Úspěchy vědy v roce 2012  
Jaký byl rok 2012 ve světě vědy, přinejmenším podle výběru redakce WIRED? Učebnice si určitě zapamatují minimálně Higgsův boson a přistání Curiosity na Marsu.


Právě uplynulý rok sice nepřinesl žádné šokující překvapení, které by zcela převrátilo fungování civilizace a pokud ano, tak se to stalo někde v garáži a svět se o něm prozatím nedozvěděl. Rok s nádherným číslem se bude připomínat podle očekávaných úspěchů a s nadšením, že se opravdu povedly, což rozhodně nebyla samozřejmost. Ne každý v roce 2012 uspěl, to je ale život a příznivci života na Marsu, obyvatelné planety dvojčete Země či strašlivé celosvětové katastrofy budou mít třeba štěstí někdy příště. Které úspěchy vědy v loňském roce vyzdvihují vědečtí redaktoři amerického magazínu WIRED?

 

Zvětšit obrázek
Curiosity zdraví z Marsu. Kredit: NASA/JPL-Caltech/MSSS.


SpaceX hvězdou vesmírných technologií
Pokud by někdo měl být vítězem vědy a techniky roku 2012 , zasloužila by si to nejspíš společnost SpaceX, čili Space Exploration Technologies Corporation Elona Muska. Ať už si o světě soukromých společností myslíme cokoliv, SpaceX jsou prostě frajeři, kteří riskují mnohé nejen pro svůj profit, ale také aby poponesli poslední dobou dýchavičný plamen pokroku v průzkumu vesmíru. V květnu se jejich Dragon, jakožto první privátní kosmická loď připojil k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Už to samo o sobě bylo skvělým úspěchem. V říjnu ho ale ještě ve SpaceX přebili dalším startem Dragona, který tentokrát dopravil na ISS náklad. Nebylo to úplně bez chybičky a ve SpaceX budou i v budoucnu při svých riskantních podnicích potřebovat nezbytné štěstí, v kosmických letech se ale snad konečně blýská na lepší časy.

 

Zvětšit obrázek
Higgs v datech z LHC. Kredit: Atlas Experiment, CERN.


Nástup vzácných mutací
Ohromné pokroky ve studiu lidského genomu odpověděly na řadu otázek, jak už to tak ale bývá, ve skutečnosti jich mnohem víc přinesly. Vědce například až do letoška trápilo, proč se jim u mnoha běžných onemocnění či poruch, které zjevně mají intenzivní dědičnost, nedaří odkrýt jejich podstatu v genech. Loni se potvrdilo, že klíčem je studium vzácných genetických změn, jako jsou například jednopísmenkové mutace (single-nucleotide variants, SNV). Velká většina lidské genetické proměnlivosti je podle všeho opravdu tvořená vzácnými mutacemi a vznikla sotva před pár tisíci lety. Při bouřlivém rozvoji lidských populací ještě takové změny neměly čas zmizet působením přírodního výběru. Náš genom rozhodně není poklidným místem.


Čtení genomu lidských plodů
Každý, kdo kdy v rozvinutém světě v poslední době čekal nový přírůstek do rodiny, má jistě zkušenost s genetickými testy. Až doposud nejsou nijak zázračné, a některé bývají nebezpečné, přesto ale uchránily mnohé rodiny před tragédií. Letos v červnu ohlásili badatelé z University of Washington v Seattlu, že přečetli celý genom plodu z útržků DNA plujících v krvi matky, zcela bez rizika pro všechny zúčastněné osoby. Snad už do pěti let by se takhle mohlo testovat ve velkém.


Kvantová teleportace láme rekordy

Zvětšit obrázek
Kvantová teleportace na Tenerife. Kredit: IQOQI Vienna, Austrian Academy of Sciences.

Ke startrekovským transportérům, které přemisťují výsadky z kosmických lodí na oběžné dráze dolů na planetu teleportací máme sice ještě docela daleko, ale kdo ví. Kvantová teleportace, která ve skutečnosti nemá se sci-fi teleportací prakticky nic společného, každopádně láme jeden rekord za druhým. V tuto chvíli snad ještě stále platí prvenství týmu Rakouské akademie věd, který v srpnu 2012 publikoval kvantovou teleportaci qubitů mezi ostrovy La Palma a Tenerife, na vzdálenost přes 143 kilometrů. Možná už máme na dohled kvantovou komunikaci se satelity na oběžné dráze, která by položila základy kvantového internetu. A pak třeba přijde řada i na Scottyho.


XNA novou nukleovou kyselinou

Zvětšit obrázek
Dragon od SpaceX na ISS v květnu 2012. Kredit: NASA.

Už dávno není tajemstvím, že DNA a RNA nejsou jedinými možnými variantami nukleových kyselin. Ve skutečnosti se zkoumá například více různých typů uměle vytvořených nukleových kyselin, souhrnně přezdívaných XNA, či Xeno Nucleic Acids. Roli ribózy a deoxyribózy v nich přebírají jiné cukry, což jim dává rozličné zajímavé vlastnosti. Loni se týmu Philippa Holligera z britské (MRC) Laboratory of Molecular Biology povedl průlom, když poprvé pomocí uměle vytvořených proteinů přepsali informaci z DNA do různých XNA a zase zpět, s více než 95 procentní úspěšností.


Soumrak pokusů na šimpanzech
Přestože nejde o úspěch vědeckého bádání, redakce WIRED velice vítá postupnou rezignaci na používání šimpanzů jako pokusných tvorů v medicínských experimentech. Americká vládní agentura NIH (National Institutes of Health) loni v září ohlásila odchod 110 studovaných šimpanzů do experimentálního důchodu, což mnozí komentátoři vnímají jako jasný signál americkým laboratořím, zkoumající ještě zhruba tisícovku zbývajících pokusných šimpanzů. Je jistě chvályhodné vyřadit z někdy dost devastujících pokusů naše blízké příbuzné, i když se vlastně nemají kam vrátit. Doufejme jen, že jejich nepřítomnost v medicínském výzkumu nezpůsobí utrpení milionům lidských pacientů a že se na zrušení experimentů se šimpanzy nepodepsala především (bio)politická korektnost.


Horké dvojče Země u Alfa Centauri

Zvětšit obrázek
Pekelný svět Alfa Centauri Bb. Kredit: ESO/L. Calçada/Nick Risinger.

V posledních letech jsou mezi největšími objevy roku zaručenými stálicemi cizí planety. Je to až bolestivě fascinující, zvláště s vědomím, že objevujeme něco, co bude asi ještě dlouho mimo náš dosah. Ve WIRED si z vícero loňských fantastických objevů planet vybrali překvapení ve trojhvězdě Alfa Centauri. Oranžového trpaslíka Alfa Centauri B, ve vzdálenosti 4,37 světelné roky od nás, obíhá planeta Alfa Centauri Bb, velikostí velmi podobná Zemi. Oběhne ji ale bohužel jednou za tři a kousek dne, protože je ke své hvězdě extrémně blízko, desetkrát blíž, než je ve Sluneční soustavě Merkur ke Slunci. Povrch této blízké cizí planety spaluje žár 1200 stupňů Celsia a bez hodně odolných přistávacích modulů se tam rozhodně nepodíváme. Její objev nám ale připomíná, že všude kolem jsou báječné světy k objevování a že bychom, už bez legrace, měli zapracovat na rozumném mezihvězdném pohonu.


Navrtání jezera Vostok
I na naší planetě se kupodivu stále najdou tajuplná místa, které zatím ještě vůbec neznáme. Ruští badatelé se loni v únoru provrtali do ohromného jezera Vostok, pohřbeného nejspíš celé věky pod skoro čtyřmi kilometry antarktického ledu. Všechny nesmírně zajímalo, co by tam mohlo žít. V říjnu ale vyšlo najevo, že badatelé po prvním přezkoumání vzorků nic živého nenašli. Přesněji řečeno, našli něco málo buněk celkem čtyř typů bakterií, které podle všeho vesměs pocházejí z vrtu a nikoliv ze samotného jezera. Bylo to velké zklamání, které se ještě v brzké době pokusí zvrátit intenzivním vrtáním americký a britské tým. Že by v jezeře Vostok opravdu nic nežilo?


Higgsův boson (konečně) objeven
Loni si také oddechla fyzika, když Velký hadronový urychlovač LHC v CERN splnil jeden ze svých stěžejních cílů a chytil po celé generace toužebně očekávaný Higgsův boson. Bylo to sice na hranici statistické přesvědčivosti, ale CERN i celý svět prožili dějinný okamžik. Trošku smutné, alespoň z pohledu milovníků vědeckých dobrodružství je, že se Higgs zatím chová přesně podle předpovědí Standardního modelu a tímto svým povýšeneckým jednáním prý zmenšuje prostor pro exotickou fyziku, tušenou za Standardním modelem. Sheldon Cooper a jeho kolegové budou muset vymýšlet nové koncepty řešící problémy světa částic. Higgsův boson také na sklonku loňského roku vstoupil do divokých vod filmové tvorby. Hraje totiž významnou roli ve science hororu Decay, natočenému přímo v prostorách CERN. Dělá tam z lidí zombie.

 

Zvětšit obrázek
Jásot v řídícím středisku Curiosity. Kredit: NASA TV.


Přistání Curiosity na Marsu
Záleží sice na vkusu každého z nás, podle mnohých má ale ten nejúžasnější loňský úspěch na svědomí NASA. Podařilo se jim perfektně přistát na Marsu a vysadit tam robotického průzkumníka Curiosity. Ať už najde či nenajde cokoliv, už pouhá cesta na Mars byla odvážným počinem, který se mohl z tisícera příčin pokazit kdekoliv mezi startovací rampou a povrchem Marsu. Za úspěch a fantastický zážitek můžeme děkovat profesionálům z NASA a také nezbytné porci kosmického štěstí. Bylo to krásné, prožívat s mnoha milióny diváků poslední minuty přistání Curiosity a pak hrdinský jásot operátorů – takový, jaký se dnes už moc neslýchá. Prý skoro jako když přistávalo Apollo 11 na Měsíci, jen ti lidé tam jaksi chyběli. Přejme čerstvému průzkumníku NASA, aby na Marsu našel co nejvíc zajímavého. Pokud se mu bude dařit, tak se jeho následovník, jehož cestu teď plánují na rok 2020, snad nebude muset jmenovat „I Should Be on Titan“. Právě tak ho, se zřetelnou příchutí zármutku, nedávno pokřtili čtenáři WIRED. Kéž by se v Nové roce spolu s ním dařilo i vědě a vůbec všem kteří fandí odvážnému poznávání světa.

 


PramenyWIRED


 

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 02.01.2013 22:48
Tisk článku

Poker Ch. De Gaule -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 79 Kč
cena: 70 Kč
Poker Ch. De Gaule


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni