Diamantová planeta (skoro) na dohled ze Země?  
Planeta 55 Cancri e může být z jedné třetiny tvořená diamantem, přesto by tam asi nikdo nechtěl žít. Obíhá extrémně blízko hvězdy podobné Slunci, která z ní dělá pekelnou výheň. To vše by podle trojice astronomů mohlo být k vidění 41 světelných let od nás.

 

Zvětšit obrázek
Jak se asi žije na rozpáleném diamantu? Kredit: NASA/JPL-Caltech.


55 Cancri je zajímavý hvězdný systém ze souhvězdí Raka, který se nachází pouhých 41 světelných let od Země. Funguje jako dvojhvězda a možná i trojhvězda, přičemž jeho dominantní hvězdou je žlutý trpaslík 55 Cancri A spektrálního typu G8V. Prozatím víme, že kolem této hvězdy, o něco menší, lehčí, chladnější a také méně zářivé, než je naše Slunce, krouží několik planet. Je jich tam minimálně pět a s ohledem na naše možnosti nelze vyloučit, že to ve skutečnosti bude ještě o něco víc.

 

 

Zvětšit obrázek
55 Cancri e. Se štěstím viditelná i pouhým okem. Kredit: Nikku Madhusudhan.

Planety 55 Cancri A s koncovkou b, c, d a f jsou podle všeho plynnými obry. Odborníky dráždí hlavně planeta 55 Cancri Af, která obíhá mateřskou hvězdu uvnitř obyvatelné zóny. Je to plynná planeta, odpovídající hmotností zhruba polovině Saturnu, takže na jejím povrchu život pozemského typu nebude. Pokud má ale nějaké měsíce, tak by na nich mohla být kapalná voda a spolu s ní leccos zajímavého. V posledních dnech vzbudila pozornost světových médií planeta 55 Cancri Ae, což je superZemě o hmotnosti 7,8 násobku naší planety se zhruba dvojnásobným průměrem. Svého času (srpen 2004) to byla vůbec první objevená superZemě u hvězdy hlavní posloupnosti, tedy rámcově srovnatelné se Sluncem. Rozhodně to ale není přívětivý svět, pokud zrovna nemáte v oblibě povrchovou teplotu 1648 stupňů Celsia. Mateřskou hvězdu totiž oběhne jednou za 18 hodin, pochopitelně v extrémní blízkosti a podle toho to tam taky vypadá.

 

Planeta s označením e byla objevená pomocí měření radiálních rychlostí, tak jako většina exoplanet před počátkem éry zručného lovce planet Kepler. Odborníci pozorovali její přechod přes kotouč hvězdy poprvé až loni (2011) a hned si z toho odvodili zajímavé údaje, například rozměry. S úplně čerstvým odhadem hmotnosti se pak Nikku Madhusudhan, postdok na Yale Center for Astronomy & Astrophysics, mohl s dalšími vědci odvážit důvěryhodně odhadnout vnitřní složení rozpálené planety.

Zvětšit obrázek
Diamantová planeta 55 Cancri e. Kredit: (Haven Giguere).

Modelování různých kombinací chemických prvků a známých parametrů planety je nakonec přivedlo k významnému zastoupení uhlíku a karbidu křemíku, podílu železa a snad i nějakých silikátů. Odborníci věřili, že na 55 Cancri Ae může být relativně hodně vody, nejspíš v přehřátém stavu. To se teď ale nepotvrdilo. Madhusudhan a spol. naopak odhadují, že až třetinu hmoty planety představuje uhlík ve formě diamantu. Je asi podobný pozemským diamantům, na povrchu by měl být promíchán s grafitem, ve hlubších vrstvách planety by snad mohl být tekutý. Pokud by čirou náhodou na 55 Cancri Ae sídlila nějaká bizarní civilizace schopná konfliktu, o diamanty by se tam určitě neválčilo. V horninách Země je hodně kyslíku a uhlík je naopak velmi vzácný, o diamantech ani nemluvě.

 

Zvětšit obrázek
Nikku Madhusudhan. Kredit: Beverly Schaefer, Princeton.

Není to vlastně úplně první ohlášená diamantová planeta. Ta předešlá, kterou měl shodou okolností na svědomí také Madhududhan, ale nebyla takto přesvědčivá. Pokud se autoři studie nespletli, tak budeme muset vylepšit stávající úvahy o podobě cizích terestrických planet. Jak se zdá, nemusejí mít chemické složení, vnitřní strukturu nebo atmosféru podobné Zemi. Na jednu stranu je skvělé, že je vesmír tak neuvěřitelně pestrý. Zároveň ale vyplavala syrová realita, ve které musíme přiznat, že s dosavadní znalostí těles Sluneční soustavy prostě nevystačíme. Jak asi na planetě, jako je 55 Cancri Ae, vypadají geologické procesy? Zatím jenom tápeme. V případě převratných teorií, které stojí převážně na modelování, je dobré mít na paměti, že nemusí být definitivní. A že to může být i tento případ i když za ním stojí absolvent s doktorátem z MITu a jde o společné dílo kolegů astronomů z Yale University a Le Centre national de la recherche scientifique (CNRS).


Prameny:

Yale University News 11.10. 2012, Wikipedia (55 Cancri e), http://arxiv.org/pdf/1210.2720v1.pdf

Datum: 18.10.2012 08:10
Tisk článku

Živý vesmír - Kde jsme? Kdo jsme? Kam směřujeme? - Elgin Duane
 
 
cena původní: 299 Kč
cena: 257 Kč
Živý vesmír - Kde jsme? Kdo jsme? Kam směřujeme?
Elgin Duane
Související články:

TNG50 je nejvíce detailní simulací vesmíru v dosavadní historii     Autor: Stanislav Mihulka (01.12.2019)
Kosmologická krize? Vesmír by mohl mít tvar koule     Autor: Stanislav Mihulka (05.11.2019)
Temnota na druhou: Jsou černé díry z temné energie?     Autor: Stanislav Mihulka (12.09.2019)
Virtuální Stroj na vesmíry odhaluje tajemství vzniku galaxií     Autor: Stanislav Mihulka (11.08.2019)
Do neznáma: Astronomové zmapovali vesmírnou prázdnotu v sousedství     Autor: Stanislav Mihulka (23.07.2019)



Diskuze:

Fantasmagorie?

Jan Kopecny,2012-10-19 09:49:01

Je pravdou, že modelování máme spojeno s kauzami klimatologů, ale tentokrát bych výsledky Nikku Madhusudhana na lehkou váhu nebral a to ani přesto, že je Indem. Na modelování se podí i Kanani K. M. Lee z Department of Geology and Geophysics, Yale University, New Haven. A dalším spoluautorem této "fantasmagorické představy" je Olivier Mousis z Observatoire des Sciences de
l’Univers THETA, France. Sám Madhusudhana má doktorát z Massachusetts Institute of Technology. I to o něčem svědčí. Modelování není nákladná činnost a i čeští astronomové by mohli v tomto směru mohli přispět. Možná časem někdo zplodí lepší teorii. Zatím ale, by všem kritikům slušelo spíše trochu skromnosti a připustit, že něco takového by mohlo být možné, ačkoliv se to zdá jakkoliv nepravděpodobné.

Odpovědět


Model a model

Vladimír Wagner,2012-10-19 13:31:51

Tady kritikům (tedy i mě) podsouváte něco jiného než říkají. Alespoň já netvrdím, že při jistém složení hvězdy o hmotnosti zhrubá osminásobku hmotnosti Země a hustotě zhruba okolo hustotě Země, nemůžete dostat situaci s popisovanou vysokou produkcí diamantů. Ale tvrdím to, že je "hodně odvážné" existenci takového stavu přisoudít planetě, u které znáte pouze jen velmi nepřesně hodnotu hmotnosti, poloměru a celkové teploty (nejistoty u těchto pouhých tří známých veličin v desítkách procent). A referovat o tom pod titulkem Diamantová planeta (skoro) na dohled ze Země? , byť s tím otazníkem je alespoň podle mě nepříliš seriozní.
Jinak je možná symptomatické, že zmiňujete pro srovnání klimatické modely a jejich přesnost. Klimatické modely Země se opírají o dlouhodobá měření řady parametrů v tísíce místech nejméně v posledním století a velké řady parametrů i velmi hluboko do historie stále z mnoha míst a s nesrovanatelně větší přesností než je možné měřit u exoplanet (třeba právě u zmíněného systému). Klimatické a geologické procesy na Zemi máme prozkoumány neskonale lépe než procesy na Marsu či Jupiteru. Naše znalosti takových procesů na expolanetě, kterou modelují zmínění autoři, jsou pak oproti znalostem procesů na Marsu či Jupiteru skoro zanedbatelné.
Klimatické modely, které se používají pro predikci klimatu na Zemi jsou tak neskonale přesnější, než mohou být modely geologických procesů a struktury popsané exoplanety.
Vaše poznámka tak jasně ukazuje, jak totálně chybné povědomí o možnosti přesnosti modelování různých oblastí vytváří u čtenářů (u Vás) právě ten do značné míry jdoucí za senzací styl popularizace vědy. Vaše představa, že predikce modelu, který je založen na extrémně nedostatečné množině experimentálních dat (pouhé tři hodnoty s nejistotou desítky procent) a geologických a dalších procesech, které jen velmi těžko nebo vůbec nelze na Zemi zkoumat a i ve vesmíru jejich ekvivalenty experimentálně potvrzeny nemáme, je daleko spolehlivější, než predikce modelu, který je záložen na statisících relativně velice přesných experimentálních údajů a popisech procesů, které jsou dlouhodobě a hodně pečlivě na Zemi zkoumány (prostě je máme blízko a po ruce) je hodně absurdní.

Odpovědět

Trochu upřesnění

Vladimír Wagner,2012-10-18 19:02:16

Ten komentář Jana Veselého, na který odkazuje Miroslav Bezouška je zde: http://neviditelnypes.lidovky.cz/media-kachna-misto-sexu-0ve-/p_veda.asp?c=A121015_224046_p_veda_wag
A ukazuje na dvě podstatné věci. Pokud mluvíme o měření nějaké fyzikální veličiny, je třeba vždy mít na paměti a uvažovat chybu tohoto měření. V reálu je u této planety známá hmotnost, která je zhruba osminásobná oproti Zemi a průměr byl za předpokladu stejné hustoty jako u Země odhadnut na dvojnásobek poloměru Země. V minulém rozce se díky transitům planety před hvězdou podařilo alespoň s jistou přesností poloměr změřit a asi se potvrzuje uvedená hodnota vedoucí ke střední hustotě blízké Zemi.
Ovšem tato přesnost asi těžko umožňuje odhady struktury a složení jiné než totálně hypotetické. Takže jde spíše o hraní s modely, které asi má s realitou společného jen velmi málo.
Ještě poznámka. Pokud se přepočítávají hodnoty teploty uváděné ve stupnici Farenheita do Celsiovy, bylo by dobře zachovávat počet platných cifer, aby to odpovídalo udávané přesnosti měření. Přesnost měření teploty na exoplanetách opravdu není na čtyři platné cifry. Tedy není příliš korektní hodnotu "3,900 degrees Fahrenheit" udávat jako 1648 stupňů Celsia.

Odpovědět


Odkazy

Vladimír Wagner,2012-10-18 19:15:45

Ta zpráva z Yale je zde: http://news.yale.edu/2012/10/11/nearby-super-earth-likely-diamond-planet
a přepis Petra Kubaly zde: http://www.exoplanety.cz/2012/10/12/diamantova-exoplaneta-55-cnc-e/

Odpovědět

Josef Jindra,2012-10-18 10:33:28

A jak si Kefalín představujete takový tekutý diamant ?

Odpovědět

probůh - tak on už i Osel?

Miroslav Bezouška,2012-10-18 09:27:03

odkud se vzala tato "vědecká" kachna bůh suď, ale je to dost očividný nesmysl. Viz ostatně fundovaný a dost podrobný článek pana Veselého na Neviditelném Psu.

Odpovědět


nesmysl

Jarda Pešek,2012-10-18 09:59:06

Nesmysl by to mohl být, kdyby tvrdili, že to tak opravdu je, ale z článku jsem tento dojem nenabyl. Je to pouze odhad na základě simulací, který nemusí odpovídat skutečnosti. Tudíž se to nesmyslem nedá nazvat.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace