Král „Bio“ je nahý!  
Je nižší obsah syntetických pesticidů v biopotravinách dobrý důvod k jejich konzumaci? V žádném případě!

 

Diskuse mezi vyznavači biopotravin a „zbytkem světa“ připomíná mariáš. Bio-nadšenci hlásí: „Re!“ a tvrdí, že biopotraviny jsou zdravější a jejich produkce je ekologicky šetrnější. Vědci ze Stanfordovy university nedávno na stránkách vědeckého časopisu Annals of Internal Medicine zahlásili: „Tuty!“, když na základě dat vytěžených z 237 studií došli k závěru, že „nejsou k dispozici důkazy, jež by svědčily o přednostech biopotravin“. Netrvalo ani den a milovníci biopotravin (říkejme jim zkráceně třeba „bio-filové“) kontrovali svým: „Boty!“ Ve všech možných i nemožných sdělovacích prostředích dělali ze stanfordského týmu hlupáky, kteří zapomněli, že když už nejsou biopotraviny výživnější, jsou přesto zdravější, protože obsahují méně pesticidů. Nadešel proto čas hlásit: „Kalhoty!“ a vysvětlit si, že nižší obsah syntetických pesticidů rozhodně není pádným důvodem pro nákup a konzumaci biopotravin. Král „Bio“ je skutečně nahý! Nic na tom nezmění bezostyšnost, s jakou se promenuje na veřejnosti.

 

Zvětšit obrázek
Vilhelm Pedersen (1820 - 1859), Kredit: Wikipedie


 
Ekologické zemědělství negarantuje zdravotní nezávadnost, nýbrž dodržování určitých postupů a využití vybraného spektra prostředků. Zdravotní nezávadnost potravin to s sebou automaticky nenese. Pokud jde o pesticidy, jejichž nižší obsah v biopotravinách je základem hlavní námitky biofilů proti stanfordské studii, pak je třeba připomenout, že se tento argument týká pouze pesticidů, které mají konvenčně hospodařící zemědělci povoleny a ekologičtí zemědělci si je zakázali. Netýká se to pesticidů, jež jsou často eufemicky označovány jako „přírodní“ a které smějí ekologičtí zemědělci používat po hrstech a náručích.


 
Jeden příklad za všechny. Proti plísním a houbám chrání úrodu jak konvenční, tak i ekologičtí zemědělci. Pokud by to nedělali a úroda jim zplesnivěla. Dostaly by se do ní plísňové jedy, tzv. mykotoxiny, a s těmi není žádná legrace. Nkěteré jsou s to narušit vývoj lidského plodu, další vyvolávají rakovinu a ještě další působí i jako hormony. Rozdíl je v prostředcích, jež zemědělci pro hubení plísní volí. Konvenčně hospodařící zemědělec smí sáhnout po syntetickém fungicidu. Dejme tomu, že zvolí přípravek s účinnou látkou mancozeb. Ekologický farmář má syntetický fungicid mancozeb zakázán. Ale smí použít „přírodní“ přípravky se solemi mědi, např. s modrou skalicí. Oba farmáři – konvenční i ekologický – postříkají rostliny „svým“ přípravkem a my se koukneme, co dostane spotřebitel ve sklizené úrodě.


 
V úrodě konvenčně hospodařícího zemědělce najdeme zbytky mancozebu. Jak velké riziko to představuje? K tomu, aby zemřelo pět z deseti osmdesátikilových mužů na otravu mancozebem, by musel každý spolknout 0,4 kilogramu syntetického fungicidu. V úrodě ekologického zemědělce najdeme zvýšené množství mědi. To je trošku "silnější káva". Na to, aby se s tímto světem rozžehnalo pět z deseti osmdesátikilových mužů po požití solí mědi, stačí spolknout 4 gramy. Měď např. poškozuje ledviny a játra.
 


Častým argumentem zastánců biopotravin je, že ekologické hospodaření je šetrnější k přírodě. Tak se na tu „šetrnost“ podívejme na příkladu mancozebu a solí mědi. Copak řeknou na oba postřiky třeba takové žížaly? Mancozeb jim nevadí. Soli mědi jsou pro ně silně toxické. A co ptáčci jarabáčci? Pro ně je mancozeb mírně toxický. Soli mědi jsou středně toxické. A co chlupáči - třeba hraboši, křečci, zajíci a další drobní savci? Ti jsou na tom stejně jako lidé. Mancozeb jim nevadí, soli mědi jim škodí. A na závěr se ještě podívejme, jak dlouho který přípravek vydrží v půdě. Zatímco mancozeb bude z půlky rozložen zhruba za deset dní, ionty mědi jsou prakticky věčné. S každou další sezónou a dalšími „ekologickými“ postřiky v půdě toxické mědi nezadržitelně přibývá.


 
Podobně vyznívá i srovnání syntetických a přírodních prostředků na ochranu úrody proti roztočům nebo mšicím. Zatímco obsah syntetických ochranných prostředků se ve sklizni sleduje, obsah „přírodních“ leč v mnoha ohledech podstatně nebezpečnějších prostředků ekologického zemědělství je okázale ignorován. Výsledkem je paradoxní situace. Provozovatelé ekologického zemědělství vesele stříkají úrodu škodlivými látkami a milovníci biopotravin si i nadále užívají iluze, že jedí zdravěji.


 
Množství syntetických pesticidů, jež smí být v potravinách, je určeno důkladnými testy. Při nich dostávají různé druhy zvířat denně určitou dávku syntetického pesticidu a vědci sledují jejich zdraví. Tak lze určit, jaké množství pesticidu už s sebou nese zdravotní rizika. Toto množství se pro jistotu vydělí stem a teprve tato setinová hodnota je pak považována za nejvyšší přípustnou denní dávku. Není divu, že i když potraviny z konvenčního zemědělství určitá množství syntetických pesticidů obsahují, dopad jejich konzumace na lidské zdraví je nevýznamný.


 
Ano, člověk konzumující ekologické potraviny bude přijímat s potravou méně syntetických pesticidů, ale na jeho zdraví se tato okolnost nijak významně neprojeví. A to i proto, že mnohem více pesticidů se dostává do našeho těla z úplně jiných zdrojů než z potravy. Je prakticky jisté, že kuchyně, kde si milovník biopotravin připravuje svou stravu plnou ryze přírodních jedů, obsahuje více pesticidů, než kolik jich sní konzument konvenčních potravin za celý život. Pesticidy – např. již zmíněné fungicidy – jsou obsaženy v nátěrových hmotách, jimiž je kuchyně vymalovaná. Jsou obsaženy i v čisticích prostředcích, kterými biofil cídí nádobí. Když vyleze biofil ze svého hnízdečka, pesticidů se nezbaví. Naopak. Setkává se s nimi na každém kroku – na ulicích, v dopravních prostředcích, veřejných budovách … Ještě že tu biosvačinu, co si s sebou nese, má kontaminovanou „jen“ modrou skalicí.

 
Lékařská a toxikologická literatura je plná studií, které prokazují negativní efekty syntetických pesticidů.  Drtivá většina však nepojednává o příjmu pesticidů s běžnou potravou. Jen pár studií se zatím zabývalo porovnáním vlivu biopotravin a konvenčních potravin na lidské zdraví. Ani jedna neprokázala, že by konzumenti biopotravin byli zdravější. Je proto s podivem, kde berou zastánci ekologického zemědělství jistotou, s jakou vyhlašují biopotraviny za lepší a zdravější. A zároveň zaráží, proč už dávno neuspořádali pořádnou velkou studii, v které by byly produkty konvenčního zemědělství poraženy ekologickými potravinami na hlavu. Biofilové by se pak mohli konečně oddat vítěznému křepčení a ekologické potraviny by jednou pro vždy ovládly naše jídelníčky.


 
Pro prodej biopotravin existuje velmi racionální ekonomický důvod. Dá se na nich vydělávat více než na potravinách konvenčních. Však se to také na trzích s biopotravinami vedle poctivých ekologických zemědělců hemží i různými podnikavci, kteří větří velké kšefty. Když byly nedávno testovány olivové oleje prodávané v české obchodní síti, ukázal se jako nejkvalitnější olej získaný z konvenčně pěstovaných oliv. Oleje s certifikátem "bio" dopadly neslavně.  Paradaxně se v nich našly i syntetické pestcidy včetně zakázaného DDT. Biofilové by ale neměli propadat trudnomyslnosti či dokonce panice. DDT rozhodně není to nejhorší, co mohou biopotraviny obsahovat. Pro nákup a konzumaci biopotravin proto za současného stavu poznání neexistuje racionální důvod. Zdravější po nich rozhodně nikdo nebyl, není a nebude.


 

Autor: Jaroslav Petr
Datum: 07.10.2012 00:21
Tisk článku

Bio máma - zdravé dítě - Fassa Lynda
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 149 Kč
cena: 128 Kč
Bio máma - zdravé dítě
Fassa Lynda

Diskuze:

nákup bio produktů

Petr Ba,2013-04-13 15:45:26

ještě jeden důvod pro nákup bio produktů může být například to, že bio výrobky díky vyšší akceptované ceně obsahují také více ovocné/zeleninové složky a méně aditiv, konzervatů, Exxx a podobně. Příklady běžný kečup 120g rajčat na 100g kečupu, bio-kečup 180g na 100g ; bio-marmeláda >50% ovocný podíl, různé hypermarktové "pochoutky"

Odpovědět

pro Berana

Alois Volej,2012-10-26 11:18:30

Ano, takto se věda mění v pouhou ideologii. Bohužel jsou tací, co ten rozdíl nepochopí, že pane Berane?

Odpovědět


Nikoliv pro Voleje

Ota Beran,2012-11-16 08:58:33

Jsou takoví, kteří si dokážou porovnat přínos pana profesora Petra pro vědu a její popularizaci, na základě znalosti jeho díla s plivnutím nějakého Voleje kdesi v internetové diskusi. V takovém případě budu stát na straně pana Petra, ať si o tom Volej myslí a píše co chce.

Odpovědět


životní zásluhy

Petr Ba,2013-04-13 15:51:49

pokud diskuse sklouzává od relevantních argumentů k hodnocení životního přínosu, tak se opravdu nebavíme o čisté vědě, ale o subjetivních názorech vědeckých pracovníků a doufám, že většina čtenářů osla si dokáže vytvořit hodnocení samostaným myšlením bez ideové indoktrinace

Odpovědět

Alois Volej,2012-10-22 14:25:29

Tak pak si tento server nemusí hrát na "vědecký", když se zde prezentují jen subjektivní názory autora(ů). Na výsledcích tohoto výzkumu postavit jednoznačný důkaz o tom, že bio není lepší, ba snad dokonce horší, je příklad pavědecké demagogie. A vy, pane Berane, jste pouze projevil své sympatie, nikoliv jakoukoliv racionální argumentaci.

Odpovědět


Projevit sympatie, není málo...

Ota Beran,2012-10-23 15:08:33

a přesto jsou takoví, kteří si myslí, že POUZE projevit sympatie nestačí, oni by chtěli být utlučeni argumenty. Máte smůlu! Já vás utloukat nebudu a to ani argumenty. Jednoduše mi za to nestojíte! Na rozdíl od pana Petra, který mi stojí za to, abych mu poděkoval za spoustu popularizujících článků psaných pěknou češtinou, na nichž je vidět jeho obrovský přehled a přitom zároveň ukazují i jeho osobní postoj, což je trojkombinace dnes čím dál vzácnější.

Odpovědět

Demagogie

Alois Volej,2012-10-17 14:44:14

Toto je velice demagogický článek silně zabarvený subjektivním postojem autora!
Všímá si jen pár jednotlivostí ekologického zemědělství. Nevím, jak to chodí u "Bio" výroby ve velkém, ale co se týče ekologických a přírodních zahrad s menší produkcí, tak tam se nepoužívá ani ta modrá skalice. Sám takovou zahradu mám a nic takového bych si na zeleninu nestříkal. Používají se pouze postřiky vyrobené z rostlin, např. proti houbovým chorobám z česneku apod. Je pak takováto zelenina stále zdravotně nastejno s tou, co obsahuje stopy pesticidů?

Odpovědět


Demagogie?

Ota Beran,2012-10-18 09:00:44

Články Jaroslava Petra čtu velmi rád, protože ví o čem píše, a nebojí se ukázat svůj postoj. Něco mi napovídá, že je to i tento případ. Pro někoho možná demagogie, pro jiného je to realistický pohled na věc, která je ve většině médií velmi často prezentována naprosto odlišně. Díky mu za jeho články ze kterých je zřetelný i jeho postoj. Jsou mi sympatické, protože mám podobný náhled na "Bio", jako on.

Odpovědět

Bol som na rebríku.

Milan Závodný,2012-10-12 07:22:06

V Taliansku. Jablká /goldeny/ sa striekajú niekoľkokrát do roka dávkami, že pri zbere je zo spodu na každom jablku biela bodka-prášok. Slávne talianske červené z oblasti Trentina /ťažké husté víno/ je ešte tesne pred zberom striekané proti plesni, bobule sú celé zaprášené, a toto je vraj dobré na krvinky. Talian v sade pestoval aj zemiaky. Nejako sa v nich skoncentrovali tie postreky, a keď sme to jedli, mali chuť ako hnilá kŕmna repa. Vraj Taliansko tajne vyrába DDT a obrovské množstvá vyváža do Argentíny. Odtiaľ máme hrušky, obilie a pod. Dobrú chuť.

Odpovědět


Mno,

Marek Vitovel,2012-10-14 11:41:13

hlavní je, že jste z toho žebříka nespadl.

Odpovědět

racionální důvod

Petr Ba,2012-10-10 08:30:22

může být, že lokální (bio) produkce zhusta splňuje jednoduchou podmínku : jablka (rajčata, papriky, ...) voní a chutnají jako jablka (rajčata, papriky, ...) a nejsou to jen úžasně vypadající objekty bez chuti a bez zápachu (v lepším případě, v horším dokonce po čemsi zapáchají :(

Odpovědět


nákup bio produktů

Petr Ba,2013-04-13 15:46:34

ještě jeden důvod pro nákup bio produktů může být například to, že bio výrobky díky vyšší akceptované ceně obsahují také více ovocné/zeleninové složky a méně aditiv, konzervatů, Exxx a podobně. Příklady běžný kečup 120g rajčat na 100g kečupu, bio-kečup 180g na 100g ; bio-marmeláda obvykle více jak 50% ovocný podíl, různé hypermarktové "pochoutky" obvykle hluboko pod 40%, etc.

Odpovědět

Jirka Vlach,2012-10-08 21:29:59

Jako vždy to není černobílé. Zemědělství v současné podobě nám umožňuje větší výnosy a v zemědělství tak pracuje méně lidí, než např. před 60 lety. To se projevuje i na vyšším životním standardu. Na druhou stranu k přírodě (např. i z hlediska eroze půdy) jsou šetrnější menší políčka rozdělená mezemi se stromy.
Pokud si někdo chce kupovat bio-potraviny, je to jeho věc. Souhlasím s tím, že u zvířat je nejpodstatnější humánní zacházení. U rostlin jsem zastánce GMO plodin, protože jsou v zásadě nejšetrnější co se týče použití pesticidů/herbicidů a jak se zdá, na bezobratlé apod. mají lepší vliv než konvenční zemědělství. Naopak při hnojení na bázi zvířecích výkalů se podle mne zvyšuje riziko kontaminace různými střevními bakteriemi.

Co se týče chuti a vzhledu potravin, stejně tak emulgátorů a konzervantů - za to si může spotřebitel sám. Pokud chce, aby mu potravina vydržela při 25 °C dva měsíce, budou tam konzervanty. Pokud chce červená rajčata ze Španělska, budou trhaná ještě zelená a budou dozrávat v atmosféře rostlinných hormonů. Jistě, mléko od krávy a "plnotučné mléko" se obsahem a chutí nedají ani rámcově srovnat, ale zase vám nevydrží v obýváku v krabici půl roku...

Odpovědět


Asi tak nějak

Míla Vacek,2012-10-08 22:56:39

tak pod to se podepisuji
m. v.

Odpovědět


Taktéž souhlas

Václav Krajča,2012-10-09 14:36:09

velmi pěkně napsáno

Odpovědět

Josef Makovský,2012-10-08 20:56:47

O GM jsem se nebavil, ty nebyly předmětem monitoringu. Jen jsem uvedl jak vyšly výsledky těcto prací a za tím si stojím. Pokud máte zájem, mohu Vám ty studie poskytnout.

PS:já osobně biofil nejsem, jsem s nimi ovšem často v pracovním kontaktu.

Odpovědět

Miroslav Bezouška,2012-10-08 18:45:10

Odpovědět

Zvířata

Pavel Buchar,2012-10-08 10:35:50

Článek pojednává rostlinách a použitých chemikáliích. Pokud bych ovšem reagoval jen na větu "Pro nákup a konzumaci biopotravin proto za současného stavu poznání neexistuje racionální důvod." ... Jeden důvod bych možná měl. Chci při nákupu masa podpořit takový chov zvířat, kde je s nimi nakládáno co nejšetrněji. Prostě se domnívám, že je dobré, když zvířata trpí co nejméně. Je můj důvod iracionální? (Nemusí to být zrovna značka "BIO", ale nějak odlišené by to být mělo ...).

Odpovědět


Rád

Mojmir Kosco,2012-10-08 11:40:19

pokusil jsem se odpověděd částečně ve vláknu rád.
Předpokládám že z hlediska chuťových a biologických vlastnosti hovězího masa nebudou žádně rozdíly jiné než ty které jsou dané plemenem stářím a krmením .Z hlediská chovu zvířat je rozdíl v množství kontrol .Dostupným krmivem a dodržovaním welfare kdy konvenční chov má nižší zákonné standarty ...

Odpovědět

Na bio příliš nevěřím,

Ota Beran,2012-10-08 10:06:28

od doby kdy jsem měl možnost vidět ekologické hospodářství na bývalé rekultivované skládce. Možná ten pán měl všechny papíry v pořádku a všechna hlášení úřadům odeslal, tak jak měl, ale já bych si osobně nic z jeho "bioproduktů" nekoupil. Ale to je jen můj soukromý názor. Nikomu jeho zapálení pro Bio neberu. Je to nakonec stejně jen business nic jiného.

Odpovědět

Měď je biogenní prvek.

Roman Nováček,2012-10-08 09:13:33

Nejsem žádný bio fanda a souhlasím s tím, že biopotraviny jsou od počátku spíše podezřelé co do jejich zdravotní nezávadnosti, slabší kontrola, rizika aflatoxinů etc. Nicméně uvádět modrou skalici jako největšího lumpa v biozemědělství mi přijde odvážné. Měď má své stanovené DDO, což se o mancozebu říci nedá. Zabít 5 z 10 mužů lze i kuchyňskou solí a není jí třeba nijak moc.
Souhlasím, že bio-eko móda je hrůza devastující nejen přírodu, ale argumentovat škodlivostí mědi považuji za inverzní ekvivalent zeleného:
"Zabij bobra, zachraň strom."

Odpovědět


a navíc ještě...

Aktivní Čtenář,2012-10-08 14:05:09

Předpokládám, že tím fungicidem na bázi měďi byl míněn nejspíš Kuprikol. Nejde ovšem o modrou skalici (síran měďnatý) ale o oxichlorid měďnatý. Rozpustnost téhle látky ve vodě je 0.000001 g/l. Rozpustnost síranu měďnatého ve vodě je 205 g/l. Vidíte ten mnohařádový rozdíl? Osobně se snažím kuprikol používat pomálu, právě kvůli koncentrování měďi v půdě, nicméně to jak jste to zdémonizoval je opravdu naprosto přehané. Mohl jste si ovšem vybrat i jiný anorganický fungicid, který se také hojně používá ve vinařství a ovocnářství - polysulfid vápenatý - v rámci přípravku SULKA. Tady už není žádný zlý kov o který byste se mohl opřít a článek by tím hodně ztratil na šťávě.

Odpovědět

Jan Vršovský,2012-10-08 08:34:36

Přijde mi příliš jednoduché se otírat o biopotraviny rostliného původu. Co se tohoto týče, je tento článek naprosto pravdivý. Značka Bio zahrnuje i živočišnou výrobu. Bohužel to není o tom, že by značka "Bio" byla tak světoborná, ale v biovýrobě jsou jasně dané výrobní postupy, které jsou i důkladně kontrolovány. Mnoho výrobců přidává do svých výrobků zbytečnou chemii na dobarvení, prodloužení trvanlivosti,dochucení atd... Není to sice tak škodlivé stejně jako pesticidy, ale proč to do sebe zbytečně sypat, když to jde i jinak. Titulek článku je spíš senzační, než objektivní, protože předjímá, že Bio nic nepřináší, ale ve skutečnosti se uvedené studie zabývají jen minoritním aspektem "Bio".

Odpovědět

Ad žížaly

Josef Makovský,2012-10-07 21:01:41

Hodnotit dopad konzumace biopotravin nemohu, ale rád bych se pozastavil u zmiňovaných žížal. Pro potřeby MZe, konkrétně Programu rozvoje venkova, ze kterého jsou podporováni, mimo jiné, i zmiňovaní "ekofilové", byly vypracovány monitoringy sledující biodiverzitu sadů a vinic v různých systémech hospodaření. Byť by se těmto pracem dalo ledasco vytknout, téměř na všech sledovaných lokalitách byla biodiverzita na "bio" plochách vyšší než na plochách obhospodařovaných v systému integrované produkce a na plochách konvenčních. Hodnocen byl převážně výskyt denních motýlů a žížaly.
Z tohoto pohledu považuji ekozemědělství za přínosné.
Ke zmiňované mědi. V roce 2010 napadly vinice ve velkém plísně. Jednou z žádostí "integrovaných" vinařů byla výjimka na používání mědi, protože její aplikaci na rozdíl od konvenčního a EZ vinařství mají silně omezenou. Takže že by se přípravky na bázi mědi v konvenčním zemědělství nebyly používány si úplně pravda nebude. Jsou stuace, kdy tyto prostředky konvenční zemědělci používají také, hlavně kvůli jejich nízké ceně.

Odpovědět


Ale no tak, pane Makovský

Míla Vacek,2012-10-08 07:37:21

Tak to je dalšíčasto používaný trik "biofilů" - že jejich hospodaření je to správné. Je to lež. Pěstování gmo plodin nespadá do jejich obliby a přitom právě ony biodiverzitě prospívají. Proč? protože se nemusí stříkat takovým množstvím jedů. Inu, když informovat, tak pravdivě.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=3156
Co se děje s hmyzem tam, kde od bio přešli dlouhodobě na gmo je dávno známo, i v češtině to máte popsáno tady: http://www.osel.cz/index.php?clanek=6300

Odpovědět

Tak trochu mimo mísu.

Lukáš Klazar,2012-10-07 17:22:42

Ale něco nám tím chtěl pan Koščo sdělit. Jenže nevím, jestli to byla hlavně kritika (pochopitelného) rozporu mezi teoretickým výnosem plodiny a jejím výnosem v praxi za neideálních podmínek, nebo smutné konstatování skutečnosti, že lidské sračky se na pole nevyváží.

Nevím, jak je to v EKO a BIO, ale lidské sračky by se na pole vyvážet neměly obecně (byť se občas vyváží). Jako hlavní důvod vidím hygienická rizika. Možná v EKO a BIO je to jinak a lidské sračky vadí s ohledem na přítomnost zbytků léčiv a hormonů. Ale čím potom ta božátka v EKO a BIO odvětví hnojí svá pole? Vždyť hnůj hospodářských zvířat bude také obsahovat mj. zbytky léčiv. Nebo to snad není důvodem onoho tabu? Co se týče sedimentů, ty se na zemědělské pozemky použít mohou, pokud neobsahují nadlimitní množství sledovaných látek stanovené legislativou. U EKO a BIO je to asi jinak, když to pan Koščo tvrdí.

Jestli ono nebylo účelem jen poplivat GMO. Studie na výměru a spotřebu nafty na plochách osázených GMO by nebyla, pane Koščo? Nejlépe současně se studiemi spotřeby pesticidů a výnosů plodin?

Odpovědět


Asi chcel nastoliť vedu ľudu

Marek Fucila,2012-10-08 13:41:42

"Je to prostě tak že věda nereflektuje požadavky zdola."

Pravdepodobne by sa teda výsledky výskumov mali prispôsobovať želaniam a požiadavkám zdola. Neviem, či mal pán Koščo na mysli len požiadavky typu "ccheme väčší výnos, chceme zdravšie potraviny" (na čo už veda dávno odpovedala prostredníctvom GMO) alebo mu skôr ide o požiadavky typu "chceme viac nezávadných výkalov", čo sa dá tiež zrejme riešiť, len treba taký výskum odfinancovať.
Pán Koščo, majú bio-spolky nejaké fondy na financovanie vedy alebo len žiadajú výsledky výskumov, ktoré platiť nebudú, keď navyše už teraz radi vedecké argumenty odignorujú?

Odpovědět

bio

Ales Podhorsky,2012-10-07 16:46:10

V debate jeste nezaznel jeden argument - to jidlo od biozemedelcu a farmaru a ze zahradky ma navic chut! Bezne jim potraviny z konvencniho zemedelstvi, ale kdyz ta mrkev, okurka a paprika chutna jak vodou napusteny polystyren, tak mi pripada, ze bych si rovnou mohl do zily zavest infuzi a rozdil by nebyl tak velky. Ted dozraly jablka, opustenych jabloni je v krajine spousta, staci utrhnout a porovnat ten rozdil...

Odpovědět


Tomu se říká placebo.

Pavel S,2012-10-07 17:00:34

Jste přesvědčen, že tzv. bio musí chutnat lépe tak vám taky chutná lépe. Okusil jsem zeleninu ze supermaketu, bio a prodkuty zahrádky vlastní matky a konstatuji, že paprika, brokolice, okurky, cibule a další chutná naprosto stejně bez ohledu na zdroj, s jednou jedinou výjímkou a to jsou jahody.

Odpovědět


Ales Podhorsky,2012-10-07 17:28:44

Prosim nevysvetlujte mi o cem jsem nebo nejsem presvedcen. Mluvim jen o sve zkusenosti a o takovem tom momentu, kdy do toho kousnu a chutovy receptory se uplne zblazni a ja si uvedomim, ze uz jsem to tak dlouho nezazil. Deje se to bez ohledu na to jestli zrovna premyslim nad tim, jak se mi to na talir dostalo. A ze zkusenosti musim rict, ze konvencni zemedelstvi to zkratka dosahne malokdy. Je tedy fakt, ze zalezi na druhu potraviny - u brokolice nebo cibule to nevnimam vubec, ale okurek a mrkvi bez chuti uz jsem jedl dost, na jahodach se shodnem...

Odpovědět


:)

Lukáš Klazar,2012-10-07 17:50:06

A jste si jist, že Vámi uváděná negativa jsou výsadou konvenčního zemědělství? Spíše jste výtvorem propagandy nafouknuté takovými, jako jste Vy sám.

Vámi popsané chuťové nedostatky ovoce a zeleniny v drtivé většině případů pramení z dlouhé cesty mezi jejich sklizní a Vaší konzumací. Pokud byste podobným způsobem nakládal s BIO produktem, pak bude výsledek stejně žalostný. Nejchutnější rajče mi poroste vždy na vlastní zahradě bez ohledu na to, zda by sneslo nálepku BIO. Nejen proto, že co si vypěstuju sám, chutná jaksi lépe, ale hlavně proto, že tam může dozrát na sluníčku až do utržení. Podobné je to i u jahod. Ale třeba okurky nebo mrkev? Pochybuji. Tam bude záležet spíše na odrůdě a dodržení vhodných podmínek skladování.

Jenže článek nebyl o chuti a vůni. Ten byl o obsahu škodlivých látek, kterými zemědělci svou produkci chrání před zničením, v BIOproduktech.

Odpovědět


Ales Podhorsky,2012-10-07 18:59:58

V clanku se pise "Pro nákup a konzumaci biopotravin proto za současného stavu poznání neexistuje racionální důvod", proto pisu, ze jeden mam. To kde se cestou ztraci chut je mi celkem jedno, dulezity je pro me vysledek na taliri.

Odpovědět


To sice píšete,

Lukáš Klazar,2012-10-07 19:19:20

ale já jsem Vám napsal, že ten Váš důvod plave na vodě. Kdyby španělské rajče vypěstoval ekozemědělec a nějaký byrokrat by mu dal nálepku BIO, stejně bude jeho chuť na hony vzdálena chuti rajčete z vlastní zahrady. Důvodem není způsob pěstování, ale doba sklizně vyvolaná dlouhou dobou přepravy od pěstitele ke spotřebiteli. Takže to, co je uvedeno v článku, se chutí a vůní zpochybnit nedá - jinak řečeno, kupte si BIOrajče a KONVErajče stejné odrůdy, obě vypěstovaná ve stejnou dobu na stejné lokalitě, a nepoznáte rozdíl.

Odpovědět


Racionální důvody

Martin Plec,2012-10-08 09:16:34

Těch racionálních důvodů pro odlišnou chuť je ve skutečnosti spousta, jen s "bio" souvisí jen nepřímo. Např. aby se takové rajčátko prodalo v supermarketu, musí být velké červené a vypadat šťavnatě. Proto se do supermarketů dostávají jen odrůdy, které mají tyto vlastnosti. Problém je, že zatím (pokud jsem četl) nikdo nevypěstoval odrůdu, kdy by rajčata byla velká červená a šťavnatá, a zároveň chutná. Když bio-farmář prodává velká červená a šťavnatá rajčata, tak to vypadá dost podezřele. Proto si bio-farmáři mohou dovolit pěstovat odrůdy, které chutnají dobře, i když nevypadají tak skvěle. U paprik a okurek to asi bude obdobné.

Dalším důvodem může být to, že se zelenina do supermarketů (hlavně asi ta z dovozu - Maroko, Španělsko) často pěstuje téměř hydroponicky. Dalším faktorem asi bude i způsob skladování - zelenina v supermarketech se prodává téměř mražená, není divu, že se doma během pár dnů zkazí, což ta ze zahrádky nedělá. Třeba právě ta zmiňovaná mrkev chutná příšerně, pokud projde mrazem.

Odpovědět

Biopotraviny

Aleš Zoufal,2012-10-07 14:25:45

Tento příspěvek byl vymazán.

Pro Aleše Zoufala:
Věci, které nesouvisejí s článkem do této diskuse nepatří. Zkuste znovu, bez vulgárnosti a invektiv na diskutující.

Admin.

Odpovědět

Kubo Hrone

Adri Ryan,2012-10-07 13:43:45

Obávám se, že tady nejspíš došlo k nějakému spletení jmen. Pokud jsem kdy navštěvoval nějaké přednášky, pak to bylo na JČU jedině od Petra Kratochvíla. Jaroslava bys mi musel/musela připomenout. A co se týče bakalářské práce, pak nerozumím tomu, co je to "sotva prolézt". Má vysokoškolská práce je běžně ke stažení na internetu a rovněž tak se dá i nahlédnutím do indexu, či výpisu zkoušek určit, kolik jsem jich během studia na vysoké škole opakoval - slovy ani jedinou.

Poznamenám jen, že článek Jaroslava Petra, který po delší době opakuje závěry "amerických vědců" jako jedinou pravdu, je silně zavádějící. Osobně nemám příliš v oblibě jak názory "ekoteroristů", tak texty, které se rekrutují z opačné strany. Pravda totiž většinou bývá někde uprostřed. Když řeknu "A", musím říct i "B". A výše zmíněný článek popisuje jen "A", navíc podivně zvolenou formou.

Odpovědět


Dotaz

Míla Vacek,2012-10-07 16:52:09

Na jaké katedře jste studoval a o čem je Vaše bakalářka?

Odpovědět


Grym

Georg Casta,2012-10-10 09:17:22

Ondra studoval Trvale udržitelné systémy hospodaření v krajině na JCU.

Odpovědět

Rád

Mojmir Kosco,2012-10-07 09:58:45

Jsem rád že autor napsal článek .Ukazuje to že neví o ekologické zemědělství skoro nic .

Ono je problém i v tom že je velký rozpor mezi vědou a praxí .Bohužel normální zemědělec v čechách musí každou zprávů od vědců tříkrát snížit .Přiklad každoročné hodnocení odrůd obilovin dle UKSUz uvádí průměrný výnos mezi 10 až 15 t/ha.

Je to prostě tak že věda nereflektuje požadavky zdola .Dělá od počátku 20 st. každých 30let své vlastní kraviny a zemědělství je doslova vnucuje .Dnes je to GMo.

V ekologickém zemědělství je nevětší problém hnůj ,ale je to proto že lidský sračky jsou tak zaneřáděné že se na ně musíme koukat jako na nebezpečný odpad a v eko se nesmí použivat vůbec .To se tyká rovněž například říčních sedimentů jak s toho ven věda mlčí vlastně říka zaneředmě je ještě víc.
Nevhodnost odrůd pracně se rešlechtí odrůdy které jsou pro eko vhodné ,Díky aspoň za odrůdové banky ovšem zemědělec si je musí sam vybrat a rešlechtit sám mužeme být vděční že nám to VUi aspoň dovolí ale jak mám si vhodnou odrůdu vybrat když mi eko políčka tam plejou ručně ? Zkreslení jak blázen

Vím že existuje vztah mezi plevelem a odrůdou vhodným osevním postupem půdou atd. Ovšem na ten vztah musím přijít zase sám a tak přehrabuji příručky s první republiky a dřív .Jenomže agrotechnické postupy byli jiné .Ten dnes není ničím podporován a přítom to byl on který umožnil nárust obyvatel mezi 1750 a 1910 v Česku 3 x .Vědecké zhodnocení nikde .

Často zaznívá že GMo sníži spotřebu nafty a ploch není to pravdu po masivním nástupu GMo potravin se v USA počet osevních ploch nesnížil ani se nesnížila spotřeba nafty .

Odpovědět


Pane Koščo,

A Vejmelkova,2012-10-07 12:09:19

Vy snad ani nečtete. Článek je o tom, že ani jedna studie zatím neprokázala, že by konzumenti biopotravin byli zdravější. Proč neuvedete na svou obranu nějakou studii ekologického zemědělství , která by to vyvracela, vždyť to na svých produktech uvádíte, že jsou zdravější....a necháváte si za to připlatit. Jsou-li zdravější, tak snad to zdravotníci už museli zjistit, nebo ne? Chápeme, že se snažíte dostat do Evropského parlamentu za Zelené, ale tohle není politický míting. Proč diskutujete ke GMO, když článek se o nich nezmiňuje. Myslíte, že argument, že si čtete v brožurach z první republiky je něco, co patří do odborné diskuse?

Odpovědět


Jakto

Mojmir Kosco,2012-10-07 22:29:45

Typické kdy nechápete souvislosti .V reakci jsem napsal že největší problém ekologického zemědělství je v tom že nemáme dostatek hnojiv přitom jeden z nejběžnější hnojiv by mohli být lidské sračky musíme vyloučit protože na ně musíme hledět jako na nebezpečný odpad většinou je to z důvodu těžkých kovů rezidui atd. Z hlediska medicínského to nejsem schopen hodnotit.Ale předpokládám že když se nacházejí v lidském hnoji budou rovněž v lidském těle a jeden z nejvýznamnějších zdrojů budou potraviny ...

Odpovědět


Tady asi něco hodně pletete

Vladimír Wagner,2012-10-07 22:44:48

Pane Kosco, nejsem odborník na danou problematiku, ale tady asi něco hodně pletete. Asi máte na mysli, že je problém využívat kal z městských čistíren odpadních vod. Tam ovšem těžké kovy a jiné nebezpečné látky nepocházejí většinou z lidských výkalů. Takže jejich přítomnost vůbec nic nevypovídá o tom, že by byly přítomný v potravinách nebo lidském těle, jak se snažíte naznačovat.

Odpovědět


Lidský hnůj

Vojtěch Kocián,2012-10-08 07:53:57

Pan Wagner má pravdu. Pokud chcete kvalitní lidský hnůj, tak si ho musíte udělat sám. A to doslova. Když se zaměříme jen na domácnosti a ostatní odpad pustíme jinam, tak především je potřeba oddělit odpad z WC a z ostatních zdrojů (koupelna, kuchyň, pračka). Dále je zapotřebí používat snadno rozložitelné čistící prostředky na WC, vyvarovat se různých vůní a ideálně používat toaletní papír s bezpečným složením. Pokud tohle zvládnete (v rámci celých vesnic nebo dokonce měst je to v podstatě neproveditelné), tak už není velký problém přidat nějakou bakteriální kulturu a nechat obsah jímky dva roky kompostovat spolu s rostlinnými zbytky, aby se stihly rozpadnout třeba zbytky léků a vysokou teplotou kompostu omezil počet parazitů. No a pak vzhůru na pole. Jen nevím, jestli k podobnému zacházení s výkaly přesvědčíte dost spoluobčanů na to, abyste zvládl zásobovat hnojivem celou svou farmu.

Odpovědět


Zužení

Mojmir Kosco,2012-10-08 11:30:01

Ano přiznávám obsah jednotlivých nebezpečných látek v lidském hnoji a kejdě je z hlediska různorodosti zdrojů dost problematický ale potrava se na něm výrazně podílí.Proto a pro uchopení zmenším a to na kravský hnůj. Je prokázáno že krávy ( a já je chovám ) chovány v eko režimu jsou konkurence schopné(ekonomicky ) zdravější (kde jsou doby velkokapacitních kravínů a boj proti TBC každoročně dělám rozbory a bez nálezů.) a i efektivita je v pořádku o přírode krajině ani nemluvím.Každopádně kravský hnůj z eko zemědělství má s těmito rezidui jako jsou těžké kovy problém pouze z hlediska dálkového přenosu v porovnání z konvenčního chovu kde to problém je nejčastěji ve vztahu k podpůrným látkám a konvenčnímu jádru a proto ze skušenosti vím že když moje krávy jsou zdravější a hnůj to v rozborech dokazuje i maso bude zdravější .

Jinak k problematice GMO jsem překonal odpor a přečetl jsem si oficiální návod v češtině na pěstování BT kukuřice od firmy Monseko a vřele doporučuji a to zejména část Prevence vzniku rezistence zavíječe na Bt. kukuřici na http:// http://www.monsanto.cz/yieldgard/ kdy i slavná firma firma se snaží oddálit vznik superbrouka který je zcela předpokladatelný.

Jinak k otázce reziduí a cizorodých látek v potravinách se podívejte na http://ec.europa.eu/sanco_pesticides/public/index.cfm?event=substance.selection&ch=1
tam si zadejte Vámi požadovaný produkt a potom to skonzultujte s nějakým mikrobiologem jak dlouho ta látke je v těle než se vyloučí nebo odbourá .Rovněž se můžete kouknout na babicovi dobroty tam je to popularně vědecky...

Jinak souhlasím že král bio je nahý a to trvale protože netají vůbec nic zato GMo produkty se halí do neprodýšného hávu jenom nedej bože aby je někdo odhalil ...

Odpovědět

miluji hlouposti

Jaroslav Petr,2012-10-07 07:58:32

Ačkoli komunita čtenářů Osla považuje "nicky" za nedůstojné, nejsilnější kritici se obvykle svým jménem nepodepíší. Obvykle také píší v ryze osobním tónu. Už to o téhle skupině lidí ledacos napovídá. Ale i tak se od nich dozvídáme informace, které nás zcela jistě uklidní. Například upřesnění, že ekologický zemědělec smí nastříkat za rok na hektar pole tolik mědi, že by to stačilo s padesátiprocentní pravděpodobností zabít 1 500 lidí, mě úplně odzbrojilo. Také konstatování, že ekologický farmář se nestrachuje nejvíce o to, aby neublížil přirodě, ale o to, aby nepřišel o certifikát bio, mi jasně ukázal, jak je to s onou ekonomickou zainteresovaností ekologických farmářů. Když přijde o certifikát, přijde o tržby a končí. Představa, že ekologický farmář měsíc co měsíc vybírá z úspor, aby dotoval svou výrobu z vlastní kapsy a prospěl světu je těžko uvěřitelná. Je to sice zhusta nadšenec, ale není to blázen. Také se musí uživit a nikdo mu to nemá za zlé.
Abychom si rozuměli, nejsem ze zásady proti všemu, co je "bio", i když v obchodě výrobky bio ze zásady nekupuji a když mohu, koupím výrobek z geneticky modifikovaných organismů. Ten je totiž z ryze bezpečnostního hlediska to nejprověřenější, co se na trhu nabízí. Ekologické zemědělství považuji za zcela legitimní způsob hospodaření. Za jeho přínosy považuji to, že dovoluje udržet zemědělství v kulturní krajině, která nepustne. Jistě je jeho přínos i v tom, že se v EU omezí nadprodukce některých potravin, protože výnosy ekologického farmáře jsou nižší, než kdyby na stejné ploše hospodařil konvenční farmář. Jen prostě nesnáším, když ze mě někdo dělá vola tvrzením, že konvenční potraviny jsou jedovaté, a jediné, co mi zachrání život, je konzumace biopotravin. Tak tuhle hru nehraju. Jsou snad k dipozici data, která dokazují, že konzumenti biopotravin se dožívají v lepším zdraví vyššího věku? Jestli ano, tak sem s nimi! Jestli ne, tak o čem se bavíme? Já říkám, že mezi biopotravinami a konvenčními potravinami není z hlediska dopadů na zdraví lidí významný rozdíl a můžu to podložit vědeckými studiemi. Nic více ale ani nic méně. "Filosofování" bez důkazů není můj obor, to rád přenechám jiným.

Odpovědět


jeden pytel

Milan K,2012-10-07 15:52:27

Dobrý den. v zásadě s Vámi souhlasím.
Nelze ovšem házet všechny BIO zemědělce do jednoho pytle. Zatím mi nikdo nenutil jedovatost klasických potravin a jedinečnou prospěšnost BIO potravin, natož pak abych tomu uvěřil, pokud by k tomu došlo. Jsem myslící jedinec. Mám nějakou chuť a tak nakupuji např. potraviny "ze dvora", pokud jsou chutnější než klasické, a za rozumnou cenu. To samé je s BIO potravinami.
Korektně pak, když se ptáte na to, zda jsou snad k dipozici data, která dokazují, že konzumenti biopotravin se dožívají v lepším zdraví vyššího věku, pak zabředáváte do krajů science-fiction, protože žádná technologie nedokáže obsáhnout komplexní život každého jedince. Jiným slovy nikdo nemůže vědět, zda se konkrétně mé osobě při pojídání klasických potravin projeví za 20-30 let nějaká zdravotní obtíž spojená například s pesticidy, která by se při konzumaci BIO potravin neprojevila, nebo projevila později.
Logicky usuzuji, že není třeba konzumovat pesticidy v potravinách, podobně jako některé emulgátory, atp. pokud si to můžu dovolit. Podobně jako nežít na Ostravsku. Těžko však ověřím, zda mi potraviny neškodí něčím jiným - nasnadě jsou např. nedávné události s alkoholem. Ale od toho by tu měl být funkční systém kontroly, kdy mi nezbývá, než v něj věřit ...

Odpovědět


Nesouhlas s panem Milanem.

Lukáš Klazar,2012-10-07 16:54:25

Účelem podobných článků není žádné pytlování. Byť autor část konzumentů (mnohdy ideologicky velmi vyhraněných) pro někoho možná extremisticky onálepkuje jako biofily a sem tam se naveze do biozemědělců, kteří na svá pole lejou občas pěkná svinstva, bez nichž by to asi nešlo. Nikdo je ale neviní z toho, že nechtějí svou úrodu přenechat plísni nebo škůdcům. To není (alespoň podle mne) záměrem podobných článků. Tím je poukázat na informační boj, kterému jsme vystaveni. Boj, který zastánci BIO (odpůrci GMO, JE,...) vedou mnohdy nekalými prostředky. Ve svých agitacích se uchylují k polopravdám a lžím, za něž by byla druhá strana rozcupována. Podobné články nabízí potřebný pohled z druhé strany. Nálepka BIO ještě neznamená, že je potravina hodnotnější, že nemůže být zatížena rezidui škodlivých látek používaných při její BIO výrobě,...

Je od Vás pěkné, že studie hodnotící vliv konzumace BIO potravin na délku a kvalitu života považujete za SCI-FI, ale pak mi řekněte, na základě čeho odmítáte konzumaci potravin se zbytky pesticidů nebo dokonce s některými (?) emulgátory? Na základě vnitřního tušení? Nebo na základě mediální masáže biofilů a jim podobných? V tom případě mám pro Vás zajímavý odkaz na to Ostravsko, kterému je potřeba se v zájmu přežití vyhnout.

http://moravskoslezsky.denik.cz/z-regionu/vyssi-vyskyt-astmatu-u-ostravskych-skolaku-studie-neprokazala-20121002.html

Odpovědět


Odpověď Lukáši Klazarovi

Milan K,2012-10-08 08:49:42

Pokud nejsme naklonovaní a zavření v homogenní prostředí jako lab. myši, a s paní epigenetikou jsme zatím byli dvakrát na kávě, tj. nerozumíme jí komplexně, pak opravdu všechny studie hodnotící vliv konzumace BIO potravin na lidech považuji za SCI-FI.

Nikdy jsem netvrdil, že odmítám "konzumaci potravin se zbytky pesticidů nebo dokonce s některými (?) emulgátory?". Tak mi to, prosím, nevkládejte "do úst". Ba naopak jsem v úvodu mého komentáře napsal, že v zásadě s panem Petrem souhlasím.

Mimo to (všimněte si odstavce v prvním komentáři) však podle mě logicky platí, že "jedy, které škodí" v koncentraci L, není nutné konzumovat ani v koncentraci L/100 + pravidelně, pokud to jde.
Stejně tak ani dýchat popílek v oblastech těžby uhlí.
Pokud to podle vás nemá vliv, nebo je to třeba prospěšné, nebudu Vám to rozmlouvat.
Já to beru jako daň civilizace.

Odpovědět

Hlouposti

Adri Ryan,2012-10-07 06:02:38

Jaroslave, opět tendenčně (a u vás už klasicky) zaměřený článek proti čemukoliv, co má v názvu "bio". Ze všeho možného, co jste si mohl vybrat, jste skončil u mědi. Budiž. Přehlédneme to, že se používá často ve vinařství (pro mnoho ekologických zemědělců jsou totiž jakékoliv postřiky tak drahé, že k nim nepřistupují nejen z důvodu přísných regulací, ale také z prostších finančních). Každopádně u ekologických vinic, kterých je minimum, se použití mědi za nepříznivých podmínek (vlhko, časté srážky, rosa, atd.) opravdu nevyhnou. každopádně, Jaroslave, i hloupí ekologičtí zemědělci vědí, že rezidua mědi jako těžkého kovu mohou v případě kumulace v půdě být toxická pro některé složky edafonu. A ještě divnější a překvapivější pro vás asi bude, že i ekologické zemědělství má nějaká nařízení! Kdo by to byl řekl! V současnosti jsou aplikace mědi v ekologickém vinohradnictví limitovány úrovní 6 kg/ha a rok metalické mědi, respektive dávkou 30 kg Cu v průběhu 5 let. (EEC Reg. 834/2007, některé národní předpisy jsou přísnější). Možné a vhodné je rovněž používání látek na bázi kyselých jílů či mletých vápenců. Tyto látky mohou přispět k redukci potřeby aplikací mědi.

Ve svém, z vašeho pohledu jistě zcela správného článku, plete také další věc. Myslíte si, že ekologický zemědělec na svém produktu výrazně vydělává. Ale je to většinou naopak. Kvůli tomu, že nepoužívá umělá hnojiva, má zakázány umělé pesticidy a navíc, že je ochranná doba po použití konvenčních léčiv dvojnásobná ve srovnání s běžným zemědělcem (ano, i "eko" kráva někdy onemocní. Pokud ano, a je léčena antibiotiky, ekologický farmář může prodat její mléko až za 2x tak dlouhou dobu jako normální zemědělec). To vše přispívá k tomu, že mají eko-farmáři o desítky procent nižší úrodu. tím pádem ji musejí prodávat také za vyšší ceny.

Polemizovat s vašimi výplody by se dalo ještě dlouho (nestudoval jste náhodou filozofii? Protože nevěřím, že kdybyste navštívil některou z normálních technických škol - (VŠCHT, JČU, ČZU, atd.), že byste si dovolil plácat takové hlouposti bez ověření faktů). Ale já dodám na závěr poslední věc. Ekologický zemědělec se snaží pěstovat produkty v souladu s přírodou. Co to ale znamená? Že nepěstuje na několikahektarovém poli monokultury řepky - to je pro něj neudržitelné. Musel by sáhnout ke konvenčním hnojivům a k chemii. Pak ale ztratí nálepku "eko". Naopak musí mít pozemek rozdělen na více částí, jeho osevní postup musí být velmi bohatý. Pěstuje i desítky plodin. Aby omezil vliv škůdců (a nemusel tak sáhnout k vámi, Jaroslave, oblíbené mědi), plodiny každou sezonu střídá - jsou i případy, kdy stejnou plodinu nedá na původní místo po šest let! Vybírá také původní druhy, které dříve rostly na daném území, druhy, u kterých se předpokládá, že mají určitou rezistenci vůči převládajícím plísním. Důležitou součástí hospodaření je také dobytek. Jde totiž o to, aby byla ekologická farma jakýmsi co možná neuzavřenějším celkem - tedy, co si na ní vypěstujeme, to zkonzumujeme, prodáme, dáme zvířatům, od kterých máme zase kvalitní hnojivo. A to vše tvoří jistý kompaktní celek, který by měl být v ideálním stavu udržitelný, to znamená, že funguje zcela sám bez uměle dodávaných hnojiv a chemie. To dnes klasické konvenční zemědělství neumí.

Podívejte, jediný větší problém, který ma eko-zemědělství v současné době, není v mědi, ale ve fosforu. Tento prvek je velmi důležitý pro správný vývoj rostlin a v ekologickém zemědělství je proto povoleno dodávat jej zvenčí (každý rok se totiž jeho zásoby splachují ze zemského povrchu na dna moří a oceánů). Ale to je asi tak vše.

Jaroslave, klidně si kupujte potraviny v obchodech, krmte se pesticidy, solí z Polska. Myslím, že všem vašim čtenářům to bude naprosto jedno. Hlavně už ale neplácejte páté přes deváté a pokud už ano, navštivte někdy ekologickou farmu, podívejte se, jak to na ní skutečně funguje, zjistěte si, kolik má eko-farmář za rok kontrol, jak bojuje o to, aby si vůbec udržel nálepku "eko", a pak si dejte něco z jeho produkce a porovnejte to s běžnou potravinou, například rajčetem z Tesca, která rostlo někde hydroponicky v Holandsku.

Odpovědět


RE - TUTY

Ivo Přikryl,2012-10-07 08:24:56

Z pohledu zákazníka není podstatné, s jakými náklady jednotlivý výrobce pracuje. Aby měl důvod platit více, musí mít výrobek navíc nějakou pro něj zajímavou užitnou hodnotu. Není jím obsah výživných látek. Obsah cizorodých látek by jím mohl být, kdyby jejich zbytky v potravinách měly významný vliv na zdraví konzumenta. Koeficienty snižující limitní hodnoty proti výsledkům testů toxicity však způsobují, že ani hororové zprávy o stanovení nadlimitních koncentrací v potravinách většinou nejsou pro informovaného člověka zajímavé (na rozdíl od výskytu zkažených a plesnivých potravin).
Pro zákazníka není zajímavé ani to, že i biozemědělec je kontrolován (asi víc na dodržování biopostupů a evidence, než na výskyt cizorodých látek v produktech). Na hospodaření na menších celcích a s pestřejší strukturou plodin něco je, ale u pultu mně to příliš nezajímá. Uzavřený cyklus výroby je docela zajímavý, ale nesníží náklady na výrobu a nezvýší užitnou hodnotu produktů.
S fosforem je to docela průser. Jeho světové zásoby během tohoto století dojdou a zemědělství bude mít velký problém. S fosforem se bude muset začít velmi přísně hospodařit. Ale nižší produktivita biologického zemědělství ve srovnání s konvenčním problém jen prohloubí.
Zbývá tedy víra. Věřících zákazníků je docela dost, pokud na to mají. A snad také šťastnější biozemědělec, kterého práce naplňuje a nedělá ji kvůli dotacím.

Odpovědět


Ad hlouposti

Vladimír Wagner,2012-10-07 08:28:02

Na tento příspěvek odpoví jistě Jaroslav Petr sám, ale přesto bych si dovolil, ač neodborník na tuto problematiku pár poznámek. Ale nejdříve k obecné slušnosti. Oslovení křestním jménem se používá mezi přáteli nebo alespoň vůči člověku, kterého dobčře znám. To ovšem ve Vašem případě neplatí, neboť by jste dobře věděl, že Jaroslav Petr vystudoval Vysokou školu zemědělskou a velice dlouho se zabývá praktickým vědeckým výzkumem v oblastí biotechnologií a živočišné výroby. O dané problematice i přednáší. A poznámka o studiu pouhé filozofie bez oborů spojených se zemědělstvím by Vás ani nenapadla.
V žádném svém článku Josef Petr netvrdí, že každý bio zemědělec musí nějak extrémně vydělávat. Na druhou stranu vydělávat musí a také vydělává. A i z Vámi uvedených důvodů jsou jeho potraviny mnohem dražší a dost těžko mohou uživit současný počet lidí (tedy, říkám já, do značné míry jde o módní výstřelek pro bohaté z rozvinutých zemí).
To, co Jaroslav Petr říká a já souhlasím, je to, že veškeré seriozní studie ukazují, že bio potraviny nejsou o nic zdravější než klasické (pochopitelně se v obou případech se jedná o případ, kdy nedojde k excesu tokovému, že někdo udělá třeba v honbě za ziskem něco trestuhodného - ale to se týká jak bio tak klasických potravinářů).
Takže nic proti přírodnímu životu, přírodnímu zemědělství a přírodní filosofii, ale to je něco úplně jiného.

Odpovědět


Omluva Jaroslavovi

Vladimír Wagner,2012-10-07 08:34:20

Omlouvám se Jaroslavovi za to, že jsem mu zaměnil jméno za Josefa (Josef je táta a tak jsem na toto jméno vysazený :-)). Jinak pro všechny, s Jaroslavem se dobře znám nejen z redakční rady Vesmíru a proto to důvěrnější oslovení. A jsem rád, že také na příspěvek Adri Ryana odpověděl. Řekl vše potřebné.

Odpovědět


Ondro

Kuba Hron,2012-10-07 11:29:51

Ondřeji Gryme (Adri Ryane), tohle jsi fakt přehnal. Sám jsi na přednášky pana Petra chodil a tam jsi mlčel jak zařezaný. Sám jsi sotva prolezl bakalářkou.... ale tohle, co jsi napsal je fakt podpásovka. Děláš naší bývalé fakultě ostudu, a totéž si myslí Lucka. Ty už budeš vědět.

Odpovědět

nestacim sa divit

Viliam Rockai,2012-10-07 01:59:04

az sa mi tazko cita taky clanok/uvaha na mojom oblubenom oslovi. ani ma tak nezaraza tendencny vyber syntetickeho a "prirodneho" fungicidu, ani nedostatok referencii. veci, ktore ma zarazili, prekvapili:

- pise sa, ze mnozstvo syntetickych v potravinach sa musi kontrolovat. pre "prirodne" to neplati? tie sa nemusia kontrolovat? ak ano, nemalo by opat zmysel porovnavat to max. povolene mnozstvo u oboch?
- odstavec o kuchyni mi prisiel cely zvlastny. ked je znecistene prostredie, mam byt v pohode, ze jem viac alebo menej znecistenu stravu?
- "Množství syntetických pesticidů, jež smí být v potravinách, je určeno důkladnými testy" ale "Drtivá většina však nepojednává o příjmu pesticidů s běžnou potravou"?
- ten olivovy olej, ktory bol v dteste oznaceny ako bio (na svojom obale), mal nejaky konkretny bio certifikat?

Odpovědět


Pokusím se alespoň částečně reagovat

Vladimír Wagner,2012-10-07 07:56:13

i když nejsem expert:
1) Jestli dobře chápu, tak pro přírodní fungicidy jsou pochopitelně také limity a testují se. Ale jak v bio tak v normálních potravinách jsou pod těmi zdravotnickými limitami, jinak by musely být staženy z trhu. To, co má Jaroslav Petr podle mě na mysli, je stav, kdy v rámci bio módy a tažení za bio vybírají právě ty specifické fungicidy, na které se zaměřuje pozornost (tedy ty úmělé)a téměř výhradně na ně se zaměřují studie zkoumající obsahy, které jsou sice hluboce pod zdravotními limity, ale i tak jsou pak zdůrazňovány.
2) To, co má Jaroslav Petr na mysli, je asi to, že v potravinách (ať už bio či nebio) se i díky tomu, že jsou testovány vůči limitům obsahu v potravině a k lidem by se neměly dostat dávky tyto limity překračující, nacházejí jen velmi malá množství těchto látek a z jiných zdrojů ve svém prostředí jich člověk příjme daleko (řádově více). To znamená, že všechny studie, které prokázaly nějaký zdravotní dopad (škodlivost) se nemohly týkat (a netýkaly) příjmu těchto látek z potravy ale jinými cestami z prostředí okolo člověka.
Jestliže z jinými cestami přijímám řádově (desetkrát, stokrát i tisíckrát) více danné látky, tak mě opravdu nemusí obsahy dané látky v potravinách příliš zajímat a je to v pohodě. A je jasné, kam bych měl spíše zaměřit své finanční zdroje, abych případně škodlivou míru nějaké látky snížil. Určitě ne do biopotravin :-)
3) Pokud jsem viděl tu reportáž, tak se jednalo o panenské olivové oleje, u kterých bylo (alespoň u většiny jsem si toho i při krátké reportáži všiml) jasné i velké označení bio. Byly prodávány v zavedených velkých obchodech a zavedenými firmami (žádný pokoutní prodej). Jakou certifikaci měly nevím, ale " i vysokou cenou :-))" je to přesně to, co lidé jako bio potraviny nakupují.

Odpovědět


lidi nakupují

Petr Ba,2012-10-10 09:07:39

zajímalo by mne jaký je vlastně podíl bio na trhu, tipuji že v supermarketech je oddělení bio asi jako povinný koutek s dia a stejně navštěvované - většina konzumentů se zastaví u pultíku "v akci", u bio možná přibrzdí jen aby se podívali na ceny a zakroutili hlavou, jak je to drahé ... Už bajky se zvířáky vypráví příběh o lišce a hroznech, který končí větou lišky "stejně jsou kyselé".

Odpovědět

Blbneme a nejen s BIO

Stan Toufar,2012-10-07 00:38:38

Blbneme neuvěřitelně. Na všech frontách. Mochov východně od Prahy byl dlouhá léta považován za místo,
odkud k českým hospodyňkám plyne mražená česká zelenina.
Pokud dnes do Mochova  zavoláte a budete chtít hovořit s někým,
kdo má na starost výrobu, neuspějete. "To musíte volat do Rakouska,
veškerá výroba se  přesunula  tam, tady je už jenom obchod",
říká do telefonu spojovatelka. A skutečně. Výrobky, které jsou dnes
v obchodní síti stále prodávány
pod  značkou  Mochov, respektive Mochovská zelenina, mají na
obalu připsáno Made in  Austria. Nadnárodní koncern Ardo o přesunu
výroby obchodní partnery Informoval v listopadu loňského roku.

Podobných příběhů najdeme celou řadu, psány jsou jak přes kopírák.
Během letošního  roku zcela ukončil v Česku výrobu i koncern
Unilever. V povltavských  tukových závodech v Nelahozevsi dostalo
Výpověď přes šest stovek lidí.
Výsledkem je, že všechny rostlinné tuky, které z Nelahozevsi
do českých kuchyní putovaly (Perla, Flora, Rama, Hera) jsou dnes
dováženy z  jiných evropských závodů. Týdeník Ekonom se zajímal,
odkud k nám míří například Hera, Tradiční surovina pro vánoční cukroví.
Místem výroby  jsou polské Katowice, uvádí mediální zástupce
Unileveru Martina Janebová. Z Polska se na český trh dovážejí i
některé cukrovinky s logem pražské čokoládové hvězdy Orion,
zrozené v roce 1896. Dnes z produkce švýcarského koncernu
Nestlé. Konkrétně Oplatka  Delissa.

Tajné  informace? U některých firem je cítit, že o tomto tématu se
baví jen  velmi nerady. Když chtěl týdeník Ekonom do koncernu Tchibo
informaci o  aktuálním místě výroby kávy Jihlavanka, nejprodávanější
kávy na našem  trhu (která se kdysi skutečně pražila v Jihlavě,
ale v roce 2005 se výroba přestěhovala do Vídně), odpověď nedostal. Výrobní
závody máme ve  více zemích, ale konkrétní místa nesdělujeme, uvedla PR manažerka české pobočky Tchibo Eva Kadlecová.
Na  zaslané otázky nereagoval ani švýcarský koncern Hero, který na český trh
uvádí dětskou výživu pod tradiční značkou Sunar. Z údajů na obalech  lze ale dovodit, že aktuálním místem původu je převážně Velká Británie, u některých produktů Španělsko.
Přitom ještě do roku 1999 se Sunar vyráběl v Zábřehu na Moravě. Zákazníci v supermarketech si těchto  přesunů většinou ani nevšimnou, protože na obalech informace o původu chybějí či je zde uvedeno pouze Made in EU.
Navíc řadě spotřebitelů je možná ukradené, kde se co vyrábí.
Jedno by  jim to ale být nemělo. ,,Kdo tady jednou bude platit daně, z čeho  ten  stát bude žít a kde lidi seženou práci,když se všechna výroba přesune pryč?" táže se prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman.

Z těchto důvodů komora chce, aby se informace o místě Výroby na obalech  povinně zveřejňovaly. Klamání spotřebitele? Kdo by neznal televizní reklamu o Pepovi ze středočeských Sedlčan? Plísňový sýr prodávaný pod  značkou >Sedlčanský Hermelín< je další ze stálic českých ledniček.
Jaké  překvapení na zákazníky asi čeká, když zjistí, že některé
šarže pocházejí z Polska. Týdeník Ekonom se opakovaně snažil od zástupců firmy  Bongrain získat k celé věci nějaké stanovisko.
Bez úspěchu.
Výrobce  přitom nijak neomluví, že polská výroba je výrazně
menšinová a dochází k ní jen tehdy, když česká mlékárna kapacitně nestíhá. Alespoň tak zní  neoficiální odpověď jednoho z manažerů. V Polsku se dnes ale  částečně vyrábí I některé sýry Lučina, další tradiční produkt sedlčanských mlékáren. Skupina Bongrain v tom ale není sama.
Konkurenční  Francouzský koncern Bel, který od roku 2000 vlastní Želetavskou sýrárnu na Třebíčsku, používá podobné praktiky. Část tavených sýrů -  chlubících se  více než stoletou značkou Želetava - vyrábí na Slovensku. Konkrétně v Michalovcích.

České značky z ciziny, to není jen záležitost potravinářského průmyslu.

Například autobaterie Akuma se dnes vyrábějí v Itálii (veškerou výrobu tam z Mladé Boleslavi přesunul italský koncern Fiamm,  který Akumu ovládl v roce 1998).
Tužky pod značkou Koh-I-noor vyrábí  impérium rodiny Břízových nejen v Česku, ale i v Rusku, Bulharsku a  Číně.
Výroba zápalek Solo se ze Sušice přesunula do Indie, elektrospotřebičů  ETA zase do Číny. Altruismus nečekejme.
Vraťme se ale k hypotetickému importu škodovek z Číny. Filiálka Volkswagenu v Šanghaji už vyrábí modely Fabia, Octavia a Superb a v roce 2013 přibude I Yeti.
Čína je už pro Škodovku největším trhem. Letos by tam mělo být prodáno
180 tisíc  vozů. Nynější šéf Škodovky Winfried Vahland v minulých dnech
uvedl, že Škodovka bude zvažovat i dovoz levnějších čínských autodílů
pro výrobu v  Evropě. Kolik už zbývá k tomu, aby se do Evropy vozily celé čínské škodovky, nejen díly? Mzdové náklady mluví jednoznačně ve prospěch čínských dělníků...

Odpovědět


Viem, ako na to

Milan Závodný,2012-10-12 07:15:28

Najprv vystúpiť z NATO. Potom z EU, OECB, OSN ... Šialené? Inak to nepôjde. Politici zobrali bakšiše za rozpredaj štátneho majetku, na ktorom naši rodičia makali 4O rokov. To sa volá vlastizrada. Teraz nás ládujú naši "bratia" zo Západu odpadkami, aby sme vykapali a oni konečne obsadia východný priestor. O TOM TO JE, a nie že nie!

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni