů dobu 15 minut. Podle vědců by ale další injekcí mělo jít tento čas prodloužit až na půl hodiny. Prodloužení účinku není ani tak otázkou dodávání kyslíku do tkání, to by šlo dodáním dalších mikrokapslí. Kritickým se při nefunkčnosti plic stává odvod oxidu uhličitého a provázející pokles pH krve. Ale i to chtějí vědci brzo vyřešit úpravou složení roztoku. O trvanlivosti emulze se v materiálu nehovoří, ale soudě podle toho, že by se sonifikátor nemusel moc lišit od toho, kterým si doma čistíme brýle, neměl by být problém zhruba za tisícovku jím vybavit každou sanitku.


Zavedení nového přípravku  do široké praxe by mohlo jít rychle. Jak sami autoři uvádějí, jde až o neuvěřitelně levnou záležitost – vše tvoří jen mastná kyselina, kyslík a solemi vybalancovaný roztok. A tak nezbývá než si přát, aby se vše klinicky rychle odzkoušelo a aby i naši felčaři brzo měli ve svém nádobíčku prostředek, který zraněným v krizových situacích dá trochu času k dobru. Ve chvílích, kdy selžou plíce se ho na zákrok, který by problém vyřešil, nedostává až příliš často.   

 

Pramen: Children’s Hospital Boston, Nature.
 

Datum: 02.07.2012 00:12
Tisk článku

Návod na přežití pro ženu - Bukovský Igor
 
 
cena původní: 349 Kč
cena: 349 Kč
Návod na přežití pro ženu
Bukovský Igor

Diskuze:

a co fouknout do plic čistý kyslík z bombičky

Josef Hrncirik,2012-07-06 18:32:56

i sprayové nebo beztlakové chemické náplně?

Odpovědět


Jsou situace, kdy to není k ničemu

Josef Pazdera,2012-07-08 12:32:02

Tento přípravek má řešit situace, kdy navrhované řešení - vdechování kyslíku, nepomůže, jednoduše proto, že do nefukčních plic kyslík nejde dostat. Například při spastických stavech a kdy jsou plicní sklípky vyplněny v důsledku alergické reakce exudátem,...

Odpovědět

Otázkou je také

Jirka Vlach,2012-07-02 09:59:45

trvanlivost té emulze, od které se odvíjí i případné použití. Pokud by vydržela dostatečně dlouho, dala by se umístit do lékárniček na rizikovějších místech. Nebo, jak je na začátku článku, by ji mohli lidé z rizikových skupin nosit s sebou.
Docela by pomohla i v případě, že by ji měli i jen záchranáři. Dospělý člověk co najednou přestal dýchat má v krvi dostatek kyslíku na 5-10 min, takže teoreticky stačí masáž srdce i bez umělého dýchání, což je tak do příjezdu záchranky. A než ho dostanou do nemocnice se injekcí téhle emulze prodlouží doba o dalších 15 min. Takže doufejme, že se to opravdu brzy zavede.

Odpovědět


Obávám se,

Jenda Krynický,2012-07-10 13:32:05

že to skutečně bude přípravek typu "před použitím protřepat". Sonifikátorem.

Odpovědět

hm

Palo Priezvisko,2012-07-02 09:29:46

len aby to neskoncilo ako u vacsiny zakrakov chemie a mediciny. prejde 10 rokov a zivot zachranujuci produkt stale nikde

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace