Zpráva pro budoucnost za milión let v safíru  
Jak dát obyvatelům budoucí Země vědět, kde jsou úložiště radioaktivního odpadu? Pokud je to bude zajímat, tak si mohou vyluštit zprávu vepsanou platinou uvnitř disku z průmyslového safíru.

 

Zvětšit obrázek
Se safírem na věčné časy. Kredit: ANDRA.

Vzhledem k překotnému a často zmatenému rozvoji informačních technologií máme k dispozici média na uložení dat, která fungují pár let, maximálně pár desítek let a pak se může snadno stát, že data zmizí jako pára nad hrncem. Kdo si ještě kdy vzpomene třeba na osmipalcové diskety? Mnozí z nás je ještě drželi v ruce, matně si na to snad ještě pamatujeme, ale je to už opravdu hodně dlouho. Dávno zmizely do světa technologických mýtů, o nichž se vypráví ve svitu blikajícího displeje. Co když by ale někdo chtěl zanechat zprávu, která by vydržela milión let?

 

Zvětšit obrázek
Co vypoví o naší době? Safírové disky s platinovým písmem anebo věky prověřené střepy? Kredit: Sarah Everts/Wikimedia Commons.

Je to samozřejmě poněkud komické, protože nám všem dnes žijícím může být srdečně jedno, co bude za tisíc let, natož za celý milion. Na druhou stranu, některé naše aktivity se možná budou projevovat i za milion let, takže to není naprosto nesmyslná bláhovost. Tyhle svérázné starosti mají kupříkladu lidé kolem radioaktivního odpadu, jako je Patrick Charton z francouzské agentury managementu radioaktivního odpadu ANDRA, který ale navíc nedávno na setkání Euroscience Open Forum (ESOF) představil jedno možné řešení, s tak trochu pohádkovým nádechem. Jde totiž o médium ze safíru, v němž jsou informace vepsané platinou. ANDRA se zprávami o radioaktivním odpadu pro dalekou budoucnost zabývá už od roku 2010, kdy spustila projekt zahrnující materiálové vědce, archiváře, archeology, antropology a dokonce i umělce.

 

Charton a jeho spolupracovníci nedávno předvedli zajímavý prototyp, dvaceticentimetrový disk z průmyslového safíru, mezi jehož dvě poloviny vepsali vzkaz pro budoucnost platinou a pak je pevně spojili. Prototyp stál kolem 25 tisíc euro, ale podle zátěžových testů v kyselině by měl vydržet opravdu oněch milión let. Cílem výzkumu je médium schopné přetrvat nejméně 10 milionů let. Jeden takový safírový „harddisk“ by mohl pojmout okolo 40 tisíc stran miniaturizovaného textu, takže pokud případný nálezce pochopí, co našel a bude mít mikroskop, tak si bude moct vše pohodlně prostudovat.

 

Háček je pochopitelně v tom, co by v disku mělo být zaznamenáno. Charton a spol. chtějí sdělit budoucím obyvatelům planety, kde a jak je uložený radioaktivní odpad, o němž se domnívají, že bude nebezpečný ještě za milión let. Teď to zní docela jednoduše, ale kdoví, jak to tu bude za milion let vypadat. Kdo tu bude žít, jak budou mezi sebou komunikovat, jak je bude radioaktivní odpad ohrožovat a jestli vůbec? Není úplně vyloučeno, že už za pár desítek let bude mít následující generace technologie, které umožní bezezbytku zlikvidovat anebo smysluplně využít celé úložiště radioaktivního odpadu v rámci letního tábora environmentálních nadšenců. A není taky vyloučeno, že tu za pár desítek let bude jenom hrstka pobudů pást nevrlé kozy a bude jim úplně ukradené, co je kde v zemi. Žijeme v napínavé době ...

 

Zvětšit obrázek
Plánované úložiště radioaktivního odpadu ve Švédsku. Kredit: SKB.

 

Zvětšit obrázek
Jak asi za milion let pochopí tohle? Kredit: IAEA, Wikimedia Commons.

V současnosti většina zemí s jadernými elektrárnami řeší problém s dlouhověkým radioaktivním odpadem tak, že ho skladuje hluboko pod zemí. Podle Science jsou v tomhle komplikovaném procesu, od nalezení geologicky vhodného místa, přes přemluvení a uplacení místních obyvatel, až po získání úředního souhlasu, nejdál Finsko, Francie a Švédsko. Podle konstruktérů jsou úložiště jaderného odpadu vzhledem k očekávaným rizikům na zemském povrchu bezpečná, otázkou ovšem je, jak se s nimi vyrovnají případní obyvatelé Země za miliony let, kteří by z nějakého důvodu dostali chuť kopat.

 

Výstražný nápis v angličtině "Caution - Do Not Dig" asi nebude stačit. Vezmeme-li v úvahu průměrnou dobu existence druhů primátů, tak není vůbec jisté, zda tu náš druh ještě bude, nemluvě o srozumitelnosti safírového artefaktu kultuře vzdálené budoucnosti. Jaké vlastně zvolit symboly pro předání podobné zprávy? Upřímně řečeno, z podobných projektů budou mít nejspíš legraci už v příštím století. To, co v dnešním světě pálí nás, už snad bude z valné většiny smeteno ze stolu a nahrazeno novými problémy, jejichž rozsah si zatím vůbec neumíme představit.

 

Pramenn:  ScienceNOW 12.7. 2012.

Datum: 16.07.2012 16:48
Tisk článku

Kosmická paměť - Král Miloslav
 
 
cena původní: 298 Kč
cena: 265 Kč
Kosmická paměť
Král Miloslav

Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace