Nespravedlivá olympiáda aneb kdo je a kdo není žena?  
Právě startující londýnská olympiáda dává na otázku „Kdo je žena?“ zcela pomýlenou odpověď.

 

Je normální uběhnout sto metrů za pouhých 9,58 sekundy? A je normální skočit do výšky přes dva metry a čtyřicet centimetrů? Jde o výkony reálné, nicméně krajně neobvyklé a miliardy lidí na celém světě odsedí dva týdny před televizí jen proto, že jim letní olympijské hry v Londýně nabízejí šanci shlédnout celou řadu podobných rarit ve více než třech stech soutěžích konaných v 26 různých sportech.


Rozhodnutí, co a kdo je či není normální, závisí na tom, jak si normalitu definujeme. Krajně nebezpečné by bylo zaměnit „normu“ za „ideál“. Zatímco normální by chtěli být všichni, ideální není (skoro) nikdo. Pokud tedy položíme rovnítko mezi „normu“ a „ideál“, musíme prohlásit většinu lidstva za nenormální.


Za normál můžeme považovat průměr plus mínus nějakou tu odchylku. Průměr je však v řadě případů veličina ošidná a zavádějící. Nejednou jsme svědky situací, kdy průměrný není skoro nikdo, protože většina je buď silně podprůměrná či naopak silně nadprůměrná.
Za normál se proto často považuje to, co se vyskytuje nejčastěji. I to má svá úskalí. Například ve Spojených státech jsou dvě třetiny dospělé populace obézní nebo trpí nadváhou. Třetina lidí s „normální“ váhou je v menšině a pokud by pro nás byla jediným měřítkem četnost určité vlastnosti, pak by právě tito lidé byli „nenormální“. Každému je jasné, že „znenormálnění“ amerických hubeňourů by bylo to poslední, co populace nezadržitelně tloustnoucích Američanů potřebuje.


Východiskem z nouze se zdá funkční definice normálu. Normální je člověk, jehož tělo a mozek jsou schopny plné funkce. Tím jsme se zbavili hrůzné vidiny „normálních“ dvousetkilových tlouštíků. Mohou být v populaci poměrně četní, ale tělo jim plně neslouží – nevyjdou například do schodů – a proto nepředstavují normu. Pokud se vrátíme ke sportu, pak Usaina Bolta, Michaela Phelpse nebo Barboru Špotákovou můžeme směle považovat za normální. Jejich organismus pracuje dokonale, na jedničku třikrát podtrženou. Je plně funkční.
Ale i s touhle definicí normálu jsou trable. Některým lidem jejich tělo nefunguje na sto procent. Například jihoafrický atlet Oscar Pistorius se narodil s nevyvinutými kostmi dolních končetin a obě nohy mu musely být už v dětství amputovány pod kolenem. Jenže Pistorius dostal od lékařů krásné uhlíkové protézy, na kterých běhá jako z praku. Čtyři sta metrů zvládne za 45,07 sekundy a splnil tak kvalifikační limit pro londýnskou olympiádu. Poběží nejen v individuálním závodě, ale také ve štafetě na 4 x 400 metrů.

 

Někteří konkurenti z řad atletů to špatně snášejí. Drží sice jazyk za zuby, aby nebyli obviněni z diskriminace tělesně postižených, ale v zákulisí to vře. Pistoriovi trvalo řadu let, než se domohl práva nesoutěžit jen s handicapovanými sportovci, ale poměřit síly s absolutní světovou špičkou. Na vině byly paradoxně jeho protézy. Někteří sportovní činovníci vznesli proti Pistoriovi námitku, že mu protézy nejen nebrání v dosahování vynikajících výkonů, ale naopak mu k rychlosti na běžeckém oválu napomáhají. Funkčnost Pistoriova organismu prý díky protézám překročila hranici 100 %.

 

Pokud by to byla pravda, pak bychom vstoupili do zcela nové etapy – uměle vyrobené náhražky částí lidského těla by fungovaly lépe než tkáně a orgány, jimiž nás obdařila máti příroda. Že to s tou výhodou nebude tak slavné, naznačoval fakt, že žádný sprinter ze světové špičky neuvažoval o amputaci nohou a jejich náhradě „uhlíkovými čepelemi“, s nimiž běhá Pistorius. Zevrubné měření nakonec prokázalo, že protézy jsou pro Pistoria pořád handicapem. Kdyby měl zdravé nohy, běhal by ještě rychleji.

 
 
 
Caster Semenyaová na šampionátu atletiky v Berlíně 2009, své soupeřky v běhu na 800 porazila. Násleodovaly ponižující vyšetření, zda a nakolik je žena. (Kredit: Erik van Leeuwen) http://www.erki.nl/

 

Zřejmě ale není daleko doba, kdy budou umělé orgány dávat lidskému tělu vyšší výkon, než jakého je schopen zdravý lidský organismus. Těžko říct, jak se s tím popasujeme. Zakážeme tělesně postiženým sportovcům závodit se zdravými, aby je neporáželi? Bude nakonec paralympiáda festivalem kvalitnějších výkonů než její „zdravý protějšek“?

 

Pistoriova odysea vedoucí z Jižní Afriky do Londýna na olympijský stadion je sice strastiplná, ale minimálně jeden jihoafrický sportovec to měl donedávna asi ještě těžší. Běžkyně Castor Semenyaová vyhrála na mistrovství světa v roce 2009 běh žen na 800 metrů. To, že nad ní soupeřky nedokázaly zvítězit, by nebyla žádná tragedie. Bohužel, neuměly s ní ani prohrát a to bylo mnohem horší. Poražené atletky i jejich trenéři se nechali slyšet, že Castor Semenyaová není normální žena a běhání na ženských závodech by se jí mělo z moci úřední zakázat. Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) se nechala do téhle špínavé kampaně ochotně zatáhnout. Mistryně světa byla donucena přerušit závodní kariéru a podrobit se ponižujícím vyšetřením, zda a nakolik je žena. Přitom od tzv. sex testů, jež měly určit pohlaví závodnic, upustila IAAF a Mezinárodní olympijský výbor (IOC) z velmi rozumných důvodů už v 90. letech minulého století.

 

Tomu, aby mezi ženami nezávodili přestrojení chlapi, brání celkem spolehlivě dopingová kontrola. Každý sportovec čůrá do zkumavky pod přímým dohledem dopingového komisaře či komisařky, aby se zabránilo záměně vzorku. Pokud není komisařka slepá, jen těžko přehlédne, že do zkumavky nečůrá žena ale muž. V zásadě platilo, že kdo není chlap, patří ve sportovních kláních mezi ženy. A basta! Je to to nejmoudřejší řešení v situaci, kdy společnost počítá u pohlaví jen se dvěma možnostmi - ona a on. S těmi, kteří jsou „něco mezi“ nebo „si nejsou jisti“, se nepočítá. Začíná to už s naším příchodem na svět. Když se narodí dítě, vyplní se do příslušné kolonky pro pohlaví buď „holka“ nebo „kluk“. Třetí kolonka se nenabízí navzdory skutečnosti, že nejsou zase takovou výjimkou případy, kdy porodníci nad pohlavím novorozence krčí rameny.

 

Na olympiádě v Londýně bude nově uplatněno pravidlo, že u účastnic ženských soutěží nesmí hladiny testosteronu překročit úředně stanovenou mez. Pokud budou mít závodnice "testosteronový přešlap", budou z olympijských her vyloučeny. Autoři tohoto pravidla vycházejí z představy, že testosteron je „mužský pohlavní hormon“ a je hlavní a rozhodující příčinou, proč muži podávají lepší sportovní výkony než ženy. Ženy, kterým se v těle přirozeně tvoří více testosteronu, tak získávají podle IAAF a IOC významnou výhodu nad „normálními“ ženami, které tolik testosteronu nemají. Aby je testosteron nezvýhodňoval a zápolení byla fair play, dostanou "testosteronové hříšnice" dištanc.

 

Je neuvěřitelné, že ve druhé dekádě 21. století může spatřit světlo světa tak obludný, nesmyslný a nespravedlivý předpis. Sportovní lékaři neprokázali, že by špičkoví sportovci měli vyšší hladiny testosteronu než sportovci, kteří nejsou těch nejlepších výkonů schopni. Ano, testosteron se spolu s jinými faktory podílí na růstu svalů, větší fyzické síle a vytrvalosti. Ale to je jen jeden z mnoha vlivů, jejichž souhrn určuje výsledný sportovní výkon. Proč je ze všech těchto faktorů vyzvednut právě testosteron a prohlášen za univerzální metr na mužství a ženství? Těžko říct.

Spustit video
Afričan Oscar Pistorious přezdívaný „čepelí muž“ (Semifinálová klasifikace IAAF, Jižní Korea 2011)

 

Hladiny testosteronu v moči nepostihují vše, co se s testosteronem (podobně jako s mnoha dalšími hormony) v organismu děje. Hormony netečou z žláz s vnitřní sekrecí (např. testosteron z buněk varlete) jako voda z kohoutku – teď trošku víc a za chvíli pozvolnou změnou zase o trošku míň. Hormony jsou uvolňovány v jednotlivých „dávkách“. Žláza s vnitřní sekrecí není poklidný „pramen“ ale vybuchující gejzír. V moči můžeme naměřit stejné „zprůměrňované“ hodnoty jak tomu, kdo má hladinu testosteronu více méně beze změn, tak i tomu, kdo má hladiny hormonu v těle velmi rozbouřené. Výsledný efekt stejné dávky hormonu uvolňované rozdílným způsobem se značně liší. Nic z toho nemůže „olympijský testosteronově-močový test“ odhalit.

 

Pikantní je, že mnoho mužských sportovců má hladiny testosteronu v moči pod limitem, jenž je nutný pro zařazení do ženských soutěží. Směli by se tito muži přihlásit do ženských olympijských klání – třeba do soutěží v moderní gymnastice nebo synchronizovaném plavání? Neměli by být dokonce ze soutěže mužů pro „nedostatečnou zmužilost“ vyloučeni?

 

I kdyby se nakrásně jednou prokázalo, že vyšší hladiny testosteronu přinášejí sportovkyním výhodu, jaký by byl důvod odlišovat tuto dispozici od jiných dispozic? Víme například, že mutace genu pro myostatin zajišťuje zvýšený růst svalů. A víme, že někteří sportovci (např. sprinteři nebo vzpěrači) jsou nositeli této mutace. Zcela jistě mají vrozenou vlastnost, která jim přináší výhodu. Přesto je nikdo nevyhazuje ze soutěží. Stejně tak nejsou z basketbalových hal vykázáni sportovci, jejichž organismus produkuje nadměrná množství růstového hormonu a získává tak důležité centimetry. Nikoho ani nenapadne měřit basketbalistům a basketbalistkám hladiny růstového hormonu nebo některých růstových faktorů v krvi. A už vůbec nikoho nenapadá vypsat pro basketbalisty výškový limit a nepustit na palubovku muže s výškou nad dva metry a ženy, které měří víc než190 centimetrů. Testosteron se, bůhví proč, pro selektování sportovkyň na „normální“ a „nenormální“ používá.

 

Na prvních olympijských hrách v roce 1896 neměly ženy povolenou účast. Následně jim byla dlouho uzavřena některá sportovní odvětví a pak byly zavedeny genetické testy, které stavěly rovnítko mezi ženským pohlavím a absencí mužského pohlavního chromozomu Y. Kdo měl ve svých buňkách chromozom Y, ten nebyl uznán ženou. Toto pravidlo se dodržovalo i v dobách, kdy bylo jasné, že samotný chromozom Y muže nedělá. Člověk se může vyvinout jako muž i bez chromozomu Y a naopak, může se vyvinout jako žena navzdory tomu, že jeho buňky chromozom Y obsahují. Naposledy se testy na „mužský“ chromozom Y dělaly sportovkyním na olympiádě v Atlantě. Všechny sportovkyně, u kterých byl Y-chromozom nalezen (bylo jich 9), se však směly účastnit ženských soutěží.

 

 

 
Vyšší hladina hormonu testosteron u žen bude letos hendikepem kvůli kterému budou komisaři z olympijských her ženy vylučovat.

Naštěstí nikdo nestačil zavést neméně hloupé pravidlo, podle kterého by se muž poznal podle toho, že má v dědičné informaci gen SRY. Ten se obvykle nachází právě na mužském chromozomu a je jedním z významných faktorů určujících vývoj samčího pohlaví u savců. Může se ale nacházet i mimo chromozom Y. Navíc není gen SRY pro vývoj samčího pohlaví u savců (včetně člověka) zcela nezbytný. Názorně to dokládají někteří hlodavci, kterým gen SRY zcela chybí a přesto se u nich vyskytují jedinci obou pohlaví.

 

Teď IOC a IAAF zavádí pravidlo, kterým vrací olympijské hry zpátky do dob, kdy bylo některým sportovkyním na základě výsledků "sex testů" zcela neoprávněně bráněno v účasti na sportovních kláních včetně olympiády. IOC sice prohlašuje, že nové pravidlo „nemá za cíl dělat jakékoli rozdíly mezi pohlavími“, ale ve skutečnosti je jeho zavedení stejnou diskriminací, jako kdyby na olympiádě nesměli startovat sportovci černé pleti, vysokých postav nebo atleti s extrémně nízkou tepovou frekvencí a abnormálně vysokou vitální kapacitou plic. Lidstvo je opravdu velmi různorodé a my bychom měli být schopni to pochopit a přijmout. Alespoň od Mezinárodního olympijského výboru, jehož představitelé nebudou během dvoutýdenního „svátku sportu“ šetřit řečmi o rovnosti mezi účastníky londýnské olympiády, to celkem oprávěněně očekáváme.

 

Proč IOC a IAAF vůbec takovou zvrácenost zavádějí? Je to snad proto, že olympiáda je především velký byznys a sportovkyně, které nesplňují běžné představy o tom, jak má vypadat „fešná ženská“, jsou z ryze marketingového hlediska nežádoucí? Doufejme, že tak hluboko IOC a IAAF neklesly. To už by bylo opravdu lepší, aby zavedly „testosteronově-močové pravidlo“ jen z obyčejné hlouposti. Za to bychom se na ně snad ani nemohli zlobit. Vždyť i hlupáci tvoří nedílnou součást pestrobarevného lidstva …

 

Datum: 27.07.2012 16:06
Tisk článku


Diskuze:

udělejme to jinak

Lukáš Moravec,2012-08-02 12:32:32

Napadá mě jedna věc, možná by tyhle diskuse byly zbytečné, kdybychom pro vždy smazali rozdíly mezi muži a ženami. Nakonec jedna čínská plavkyně ukázala, že vlastně není nutné rozlišovat tyto dvě "kategorie"...:-) Celá řada lidí si myslí, že prostě dělání rozdílů v práci mezi muži a ženami je špatné, ať je tedy po jejich...Co kdyby v budoucnu prostě byly kategorie tři (nakonec třeba v tenisu tomu tak je)...Jestli si někdo troufne na závody v jakékoliv disciplíně (singl) měřit síly v kategorii bezpohlavní (nikoliv biologicky) ať se takhle třeba hraje i fotbal.
Nepochybuji o tom, že pro státy jako je Čína, Severní Korea apod. jsou OH motivací jak vyzkoušet - a promiňte mi ten výraz...mutované jedince od dětství, neřkuli ještě před zplozením. Jestli někdo z vás viděl paní Cocos z Rumunska, nebo čínské a korejské vzpěračky...promiňte, ale na těch je to prostě na první pohled vidět, že dámy minimálně "sypou"...a k jejich ženskosti v době kouzlení genetiky - je těžko uvěřitelné, že definuje ženu pouze vagína a prsa... Možná se to bojíme říci nahlas a skutečně vědecké - bez politické korektnosti - zkoumání by nám ukázalo, že OH jsou jen přehlídkou top reklamy, top technologií od bot po plavky, a lidí (stále je za lidi považuji a nijak nechci vylučovat), kteří jsou spíš strojem na výkon, než sportovcem (z pohledu morálního a výkonnostního).
Autor se na začátku zabývá pojmem normální a dle mého názoru nedostatečně. Je velký rozdíl, mezi tím co je "normální" a "normativní" z hlediska "přírody"(tedy řekněme statistiky - protože ona příroda je schopná "vymyslet" leccos) a z hlediska společenských norem.
Víte já dávno nepovažuji vrcholový sport za symbol toho, čím bych chtěl, aby sport byl - zdravým životním stylem, vůlí překonávat sebe! sama (nikoliv představy trenéra a úřadů, které sportovcům přidělují peníze), být vzorem ostatním včetně morálních hodnot - fair play atd. atd.
Na závěr ještě jedna věc - pan Pistorius...nevím, jak je možné srovnat jeho situaci se zdravým člověkem. Bez toho, aniž bych chtěl jakkoliv se dotknout postižených sportovců - ten pán není zdravý a to že běhá jako zdravý s protézami...prostě je to jiná kategorie a je to podle mě stejné jako mezi ženami a muži. Myslím, že problém je v tom, že zkrátka Paralympijské Hry se netěší takové pozornosti a ukázat běh se zdravými je jiné, než ukázat, že i bez nohou lze běhat. V budoucnu bude tento problém mnohem složitější, protože až se vymyslí lepší technologie - a třeba budeme moci postiženým nechat jejich nohy dorůst - to teprve bude boj...
A úplně na závěr - fandím všem, kteří překonávají sebe sama a hluboce se klaním panu Pistoriovi...nakonec i té čínské plavkyni, která plave rychleji než nejlepší chlap...a všem vzpěračkám...ale debata o těchto problémech je plná omezení "korektního a nediskriminačního" přístupu k věci...skutečná vědecká debata mi pořád chybí...(možná jen špatně hledám) a dlužno dodat, že u takového - promiňte mi ten výraz - konzumu, jakým za posledních několik desítek let OH jsou - se jí asi stejně nedočkáme - na to je v tomhle podniku až moc peněz...

Odpovědět

Aby bylo všechno ještě složitější,

jaroslav mácha,2012-07-30 20:24:57

se sexem hraje kulečník více genů. Třeba defektní gen pro receptor testosteronu způsobí, že se sice jako primární orgán vytvoří varlata, ale všechny ostatní orgány jsou ženské. Testosteron varlata produkují, ale zbytek organizmu nereaguje. Geneticky a podle hormonů jde o muže, podle ostatních kriterií o ženu. V knize Developmental Biology (server Entrez) najdou zájemci další zbírku sexuálních podivností.

Odpovědět


Vojtěch Kocián,2012-07-31 07:39:24

O tomhle jsem viděl dokument. Varlata zůstanou uvnitř dutiny břišní a testosteron ani nezablokuje růst ňader, takže navenek jde o normální ženu. V tom dokumentu to dotyčná zjistila až ve chvíli, kdy s manželem a odborníky hledali důvod neplodnosti. Musel to být pro oba pořádný šok.

Odpovědět


"takže navenek jde o normální ženu"

Jiří Janča,2012-07-31 10:15:07

Při nefunkčnosti receptorů pro testosteron vznikne jedinec se syndromem testikulární feminizace. Od vzhledově normální ženy se liší absencí axilárního a pubického ochlupení - to se ovšem v dnešní době holení moc neprojeví - a nevytvořením horních dvou třetin pochvy, dělohy a vejcovodů - tyto duté orgány jsou nahrazeny jen solidním vazivovým pruhem. Takže dotyčná nejen že nemá menstruaci, ale i vaginální pohlavní styk je technicky obtížně proveditelný.

Odpovědět

Anonymní Sportovec,2012-07-30 08:39:19

Hormonální test je sice novinka, ale ideově vychází ze sextestů, jejichž zrušení bylo vítězstvím názorů podobných autorovým. Teď se možná zase prosazuje názor, že to byla chyba a určitá míra "diskriminace" je nutná. Zřejmě proto se přišlo s náhražkou v podobě tohoto testu, uvidíme, jak se vše časem vyvine. Na rozdíl od autora a Vás si myslím, že nechat ženský soupeřit s kolegyní, která se souhrou náhod narodila jako poloviční chlap, není férový...

Příkladem sprintera Oscara Pistoria sám autor dokládá, že i v rámci přísných pravidel lze dospět k rozumnému konsensu. Já tomuto nesmírně houževnatému chlapíkovi moc fandím, jeho protézy nejsou žádnou výhodou, spíše naopak, a přesto s nimi dokáže vítězit.

Odpovědět


Oscar Pistorius a ti druzí

Vojtěch Kocián,2012-07-30 08:56:56

No jo, ale v případě Oscara Pistoria šlo o velmi zevrubné zkoumání, zda jde o hendikep nebo podporu. Kdyby měl jen trochu jiné umělé končetiny, může bez větších problémů skákat tři metry do výšky a to by ho určitě nenechali.

U různých sextestů byste zase musel prokazovat, jestli daná genetická dispozice nebo koncentrace hormonů je v normě, hendikepem nebo podporou pro danou disciplínu. To je u většího počtu účastnic nereálné. V případě mechanické náhrady končetin je totiž předmět zkoumání vidět na první pohled, u žen by museli takhle důkladně prověřovat defakto každou, co ještě neměla dítě.

Souhlasím s Vámi, že jde o soutěžní sport a tam jsou pravidla nutná, ale také si myslím, že diskuze o tom, zda jsou pravidla spravedlivá a smysluplná, je na místě.

Odpovědět


Anonymní Sportovec,2012-07-30 23:45:52

Diskutovat lze samozřejmě o všem. Tento článek mě prostě trochu nadzvedl, protože z něj zavání demagogie a manipulace, ale třeba to tak cítím jen já sám...

Odpovědět

Za ta leta?

Josef Skramusky,2012-07-28 23:59:47

Pokud to spravne chapu, tak se jedna o pravidlo nove a nikoli vytvorene "za ta leta". A propos, myslim ze takovy "babochlap" ma zase uzavrena dvirka jinam. Holt siovejsi sporty ovladnou holky drsnejsi, ale stale Vam zbude spousta sportu, ve kterych bude mozno za vlahych osamelych noci sledovat holky jako ze skatulky. A to i bez diskriminace devcat, co maj holt trosku vyssi hladinu nejakeho hormonu, ze?

Odpovědět

Nesouhlasím

Anonymní Sportovec,2012-07-28 21:57:29

Autore. Sport nejsou volby, kde může své právo uplatnit každý plnoletý občan, nebo gladiátorské zápasy, kde proti sobě může nastoupit kdokoliv s kýmkoliv. Vrcholový sport je prostě fenomén, který za ta dlouhá léta získal určité vlastnosti a pravidla a já říkám díky za ně. Až to tam budou řídit lidé s podobnými názory, jako máš ty a sport si předělají k obrazu svému, tak mě jako diváka přestane zajímat. Pokud bude divácký odliv větší, tak se sportovci z obrazovek vrátí na ulice a trávníky za domem a bude skutečně jedno, jestli máš penis i vagínu dohromady.

Odpovědět


Anonymní sportovče,

Radim Dvořák,2012-07-30 02:33:19

bylo by asi vhodné používat své reálné jméno, pokud si za svými názory stojíš a nebojíš se diskutovat bez roušky nicku.
Sport je nejen fenomén, ale ve vrcholové podobě především obrovský byznys. Je tedy pochopitelné, že čestný přístup jde s vidinou možných zisků u některých soutěžících stranou. Příkladem může být historie boje proti dopingu, který byl nejprve tolerován, po několika medializovaných úmrtích top sportovců si příslušné sportovní instituce uvědomily dopad na byznys se sportem spojený a začal boj, ve kterém je dopující sportovec (a jeho tým biochemiků) vždy o něco napřed. Na listinu zakázaných látek se dostala řada nesmyslů, které v malém množství nemohou výkon ovlivnit pozitivně, případně vůbec. Např. každou chvíli se řeší nějaké nosní kapky s efedrinem nebo pseudoefedrinem. Kdo si někdy vzal lék tohoto typu, mohl účinky pozorovat osobně. Historie pochybností o pohlaví je podobně dlouhá a specifická pro ženský sport. Jak autor správně poukazuje, rozpětí "normálních" hodnot sledovaných kritérií (koncentrace metabolitů, hematokrit...) je určeno taxativně jakýmsi výborem, mnohdy spíše pavědecky než vědecky. Chudáci ti sportovci, kteří "nefetují", a přesto nezapadají do vytyčených mezí.

Odpovědět


Anonymní Sportovec,2012-07-30 09:39:25

Díky za Váš názor, v diskuzích používám nick vždy a zůstanu u toho.
Zrovna efedrin není dobrý příklad, neboť se jedná o značně stimulující látku, pochopitelně nikoliv v dávce obsažené v nosních kapkách. Ve sportu zřejmě probíhá spor o to co je ještě tolerovatelné a co nikoliv. Buď tedy vše povolíme a sportovce hodíme na jednu velkou hromadu a nebo holt zavedeme nějaká ta pravidla, testy apod. Pak ale celkem logicky vzniknou různé menší či větší nespravedlnosti a diskriminace a někteří sportovci bohužel budou "chudáci". Pokud by někdo našel řešení, jak ve sportu zajistit fair play a při tom se vyhnout zmíněným negativům, tak se zapíše do dějin.

Odpovědět

Sextesty

Jiří Vyhnalík,2012-07-28 10:52:15

Osobně vidím zrušení sextestů jako chybu.
Olympiáda a různá mistrovství jsou pouze vrcholem sportovních soutěží a měly by sloužit jako jakási výkladní skříň sportu, motivující další a další ke sportování a to bez ohledu na to, jestli mají ambice na vrcholové výkony nebo ne.
Sextesty byly zavedeny ve druhé polovině minulého století kvůli tomu, že se ženské sporty stávaly doménou vousatých mužatek XXY.
Bohužel na to navázala éra syntetických analogů testosteronu, která se postarala o extrémy v 70. a 80. letech 20. století.
Chápu obtížnou pozici "atletek" jako je Semenaová, ale na druhou stranu, jak k tomu přijdou ženské atletky, které s nimi mají soutěžit?
Zrušení sextestů je podle mého názoru vlastní gól genderove korektní lobby.

Odpovědět

chromozom Y

Jiří Janča,2012-07-28 10:26:47

"Člověk se může vyvinout jako muž i bez chromozomu Y a naopak,..."
Domnívám se, že mužský fenotyp se bez přitomnosti chromozomu Y nikdy nevyvine. I u nejtěžších forem poruchy metabolismu steroidních hormonů je u jedinců s karyotypem XX přítomna alespoň rudimentární pochva a děloha.

Odpovědět

Kategorie.

Milan Krátký,2012-07-27 20:40:39

V článku není zdůrazněno, že jsou sportovci běžně kategorizováni např. podle hmotnosti. Podle logiky uvedené v závěru článku by mělo být diskriminační a zbytečné i samotné vážení.
Limitně by měly být kategorie zcela zrušeny nebo by jich mělo být stejně jako sportovců. Obojí by výrazně posílilo olympijskou myšlenku.

Odpovědět

hmm

Palo Priezvisko,2012-07-27 19:18:53

no ak na testosterone nezalezi a vlastne nezalezi na nicom(genetika a pod), tak preco ich vsetkych nesupnu do jednej kategorie? chlap, zena, stroj, whatever..

btw vsade sa pise o olympiade, ale nikde som nenasiel co to vlastne je. boj o prekonanie rekordu? boj jednotlivca? boj narodov? boj chemikov? boj o prachy z reklamy? provokacia bradatych teroristov? sponzoring silovych zloziek? (vid opatrenie u tohtorocnych..)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz