Kočkám by se o pelíšky měli starat muži  
Američtí výzkumníci z University of Maryland sledovali více než 45 000 Evropanek. Objektem jejich zájmu se staly Dánky a protože šlo o psychiatry, kromě jiného si u slabšího pohlaví všímali i zkratkovitého jednání. Výsledkem bádání je publikace v časopisu Archives of General Psychiatry s obviněním výtrusovce Toxoplasma gondii. U žen má navozovat sebevražedné choutky. Pro muže z toho plyne rozšíření jejich domácích povinností.


K tomu, abychom si uhnali toxoplazmózu, stačí někdy jen vdechnout prach z výkalů nemocných čtyřnohých přátel. Pokud se s parazitem setkají těhotné ženy, mohou dokonce nakazit své ještě nenarozené potomky. Vládce lidských myslí, jak se mikroskopickému stvoření někdy přezdívá, si podle závěrů studie může kromě zpomalení reakcí připsat na konto další položku - manipulace s lidskou psychikou s těmi nejhoršími konci.

 

O probíhající infekci nemusíme mít ani tušení

Zvětšit obrázek
Mít doma kočku není jen tak. Těhotné ženy mohou být zprostředkovatelkami přenosu parazita Trypanosoma gondii na ještě nenarozeného potomka.

Když se nám v těle začnou množit toxoplazmy, nemusíme si toho všimnout. Průběh nákazy se ale vždy vyznačuje dvěma fázemi - akutní, při níž rychle rostoucí tachyzoity infikují široké spektrum tkání. A latentní, během které se nám tvoří cysty ve svalech a mozku. Právě z mozkových komplikací si vědci dělají v poslední době těžkou hlavu. Zděšení jim nahání chování infikovaných myší. U těch můžeme považovat za prokázaný vliv infekce na zpoždění jejich reakcí. Nejenže se začnou pohybovat jak „zpomalený film“, ale přestávají mít přirozené zábrany a dokonce jakoby vyhledávaly své úhlavní nepřítele - kočky. Toxoplazma mění psychiku svých obětí úmyslně - hraje jí to do karet, neboť když kočka infikovanou myš chytí, toxoplazma nakazí i ji, v jejím těle dokončí svůj komplikovaný pohlavní cyklus a rozmnoží se. Během několoika týdnů nemocné zvíře vyloučí okolo 150 milionů infekčních oocyst. Problém je v tom, že parazit nerozpozná svůj omyl a pokud se místo do dalšího myšího mozku zatoulá do toho našeho, chová se v něm stejně zpupně. Modifikuje hostitelův buněčný cytoskelet, přestavuje vlákna uvnitř buňky a napojuje se na mitochondrie. Také pozměňuje transkripci (přepis genetického kódu) a brání napadeným buňkám, aby spustily mechanismus, který mají připraveny pro ty nejhorší případy a kdy mají za cenu sebezničení chránit organismus. Toxoplazmy jim nedovolí  spáchat sebevraždu - vyřadí jim z činnosti enzym kaspázu, který je spouštěcím mechanismem obranné apoptózy. Nejenže nám parazit leze do mozku a zabydluje se v něm, ale v rámci náplně své práce v něm začne tvořit také enzym (tyrozin hydroxylázu), který přispívá k tvorbě dopaminu. A to je látka s hodně dlouhými „prsty“. Kromě jiného rozhoduje o naší pozornosti, družnosti, náladě či motivacích a kecá nám i do toho, jak se nám spí. Už zbývá jen dodat, že problémy s dopaminem v mozku mají schizofrenici, kterým se netvoří v jednotlivých částech mozku rovnoměrně. Začínáme mít představu o tom, co všechno parazit dovede. A mohli bychom pokračovat třeba i tím, že v jeho genomu jsou hned dva geny pro tyrosin hydroxylázu - enzym produkující L-DOPA (aminokyselina, prekurzor dopaminu). Ten funguje tak, že přebudovává fenylalanin na tyrozin a tyrozin na L-DOPA, což mnozí považují za dostatečný důkaz souvislostí mezi jeho činností a navozením neurologických poruch.  

 

Zvětšit obrázek
Ženy infikované parazitem šířeným kočičími výkaly jsou vystaveny zvýšenému riziku pokusu o sebevraždu.

Toxoplasma gondii se svou schopností napadat všechny teplokrevné organismy řadí k nejúspěšnějším parazitům. Pesimisté tvrdí, že ve Francii a Německu jsou lokality, v nichž je toxoplazmou nakaženo až 80 % populace. Realističtější a optimističtější odhady se spíše kloní k celosvětového průměru třiceti procent. Američané přitom mají být promořeni z 22 % a my ve staré dobré Evropě jsme na tom prý jen o něco málo lépe. Je nás tedy hodně, co si hřejeme parazita v těle, aniž bychom to tušili a pozorovali na sobě nějaké následky. Dříve se myslelo, že infekce je riziková jen pro osoby se sníženou imunitou. Postupně nás o optimismus připravují pokusy  dobrovolníků z řad studentů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy i statistika nehod řidičů s následkem smrti. Angličané nám zachmuřili čelo vztahem k schizofrenii a nejnovější poznatky z Dánska rozšiřují spektrum zla o depresivní psychická rozpoložení se sebevražednými sklony.

 

Sebevražedné sklony

Zvětšit obrázek
Trypanosoma gondii je parazit, kterému se daří ve střevech koček a od nich se šíří v podobě oocyst v jejich výkalech. Pozřením oocyst se mohou nakazit všechna teplokrevná zvířata. Člověk se rovněž můžem infikovat stykem s výkaly, ale i konzumací nemyté zeleniny, nedovařeného nebo syrového masa napadeného cystami, případně pitím vody z kontaminovaného zdroje. Stačí ale i neopatrnost, například použití nože na porcování masa i na krájení zeleniny do salátu,... Parazit se krevním oběhem dostává do svalů i do mozku. Před imunitním systémem se schovává v cystách uvnitř buněk.

Ročně si ve světě sáhne na život zhruba deset milionů osob a desetině z nich se to „podaří“. Od objasnění podílu dlouhých prstů Toxoplasmy sahajících až do našich nálad, si vědci slibují, že by  snad mohli mnoha lidským tragediím časem předejít. Utvrzují je v tom výsledky analýzy dat od 45 788 žen. Dánským rodičkám, které povily potomka mezi lety 1992 až 1995 zdravotníci sledovali u jejich ratolestí přítomnost protilátek (imunoglobulinu G) namířených proti T. gondii. Protože imunitní systém novorozenců ještě tři měsíce po narození neumí tyto protilátky tvořit, jejich přítomnost v krvi dává obraz o nakaženosti matek. Dánský zdravotní systém je znám svou pečlivou evidencí, a proto pro výzkumníky nebyl problém údaje novorozenců propojit s národním zdravotním registrem, v němž jsou v kódech uvedeny údaje všech osob léčených v Dánském království na psychické poruchy. Tak vyšlo najevo, že nakažené maminky měly větší snahu odcházet z tohoto světa dobrovolně vlastní rukou. Nejen, že se projevil vliv onemocnění, ale čím vyšší titr protilátek matkám v těle koloval, tím to pro ně bylo horší. Séropozitivní ženy měly relativní riziko sebevraždy ve srovnání se zdravými vrstevnicemi 1,53krát vyšší (95% interval spolehlivosti: 1,27 – 1,85). Riziko vážných pokusů o sebevraždu 1,81 (95% interval spolehlivosti: 1,13 – 2,84) a riziko dokonané sebevraždy 2,05 (95% interval spolehlivosti: 0,78 – 5,20).

 

Američané nejsou první, kteří na možnou souvislost psychiky, imunologického aparátu a mozku poškozeném zánětlivým procesem poukazují. Podobně to před časem viděli švédští vědci z Lund University. Ti za zkratkovité jednání sebevrahů viní působení interleukinu 6. Z jejich výzkumu vyplývá, že hladina tohoto proteinového buněčného mediátoru v mozkomíšním moku u těch, kteří experimentují se sebevraždou, je vyšší. Kromě toho, že interleukin signalizuje, že v mozku probíhá zánět, aktivuje enzym IDO (indolamin 2,3-dioxygenázu) degradující tryptofan s následkem vzniku kyselých metabolitů, o nichž je známo, že fungují jako neuromodulátory působící na N-methyl-D-aspartátové receptory neuronů. Sedminásobný nárůst těchto metabolitů u myší trpících infekcí T. gondii  tušenou souvislost mezi infekcí a stavem našeho nervového rozpoložení ještě podtrhl. 

 

Zvětšit obrázek
Mozková tkáň s cystou toxoplazmy s okolo fluoreskující červenou barvičkou. Uvnitř cysty jsou stovky parazitů barvících se světle modře, stejně jako jádra okolních mozkových buněk obklopujících cystu. (Kredit: E. Prandovszky,University of Leeds)

Pochybnosti

I když se zdá, že vše do sebe pěkně zapadá a že infekce T. gondii u sebevrahů asi nebude náhodným jevem, přímý důkaz zatím chybí. V zájmu objektivity musíme připustit i možnost, že by mohlo jít jen o nějakou špatnou interpretaci dat. Osoby s psychickými poruchami by například se mohly více upínat na domácí miláčky a být ve větším riziku nákazy toxoplazmou ještě před tím, než se dostanou do statistiky z důvodu pokusu o sebevraždu. Proto je například velkou škodou, že nejnovější americko-dánská studie nic nevypovídá o tom, jaká je situace u mužů a žen, kteří neměli děti. Dalším sporným bodem je, že neumí odlišit teatrální epizody markýrujících pokusy o sebevraždu od těch míněných vážně. Zatímco J. John Mann z Kolumbijské univerzity, expert na sebevraždy, o množících se důkazech svědčících pro zapojení imunitních faktorů do sebevražedného chování nepochybuje, optimisté poukazují na to, že prakticky stejná parta výzkumníků publikovala práci o možném vlivu T. gondii na sebevražedné chování již v roce 2009 a že přes veškerou snahu se jim na molekulární úrovni jejich teorii ničím podložit nepodařilo. A že po třech letech přicházejí s na chlup stejným konstatováním: „Náznaky tu jsou, ale jisté to není.“

 

Závěr
Pokud by přece jen měli Američané pravdu a za sebevražedné sklony Dánek by mohla toxoplazmóza, bude racionální, když péče o hovínka nemocných koček přejdou do kompetence hlav rodiny. Odměnou silnějšímu pohlaví by měl být pokles schizofrenního jednání partnerek. 


Prameny: University of Maryland, Archives of General Psychiatry


 

Datum: 09.07.2012 19:51
Tisk článku


Diskuze:

jak kde

Tomáš Ditrich,2012-07-10 13:59:34

ano, dat je hodně, promořenost u nás je cca těch 20 (dříve 30)%, ve Francii a Německu cca 60%, v Rakousku 40-50%, Švýcarsko cca 40%, v UK cca 10% ... viz např.

http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0020751909001842

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3109627/table/T3/

Riziko infekce je prostě dost velké a rozhodně je lepší onemocnět dostatečně dlouho před, než během těhotenství.

Odpovědět


Slaviboj Ošćěpić,2012-07-11 22:24:32

Není to nějak podezřele málo? Nebo jenom příliš nejíme zeleninu?

Odpovědět

Ptejte se gynekologů

Jana Pokorná,2012-07-10 13:32:43

Ptejte se gynekologů, protože u těhotných žen se testuje na toxoplazmózu plošně a dat o ženské populaci musí existovat hodně. Osobně si myslím, že promořenost je vysoká, protože když jsem ani u třetího těhotenství nebyla pozitivní, sestřička mi tvrdila, že jsem opravdu na našem venkově výjimka...

Odpovědět

Dotaz

Bořek Kincl,2012-07-10 10:20:57

Dcera si přinesla domů kotě, mělo zakysané oči a klíšťata. Veterinář jí na to dal kapání a mastičku. Ale prý má toxoplazmózu. Má se jí starat o výkaly, nebo to mám raději dělat já?
Díky za odpověď.

Odpovědět


Zcela určitě Vy

Valeria Klucká,2012-07-10 10:39:52

Pokud byla u kočky diagnostikována toxoplazmóza, bude opravdu lepší, abyste péči o výkaly si vzal na starost. Alespoň na několik týdnů. I když k opakovanému vylučování oocyst může docházet i v průběhu dalšího jejího života, několik týdnů budou v jejích výkalech desítky milionů oocyst. Těmi se může nakazit jak dcera, tak Vy, i Vaše manželka. Zvláště opatrní byste měli být v případě Pokud někdo ve Vaší domácnosti čeká mimino.

Odpovědět


spíše ona :)

Tomáš Ditrich,2012-07-10 10:56:56

Divné by bylo, kdyby toxoplazmózu neměla :)
Já bych spíše doporučil, aby se o koťátko starala ona. POkud se nakazí teď v dětství, nebude ji akutní infekce hrozit v době těhotenství, kdy (možná) se sama začne starat o domácnost, pracovat se syrovým masem apod. a riziko akutní infekce se rapidně zvýší.

Odpovědět


hmm

Bořek Kincl,2012-07-10 11:17:46

Učí se teď doma na státnice. Osla také čte, tak uvidíme ... :)

Odpovědět


Pro pana Kincla

Matěj Marek,2012-07-10 12:08:32

Pane Kincle, pan Ditrich Vám neradí dobře. Není dobré se snažit zařadit se mezi těch 18 % u nás postižených. Pokud Vám bude někdo udělovat rady, aby se dcera po dobu infekčnosti o kočku starala, nedbejte jich. Je to stejně hloupé, jako kdyby Vám doporučoval, abyste jedli syrové maso, neboť tím předejdete pozdější infekci. Udělejte raději vše pro to, aby Vaše dcera zůstala mezi těmi 80 % u nás nenakaženými.

Odpovědět

upřesnění

Tomáš Ditrich,2012-07-09 23:26:25

Asi by chtělo upřesnit, že manipulace se syrovým či nedostatečně tepelně opracovaným masem (anebo dokonce konzumace nemyté zeleniny ze zahrady) je mnohem častější příčina nákazy než zde "proklínaná" péče o kočky. Viz např. http://www.geneticka-ambulance.cz/soubory/Toxoplazmoza_v_tehotenstvi.ppt
anebo nejrůznější články prof. Flégra (http://web.natur.cuni.cz/flegr/etopar/etopar_tg.htm, http://www.rozhlas.cz/meteor/prispevky/_zprava/873260 atd.)

Odpovědět


Není kočka jako kočka

Josef Pazdera,2012-07-10 02:05:51

Ono to chce upřesnění - není kočka jako kočka. Ta, která je na konzervách a nepouštíte jí ven, bude zřejmě toxo-free. Jiné to bude v případě mladé kočky, kterou jste třeba vzal s sebou o prázdninách během dovolené na venkov. Záleží na úhlu pohledu. Ve vší úctě k Vámi citovaným pramenům bych se přidržel textu autorů z jejichž práce jsem čerpal velkou část poznatků presentovaných v tomto článku. Jde o práci kolektivu z University of Maryland, Aarhus University a Clinical Center, Baltimore. V jejich práci se doslova praví: „Humans are infected by ingestion of oocysts spread from feces of infected cats (eg, contaminated sandbox and ingestion of unwashed vegetables), eating undercooked meat infested with T gondii cysts, using knives used to cut infested meat to further cut vegetables, and, occasionally, drinking water from a contaminated water source.“ Citace je z publikace: Toxoplasma gondii Infection and Self-directed Violence in Mothers, Pedestren et al., Arch Gen Psychiatry. 2012;1-8.

Odpovědět


není kočka jako kočka

Tomáš Ditrich,2012-07-10 09:58:59

to je sice pravda, ale kočky jsou infekční pouze po primární infekci T. gondii, takže pokud se kočka poprvé nakazí (sežere infikovaného hlodavce atd.), potom určité nebezpečí hrozí (ačkoli nějaké studie deklarovaly za jistých podmínek možnost reinfekce po cca 6 letech). Většina koček s přístupem ven se již dávno nakazila a již není infekční. Kromě toho:
"However, oocysts shed by cats are unsporulated and, thus, are not immediately infectious (see Section 4.3.2, Fig. 1). Therefore, direct contact with cats usually does not result in an infection with T. gondii. Cat-ownership and keeping of cats inside houses or flats does not necessarily provide a risk of contracting a T. gondii infection, if preventive measures are effective and cat faeces are removed daily from the household (see Section 4.3.3)." (Astrid M. Tenter, Anja R. Heckeroth and Louis M. Weiss: Toxoplasma gondii: from animals to humans. Int J Parasitol. 2000 November; 30(12-13): 1217–1258).

Stejně hovoří i jiné zdroje - např:
"Humans usually become infected through ingestion of oocyst-contaminated soil and water, tissue cysts in undercooked meat, or congenitally. Because of their fastidious nature, the passing of non-infective oocysts, and the short duration of oocyst shedding, direct contact with cats is not thought to be a primary risk for human infection." (Elmore S.A. et al. 2010: Toxoplasma gondii: epidemiology, feline clinical aspects, and prevention. TRENDS IN PARASITOLOGY 26(4):190-196

"Neither the case–control study in Norway nor the European multicentre study found that direct daily contact with cats or living in a household or neighbourhood with cats was associated with an increased risk of T. gondii infection (Kapperud et al., 1996; Cook et al., 2000). Only one study found cats in the household to be a significant risk factor (odds ratio for owning a cat = 1.25) (Kolbekova et al., 2007)." (Petersen, E. et al. 2010: What Do We Know About Risk Factors for Infection in Humans with Toxoplasma gondii and How Can We Prevent Infections? ZOONOSES AND PUBLIC HEALTH 57: 8-17.) Podotýkám jen, že podle výsledku zde zmíněné Kolbokové a kol. (nalezana asociace vlastnění kočky a infekce TG) je zvýšená míra infekce TG spojená s konzumací syrového masa (OR 1.35), vlastněním kočky (OR 1.25), vlastněním králíků (OR 1.47), pobytem v dětství v sídle s méně než 10tis obyvateli (OR 1.63; srovnání se sídly nad 100 tis obyv.) a krevní skupinou A, B, i AB (OR 1.28, 1.33 a 1.43; srovnání s 0). Obrázek si každý může udělat sám.

Přímá role koček je opravdu podružná (tedy to starání se o kočku), všechny odborné zdroje hovoří o hlavně syrovém mase, kontaminaci povrchové vody, půdy apod. (k této kontaminaci samozřejmě domácí kočky významně přispívají). I když máte doma kočku, tak je větší šance že se TG nakazíte neumytou zeleninou ze zahrádky než manipulací s kočičím záchodem. Péče o hovínka je prostě méně riziková než příprava jídel. V originálním článku jsou pouze vyjmenované možnosti infekce, zde zdůrazněný význam péče o kočky je mírně zavádějící.

Odpovědět


K podružnosti koček

Frantisek Velbich,2012-07-10 15:54:29

Rád bych upřesnil, že role koček opravdu není podružná. Jednoduše proto, že se parazit bez nich ve svém pohlavním životě neobejde. Jsou pro něj zkrátka nezastupitelné. A pokud se týká jejich infekčnosti s výjimkou lva, tygra, zkrátka koček, není jiné zvíře z něhož by po dobu měsíce padaly miliony infekčních agens, jako z nemocného domácího kotěte.

Odpovědět


souhlas

Tomáš Ditrich,2012-07-10 22:13:26

jasně že máte pravdu. Tady šlo však o to, že péče o kočku není nejrizikovějším faktorem z hlediska nákazy TG.

Odpovědět


způsob nákazy

Helena Jindrová,2012-07-12 17:17:30

Selským rozumem si říkám, že pokud mám domek se zahrádkou a chovám kočku s přístupem ven, tak se její výkaly dostávají na dvě místa:
- do kočkolitu v domě
- do záhonů
a stejně jako většina lidí (předpokládám, nepodloženo) budu mít zábranu sahat si do úst během čištění záchodku (bez ohledu na to, že to vlastně dělám lopatkou a ničeho se nedotýkám), než při práci na zahrádce, protože zahrádka, to je přece příroda, ne? A příroda je fajn, příroda rovná se zdraví a čistota a tak vůbec.
O tom, jak pečlivě myjeme naše vlastní výpěstky (co když je to třeba jahoda, která už je tak přezrálá, že jí při důkladném mnutí rozmačkáme? sáhněme si všichni do svědomí...) ani nemluvě.

A to píši jen o nás, více či méně informovaných jedincích. Bohužel jsem se mnohokrát setkala i s názorem, že ovozel myjeme proto, že jsou na něm chemické postřiky... a z toho lze logicky odvodit, že bio ovozel a plodiny z vlastní (či babiččiny) zahrádky umývat netřeba.
Kdybych měla do odstavce "pochybnosti" přidat svoje vlastní pochybnosti, tak by mě jako první věc napadla, že duševně labilní osoba bude více náchylná k tomu, aby uvěřila různým módním teoriím, což v dnešní době znamená různé bio pověry, a tudíž bude více náchylná k tomu, aby se vůbec nakazila.
To jsou taky jen takové úvahy.

Co se týče opakované infekčnosti koček, nevíte někdo jak jsou na tom FIP pozitivní kočky?

Mimochodem, některá kočičí steliva - třeba Cats Best ÖkoPlus nebo Green Cat - jsou pyšná na to, že jsou kompostovatelná. Zajímalo by mě, kolik ekolidí si při jejich používání uvědomuje všechny souvislosti.

Odpovědět


bio eko

Helena Jindrová,2012-07-12 17:23:33

Ještě bych ráda doplnila, aby nedošlo k omylu, že rozhodně nemám nic proti snaze chovat se k přírodě šetrně, a můj názor na biopotraviny není zcela vyhraněný. Problém mám s různými bludy, kdy je cokoli bio/přírodní/přirozené pokládané automaticky za zdravé, bezpečné, dietní, vhodné pro děti, překrásné a nepředávkovatelné.

Pokud někdo v rámci hubnutí pojídá denně deset deka bio ořechového másla bez přídavku soli a konzervantů, tak je to legrační.
Když jde o nemytou zeleninu nebo překročení doporučené dávky bylinných odvarů (je to přírodní, tím se předávkovat nedá), tak už jde humor stranou.

Odpovědět

Péče o hovínka? Nikoliv.

Slaviboj Ošćěpić,2012-07-09 22:18:32

Racionální by bylo přestat chovat kočku domácí. Učiníme tak? Nikoliv.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz