Jak najít cizince v cizí galaxii?  
Pokud by technologicky velmi vyspělá civilizace stavěla kolem okolních hvězd Dysonovy sféry, mohli bychom je vystopovat jako anomální oblasti na detailních snímcích blízkých galaxií. Pokud ovšem nezískávají energii jiným způsobem.

 

Zvětšit obrázek
Dysonova sféra kolem hvězdy. Kredit: Tim Olszanski, Oakland Astronomy Club.

V posledních desetiletích se poměrně usilovně snažíme najít mimozemské civilizace v našem blízkém okolí. Se zatajeným dechem nasloucháme tichu kosmického prostoru, jestli nám někdo náhodou neposílá emotivní rádiové vzkazy a také pozorujeme hvězdy, jestli nám na nich někdo nenačmáral vzkaz. Pokud je známo, tak jsme zatím nic takového nenašli a zároveň se stále častěji objěvují námitky proti poměrně naivním očekáváním. Je ovšem také pravda, že v naší bezprostřední blízkosti jsou a budou objeveny velmi zajímavé a pestré planetární systémy, které zase pátrání po rafinovaných mimozemšťanech přiživují.

 

Zvětšit obrázek
Galaxie v Andromedě. Žádné Dysonovy sféry v dohledu. Kredit: NASA, ESA, B. Williams, J. Dalcaton.

Popularizátor vědy o vesmíru a šéf zpravodajství Hubbleho vesmírného dalekohledu Ray Villard v čerstvé analýze pro kanál Discovery poměrně odvážně navrhuje odhlédnout od blízkého vesmíru, kde jsme stejně utopeni mezi hejnem podobných hvězd a se soudobými technologiemi pozorování vesmíru tady nic moc rozumného nenaděláme. Měli bychom si troufnout hledat cizince v sousedních galaxiích. Na první pohled to vypadá hodně bláznivě. Úplně nejbližší trpasličí galaxie jsou od nás vzdálené desítky tisíc světelných let a nejbližší pořádnou spirální galaxií je Galaxie v Andromedě ve vzdálenosti přibližně 2,5 miliónu světelných let. S někým v cizí galaxii je tudíž dost nesmyslné komunikovat, takže na nějaké blikání rádiovými signály můžeme zapomenout.

 

Podle Villarda by ale šlo pátrat po stopách megatechnologických civilizací, něco jako dálkový archeologický průzkum vesmíru. Taková civilizace by na Kardašovově škále rozvoje civilizací dosáhla zhruba druhého stupně, čili by byla schopná zachytit a zužitkovat veškerou energii své mateřské hvězdy, v případě Slunce by to dělalo řádově 1024 wattů. S trochou fantazie lze předpokládat, že civilizace tohoto druhu nejspíš zvládají mezihvězdné kosmické lety, mezihvězdnou komunikaci, hvězdné inženýrství a že svými aktivitami ovlivňují prostor o rozměrech hvězdokupy. Právě jejich stopy bychom snad mohli objevit v blízkých galaxiích.

 

Zvětšit obrázek
Vírová galaxie, zatím taky nic moc. Kredit: NASA, ESA, M. Regan et al.

Pokud se nějaká civilizace odhodlá využívat veškerou energii své hvězdy, mohla by k tomu použít některou z variant Dysonovy technologie. Navrhl je v roce 1959 stále žijící matematik a fyzik Freeman Dyson, jako řešení pro velmi energeticky náročné civilizace. Technologie funguje tak, že hvězdu v určité vzdálenosti obklopují objekty Dysonovy sféry , které zachycují co největší část jejího záření a vyrábějí z něj potřebou energii. Asi nejpopulárnější podobou je Dysonova skořápka, kdy hvězdu obklopuje tenká kulovitá schránka.

Zvětšit obrázek
Dysonův roj, jedna z mnoha variant. Kredit: Vedexent, Wikimedia Commons.

Na výrobu takové skořápky by možná padla celá planeta, zachytila by ale veškeré záření hvězdy. Také by bylo možné ji osídlit a její tvůrci by tak získali zajímavý prostor k expanzi. Villard předpokládá, že právě takové stopy technologicky velmi vyspělých civilizací bychom mohli najít. Jistý háček je v tom, že naše představy Dysonovy skořápky poměrně slušně pasují na hvězdy uvězněné v kosmickém prachu, což celou záležitost komplikuje.

 

Richard Carrigan z Fermilabu i přesto navrhuje hledat Dysonovy sféry mezi infračervenými zdroji na obloze. Prý už teď je mezi nimi známo několik podezřelých objektů. A pokud by jsme takové věci nalezli v nějaké blízké galaxii, uspořádané v těsné blízkosti, jako korálky na provázku, není prý vyloučeno, že pozorujeme stopy pradávné megatechnologické civilizace, která postupně postavila Dysonovy sféry u sobě blízkých hvězd. Podle Carrigana bychom v dalekohledu uvnitř cizí galaxie pozorovali zvláštní prázdná místa bez běžných hvězd, která by naopak žhnula v infračervené části spektra, od zahřátých Dysonových sfér. Villard ve své analýze navrhuje zapojit amatérské vědce, kteří by na detailních snímcích blízkých galaxií hledali jehly v kupce sena. Předběžný pohled na snímky Galaxie v Andromedě a Vírové galaxie v souhvězdí Honících psů byl ale prý zklamáním a žádné tajemné struktury na nich nejsou vidět. Struktura spirálních galaxii je sama o sobě komplikovaná, přehlednější obří eliptické galaxie jsou ale vesměs daleko.

 

Zvětšit obrázek
Dysonova sféra ve Star Treku. Kredit: Paramount Television.

Science-fiction miluje právě uzavřené Dysony skořápky, jedna se objevila dokonce i ve Star Treku, Nové generaci (epizoda Relics). Takové Dysonovy sféry by se hledaly asi nejlépe. Problém je v tom, že Dyson původně myslel něco dost odlišného. Uvažoval o Dysonových rojích, kdy kolem hvězdy létají menší objekty v husté formaci anebo by takové objekty mohly hvězdu obklopovat na stálých místech a vytvářet Dysonovu bublinu.

Zvětšit obrázek
Ray Villard. Kredit: R. Villard, Discovery Channel.

Dysonova skořápka je ve skutečnosti dost problematická a je otázkou, jestli by se s něčím takovým technologicky zázračná civilizace obtěžovala. Anebo jsou třeba naše úvahy o Dysonových technologiích úplně scestné a problém s energií lze ve hvězdném měřítku řešit i jinak, nenápadněji. Každopádně to zatím vypadá, že v našem okolí nepůsobí žádná civilizace schopná těžit energii z hvězd. Cizincům možná schází motivace, potřebné technologie anebo prostě nemají dost pružný rozpočet.


Prameny:

DiscoveryNews 31.7. 2012, Wikipedia (Dyson sphere, Kardashev scale).


 

Datum: 31.07.2012 22:31
Tisk článku

Budoucnost lidstva - Kaku Michio
 
 
cena původní: 397 Kč
cena: 333 Kč
Budoucnost lidstva
Kaku Michio

Diskuze:

Tohle je cista scifi

Vaclav Knowledge-integration,2012-08-04 22:23:43

Jak jsem onehdy komentoval jiny clanek zde zabyvajici se podobnou tematikou, realisticky nahled zalozeny na nam zname fyzice nejakym 'hvezdnym techologiim' vubec nenasvedcuje.

Napsal jsem tehdy toto:

"Mozny duvod dosavadniho ticha co se mimozemskych civilizaci tyka muze byt velice prosty - treba scifi technologie zustanou navzdy jen ve fantasii snilku, seriozni fyzika tomu nasvedcuje.

Treba zadna civilizace nikdy nebude schopna cestovat rychlosti blizkou rychlosti svetla. Treba zadne tunely ani diry v prostoru nejsou mozne, treba zadna kvantova teleportace hmoty nikdy nebude mozna. Vse nasvedcuje prave tomu, nikoli opaku, tedy ze to mozna nekdy mozne bude. Tady je ve hre to stare zname 'prani otcem myslenky'.

Nejake galakticke sireni, nebo zachovani civilizace take neni zadnou nutnosti, nebo i cilem, aspon pokud na vec hledime racionalne. Abych to konkretizoval, az ja umru, je me uplne putna jestli lidstvo v pristich generacich vyhyne kvuli nejake kosmicke katastrofe, nebo bude dal spokojene na zemi zit dal a dal. Z racionalniho pohledu je to tak s nami se vsemi, maximalne muzeme mit zajem, aby nasi primi potomci meli pokojny zivot bez zasahu nejakeho kosmickeho nestesti, ale ovlivnit to nijak nemuzeme.

Nejake myslenky na osidlovani galaxie, o jinych galaxiich ani nemluve, jsou pomylene, rekl bych ze pochazeji z mysli zasazenych kolektivistickymi idejemi - takovi lide se radi zabyvaji nadosobnimi napady ohledne lidstva jako takoveho, radi si berou osud lidstva na sva bedra, radi o nem spekuluji. Dava jim to pocit moci."

Asi jako praveky clovek by povazoval nasi civilizaci ze schopnou vseho, nahlizel by na nas jako na bohy, my sami vime, ze tomu tak vubec neni, ze zadni vsemocni bozi nejsme, ze o nejake 'vsemocnosti' nemuze byt ani rec. Ale kdyz my ted snime o jinych vyssich civilizacich, delame tu samou chybu a predstavujeme si je jako vsemocne, predstavujeme si ze takove civilizace budou schopne vseho o cem my zatim jen fantazirujeme.

Nikde neni psano, neni to nejak predurcene, ze jakakoli civilizace bude kdy cestovat vesmirem takovou rychlosti, aby mohla prekonat hvezdne vzdalenosti, o galaktickych ani nemluve. Vubec to ze se nekdo zabyva mezigalaktickym cestovanim potvrzuje, ze se jedna o cistou scifi. Kazda galaxie totiz skyta tolik cilu, ze letat do jine nedava vubec zadny smysl.

A myslet ze vsechno jen veci energie se podoba tomu stalinickemu bludu, ze vsechno je vec oceli, tezkeho prumyslu. Pritom civilizacni vyvoj jak s mene udelat vice a nejspis technologicky vyspelejsi civilizace nez je ta nase bude mit mensi spotrebu energie nez mame my.

My jsme totiz jeste porad divosi z dzungle, kterym se libi 'koralky' a proto jsme spolecnost spotrebitelska, ktera hromadi, ale pouziva jen maly zlomek nahromadeneho. Vyspelost nejspis urcite nebude takhle primitivni aby se projevovala opajenim se spotrebitelskou moci. Taky je smesna nase primitivita, placame o energii zatimco zavirame jaderne elektrarny. Placame o tom jak nejake jine civilizace jsou asi velke, vyvinute, ale sami lezeme po brise a bojime se pozvednout na kolena, na nohy, vyvinout se aspon tak, jak bysme se vyvinout mohli.

Civilizace rovna se predevsim pochopeni role rozumu v zivote cloveka, ale cela nase Zapadni civilizace se zmita v iracionalnim kolektivismu. A nas dnesni obrazek jaka bude vyspela civilizace jen odrazi tento nas smutny stav.

Odpovědět


Souhlas i nesouhlas

Tomáš Petrásek,2012-08-05 13:11:41

Předpokládat, že jednou bude možné všechno, co si někdo někdy vysnil, je nesmysl, v tom plně souhlasím. Zároveň si ale myslím, že se naopak můžou uskutečnit věci, o kterých se nám ani nesnilo. Věřit, že už jsme vynalezli a poznali všechno co může existovat, je odjakživa velmi populární, počítám, že tomu mnozí věřili už v pravěku, ale myslím si (a doufám) že je to nesmysl.
Co se týče cestování ke hvězdám, jde to i bez nové fyziky. Překážkou je objem prostředků a dlouhodobost takového projektu, ale ne fyzika jako taková (pokud tedy netrváme na tom, že tam budeme lítat na dovolenou pravidelnou linkou, to už bez nové fyziky nepůjde).

Snaha zachovat lidstvo a pokudmožno ho rozšířit je součást naší biologické přirozenosti, a ze srdce doufám, že tuhle tendenci se nikdy nepodaří potlačit. Možná je to iracionální, pudová záležitost, ale rozhodně je to mnohem racionálnější než přístup typu "po nás potopa". To, že nás ekonomové a politici (bohužel často úspěšně) přesvědčují o tom, že průměrný člověk je chladně kalkulující, po penězích bažící a o budoucí generace se nestarající psychopat, vypovídá asi něco o nich samých, ale není to pravda.

Jinak upřímně řečeno nevím, co s tím má společného údajný "iracionální kolektivismus západní civilizace" - nevím co by to mělo být, a jaké uspořádání je podle Vás racionální alternativou k tomu dnešnímu?

Odpovědět


Diky za reakci.

Vaclav Knowledge-integration,2012-08-08 15:49:57

Realisticky nahled nebyva popularni, nechci vypadat uplne jako skarohlid, divam se v TV tyto dny napriklad na serial Star Treku a taky se dokazu oddat sneni a fantazii.

O problematice letani k nejblizsim hvezdam za stavajicich znalosti fyziky neco malo vim, dava se napriklad horizont nejakych padesati let na cestu tam, ale ma to vselijaka 'ale'. A i ty desitky let vypadaji uplne jinak kdyz tu cestu jen tak teoreticky zvazujeme, teoretizujeme, ale jakmile bysme to chteli realizovat a zacali seriozne uvazovat o vselijakych detailech, narazili bysme na vselijake potize s kandidaty na tu cestu i s cilem te cesty (potrebovali bysme lepe vedet, kam se vlastne leti, k jake konkretni planete, a co tam asi najdeme, letat nekam naslepo s tim ze se pak uvidi co tam najdeme by asi bylo pro i pro sebevrahy tezke prenest pres srdce...), narazili bysme na potize s motivaci k takove ceste, zrejme by to musela byt aspon dvougeneracni zalezitost, a pro prvni generaci by to znamenalo stravit prakticky cely dospely zivot v raketoplanu..., je toho proste moc na co jsme jeste nepomysleli, protoze zatim se o tom nijak seriozne neuvazuje a jen tak uvazovat nebude.

Veci o kterych se nam ani nesni se jiste stanou casem skutecnosti. Ovsem prave tady je zakopany ten pes. To co casem prijde skoro jiste nebude splnovat nase dnesni prani v te podobe, o ktere dnes snime. Napriklad lide asi nikdy neprestanou pomyslet na cestovani v case, do minulosti. To ze dneska svym zpusobem uz do minulosti cestujeme prostrednictvim stale dokonalejsich audio-video zaznamu, nebo pohlizenim skrze teleskopy do vesmiru, coz je opravovy pohled do minulosti, to pro tyto snilky nic moc neznamena, protoze oni by chteli to 'prave' cestovani v case, ktere ovsem dle meho skromneho nazoru patri do ciste scifi. Je to jedna z mnoha veci o kterych s jistotou muzeme rici, ze to nikdy nebude mozne (jakkoli jsem si vedom toho prislovi - nikdy nerikej nikdy - to prislovi muze byt jak moudre, tak iracionalni).

Historie dosavadniho pokroku i rozum nam rikaji, ze budouci vynalezy ktere jiste prijdou budou jiste uzasne, mimo nasi dnesni predstavivost, ale presto prakticky urcite nebudou splnovat dnesni scifi sneni. Skutecnost nakonec tyto snilky vzdycky zklame, pokrok sice bude, ale bude jiny nez jsme snili a nebude bourat jiste fyzicke zakonitosti. Lidem, kteri toho o fyzice moc nevi, jiste prijde dnesni pokrok jako bez hranic, neomezeny, ale lide ve vedach vi lepe, nebo by meli vedet lepe. To ze nekdo s doktoratem ve fyzice fantaziruje o vsem moznem je ovsem docela dobre mozne, jak jsme tomu dnes a denne svedky, ale nic to na veci nemeni.
-------------

"Verit, že už jsme vynalezli a poznali všechno co muže existovat, je odjakživa velmi populární, pocítám, že tomu mnozí verili už v praveku, ale myslím si (a doufám) že je to nesmysl."


Takovy nahled je dnes uz delsi dobou minulosti. S nastupem vedy za poslednich par stoleti se tento skarohlidsky nahled zmenil na jeho pravy opak, ale ten uber-optimisticky opak je stejne falesny, jako byl ten puvodni pesimisticky nahled.
Pravda, tedy objektivni nahled na vec, je nekde mezi temito extremy.

----------------

"Snaha zachovat lidstvo a pokudmožno ho rozšírit je soucást naší biologické prirozenosti, a ze srdce doufám, že tuhle tendenci se nikdy nepodarí potlacit. "

Ja nemel na mysli potlaceni nejakym zamernym lidskym zasahem, ale neoblomnou skutecnosti a take samoregulujicimi faktory fungujicimi ve spolecnosti, kterych si nejsme moc vedomi. Je jedna vec chtit mit sve potomky a mit hrejivou myslenku na zachovani lidstva... a uplne jina sednout do rakety a cestovat nekam desitky let... abych to zkonkretnil na tom prikladu nastinenem vyse. Mimoto dnes i bez techto prekazek clenove nasi Zapadni civilizace jsou na ceste k vymreni. Tady nikdo zadny pud potlacovat nemusi, stane se to bez nejakeho (primeho) zameru. Jinde ve svete, v jinych kulturach se zase lide mnozi jako kralici, take pudove, bez nejakeho zameru, bez (vedomeho) napomahani (jako opak potlacovani).

Dneska bysme radi poslali lidi ma Mars a bezny fanda vesmirnych letu predpoklada, ze se 'nekdo' pro takovy let najde, a ja nerikam ze ne, ale je jedna vec byt blazen, nebo nezodpovedny dobrodruh a druha, kdo to bude financovat, jestli se najde dost nezodpovednych s plnym mescem na financovani takoveho letu. Zatim vitezi v tech letovych strediscich ta zodpovednost, realismus, i kdyz vyzkum za timto ucelem stale pokracuje (a je dobre ze pokracuje, takovy skarohlid zase nejsem). Osobne bych rad videl cloveka na Marsu, at to stoji co to stoji, jak z financniho, tak lidskeho hlediska, ale myslim ze to bude tak nejdal kam clovek kdy (uspesne) poleti (a kdyz se to nestane za nasich zivotu, jiste se to stane nekdy pozdeji). Vyvoj ale skoro urcite pujde cestou stale dokonalejsich robotickych sond.

----------------------

"iracionální kolektivismus západní civilizace" - nevím co by to melo být, a jaké usporádání je podle Vás racionální alternativou k tomu dnešnímu?"

Jen ve zkratce, protoze tohle neni to prave forum pro takove diskuze. Za vsechno zminim jen jednu vec - zesocializovane meny v cele nasi civilizaci. Penize, mena, to je krev ekonomiky, a dneska jsou vsechny meny statni, zesocializovane, a proto se da cela nase Zapadni civilizace oznacit jako kolektivisticka (pro neznale, to vseobecne znamena nejaky druh 'levicovosti'). Mimochodem odtud take prameni soucasna svetova financni krize.

Idealnim stavem by bylo pokracovani soukrome ekonomiky jako tomu bylo v Americe v predminulem stoleti. Tehdejsi tamni ekonomika byla podlomena prave statnimi financnimi cachry, coz v posledku vedlo k plnemu zestatneni meny (dolaru) behem minuleho stoleti a prechodu na statni hospodareni a kolektivisticke prerozdelovani s doprovodnym zitim na dluh, ktere tim bylo umozneno.

Dusledek toho vseho je, ze dnes mame NASA, ESA, tedy statni instituce, ktere jedine jsou schopne provadet planetarni vyzkum co se letu do kosmu tyka. A protoze jsou to statni instituce, podlehaji prevladajicimu 'politickemu pocasi' a krizim, ktere dnesni kolektivisticka politika sebou nutne prinasi, se vsemi dopady na lety do vesmiru jak je vsichni zname.
Plne soukroma ekonomika, kdyby nebyla prizabita az zabita za posledni stoleti (v Americe samozrejme, jinde nikdy doopravdy ani neexistovala) by dozajista mela dostatecne prostredky a i vuli a ambici na vyzkum kosmu. To co se dnes nazyva soukromymi iniciativami je jen malym zlomkem toho co mohlo, ci melo byt a nejaka NASA ci ESA jsou jen chudou nahrazkou.


Ale vsichni dnes hledi na vsechno soukrome skrze optiku kolektivismu, asi jako se nasi komuniste v casech, kdy byli jeste u vesel moci, divali na (udajny) kapitalismus Zapadu. Dnes jde o stejne naivni, pomyleny pohled. Proto se muzete tomu o cem se tu zminuji vysmat jako pomylenemu, nerealistickemu, posetilemu grunderskemu kapitalismu davno proslych casu, ktery by nikdy nesplnil ty hypoteticke nadeje ktere tu do nej vkladam. Ale kdyz lidi mysli, ze vsechno dnes klape jak ma, at si poslouzi.

Je navysost ironicke kdyz si dnesni Americka administrativa, kongresmani, poklepavaji na ramena pri prilezitosti uspesne mise na Mars, protoze sami osekali rozpocet NASA pro pristi obdobi a meli by zalezt pod drn, nebo aspon vyuzit tu prilezitost k tomu, aby byli zticha.
A nez me tu nekdo narkne, jak to ze tu fandim kolektivistickemu financovani statni instituce, tak na to muzu rict jedine, ze takove narknuti je pokrytecke, asi jako kdyz cloveku nekdo rekne - nemuzes protestovat proti subvencim jestlize jis subvencovany chleba... anebo jak komunisti rikali, vystudoval za nase penize a ted se stavi proti systemu...

Ale treba jsem ohledne toho zaveru o nasem rozvinutem kolektivismu moc skepticky.

Odpovědět


Oprava

Vaclav Knowledge-integration,2012-08-08 15:55:07

Mel to byt Star Wars serial, ne Star Trek, nejak si ty nazvy pletu, divam se jen tak pro rozptyleni, moc velky fanousek zrejme nejsem.

Odpovědět

Dysonova sfera vs. cierna diera

Peter Peter,2012-08-03 16:47:58

Nedavno ma zaujal podobny clanok http://boinc.sk/clanky/vnutorna-struktura-ciernej-diery-matematika-udivuje, na zaklade ktoreho by ziskavanie energie zo slnka bolo len slabym odvarom toho, bo by dana civilizacia mohla mat k dispozicii :)

Odpovědět

S Ipkkis,2012-08-02 00:06:38

Ale tu je otazka ci by to bolo pre civilizaciu uzitocne takato megastavba ci by nebolo efektivnejsie osidlovanie dalsich planet. Isto by bol problem s materialmi a so samotnym zhotovenim aj u vyspelej civilizacie.
Na energiu je to asi nepouzitelne ved uz v dnesnej dobe sa experimentuje s termojadrovymi reakciami a dokonca aj s antihmotou keby sa ju naucime niako tazit tak je dostatok neobmedzenej energi

Odpovědět

A pokud by jsme takové věci nalezli v nějaké blízk

Tomáš Hluska,2012-08-01 09:52:14

ach ten češtin...

Odpovědět

Konstantin Starsi,2012-08-01 09:52:14

1/ opravte prosim "v případě Slunce by to dělalo řádově 1024 wattů" pravdepodobne je to 10na24tu (Quadrillion)

2/ Tomasova otazka je spravna, take mnostvo energie je realne potrebnej snad len na vyrobu atomov "na zakazku"... ale pri takej technologickej urovni nemoze byt problem vyrobit vlastny zdroj energie = odchyt E s hviezdy je teda vlastne low tech.

Odpovědět


Pavel Hudecek,2012-08-01 12:56:45

Nemusí jít jen o energii, ale o obytnou plochu. Pokud by místo vnějšího povrchu Země byl obydlen vnitřní povrch koule o průměru 1 AU, vejde se na něj při stejné hustotě osídlení 16.10^18 lidí, tedy asi jako na 2,3 miliardy zeměkoulí.

Odpovědět


Pavel Hudecek,2012-08-01 13:25:46

Oprava: Jedná se o poloměr, nikoli průměr (ale výpočet je správný). Ale jelikož by tam sluneční výkon dopadal stále (žádná noc), bylo by vhodné zvětšit poloměr na 1,4 AU, aby plocha byla ještě 2x větší. Takže i těch lidí by pak mohlo být 2x více.

Odpovědět

Tomáš Petrásek,2012-08-01 06:59:46

Myšlenka je zajímavá. Říkám si ale, jestli představa Kardaševovy stupnice a s tím spojených megastruktur je doopravdy reálná. Nemyslím otázku, zda to fyzikálně jde, ale jestli se civilizace opravdu zákonitě vyvíjejí tímto směrem, tj. ke stále větším objemům zpracované energie, a používají právě tyto prostředky. Je to extrapolace toho, co se děje s naší civilizací v dnešní době, a může to být ještě naivnější než vize z 19. století, kdy si budoucnost představovali tak, že bude všude prostě mnohem víc kolejí a parních strojů.

Odpovědět


Tomáš Hluska,2012-08-01 10:18:29

zajímavá myšlenka a určitě má nakročeno správným směrem. Ono i to hledání života a vůbec čehokoli ve vesmíru nás omezuje naším vnímáním světa a strukturou našeho světa, že? Samozřejmě můžeme vymýšlet různé hovadiny, ale realita nás pak může překvapit úplně.

Odpovědět


Naprostý souhlas s oběma Tomáši

Ota Beran,2012-08-01 13:30:36

Problém je, že vše poměřujeme naší úrovní poznání a snažíme se extrapolovat příliš daleko do budoucnosti. Skutečnost může být natolik odlišná, že se může totálně vymykat, tomu co si jsme schopni představit.

Odpovědět


Taky s vami souhlasim

Vaclav Knowledge-integration,2012-08-05 11:58:05

a muj prispevek vyse k takovemu nahledu na vec je v souladu s temi vasimi zde.

Je dost zarazejici ze takovehle pohledy do budoucnosti vychazi napriklad z toho Fermilabu, clovek by spis ocekaval jako zdroj nejake amaterske scifi sdruzeni.

Odpovědět


Tiež si myslím

Milan Závodný,2012-08-07 07:56:57

že inteligencia nie je to, aby sme lietali na ďalšie a ďalšie planéty /objavovali nové ameriky - kvôli zlatu, ako inak/, ale aby sme si upratali pred vlastným prahom. Inteligentné bytosti sa budú snažiť zbaviť svojich inštinktov, a nie rozširovať svoje nevábne telá po všetkých objektoch galaxie. Inteligencia je o zachovaní schopnosti logického myslenia, k tomu treba vzdelanú a kultúrnu spoločnosť, ktorá pokiaľ možno vôbec neatakuje zdroje planéty. My sme pravým opakom, sme tak povediac dokonale hlúpi.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace