Řepka – žluté nebezpečí  
Biopaliva z řepky nepomohou Evropské unii ke snížení produkce skleníkových plynů. Přesto dává EU pěstování a zpracování řepky na biopaliva „zelenou“.

 

 

Plocha, na níž se v České republice pěstuje řepka olejka (Brassica napus subsp. napus), se od roku 1985 rozrostla na bezmála čtyřnásobek. Však také česká kotlina prodělává každé jaro „řepkovou žloutenku“, když krajina zežloutne rozkvetlými řepkovými lány. Nebývalou prosperitu zajistila této plodině politika Evropské unie, která byla v roce 2009 překuta do nařízení o obnovitelných zdrojích energie. Nařízení se sice označuje zkratkou RED (Renewable Energy Directive), avšak není „rudé“ nýbrž ryze „zelené“. Tvrdí, že nás ochrání před děsivou globálně oteplenou budoucností kromě jiného i tím, že do roku 2017 budeme spalováním biopaliv v motorech vypouštět při dopravě do ovzduší přinejmenším o 35 % skleníkových plynů méně, než kdybychom i nadále jezdili jen na klasický benzín a naftu.


 
Podle evropské direktivy splňuje řepkové biopalivo limit stanovený Evropskou komisí, protože se při jeho spalování sníží zátěž atmosféry skleníkovými plyny přinejmenším o 38 %. Poslušna evropské direktivy RED cpe dnešní Evropská unie řepkové biopalivo, kam se dá. Více než 80 % všech rostlinných olejů používaných v EU jako biopaliva představuje právě olej z řepky.


 
Mohlo by se zdát, že nemáme důvod k nespokojenosti. Ambiciózní cíl byl vytyčen, cesta k němu nalezena a Evropy po ní peláší, až se jí za patami žlutě práší. Ekonomové Gernot Pehnelt a Christoph Vietze z nezávislého institutu GlobEcon v německé Jeně však dospěli velmi důkladnou analýzou skleníkově-plynové bilance řepkových biopaliv ke zneklidňujícím výsledkům. Řepka a z ní vyráběná biopaliva nesplňují pětatřicetiprocentní limit pro uznání za ekologické biopalivo. Pálením řepkových biopaliv v motorech ušetříme v porovnání s fosilními palivy přinejlepším necelých 30 % skleníkových plynů. Evropský limit 35 % splní řepková biopaliva jen za zcela výjimečných okolností.


 
„Tvrdit, že řepka představuje  trvale udržitelný zdroj energie, jak to dnes činí Evropská unie, jednoduše není správné,“ říká Pehnelt v rozhovoru pro přední vědecký týdeník Nature.
 
Pehnelta a Vietzeho hněte i způsob, jakým Evropská unie prezentuje výsledek svých kalkulací o užitečnosti řepky v boji proti skleníkovým plynům.
 
„Není vůbec jasné, jak se dopočítali ke svým číslům a z jakých zdrojů čerpali vstupní data,“ stěžuje si Pehnelt.
 
Evropská komise smetla argumenty Pehnelta a Vietzeho se stolu konstatováním, že si za svými výsledky stojí a že zdroje dat pro její kalkulace jsou veřejně dostupné.


 
Oba ekonomové z GlobEconu připomínají, že ve snaze o co nejvěrněji napodobení kalkulací, o něž se opírá evropské nařízení RED, vynechali jeden důležitý faktor. A tím jsou nepřímé důsledky pěstování plodin pro biopaliva. Pokud pěstujeme na poli řepku na biopalivu, tak tam už nemůže růst pšenice pro výrobu chleba nebo kukuřice, kterou bychom nakrmili krávy. Dochází tak k poklesu produkce potravin a vzestupu jejich cen. To má celou řadu dalších důsledků. Pehnelt a Vietze tvrdí, že kdyby vzali tyto nepřímé efekty řepkového boomu v potaz, dopadla by řepka při hodnocení přínosů pro životní prostředí ještě mnohem hůře.


 
Se závěry Pehneltovy a Vietzeho studie sice nesouhlasí Evropská komise, ale zato na ni celkem ochotně kývou další evropští experti na otázku biopaliv, například Fausto Freire z university v portugalské Coimbře. Podle něj je otázka produkce skleníkových plynů při použití biopaliv „velkou neznámou“. Argumenty, o něž se opírá evropská direktiva RED, označuje Freire za „netransparentní a nepodložené“.
 


Pod alarmujícím titulkem „Řepka – žluté nebezpečí“ vyšel před řadou let v jednom českém týdeníku článek bijící na poplach proti několika málo titěrným políčkům, na nichž se tehdy v ČR testovala geneticky modifikovaná řepka. Ono geneticky modifikované „žluté nebezpečí“  bylo ryze hypotetické a strach z něj přehnaný až hysterický. Dnes se pěstuje řepka na obrovských plochách z velmi pochybných důvodů, produkce řepkových biopaliv  je vydatně financována ze zdrojů EU i jednotlivých členských zemí a sedmá velmoc o „žlutém nebezpečí“ zhusta mlčí.


 
Když se u geneticky modifikovaných plodin nedaří prokázat rizika biologická, operují jejich odpůrci tzv. socio-ekonomickými aspekty, které lze zhruba shrnout do věty: „My sice nevíme proč, ale my to tady nechceme!“ V případě biopalivového „žlutého nebezpečí“ jsou zcela reálné socio-ekonomické aspekty okázale ignorovány. Je jasné, že nás pěstování řepky na biopaliva stojí těžké peníze a že si za ně nepořizujeme to, co slibuje direktiva RED. Přesto ze všech sil uháníme  na biopalivovém zeleném oři vstříc světlým zítřkům. Socioekonomický aspekt produkce řepkových biopaliv lze shrnout do věty: „Není to k ničemu, ale my to stejně chceme!“


 
Jestli se evropští producenti biopaliv něčeho obávají, pak je to jen jedna jediná věc. Ne, v žádném případě jim nenahání strach prozření Evropské komise. Největšího strašáka pro ně představuje konkurence biopaliv vyráběných z palem olejných pěstovaných v tropech. Tam lze ve jménu záchrany světového klimatu devastovat přírodu ještě bezohledněji – kácet pralesy, pálit jejich vegetaci, produkovat tak kvanta oxidu uhličitého a na takto uvolněné místo sázet palmy využívané k výrobě „ekologického“ biopaliva. Jde o velmi výnosný obchod. O akcie firem, které se produkcí palmového oleje zabývají, je mezi burzovními makléři rvačka.


 
Výroba biopaliv z řepky možná není z ekonomického hlediska tak lukrativní jako přeměna panenské přírody na plantáže palem olejných, ale k prodělečným podnikům rozhodně nepatří. Na tom by nebylo nic špatného, pokud těm, kdo to platí, řekneme pravdu: „Chceme vydělat, tak plaťte!“ Zatím nám balí producenti řepkových biopaliv  realitu do zeleného pozlátka pod heslem: „Přispějte nám, neboť my pro vás zachraňujeme svět!“ O tom však lze na základě analýz Pehnelta a Vietzeho celkem oprávněně pochybovat.


 

Autor: Jaroslav Petr
Datum: 17.08.2012 15:56
Tisk článku

Řepka - Baranyk Petr, Fábry Andrej
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 150 Kč
cena: 141 Kč
Řepka
Baranyk Petr, Fábry Andrej

Diskuze:

Žiadne GMO nepomôžu;

Rudolf Dovičín2,2012-11-16 22:51:15

spaľovanie POTRAVÍN vo svete, kde sa ešte stále vo veľkom umiera od hladu, je jednoducho nezmysel.

Riešenie samozrejme jestvuje - spaľovať NEJEDLÉ rastliny alebo ich NEJEDLÉ časti, napr.:

http://ScienceDaily.com/releases/2012/07/120710133054.htm
New Biofuel Process Dramatically Improves Energy Recovery, and Uses Agricultural Waste

Odpovědět

Bilance zemedelstvi

Radek Secka,2012-08-22 19:20:42

Dobry den, mrzi mne, jaka uroven komentaru se zde objevuje, ale protoze toho vim min, nez ostatni, tak se podelim o svoje domenky a tesim se, ze mne upresnite.

Musim podotknout ze clanek se odkazoval na spatne citovany clanek o stavu biopaliv v EU a o neco lepe citovany clanek o tomtez ale v USA. Predne se musi napsat, ze to jsou naprosto jina meritka, nez je meritko ceske kotliny a to dokonce i se zapocitanim Moravy a Moravske casti Slezska .. Evropa se totiz rozklada od hranic s Tureckem az po borealni pas, coz jsou obe klimata, ktere nicim nepripomina ani podnebi na Snezce (i kdyz je to arkticky relikt) ani jizni svahy jizni Moravy (i kdyz tam nekde pry existuje brana Ulanbataru).

Presto, pokud se podivame na deni v nasi zemicce, zjistime, ze zde funguje Agrarni komora, ktera vice ci mene zastupuje zemedelskou lobby a z casti rovnez pudni fond CR. A tato spolecnost snad jiz dvacatymtretim rokem upozornuje na to, ze se s nebyvalou rychlosti snizuje osevana plocha, zemedelska puda. Je to natolik alarmujici, ze k tomu snad vlada CR, co nevidet aktualizuje koncepci. A musim dodat, ze podle mne, by se celkova osevana plocha propadala mnohem rychleji nebyt u nas pestovanych biopaliv. Pestovat tam psenici by sice asi mistama slo, ale stezi by konkurovala cenam te ruske nebo polske vyvozni, a tak si rikam, na co by vlastne sly vetsi dotace. Jestli na psenici kterou nikdo nechce, nebo na na paliva.. Mozna to nekde na svete zdrazuje cenu potravin, skutecne se tomu tak deje v CR?

No kdyz se vratim k nasi planete a vyznamu biopaliv, co se tyce bilance uhlikovych plynu. Je sice pekne, kdyz si nekdo nekde modeluje (odkazovane clanky jsem zatim nestudoval) jak jsou biopaliva nevyhodna .. i to je mozne, jak jiz bylo napsano, zalezi kde je pestujete, jak je sazite a sklizite, v neposledni rade i jak je zpracovavate pred tim, nez se s michaji s ropnymi produkty.

No a jsme u te ropy, tak musim polozit otazky .. jak je to s vyvojem spotreby ropy na svete ? Jak se na tom podili biopaliva ?
No a pokud Vam odpovedi sedi s realitou tak prosim napiste na co jste prisli.

Poznamka: Pokud by 1 jednotka ekvivalentu ropy biopaliv znamenala vice nez 1 jednotku ropy, nebyla by to pozitivni zpetna vazba a nemela by rust spotreba ropy geometricky ?

Odpovědět


Clanek EU

Radek Secka,2012-08-23 09:08:23

Cely text clanku o esteru oleje z Repky olejne: http://pubdb.wiwi.uni-jena.de/pdf/wp_2012_039.pdf

Celkem pekne sepsane, radne citovane. Presto se par vad na krase najde:
1) jde o prumery z experimentalnich hodnot
2) pouziti referencnich hodnot prevodu vstupu do procesu na emise, databaze JEC E3-database mi nepripada otevrena
Tak vlastne nevim nakolik se da cislum verit.
Napriklad: cislo pro naftu jiz zohlednuje podil biopaliv, nebo jde o 100% fosilni palivo? Jinde zase pouzivaji prepocet kWh elektriny podle mixu EU. A oproti tomu zase dojezdovou vzdalenost do zpracovatelskeho zavodu podle experimentalnich dat nizozemcu ..

Asi nezbyva, nez verit EU, ktera ma moznost sledovat konkretni pripady a udelat si diky metodikam Eurostatu konkretnejsi obrazek.

Kluci z Jeny jsou docela cinni, takze tady srovnani pro palmovy olej : http://pubdb.wiwi.uni-jena.de/pdf/wp_2011_037.pdf

Odpovědět

pane Marione,

Miroslav Bezouška,2012-08-21 18:51:09

já samozřejmě nechci zase kazit radost vám, ale buď jste nepochopil podstatu mé repliky, nebo podstatu průšvihu s biopalivy. (Také je ovšem možné, že jsem to blbě napsal.) Pan Petr má samozřejmě ve všem, co napsal, pravdu, jen neuvedl hlavní problém celé věci: namísto snížení spotřeby fosilních paliv se jejich spotřeba výrobou "biopaliv" zvyšuje. Ví se to už dlouho, viz např. analýza amerických ekologů Pimentela a Patzeka z roku 2005 (www.news.cornell.edu/stories/July05/ethanol.toocostly.ssl.html). Existuje i celá řada dalších podobných studií, něco o tom se dokonce objevilo i zde na oslu.

Jistě uznáte, že ve světle zjištění, že na jednotku biopaliva spotřebujete 1,15 až 2,0 (analýza výše zmíněná uvádí dokonce hodnoty 1,27-2,18) jsou ostatní aspekty celkem podružné a je celkem jedno, zda vznikne při spálení jednotky MEŘO o pár procent méně CO2 než při spálení obyčejné nafty. CO2 z MEŘO je totiž navíc.
Vaše mínění, že plácám nesmysly je, bohužel pro nás pro všechny, zcela irelevantní. Zkuste si to sám ještě jednou promyslet.

Odpovědět

Miroslav Bezouška,2012-08-21 18:30:26

Odpovědět

Miroslav Bezouška,2012-08-21 18:30:04

Odpovědět

autor článku je obyčejně

Miroslav Bezouška,2012-08-21 09:02:12

v argumentaci velmi přesný, ale tady to podstatné nějak "ulítlo". Věc snad nejlépe objasní kontrolní otázka: jak by se změnila celková spotřeba ropy a ropných produktů, kdyby se v dopravě používala jen biopaliva? a)snížila by se, b)zůstala by stejná nebo by se c)zvýšila? Správně je c) - spotřeba ropy by se skutečně zvýšila, velikost tohoto navýšení se odhaduje v rozmezí 15-100%. "Nepřesnost" odhadu spočívá v tom, že suroviny (řepka, palma olejná, kukuřice atd) se vyrábějí/pěstují ve velmi různých podmínkách, takže i náklady na jejich pořízení, včetně těch energetických, se různí.

Jde tedy o typický zelený nesmysl, vzniklý nedomýšlením souvislostí, nebo, jak občas říká V.Klaus, nedopočítáváním do jedné. (Kdysi, už je to pár let, se v jedné diskusi na toto téma podivil jakýsi nadšenec "no jo, ono vám to nemůže správně vycházet - tedy zeleně správně, moje pozn. - když do toho započítáte i elektřinu, vyrobenou někde v nějaké elektrárně". Poukazovalo se totiž na celkové náklady, včetně třeba výroby pneumatik pro traktory.)

Odpovědět


Pane Miroslave

Marion Lavren,2012-08-21 14:02:20

Nechci Vám kazit radost, ale napsal jste tady nesmysl. Přečtěte si článek ještě jednou pokuste se rozlišit co jsou citace a co dodal autor. A pokud ani to nepomůže, přečtěte si tady jeho starší články na toto téma a zjistíte jak Vám to "ulítlo".

Odpovědět

je to stále stejný příběh

Jack Ketch,2012-08-20 22:53:11

který se táhne historií (západní?) civilizace už od prvopočátku.
Davově očekávaný konec světa, nebo nějaká jiná katastrofa, nejspíše jako trest za nějaké blíže neurčené hříchy. A skupina chytráků, kteří lehko získávají moc a bohatství tím, že prodávají pokud možno co nejnesmyslnější řešení (vykoupení). Zdá se, že čím je to "řešení" nákladnější a zbytečnější, tím je atraktivnější..
Dříve se za takové řešení považovaly alespoň kostely, což mělo výhodu, že zbylo něco pěkného pro další generace. Kdo se bude radovat z polí zničených řepkou a z torz solárních elektráren, to netuším

Odpovědět

No jo,

František Houžňák,2012-08-20 10:00:03

tak to vysvetluje vsecko, zeleny certifikovaný politicky ekologický zemědělec rozumi vsemu, ze vsech nejlip.

Odpovědět

ani ekonomické, ani ekologické opodstatnění

Petr Ba,2012-08-19 11:50:00

Na rozdíl od některých diskutujících nevidím rudě, když zahlédnu zelené, takže pro mne je poznámka k dotačnímu mechanismu v biopalivech a pěstování surovin pro výrobu přínosná. Taky to dává smysl, na které straně proběhl lobbying - tady nejde o nějaké drobné pěstitele nebo eko-fundamentalisty nepoužívající průmyslová hnojiva a postřiky, ale o velké hráče na trhu - společnosti se stamilionovými nebo miliardovými obraty. A taky, kde je zabetonovaný současný stav - v prolobovaných dotačních programech, které nemají ani ekonomické, ani ekologické opodstatnění.

Spíš než flame o tom zda GMO ano nebo ne, mne zajímá otázka : jak to změnit?

Odpovědět


Jak to zmenit?

Stanislav Kaderabek,2012-08-19 14:11:54

Velmi jednoduse, uz to ale padlo alespon 1000x, zrusit EU dotace.

Odpovědět

Hrušky a jablka

Mojmir Kosco,2012-08-18 08:13:30

Tento článek píše toho spousta a vlastně nic neříká .
To že EU usnesením nastínila cíl snižení emisí skleníkových plynů učinila dobře tak učinilo i spousta dalších států některé státy USA včetně Kalifornie Čina Japonsko.. Věda a ekonomie navrhla způsob přičemž předpokládám že nakonec převládl ekonomický aspekt velkých nadnárodních společností především energetických .Důležitým prvkem je totiž zamezení kontroly nad tokem paliv tudíž i tokem peněz .Skuste v česku koupit samostatně motor na alkoholy ,oleje elektro nebo vodík .Umožněte drobným producentům výrobu těchto paliv a otevřete pandořinu skřínku. Pěstovaní řepky je zase jiný problém a to cyklus 5-6 let kdy řepka nejde pěstovat na jednom a proto se její pěstování přelévá z východu na západ a zpět .GM řepka je zase jiný problém a to zejména křížení a superplevel .Takže je na vědě aby vyřešila možnost odklonu od ropy jako hlavního dopravní tekutiny .

Odpovědět


Hrušky a jablka

Pavel S,2012-08-18 11:37:02

dohromady především plete vy. Článek je o tom, že dotování řepky je jak ekologický tak ekonomický nesmysl a o tom, jaká idiotská hysterie panuje kolem GMO. Jestli mají tzv. biopaliva někdy nahradit ropu tak to bude jen a pouze prostřednictvím GMO, současný přístup je naprosto zhovadilý.
Věda žádný "způsob" nenavrhla, věda navrhla pouze koncepty a prototypy, které jsou prozatím nekonkurenceschopné a není o ně žádný vážný zájem (leda s gigantickými dostacemi, viz řepka). Alkoholový motor v ČR neseženete protože jejich tržní potenciál je v ČR maximálně nekolik kusů. Objednejte si jich 100 000 a máte je za měsíc na skladě. Možná pak s nimi prorazíte. :-) Hledat v tom vliv nadnárodních společností je jasným příznakem indoktrinace zelenou ideologií popřípadě příznakem počínající paranoie. Totéž platí o vašich blábolech o superplevelech.

Odpovědět


Asi ne.

Daniel Das,2012-08-18 12:18:52

Usneseni EU bez realnych moznosti nikam ve skutecnosti nevede a nepovede, jen k vetsi a vetsi dotacni smrsti. Lepsi by bylo investovat do vyvoje. Co bude ekonomicky vyhodne to uz se chytne samo a bez dotaci. Doslo tedy jen k tomu co je popisovano v clanku. Drobni producenti samozrejme mohou produkovat co chteji,pokud budou jejich produkty cenove vyhodne, tak uspeji.

Odpovědět


dotace

Mojmir Kosco,2012-08-18 13:54:16

Dyť to říkám pro producenty zemědělce není řepka dotovaný produkt .Dotace příjímají většinou na technologii zpracovaní velké společnosti u nás setuza jinde většinou energetičtí giganti ti jsou tak hodní že platí slušnou cenu zemědělcům .V česku to je cca 6500kč na 1tunu vyprodukovaného oleje pro vlastníka technologie + nevrané dotace na technologii u nás např. cca 1,5mld setuza . Takže platí koloběh cíl - snižení emisí odklon od ropy vědecké doporučení (vodík alkohol a co já vím) ekonomické zhodnocení jak kontrolovat koloběh paliv a výjde řepka a můžou dál fungovat finanční toky a pletichy .

Odpovědět


Kdo se zavázal snižovat emise CO2?

Tomaš Petřek,2012-08-18 19:49:19

Pokud vím, tak Kjótský protokol neratifikovaly USA(celé), Kanada, Indie, Čína....takže nám zůstává Evropa, Austrálie, N. Zéland....

Odpovědět


Pane Koščo

Ala Flobert,2012-08-18 21:44:30

Pane Koščo, tohle není politický mítink, kde jde plácat nesmysly, jako jste byl zvyklý za dob Vaší politické snahy o kariéru. Tady jsou vaše duchaplnosti stále ku přečtení. Proč máte tendenci se stále vyjadřovat k věcem, kterým nerozumíte. Od atomové energie, genetiku, biotechnologie, klima,..... Přečtěte si co Vám v diskusích již několikrát lidi tady vysvětlovali. Doupouštíte se stále stejných demagogií a ti, co tomu rozumí už tady přestaly Vaše mystifikace stále dokola vyvracet. Vy si snad ani ty odpovědi v kterých Vám vysvětlili proč hlásáte bludy, ani nečetl. Protože uplyne měsíc, a stejné bláboly jsou tu od Vás zase. Prosím redakci, aby zabránila zahlcování diskusí tímto způsobem spamování.
Myšlenkový rozhled pana Košča vám vyplyne
http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=6355&id_c=117899
A další :
http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=6167&id_c=116143
A další
http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=6202&id_c=116469
http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=6082&id_c=115158
http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&akce=showall&clanek=6300&id_c=117387
A další stovky dalších, vlastně ne dalších ale stále to samé a furt dokola. Škoda, že jste neprorazil v politice.

Odpovědět


Jakýsi pan Koščo

A Vejmelkova,2012-08-18 21:54:51

kandidoval do Evropského parlamentu za Zelené, ale to může být shoda jmen.

Odpovědět


Jo Jo

Mojmir Kosco,2012-08-19 06:43:06

Jo Jo to všechno jsem já . Teď jsem u Politického Hnutí Zelení rovněž jsem certifikovaný ekologický zemědělec.Evropan bílej ,starý auto i letadlem jsem letěl .... Každopádně to na faktu že prvoproducenti v Česku na řepku nedostávají dotace nic nemění osobně ji ani nemůžu pěstovat mí kolegové kteří ji pěstují říkají že je to jedna s nejchoulostivějších rostlin letos za vegataci (4x hnojit a 4 x stříkat) tlak na pěstovaní nevytváří EU ale místní orgány a producenti oleje.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni