Geny se míchají rychleji nežli příběhy  
Analýza 700 variant široce rozšířené pohádky odhalila, že kulturní hranice mezi etniky jsou mnohem méně prostupné, než ty genetické. Jednoduše řečeno, budu s tebou spát, ale svoje pohádky si nech od cesty.

 

Zvětšit obrázek
Na věčné časy … s Mrazíkem. Kredit: SSSR.



 

Quentin Atkinson. Kredit: University of Auckland.

Jak jistě každý ví, děti z mudlovských a kouzelnických rodin sice víceméně sdílejí stejný časoprostor, například v Anglii, mohou se spolu bavit a někdy i vcelku bezproblémově vyměňovat geny, když ale dojde na pohádkové příběhy, je mezi nimi najednou ohromná propast. Ron Weasley naprosto udiveně kroutí hlavou nad tím, že jeho spoluspiklenci nikdy neslyšeli o králici Alici a chechtavém pařezu, či dalších z pětice příběhů Bajek barda Beedleho. Ukazuje se ale, že to není nic divného, naopak. Když se populace lidí šíří po Zemi, tak roznášejí nejen svoje geny, ale i příběhy, které pak soupeří o místo na Slunci. A hranice mezi příběhy může být pěkně natvrdo, dokonce ještě hůře prostupná, než je tomu v případě genů.

 

Potvrzuje to výzkum Novozélanďana Quentina Atkinsona z Univerzity v Aucklandu a jeho kolegů, kteří se chopili metod populační genetiky a s jejich pomocí a se zámořským nadhledem analyzovali vliv geografie a etnických hranic na výskyt 700 variant klasické lidové pohádky, kterou neodolatelně kouzelný Aarne–Thompsonův klasifikační systém příběhů řadí do kategorie Nadpřirozených úkolů, pod heslo ATU 480 (The Kind and the Unkind Girls, neboli motiv hodné a zlé sestry), od celkem 31 evropských etnik s odlišným jazykem. Ponecháme-li stranou vykřičeného Mrazíka a démonických Dvanáct měsíčků, tak se v našich končinách proslavila například verze Perinbaba, zfilmovaná v roce 1985 Jurajem Jakubiskem, která vznikla na motivy pohádky Bratří Grimmů Mother Hulda, původně známé jako Frau Holle.

 

Atkinson a spol. zjistili, že se podle nástrojů populační genetiky příběhy šíří v zásadě podobně, jako geny. Jenže asi ne úplně stejným mechanismem. Vyšlo totiž najevo, že hranice jednotlivých etnik brání šíření příběhů mnohem intenzivněji, než je tomu v případě genů.

Zvětšit obrázek
Bajky barda Beedleho, verze pro mudly. Kredit: Albatros.

 

Zvětšit obrázek
Perinbaba. Kredit: J. Jakubisko.

Shodou okolností k velice podobným závěrům dospěly nedávné studie, které se zabývaly jinými prvky lidské kultury, například písněmi. Evoluční biolog Mark Pagel z Univerzity v Readingu, specialista na šíření kultur, přitakává, že když jsou mezi skupinami lidí mnohem výraznější kulturní rozdíly - oproti rozdílům genetickým, tak vlastně jednotlivé lidské kultury v mnoha ohledech fungují jako nezávislé biologické druhy. Jsou očividně dost životaschopné a mohou bez větších obtíží absorbovat geny imigrantů, aniž by ovšem ve stejné míře vstřebaly jejich cizí kulturu.

 

Výzkum Atkinsonova týmu názorně předvedl užitečnost studia lidových povídaček při odhadování míry kulturní výměny mezi jednotlivými etniky. Právě Atkinsonem zvolený příběh znají lidé z mnoha evropských zemí v mnoha variantách, což bylo pro podobnou analýzu nepochybně žádoucí. Dějová linie příběhu zůstává všude víceméně stejná a detaily se proměňují podle konkrétní situace. Podle folkloristy Hanse-Jörga Uthera z Univerzity v Göttingenu je ale poněkud problematické porovnávat tak velký objem příběhů, aniž by badatelé výrazněji brali v potaz jejich historické souvislosti. Okolnosti vzniku jednotlivých variant příběhu se mohou výrazně lišit.

 



Literatura

Nature News 6.2. 2013, Proceedings of the Royal Society B online 6.2. 2013, Wikipedia (Aarne–Thompson classification system).

 

Datum: 07.02.2013 17:17
Tisk článku


Diskuze:

Logické

Slaviboj Ošćěpić,2013-02-07 22:47:06

Když bereme v potaz etnika, což jsou kulturní konstrukty, tak nezbytně potkáme větší korelaci kulturní než genetickou. Je to ontologie tvrdit něco o bariérách.

Odpovědět

Logicke

Martin Chabada,2013-02-07 17:53:38

Ono je to v podstate logicke, na sirenie genu staci par minut (napriklad pri znasilneni najazdnikmi) na sirenie pribehov je potrebne dlhodobejsie spoluzitie alebo aspon dlhodobejsi kulturny kontakt.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace