Jak nejlépe předcházet školním masakrům?  
Spencer Ackerman z Wired navrhuje mikrostamping, omezení velikosti zásobníků, regulaci online obchodů se zbraněmi, vytvoření databází majitelů zbraní anebo výkup zbraní za státní peníze. Každé opatření má ale své zápory a ani všechny dohromady nikdy nezaručí absolutní bezpečí.

 

Zvětšit obrázek
Glock22. Nastávají v USA zbraním horší časy? Kredit: Technococcus, Wikimedia Commons.



Svátky konce roku a konec světa podle všeho dohromady vytvářejí notně výbušný a nebezpečný koktejl. Stále ještě velmi čerstvý páteční (14. 12.) masakr v základní škole Sandy Hook třicetitisícového města Newton v Connecticutu je jeho velmi tragickým svědectvím. Vše nasvědčuje tomu, že prvňáčky a jejich pedagogy postřílel poloautomatickou puškou Bushmaster XM-15 dvacetiletý podivín Adam Lanza, kolem jehož osoby, jakož i celé události se okamžitě roztočil děsivý kolotoč dohadů, omylů a urputného hledání viníků. Jako obvykle se vztek veřejného mínění nejprve obrátil vůči dostupnosti zbraní ve Spojených státech a teď se bude dlouhé týdny debatovat o změně stávajících pravidel. Nakonec se ale stejně ukáže, že si Američané zbraně vzít nenechají.

 

Zvětšit obrázek
Spencer Ackerman. Kredit: Spencer Ackerman, Wikimedia Commons

Hned v závěsu se rozpoutala zášť vůči „násilným videohrám“, která tentokrát vyústila v obzvlášť bizarní obvinění. Díky nešťastné mediální záměně skutečného vraha za jeho bratra Ryana Lanzu, který na Facebooku vyjádřil své sympatie hře Mass Effect, se právě tato hra stala terčem masové nenávisti. Nejít o tragédii, bylo by to k smíchu. Mass Effect od BioWare je epická sci-fi RPG (Role-Playing Game) s pozoruhodným příběhem, ve kterém jde o záchranu galaxie před vražednou strojovou inteligencí. Navzdory tomu, mainstreamová média jedou ve vyjetých kolejích a jimi oslovení specialisté do zhloupnutí potvrzují zhoubný vliv herního násilí. Po každém masakru čelí vlně ohromné kritiky i tvůrci násilných filmů. Quentin Tarantino, který právě uvádí do kin svůj, jistě ne zcela nevinný western Nespoutaný Django, to shrnul vcelku trefně. Je prý už unaven obhajováním své tvorby po každém medializovaném násilí. Vina by podle něj měla padnout především na samotné pachatele.

 

V případě Adama Lanzy se objevilo podezření, že trpěl jistou formou autismu, možná Aspergerovým syndromem. Upřímně řečeno, na dostupných fotografiích vypadá budoucí střelec opravdu divně. Proti spojování Aspergerova syndromu s masovým vražděním se ale ihned ozvali mnozí odborníci. Něco takového je pro nepřijatelné, přestože u postižených jedinců dochází k prudkým změnám nálady a často vztekle vybuchují kvůli maličkostem. Jak je vidět, společensky v pořádku je obviňovat obchodníky a autory her či filmů, nemocné a psychology už méně. V Newtonském masakru se do toho všeho ještě motá údajně milující matka, ovšem zřejmě hromadící zbraně a posedlá survivalismem. Je otázkou, jestli vůbec někdy bude možné určit rozhodující příčinu, která přiměla zakřiknutého Lanzu střílet, natož její eliminací zabránit podobným tragédiím v budoucnu. Levicově orientovaný punker a zároveň publicista v problematice národní bezpečnosti USA Spencer Ackerman ve Wired nedávno navrhl pět možných kroků, jejichž uplatnění by mohlo riziko střeleckých masakrů alespoň snížit a to bez zahození Druhého dodatku americké ústavy. Ten od roku 1791 zajišťuje právo Američanů držet a nosit zbraň. Jak ale sám Ackerman zdůrazňuje, absolutní bezpečí je iluzí a každé z navrhovaných opatření má i své mouchy.

 

 

Zvětšit obrázek
Místo masakru. Kredit: VOA, Wikimedia Commons.

Prvním z nich je technologie mikrostampingu, tedy „mikrorazítkování“ nábojnic při výstřelu laserem upraveným úderníkem použité zbraně. Každá nábojnice tím získává unikátní značku, podle které je možné dohledat majitele zbraně. Mikrostamping je použitelný jen pro poloautomatické zbraně, fungoval by u nově vyrobených zbraní a umožňuje dohledat jenom posledního legálního držitele zbraně. Samotná existence mikrostampingu mohla některé potenciální střelce odrazovat, i když v případě nemaskovaných masových vrahů, kteří na konci řádění spáchají sebevraždu, by to asi nefungovalo.

Dalším vhodným opatřením by mohlo být omezení velikosti zásobníků palných zbraní, o němž se v posledních dnech široce diskutuje. Jared Loughner, který loni v arizonském Tusconu střelil senátorku Giffordsovou a 12 dalších lidí, nemusel ani jednou nabíjet, protože použil Glock s prodlouženým zásobníkem na 33 nábojů. Nutnost nabíjení útočníka zdržuje a poskytuje ostatním možnost uprchnout anebo se naopak pokusit střelce zneškodnit. Problém je, že neexistují dobře podložená data spojující omezení velikosti zásobníků se snížením škod způsobených palnými zbraněmi. A lidé páchající masakry se obvykle dobře připraví a mívají větší počet nabitých zbraní.

 

Zvětšit obrázek
Bushmaster XM-15 se zásobníky. Kredit: TwinkeMasta, Wikimedia Commons.

Mnohé by vyřešila i přísnější regulace online nákupů zbraní, které jsou v USA na běžném pořádku. Jak si jistě každý pamatuje, když si terminátor Schwarzenegger pořizuje v minulosti zbraně, musí čelit svazujícím pravidlům pro prodej zbraní v kamenných obchodech. Na internetu je to jiné. Omezení online nákupů ale vyžaduje hodně námahy. Zkuste si představit, že někdo kontroluje každou aukci na eBay.

 

 

Zvětšit obrázek
Letošní výkup zbraní v New Yorku. Kredit: Queens District Attorney’s Office.

Užitečné by bylo i propojení databází majitelů zbraní a databází podezřelých z terorismu. Lidé ocejchovaní jako možní teroristé si v USA nekoupí hnojivo ani jiné možné prvky výbušných systémů, v koupi zbraní jim ale nikdo nezabrání. Jenže, americké úřady si nevedou seznamy majitelů zbraní. Ještě horší je, že když se někdo v USA do podobných seznamů dostane omylem, například malé děti, přináší to ohromné problémy a je prý neskutečně těžké takovou chybu ze systému odstranit.

 

Zajímavým řešením by byl výkup zbraní. Roku 1996 se po masové střelbě v Austrálii rozhodli vykoupit od obyvatel zbraně. Podařilo se získat 600 tisíc palných zbraní, zhruba pětinu z jejich odhadovaného množství. Je poměrně zajímavé, že od roku 1996 výrazně poklesl počet vražd v rodině a sebevražd s palnými zbraněmi. V USA je ale mezi lidmi kolem 300 milionů palných zbraní, takže by výkup významné části z nich stál opravdu hodně peněz.

 

Ani všechna opatření navržená Ackermanem dohromady nejspíš nezabrání budoucím masakrům. Lanza si vzal legální zbraně matky, kterou zastřelil jako první. Možná by nebylo špatné dovolit zaměstnancům škol být v práci ozbrojení, protože by jim to vůči Lanzovi vylepšilo šance. Na druhou stranu by ale právě koncentrace zbraní ve školách mohla vést k dalším tragédiím. Každopádně nebude od věci věnovat pozornost studentům, kteří očividně nezapadají do kolektivu a snažit se alespoň trochu zlepšit jejich situaci.


Prameny: Wired 18.12. 2012, Wikipedia (Sandy Hook Elementary School shooting, Aspergers syndrom).

Datum: 18.12.2012 18:15
Tisk článku

Kontrakt (dohoda) jako předpoklad reedukace žáka s poruchou emocí a chování... - Jařabáč Ivan
 
 
cena původní: 225 Kč
cena: 225 Kč
Kontrakt (dohoda) jako předpoklad reedukace žáka s poruchou emocí a chování...
Jařabáč Ivan

Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace