Biopaliva v EU a USA  
Obecně prospěšná organizace Acta non verba (Acta) dnes zveřejnila studii "Legislativní rámec a praxe v oblasti biopaliv v EU a USA".

Organizace Acta tuto studii zadala na podzim 2012 s cílem shromáždit úvodní přehled stanovisek, názorů a poznatků o problematice používání biopaliv (zejména v dopravě) a popsat jejich vývoj v čase. Studie je zaměřena na zkušenosti a poznatky z Evropské unie a USA a podává také stručný přehled úpravy využívání biopaliv v několika vybraných státech. Je založena na stanoviscích a zprávách vládních a veřejných úřadů a na odborných studiích zaměřených na biopaliva a s jejich pomocí podává popis vývoje této problematiky.

 

Zvětšit obrázek
Vícenáklady na biopaliva v roce 2011.

Studie cituje zejména oficiální dokumenty EU, a to včetně těch, které přínos biopaliv zásadním způsobem zpochybňují. Jde například o stanovisko vědeckého výboru Evropské agentury pro životní prostředí (EEA – European Environmental Agency), ze kterého vyplývá, že biopaliva produkují více skleníkových plynů než čistá nafta či benzín. Výbor zásadně zpochybnil a zkritizoval výchozí předpoklad, že spalování biomasy je „uhlíkově neutrální“, protože se při něm uvolňuje do atmosféry pouze takový uhlík, který z ní byl dříve zachycen fotosyntetickými procesy při růstu rostlin. Výbor poukazuje na skutečnost, že při využití půdy pro pěstování energetických plodin nemůže být taková půda využita pro pěstování plodin pro jiné účely, při nichž by mohl být uhlík z atmosféry zachycován. Pokud se kvůli pěstování energetických plodin nahradí lesní porost jinou kulturou nebo se zpomalí zalesňování, může to vést až ke zvýšení koncentrace CO2, protože ten by jinak mohl být zachycen v důsledku přírůstku lesní hmoty. Pokud se energetické plodiny pěstují místo potravinářských, může to vést buď k nedostatku potravin, nebo ke zvýšenému uvolňování CO2, pokud se kvůli pěstování potravinářských plodin změní využití půdy. Aby mohlo využití energie z biomasy přispět ke snížení koncentrace CO2, muselo by podle výboru dojít buď k celkovému zvýšení růstu rostlin, aby byl dostatek plodin pro energetické účely při pokrytí ostatních potřeb lidstva, nebo by musela být energie získávána výhradně z odpadů, které by jinak tak jako tak při rozkladu uvolnily CO2 do atmosféry.

 

Univerzitní profesor Ing. Miroslav Kutílek, DrSc  má na biopaliva kritický názor a přirovnává koncept biopaliv k honu za létajícími talíři. Acta exklusivně získala jeho vyjádření: „Dlouhodobá politická akce s biopalivy je založená na dvou základních omylech. Prvním omylem jsou opakovaná tvrzení, že současné globální oteplování je způsobené spalováním fosilních paliv a tedy antropogenní produkcí CO2. Tato mylná hypotéza byla a je šířená politickými institucemi založenými a podřízenými OSN. Nikoliv nevýznamné skupiny vědců oponují těmto tezím ať již mnohými provoláními, tak publikacemi. Nechybí ani porovnání současné hysterie s neblaze proslulým honem za létajícími talíři. Z mnoha opozičních argumentů vybíráme: Současné oteplování vrací globální teploty zpět na průměrné hodnoty za celý holocén, tedy období nejvyspělejší existence Homo sapiens. Jinými slovy od největší revoluce v dějinách lidstva, od zavedení zemědělství. V tomto období zhruba 12 000 let bylo kolem 9 teplých period s teplotami vyššími než současná, a kdy koncentrace CO2 příliš nekolísala, byť byla nižší než dnes. Rozvoj prvních civilizačních center byl vždy spojený s výkyvy klimatu směrem k oteplování. Podrobná diskuse o sedmi faktorech – a nikoliv jen o skleníkovém efektu -  působícími na klimatické změny je v odborné literatuře. Přitom je negován fakt, že každé spalování organické hmoty způsobuje uvolňování CO2 a dokonce na výrobu jednotky energie je nutné spálit víc čerstvé organické hmoty, tedy biopaliv, než při spalování uhlí. Spalováním biopaliv se tedy produkce CO2 nesníží. Druhým základním omylem je ekologická zátěž krajiny. K základním prvkům tvorby ekologicky „zdravé“ krajiny patří půdy. Velkoplošné monokultury plodin poskytujících produkty na výrobu biopaliv způsobují degradaci půd, postupně snižují jejich kvalitu, tedy jednak úrodnost, jednak odolnost proti vodní i větrné erozi. Na uvedených negativních vlastnostech se silně podílí značně snížená biodiverzita v degradovaných půdách, což vede na příklad k šíření závažných rostlinných chorob. Ekologická varování o nebezpečích spojených s poklesem biodiverzity by měla tedy být zaměřená nejen na makrodiverzitu, ale také na mikrodiverzitu. Z tohoto ekologického pohledu je rozvoj produkce biopaliv jedním z nejvýznamnějších ekologických škůdců.“

I u nás mají výrobci paliv od roku 2007 povinnost tyto složky přimíchávat. Od 1. 6. 2010 je jejich podíl zákonem stanoven na 4,1 % pro benzín a 6,0 % pro naftu. Podle organizace Acta je nanejvýš pravděpodobné, že biopaliva jsou jen zbytečným okrádáním motoristů. Benzín je jen díky nim dražší asi o 30 haléřů a nafta dokonce o 40 haléřů na litr. Průměrný motorista tak v roce 2011 vydal na údajné zachraňování ledních medvědů přibližně 450 Kč.

 

 

Zvětšit obrázek
www.kverulant.org

Podle Acta je k celkovému účtu za biopaliva třeba připočítat ještě přibližně jednu miliardu korun. Tolik stát tratí na tom, že jsou biopaliva jako E30 a E85 z velké části osvobozena od spotřební daně. A tak stát například v roce 2011 nevybral daně ve výši 1,068 miliard korun. Ředitel Acta Ing. Vojtěch Razima dodává: „Nejen my patrně nepochybujeme, že stát si tuto ztrátu vykompenzoval na jiných daních. A tak za biopaliva platíme všichni, a nikoliv jen motoristé, kteří by si to podle ekologů možná zasloužili. Nás všechny tahle legrace přijde ročně skoro na 4 miliardy korun. Ať chceme, nebo ne. A pokud se nic nestane, bude ještě hůř. V roce 2020 by nás měla biopaliva stát přibližně dvakrát tolik. Podle EU budou muset automobilová paliva v roce 2020 obsahovat dvakrát tolik biosložky, tedy 10 %.“

 

Studii Legislativní rámec a praxe v oblasti biopaliv v EU a USA provedla renomovaná poradenská společnost Berman Group. Berman je mezinárodně působící česká firma, která se specializuje na odbornou technickou asistenci a konzultační služby v oblasti ekonomického rozvoje. Mezi její klienty patří česká i zahraniční ministerstva.

 

LEGISLATIVNÍ RÁMEC A PRAXE V OBLASTI BIOPALIV V EU A USA

 Obsah studie (celý text ke stažení ZDE)
1 Úvod .................................................................................................................................... 4
2 Základní typy biopaliv a jejich charakteristika ....................................................................... 4
2.1 Biopaliva 1. generace ............................................................................................................. 5
2.1.1 Bioetanol ............................................................................................................................ 5
2.1.2 ETBE ................................................................................................................................. 6
2.1.3 Bionafta ............................................................................................................................. 6
2.2 Biopaliva 2. generace ............................................................................................................. 6
2.3 Biopaliva 3. generace ............................................................................................................. 7
3 Vývoj mezinárodního právního rámce .................................................................................. 8
3.1 Rámcová úmluva OSN o změně klimatu ................................................................................ 8
3.2 Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu ................................................ 10
3.3 Směrnice 2003/30/ES o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě ... 11
3.4 Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny ...13
3.5 Strategie Evropské unie pro biopaliva ................................................................................. 13
3.6 Hodnotící zpráva o dosaženém pokroku v oblasti biopaliv ................................................. 15
3.7 Směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů ...................... 18
3.8 Směrnice 2009/30/ES o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů ................ 24
3.9 Sdělení Komise COM(2012) 271 Obnovitelná energie: významný činitel na evropském trhu s energií ... 24
4 Vyhodnocování dopadů zavádění biopaliv .......................................................................... 25
4.1 Pimentel: Dotace na pálení potravin ................................................................................... 25
4.2 Porovnání biopaliv a fosilních paliv pomocí analýzy životního cyklu ................................... 26
4.3 Hybridní analýza životního cyklu se zapojením vstupů a výstupů ....................................... 27
4.4 Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru .............................................. 28
4.5 Uvolňování dusíku ................................................................................................................ 30
4.6 Gallagherova zpráva ............................................................................................................. 31
4.7 Stanovisko Vědeckého výboru EEA ...................................................................................... 35
5 Situace ve vybraných členských státech EU a v USA ........................................................... 39

5.1 Spolková republika Německo ............................................................................................... 39
5.2 Francie ................................................................................................................................ 40
5.3 Slovensko ............................................................................................................................. 42
5.4 Polsko ................................................................................................................................. 43
5.5 Rakousko .............................................................................................................................. 45
5.6 Velká Británie ....................................................................................................................... 46
5.7 Spojené státy ........................................................................................................................ 48
6 Shrnutí ............................................................................................................................... 49
7 Přehled použitých informačních zdrojů............................................................................... 50
7.1 Dokumenty, které jsou ve studii přímo citovány: ................................................................ 50
7.2 Další informační zdroje ........................................................................................................ 52
8 Autorská práva .................................................................................................................... 53

 

Prameny: Acta non verba, o.p.s.
www.kverulant.org

Datum: 31.01.2013 13:00
Tisk článku

Elektrotechnická měření -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 235 Kč
cena: 209 Kč
Elektrotechnická měření

Související články:

Bakterie živící se ligninem     Autor: Martin Tůma (14.11.2013)
Mikróby z tráviaceho systému hmyzu by mohli slúžiť na výrobu biopalív     Autor: Tomáš Molčányi (31.01.2013)
Řepka – žluté nebezpečí     Autor: Jaroslav Petr (17.08.2012)
Upravená bakterie tvoří benzín, naftu a letecký petrolej současně     Autor: Josef Pazdera (01.12.2011)
Tequila – biopalivo budoucnosti?     Autor: Dagmar Gregorová (02.08.2011)



Diskuze:

Bilance uhlíku

Martin Kovář,2013-02-01 14:09:54

Celkem dost velkým problémem je, že aby biopaliva byla uhlíkově neutrální, musely by být splněny tyto podmínky:
-pole by se muselo zorat samo
-rostliny na biopaliva by se musely zasít samy
-rostliny na biopalva by musely být odolné vnějším vlivům (škůdci, počasí, ...)
-rostlinky by se musely samy sklidit
-rostlinky by se musely samy přemístit do místa produkce biopaliv
-rostlinky by se musely samy zkapalnit
Bohužel, to, co jsem zde vypsal by byly nutné, nikoli dostačující podmínky. Jak už bylo zmíněno v článku, je zde dále vliv na krajinu, atd.

Odpovědět

Re: cokoli je dražší, musí automaticky spotřebovat

Rudolf Dovičín2,2013-02-01 04:10:52

Ten názor vychádza s predpokladu, že cena paliva presne zodpovedá energii v nej obsiahnutej - čo samozrejme neplatí.

Cena skôr odráža (ne)dostupnosť danej veci pri dnešnej technike a infraštruktúre a ťiež dopytu po nej.

Keďže ľudia sú oveľa viac emocionálne tvory ako racionálne, cena vecí neodráža ani len tú (ne)dosotupnosť danej veci.

Odpovědět


Michal Kára,2013-02-01 09:36:54

Ne energi obsažené, ale zdrojům vynaloženým na produkci.

A čím je daná (ne)dostupnost produkovatelné věci? Ano, správně, nákladům na její produkci.

Samozřejmě, takové porovnání není úplně přesné, ale pořád je IMHO řádově přesnější, než různé studie, které se pokoušejí porovnání spotřeby zdrojů provést nějakým umělým součtem/výčtem.

Odpovědět


Cena nezahŕňa externality.

Rudolf Dovičín2,2013-02-01 13:14:00

T.j. napr. spotrebované/poškodené zdroje tretích strán.

Hodnota týchto zdrojov môže byť dokonca vyššia ako kupovanej/predávanej veci.

Takže tá cena je ozaj zavádzajúca.

Odpovědět


Michal Kára,2013-02-01 22:27:01

Argument o externalitách slýchám často, ale ve skutečnosti to až takový problém není. Ono ve spoustě případů ty externality ani nejdou moc kvantifikovat / ocenit.

Tak jen zopakuji, co jsem psal výše: Ano, není to přesné, ale je to IMHO mnohem přesnější, než cokoli jiného.

Odpovědět


cena vs. hodnota

Rudolf Dovičín2,2013-02-02 01:16:17

Cena a hodnota sú veci, ktoré spolu vôbec nesúvisia.

Koľko stojí vzduch, ktorý dýchate? 0 korún českých za všetok, čo za celý život vydýchate.

Akú má pre Vás hodnotu? Zoberiem Vám ho na 10 minút a ste mŕtvy, čiže "nekonečnú".

Odpovědět

tolik vyhozenych zdroju...

Daniel Konečný,2013-01-31 13:20:05

a to jsou biopaliva jen spickou ledovce globalniho silenstvi

Odpovědět


Pavel Hudecek,2013-02-01 02:10:21

Osobně zastávám názor, že cokoli je dražší, musí automaticky spotřebovat více primárních zdrojů. Jinak to nejde. Pochopitelně je nutno započítat stavbu luxusních baráků, aut i v nich spálený benzín, ... prostě vše, co je živeno ziskem z takové "ekologie".

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace