Budoucnost brambor  
Naše zemědělství má dlouhou tradici v bramborářství. Zejména v některých oblastech, třeba na Vysočině, kde kvetlo škrobárenství a lihovarnictví. Brambory zajišťovaly lidem obživu, průmyslu surovinu a venkovu zaměstnanost. Časy se zhoršily, jejich obliba jako přílohy klesá (lupínky to nezachrání), prasata se vykrmují krmnými směsmi na jiné bázi a chováme jich méně. Navíc škrob z dovozu je levnější, a tak spolu s poptávkou klesá i produkce.


 

Zvětšit obrázek
Sklizeň brambor 1920 (Autor neznámý, Flikr)

Amflora – transgenní průmyslový brambor se změněným složením škrobu - byl po Bt kukuřici druhou transgenní, tedy úředně geneticky modifikovanou - GM plodinou povolenou k pěstování v EU. Bramboráři a škrobárny očekávali lepší budoucnost. U Amflory byly určité problémy s čistotou sadby a posléze BASF, firma která odrůdu připravila, se stáhla z Evropy do USA. Proto neškodí, podíváme-li se na použití brambor, zejména v průmyslu, poněkud šířeji. Následující studie „Průmyslová perspektiva běžných a transgenních brambor“, kterou uvádíme ve zkráceném překladu, podává dobrý obraz o situaci v Severní Americe. Má i další zajímavost: u nás panuje mýtus, že USA – rodiště  transgeneze – je pro další GM plodiny rájem, neb jsou tam bez problémů přijímány. Historie kukuřice, sóji a bavlníku tomu nasvědčuje. Jenže brambor.....

V 90. letech byly GM brambory v Severní Americe tržním neúspěchem. Přes výhody pro zemědělce, zpracovatele, spotřebitele i přírodu přetrvávají stále pochyby o transgenních bramborech. Provedli jsme průzkum názorů lidí ze Severoamerického bramborářského průmyslu na tuto záležitost. Výsledky ukazují, že:
1) farmáři by přijali GM brambory spíše než spotřebitelé a
2) all-native technologie šlechtění je přijatelnější než transgeneze.
Pěstitelé brambor, ženy, Kanaďané a spotřebitelé předchozí odrůdy GM brambor firmy Monsanto jsou spíše optimističtí k all-native GM bramborám. K budoucímu obchodnímu úspěchu může vést aktivní propagace all-native brambor s vlastnostmi příznivými pro spotřebitele a s možným uznáním environmentalistů.


Úvod
Geneticky modifikované (GM) plodinymohou zvýšit zisk farmářů, podpořit zdraví spotřebitelů a být přínosem pro přírodu. Přes tyto vlastnosti anti-GM aktivisté přispěli k obchodnímu neúspěchu GM brambor v Severní Americe. I když farmáři zde nepěstují GM brambory od roku 2002, bramborářský průmysl nepřestává investovat do této technologie. V březnu 2010 Evropská Komise schválila na žádost BASF komerční pěstování GM bramboru Amflora pro nepotravinářské využití ve škrobárenském průmyslu. Pokud je to krok k návratu GM brambor na severoamerický trh, je důležité pochopit obavy průmyslu. Abychom objasnili tyto obavy, věnovali jsme pozornost historii GM brambor.


Vývoj GM brambor

Zvětšit obrázek
Brambor Amflora. (Kredit: BASFPlantScience)

Dva týmy vědeckých pracovníků firmy Monsanto začaly vyvíjet transgenní brambory počátkem roku 1990. Tým „Virus“ pracoval na přípravě odrůdy necitlivé na virus svinutky bramboru (PLRV) a tým „Hmyz“ se soustředil na mandelinku bramborovou. V následujícím roce oba týmy vyvinuly požadované odrůdy (Kaniewski & Thomas, 2004; Perlak et al., 1993). Firma nejprve uvedla na trh brambor vzdorující mandelince a následně odrůdu netrpící virózou. Tým „Hmyz“ využil syntetický gen Bacillus thuringiensis (Bt) k transformaci čtyř odrůd - Atlantic, Russet Burbank, Snowden, and Superior. Firma Monsanto dala na trh GM brambory v roce 1995 pod obchodním jménem NewLeaf a prodávala je pobočka firmy NatureMark. Od roku 1998 přišla na trh NewLeaf Plus, transgenní odrůda Russet Burbank rezistentní k mandelince i viróze. Firma vyvíjela další transgenní odrůdy, mezi nimi i odolávající hnilobě a kompaktnější odrůdu nasávající při smažení méně tuku (Kaniewsky & Thomas, 2004). V době uvedení NewLeaf Plus na trh stoupala produkce GM brambor v Severní Americe (obr. 1).

Zvětšit obrázek
Obr.1:  Pěstování GM brambor v Severní Americe (Zdroj: National Potato Council Yearbooks, 1995- 2002)( 1000 acre = 405 ha)


Výměra GM brambor stoupla ze 730 ha v roce 1995 na 22 tisíc ha v roce 1998. Farmáři v kanadských regionech a v severních oblastech USA je pěstovali jak pro přímé použití, tak pro zpracování. V dalším roce slabě poklesla na 18 tisíc a pak nastal prudký pád až zmizely z trhu.
Důvodem bylo, že podniky rychlého občerstvení odmítly kupovat GM brambory, takže farmáři je přestali pěstovat.


Přínosy
GM brambory přinášejí výhody pro zemědělce, zpracovatele, spotřebitele i životní prostředí. Farmáři ušetří za pesticidy, které už nejsou nutné pro kontrolu mandelinky a hmyzích přenášečů virózy. V Idahu při použití NewLeaf Plus ušetřili 348 $/ha a v nížině Columbie 380 $/ha (Kaniewsky & Thomas, 2004). Zpracovatelé měli výhodu z vyšší kvality suroviny bez nekróz způsobených virem. Spotřebitel dostal vysoce kvalitní brambor za nezvýšenou cenu. Jenže to neocenil dostávaje smažené brambůrky v rychlém občerstvení, které neuvádělo použitou odrůdu.
Životní prostředí v Idahu a Columbii bylo ušetřeno od 700 tun insekticidů a 30 tisíc plošných postřiků. Podle Phips a Park (2002) a Brookes a Barfoot (2005) GM brambory mohly podstatně omezit 800 tun pesticidů používaných každoročně v bramborářství USA. Také další autoři se shodují, že GM brambory mohly podstatně zvýšit zisk farmářů a omezit používání pesticidů. (Flannery, Thorne, Kelly, & Mullins, 2004; Marra, Pardey, & Alston, 2002).
GM brambory byly také slibné pro rozvojové země. V Africe a Jižní Americe je vážným škůdcem makadlovka bramborová (Phthorimaea operculella), anglicky potato tuber moth. Vyžaduje použití pesticidů, které si nemohou chudí zemědělci dovolit. Tím mají velké ztráty výnosu a špatnou kvalitu. GM brambory vyvinuté na Michiganské Státní Universitě (MSU) při testech v Jižní Africe a Egyptu prokázaly účinnou kontrolu tohoto škůdce. Výzkumníci zjistili, že tyto GM brambory jsou schopny zvýšit zabezpečení výživy, snížit ceny potravy, podpořit zisk zemědělců a zvýšit ochranu přírody (Guenthner, Araji, & Maredia, 2004). V Jižní Africe by farmáři ušetřili náklady na devět různých insekticidů. Měli by vyšší výnos i kvalitu. Spotřebitelé by mohli nakoupit větší množství vysoce kvalitních brambor za nižší cenu.


Přijetí spotřebiteli

Zvětšit obrázek
Agitka proti Amfloře (Kredit: BASFPlantScience)

Hoban (1999) zjistil, že spotřebitelé v Japonsku a USA jsou optimističtí ohledně biotechnologie. Ptal se, jak vnímají šest typů rizika bezpečnosti potravin. V obou zemích byly na prvním místě obavy z residuí pesticidů a biotechnologie byla na posledním. Z toho plyne tržní výhoda GM brambor, neboť omezují použití pesticidů. Avšak odrůda NewLeaf, která vyžaduje méně pesticidů se prodávala jen několik let a pak byla z trhu odstraněna. Guenthner (2002) prohlašuje, že přijetí spotřebiteli má předvídatelný průběh a spotřebitel vyžaduje více času, aby GM brambory přijal. Problém byl, že McDonald’s, McCain Foods a podobní nedali spotřebitelům vybrat, zda přijmout či odmítnout GM brambory. Phillips a Corkindale (2002) uvádějí NewLeaf jako účinný prodej biotechnologie zákazníkům. Úspěch se však omezil na čerstvé brambory. Začal uplatněním tržní snahy Monsanto na ostrově Prince Edwarda v Kanadě. To je bramborářský region, kde se objevilo umírání ryb následkem pesticidů používaných na polích brambor a vyplavovaných do vodních toků a pobřežních vod. Monsanto v roce 1999 nabízela své GM brambory, které slibovaly snížit znečištění a environmentální riziko. Nabídla čerstvé GM brambory v obchodech na ostrově a použila účinné prostředky reklamy. Celá nabízená zásoba byla rychle vyprodána. V příštím roce McCain Foods – světově největší zpracovatel zmražených brambor a odběratel brambor z ostrova Prince Edwarda – oznámil, že zastavuje nákup GM brambor na zpracování pro pociťovaný odpor spotřebitelů. Ačkoli GM brambory byly úspěšné na trhu čerstvých, odpor firmy McCain Foods je zpracovávat vymazal GM brambory z trhu. Rychlý pokles GM brambor byl patrně důvodem, že různí badatelé zahrnuli produkty z brambor do průzkumů přijímání GM plodin spotřebiteli. Ve studii mezi kanadskými spotřebiteli (West, Gendron, Larue, & Lambert, 2002) se vyslovilo 86 % pro nákup“skutečně zdravých“ čipsů z GM brambor i za vyšší cenu. Jiný tým (VanWechel, Wachenheim, Schuck, & Lambert, 2003) provedl experimentální prodej a zjistil, že spotřebitel dá vyšší cenu za čipsy značené „bez GM“. Dostali-li spotřebitelé více informací o transgenezi, ať pozitivních či negativních, zvýšil se jejich zájem o čipsy, o kterých předpokládali, že jsou z GM brambor. Čerstvé brambory byly předmětem mnoha studií. Loureiro and Hine (2002) zjišťovali zájem o tři typy: bio, místní a „bez GM“. Spotřebitelé v Coloradu byli ochotni platit víc za místní a nejméně za „GM-free“. V dalších průzkumech se objevilo, že spotřebitel si připlatí za „GM-free“.
Ukázalo se, že environmentalisté snižují poptávku po GM bramborech. Ale tento efekt mizí (Huffman, Shogren, Rousu, & Tegene, 2003), pokud účastníci průzkumu dostanou věrohodné informace od třetí strany, zpochybňující tvrzení environmentalistů. Byla nižší poptávka po bramborech s tolerovaným určitým podílem GM odrůdy, ale nebyl rozdíl mezi podílem 1 % nebo 5 % (Rousu, Huffman, Shogren, and Tegene 2003).


All-native technologie

Zvětšit obrázek
Názory respondentů na tvrzení o GM bramborech

Vztah spotřebitelů k biotechnologii záleží na produktu. Lusk and Sullivan (2002) v průzkumu zjistili silnou podporu výroby penicilinu plísní, kde byla podpora 94%. Avšak využití GM prasat pro přípravu tkáňových transplantátů nemocným byla jen 62%. V této studii autoři též zjišťovali přijatelnost zeleniny změněné sedmi různými geny. Nejmenší přijatelnost 24% až 23% měly geny viru, houby, bakterie nebo živočicha a největší 81% gen ze stejné zeleniny.

Cisgeneze může tedy být přijatelnou metodou šlechtění. Někteří badatelé (Rommens, 2007) zjišťovali její použitelnost u brambor. Haverkort et al. (2008) navrhli cisgenezi proti hnilobě způsobené plísní bramborovou (Phytophthora infestans) a předpokládali, že odpor veřejnosti k přírodě nepříznivým fungicidům používaným k omezení hniloby povede k přijatelnosti cisgeneze. Současná regulační politika Evropské Unie však nezná rozdílu mezi cisgenezí a transgenezí. Jacobsen a Schouten (2008) doporučují, aby cisgeneze se přijala za nástroj konvenčního šlechtění a byla vyjmuta z EU regulací GM plodin. Jiní badatelé chápou cisgenezi jako „intragenezi“ nebo přirozenou technologii (transformaci). Proto se ve studii označuje jako all-native. Skladovatelnost odrůdy bramboru Ranger Russet podle Rommens, Ye, Richael, and Swords (2007) může být touto technologii podstatně zlepšena. Jiní autoři (Rommens, Haring, Swords, Davies, & Belknap, 2007) intragenovou technologii doporučují, neboť může odstranit některé nežádoucí vlastnosti transgenních odrůd.


An Industry Perspective of All-native and Transgenic Potatoes
Elliott A. Toevs, Joseph F. Guenthner, Aaron J. Johnson, Christopher S. McIntosh, and Michael K. Thornton, University of Idaho AgBioForum. The Journal of Agrobiotechnology Management and Economics,14, (1): Article 2, 2012. Překlad: Prof. RNDr. Jaroslav Drobník,CSc.

Pozn.: all-native technologie se ve studii míní cisgeneze a intrageneze – viz níže.
All-native (GM)brambory jsou brambory vyšlechtěné touto technologií.



 

Reference
Brookes, G., & Barfoot, P. (2005). GM crops: The global socio-economic and environmental impact—the first nine years 1996-2004. Dorchester, UK: PG Economics Ltd.
Flannery, M., Thorne, F., Kelly, P., & Mullins, E. (2004). An economic cost-benefit analysis of GM crop cultivation: An Irish case study. AgBioForum, 7(4), 149-157. Available on the World Wide Web:
http://www.agbioforum.org.
Guenthner, J. (2002). Consumer acceptance of genetically modified potatoes. American Journal of Potato Research, 79, 309-315.
Guenthner, J., Araji, A., & Maredia, K. (2004). Benefits of public investment in potato biotechnology for developing countries. Journal of Applied Biotechnology, Food Science and Policy, 1(4).
Haverkort, A., Boonekamp, P., Hutten, R., Jacobsen, E., Lotz, L., Kessel, G., et al. (2008). Societal costs of late blight in potato and prospects of durable resistance through cisgenic modification. Potato Research, 51, 47-57.
Hoban, T. (1999). Consumer acceptance of biotechnology in the United States and Japan. Food Technology, 53(5), 50-54.
Huffman, W., Shogren, J., Rousu, M., & Tegene, A. (2003). Consumer willingness to pay for genetically modified food labels in a market with diverse information: Evidence from experimental auctions. Journal of Agricultural and Resource Economics, 28(3), 481-502.
Kaniewski, W., & Thomas, P. (2004). The potato story. AgBioForum, 7(1&2), 41-46. Available on the World Wide Web:
http://www.agbioforum.org.
Jacobsen, E., & Schouten, H. (2008). Cisgnesis, a new tool for traditional plant breeding, should be exempted from the regulation on genetically modified organisms in a step by step approach. Potato Research, 51, 75-88.
Loureiro, M., & Hine, S. (2002). Discovering niche markets: A comparison of consumer willingness to pay for local, organic and GMO-free products. Journal of Agricultural and Applied Economics, 34, 477-487.
Lusk, J., & Sullivan, P. (2002). Consumer acceptance of genetically modified foods. Food Technology, 56(10), 32-37.
Marra, M., Pardey, P., & Alston, J. (2002). The payoffs to transgenic field crops: An assessment of the evidence. AgBioForum, 5(2), 43-50. Available on the World Wide Web:
http://www.agbioforum.org
Perlak, F., Stone, T., Muscopf, Y., Petersen, L., Parker, G., & McPherson, S. (1993). Genetically improved potatoes: Protection from damage by Colorado potato beetles. Plant Molecular Biology, 22, 313-321.
Phillips, P.W.B., & Corkindale, D. (2002). Marketing GM foods: The way forward. AgBioForum, 5(3), 113-121. Available on the World Wide Web:
http://www.agbioforum.org.
Phipps, R., & Park, J. (2002). Environmental benefits of genetically modified crops: Global and European perspectives on their ability to reduce pesticide use. Journal of Animal and Feed Sciences, 11, 1-18.
Rommens, C. (2007). Intragenic crop improvement: Combining the benefits of traditional breeding and genetic engineering. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 55(11), 4281-4288.
Rommens, C., Haring, M., Sword, K., Davies, H., & Belknap, W. (2007). The intragenic approach as a new extension to traditional plant breeding. Trends in Plant Science, 12(9), 397-403.
Rommens, C., Ye, J., Richael, C., & Sword, K. (2007). Improving potato storage and processing characteristics through all-native DNA transformation. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 54(26), 9882-9887.
Rousu, M., Huffman, W., Shogren, J., & Tegene, A. (2003). Are United States consumers tolerant of genetically modified foods? Review of Agricultural Economics, 26(1), 19-31.
VanWechel, T., Wachenheim, C., Schuck, E., & Lambert, D. (2003). Consumer valuation of genetically modified foods and the effect of information bias (Agribusiness and Applied Economics Report No. 513). Fargo: North Dakota State University.
West, G., Gendron, C., Larue, B., & Lambert, R. (2002). Consumers’ valuation of functional properties of foods: Results from a Canada-wide survey. Canadian Journal of Agricultural Economics, 50, 541-588.

Autor: Jaroslav Drobník
Datum: 28.07.2012 07:17
Tisk článku

Brambory - Vokál Bohumil
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 340 Kč
cena: 319 Kč
Brambory
Vokál Bohumil

Diskuze:

co je lepší?

Frank Paramount,2015-10-12 06:12:47

Podle pravidla "nejhorší sedlák má nejlepší brambory", jsme měli na zahrádce sic menší ale chutově velmi dobré brambory.
Vědecká pojednání o bramborách mohou být zavádějící, protože každá strana zná jen své výsledky. americké brambory na trhu jsou chutově někde vedle. Odrůdy pěstované na severu Yukon Gold se dají jíst, ostatní prostě nechutnají.

Odpovědět

odrudy

Tomas Moravec,2012-08-01 15:49:04

Odrudy rostlin jsou chraneny na zaklade osvedceni vydaneho Ustrednim kontrolnim a zkusebnim ustavem zemedelskym (UKZUZ) pote co zadatel prokazal, ze splnuji podminky registrace a zaplatil registracni poplatek. Podrobnosti na http://www.ukzuz.cz/Uploads/114448-7-InformaceOP_2012pdf.aspx
Rozdilu mezi patentem a chranenou odrudou je nekolik. Jednak v delce ochrany -20 let u patentu, zatimco u odrudy 25 az 30 podle druhu rostliny. Slechtitel ma sice podobna majetkova prava tykajici se mnozeni, pestovani a prodeje chranene odrudy jaka by mu plynula i z patentu. Ale patent muze byt mnohem obecnejsi jednim patentem lze tak napriklad chranit vsechny transgenni rostliny ziskane za pomoci Agrobacteria. Jinym zase vsechny rostliny odolne k hmyzu atd. U odrudy je vzdy chranena jen jedna konkretni odruda a teoreticky tak muze nekdo pouzit stejneho postupu a vyslechtit jeste lepsi odrudu a vytlacit puvodniho slechtitele z trhu.

Odpovědět

patenty

Tomas Moravec,2012-07-31 13:18:27

Dovolim si okomentovat alespon poznamky tykajici se patentu, protoze biologicka stranka veci je myslim probrana na Oslovi jiz dostatecne a mnohokrat. Specializaci jsem biochemik, ale do patentovani take trochu fusuji. V CR sice nelze patentovat rostlinu jako takovou, protoze pro ochranu nove vyslechtenych odrud mame pravni nastroje, ktere obhospodaruje UKZUZ a ne UPV. V pripade transgennich rostlin se nemoznost primeho patentovai necha obejit tím, ze se patentuje genovy konstrukt, ktery byl do rostliny vlozen. Pak jsou chraneny i rostliny s takovymto konstruktem. Ve finale to je docela podobne. Nicmene ziskani patentu nijak nerusi povinnost slechtitele zaradit novou odrudu do seznamu uznanych odrud kterou vede UKZUZ. A to muze trvat mnohem dele nez ziskani patentu, mimo jine proto, ze se musi provadet polni pokusy, zatimco ziskani CZ-patentu je pouze papirovou valkou.
Tady bych jeste rad reagoval na poznamku pana Bacika tykajici se omezeni platnosti patentu na 12 let - to je dle meho velmi neprakticka (rozumej kratka) doba. Podani patentove prihlasky je vetsinou prvni veci, kterou vedec ci spolecnost udela, kdyz na neco zajimaveho prijde. Pak nasleduje jeste nekolik let vyvoje a testovani v laboratori, pak zadosti o povoleni polnich pokusu, leta polnich pokusu a pak jeste zadost o zapsani do seznamu povolenych odrud a opet nekolik let testovani. Radove jde zhruba o 10 let vyzkumu a vyvoje, v pripade 12-lete ochrany by to nemelo vlastne vubec zadny smysl.
To mne jeste privadi k tomu, ze mne samotnemu unika smysl patentovani transgennich rostlin. V cem je to pro vyrobce vyhodnejsi nez ochrana pomoci klasickych odrud? Vedel by nekdo ze ctenaru?

Odpovědět


Tomáš Hluska,2012-08-01 10:21:24

a jaká je ochrana pomocí klasických odrůd?

Odpovědět

Domívám se, že v ČR

Miroslav Gretschelst,2012-07-30 18:39:07

patentovat odrůdu brambor nebo metodu šlechtění nelze. Viz http://www.patentymuller.cz/patenty-vynalezy.html

Odpovědět


Chybné umístění příspěvku

Miroslav Gretschelst,2012-07-30 18:41:05

To měla být reakce na příspěvek čtenáře Dav Dav

Odpovědět

tragédií je především to

Miroslav Bezouška,2012-07-28 17:21:14

že už i na Oslovi se producírují oslové, kteří dokonce ani nectí onen "gentlemamský" úzus nepoužívání nicků - pan Dav Dav se v civilu jmenuje docela určitě jinak. Když si odmyslíme gramatické chyby, kterých jeho příspěvek obsahuje hned několik, nejlepší je "vymícení", tak "to", totiž ten příspěvek, neobsahuje docela nic, jen zmatené fabulování na téma zlé Monsanto a obvyklé bláboly špenátových mozků. No ale fuj!

Odpovědět

Přínosy?

Dav Dav,2012-07-28 10:41:29

Zdravím. Všiml jsem si, že na oslovi dost často někdo ohnivě propaguje GM plodiny až to místy hraničí s fanatismem. Rád bych těmto přispěvatelům a čtenářům připoměl, že to o co hlavně u GM plodin jde je licenční poplatek zaplacený z keždého toho bramboru či vypěstované GM plodiny. Samozřejmě firmy vlastnící patenty na tyto plodiny chtějí abysme tímto poplatkem byly svázáni ideálně všichni. Z jejich pohledu by bylo ideální kompletní vymícení non-GM plodin. Představy o tom, že GM plodiny povedou ke zvýšeným ziskům pro farmáře, lepší kvalitu pro spotřebitele nebo dokonce "přínos" pro přírodu mohou pocházet pouze z marketingových oddělení zmíněných firem (alá Monsano a spol) a nebo z úst naivních bláznů, kteří jim opravdu věří. O tom jak to dopadlo v USA a případu firmy Monsano doporučuju shlédnout film Food Inc http://www.imdb.com/title/tt1286537/. Než tady někdo začne naříkat, že film je tendenční proti potravinovému průmyslu (což asi je), tak důležité je, že zmiňované zákony byly firmou Monsano skutečně prolobovány a v právních řádech již existují. Jsem proto rád, že se evropa otevření GM padnořiny skříňky a jeho následků které jsou v USA již patrné brání seč může. Ono totiž vůbec nejde o řekněme zdravotní rizika a rizika pro přírodu (které mimojiné poznáme až za generace, takže ti co teď tvrdí, že je to bez problému jsou opět lháři a blázni), ale hlavně jde o peníze, o obrovské peníze tekoucí s kapes každého z nás. Takhle velké peníze jsou obrovská moc. Taková jakou dosáhla např. firma Monsano v USA, kde si nyní již vytváří zákony ve prospěch svého businessu. Je jen otázkou času kdy docílí zákazu pěstování jiných plodin než Monsano-GM na území USA. To je totiž ten skutečný cíl :-).
dav

Odpovědět


Pavel Hudecek,2012-07-28 11:28:43

No a v Evropě zas máme antiGM zákony prolobované chemickým průmyslem s pomocí naivků, jako jste vy. Dal by se o tom natočit stejný film, jen by se zaměnilo pár slov:-)

Odpovědět


Zdravotni rizika a jine rizika.

Daniel Das,2012-07-28 12:01:26

Je trosku nelogicke napsat, ze rizika GM pozname az po generacich, ale uz vlastne dopredu vite, ze to nebude bez problemu.

Odpovědět


Josef Šoltes,2012-07-28 16:55:45

Nu, řekněme, že máte pravdu. Pokud to tak je, tak ale není důvod zatracovat GM plodiny, ale vyřešit to tak, že GM patenty nelze vytvářet, případně, že licence na GM patenty se budou ze zákona prodávat za regulované ceny. Nebo pro odvětví GM potravin zrušit možnost patentování zcela. A máte řešení hotové. Nicméně vy nechcete nic řešit, vám se to co údajně dělá společnost Monsano v USA líbí a vyhovuje, abyste mohl GM plodiny zatracovat.

Odpovědět


patenty

Milan Bačík,2012-07-30 10:52:41

Nejlepší by bylo omezit platnost takových patentú na rozumnou dobu, řekněme 12 let.

Odpovědět


Tomáš Hluska,2012-07-30 12:21:13

Máte pravdu, že ty zákony protlačilo Monsanto, právě proto, aby se zbavilo konkurence. Ale to není důvod zakázat GMO, ale naopak k tomu, abychom uvolnili pravidla a tím zajistili vstup více GM plodin na trh, což způsobí přinejmenším zlevnění GM plodin.
To právě ty Vaše testy a Vaše omezení způsobují, že takřka jediným vážným hráčem na GMO trhu je Monsanto.

Odpovědět


Ad Dav Dav

Lukáš Klazar,2012-08-03 16:31:50

Nevím, jestli člověk s tak omezeným přehledem a pokrouceným viděním světa může posudit něčí ohnivou propagaci až fanatismus? Že byste podle sebe soudil jiné? Váš příspěvek totiž je prachsprostou propagandou fanatika, který se obklopil neprostupným silovým polem předběžné opatrnosti a jako univerzálního nepřítele si vytyčil firmu Monsanto. To by se ještě dalo nějak skousnout, nebýt naprosté absence logiky ve Vašem zjevení. Zkuste si to po sobě přečíst ještě jednou a potom si odpovězte, zda pěstování plodin nevyžadujících použití pesticidů nebude šetřit životní prostředí. Až dospějete k (pro Vás překvapivé) odpovědi, můžete pokračovat na další level. Myslíte, že pěstitel GMO bude mít nižší zisky než pěstitel konvenční - standardně zmutované - odrůdy? I přesto, že nebude muset na pole se svou GMO plodinou několikrát za rok vyjíždět, aby rozstřikem chemikálií vedle likvidace okolního ekosystému ošetřil svou konvenční plodinu proti plísni, škudci, virům? O jakých penězích tekoucích z kapes každého z nás to proboha melete?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni