Počítač, který nikdy nespadne  
Příroda inspirovala počítač s množstvím paralelních systémů s vlastní pamětí, kterého řídí nápady generátoru pseudonáhodných čísel. Přicházejí elektronické mozky, které (skoro) nikdy nespadnou a ještě se samy přeprogramují podle potřeby?

 

 

Zvětšit obrázek
Přívětivá Modrá obrazovka smrti ve Windows 8. Kredit: Microsoft, Wikimedia Commons.


 

Digitální biolog Peter Bentley. Kredit: UCL.

Dneska nebývá k vidění tak často, ale určitě jste o ní už alespoň slyšeli. Když už není žádná naděje a veškeré pokusy o záchranu vyzní naprázdno, pak přijde. Modrá obrazovka smrti. Nezbývá než potupně nahodit počítač a nejlépe ještě obětovat nějaké domácí zvířectvo, aby byly vnitřnosti počítače a jeho operační systém po restartu v pořádku. Vnímáme to jako nevyvratitelný osud, počítače prostě občas padají. Obvykle proto, že jedou podle předepsaného sledu instrukcí, vždy jednu z nich předpisově vykonají, výsledek uloží do paměti a posunou se na další instrukci. Je to výtečné k přežvýkávání spousty složitých čísel, ale takový počítač nezvládne více věcí najedou. Přestože obvyklé počítače dovedou působit dojmem, že řeší více věcí zároveň, ve skutečnosti jenom svižně střídají svoji pozornost mezi jednotlivými programy. Podle počítačových vědců z University College London to ale jde i jinak.

 

Peter Bentley a Christos Sakellariou pracují na takzvané systémové, nebo také přirozené architektuře počítačů (systemic computing). Přirozené počítače nezapřou inspiraci světem organismů, který je z pohledu konveční architektury počítačů bizarně chaotický. Přirozeně postavené počítače by měly oproti těm klasickým vzývat náhodu, být do značné míry autonomní, decentralizované, asynchronní, paralelní, a hlavně kromobyčejně odolné vůči chybám a poruchám.Počítač podle konceptu Bentleyho a Sakellaria dělí práci mezi digitální výpočetní entity – systémy, které zpracovávají data v určitém kontextu a paralelně spolupracují s dalšími, tématicky blízkými systémy. Jednotlivé virtuální systémy přicházejí ke slovu pod taktovkou generátoru pseudonáhodných čísel, který je klíčovou součástí programovatelného manažera řízení počítače Field Programmable Gate Array (FPGA). Vývojáři se tím snaží vnášet do srdce přirozeného počítače chaos, podobný tomu v přírodě.

 

 

Zvětšit obrázek
Modrá obrazovka smrti pro pamětníky. Kredit: Microsoft, Wikimedia Commons.

Bentley připouští, že takový koncept nezní příliš uvěřitelně, prý ale zaručeně funguje. Na konferenci IEEE International Conference on Evolvable Systems – From Biology to Hardware, která se odehraje během letošního dubna v Singapuru, hodlá mluvit o tom, že přirozené počítače ve skutečnosti fungují mnohem rychleji, než se čekalo. Takový počítač obsahuje instrukce v mnoha kopiích, které fungují v mnoha systémech. Když některý z virtuálních systémů spadne, přirozený počítač ho může nahradit zkopírováním jiného systému. Na rozdíl od běžného počítače nepřipraví pád jednoho ze systémů přirozený počítač o paměť, protože každý jeho systém má paměť vlastní.

 

Zvětšit obrázek
Když zemře informační tabule v New Yorku. Kredit: Mike Goren, Wikimedia Commons.

Badatelé se teď snaží naučit počítač přepsat vlastní instrukce podle změn okolní situace, pomocí algoritmů strojového učení. Průběžně se adaptovat. Přirozené počítače by každopádně měly mít zajímavou budoucnost. Ne že by už nikdy nespadly, to je asi opravdu jenom nadsázka. Každý elektronický systém má svá zranitelná místa. Po adaptivních inteligencích je ale už teď veliká poptávka. Vojáci by jistě nepohrdli elektronickými mozky pro drony a další robotické stroje, které by se uměly samy přeprogramovat po technické poruše či poškození v boji. Neurovědci by zase mohli na bázi přirozené architektury stavět realističtější modely lidského mozku. Třeba se časem budou samy opravovat i civilní stroje nebo třeba domácí elektronika.



Literatura

NewScientist 14.2. 2013,
http://syscom.wikidot.com/downloads
http://www0.cs.ucl.ac.uk/staff/p.bentley/
http://www.elemartelot.org/index.php/programming
http://www.elemartelot.org/res/downloads/pub/LeMartelot-DoctorateThesis.pdf


 

Datum: 17.02.2013 19:14
Tisk článku

Počítač ve výuce nejen geometrie Průvodce Geogebrou - Gergelitsová Šárka
 
 
cena původní: 199 Kč
cena: 167 Kč
Počítač ve výuce nejen geometrie Průvodce Geogebrou
Gergelitsová Šárka
Související články:

Úvod do problematiky štandardných kvantových počítačov     Autor: Marián Mižik (02.08.2016)
V rychlostním souboji tváří v tvář zvítězil kvantový počítač     Autor: Stanislav Mihulka (10.05.2013)



Diskuze:

spotřební elektronika

Miroslav Mácha,2013-02-20 20:16:17

Poslední věta je a zůstane jen přáním, protože spotřební elektronika je určena ke spotřebě a datum použitelnosti končí posledním dnem záruky (jsou vyjímky, kdy to datum je dříve). Od toho se vytváří kurvítka, kterými je spotřební elektronika prošpikována.

Odpovědět

Nedovedu si

Tomáš Bartoň,2013-02-19 16:37:56

představit, jak by taková architektura která by měla "být do značné míry autonomní, decentralizovaná, asynchronní, paralelní..." mohla fungovat. Výstup z ní by mohl být nanejvýše pravděpodobný. Bez supervisora, který by zajistil v tom asynchronním chaosu splnění požadovaných vstupních a procesních podmínek, nikdy nemůžeme věřit tomu co se objeví na výstupu. Nevíme totiž, zda se rozhodující prvek výsledku dosud někde "netoulá" po svém klikatém zpracování. A pokud se architektura zniveluje, tak to nebude o moc lepší jak hromada asynchronů, které na sebe navzájem čekají a pak komparují výsledek...
Tohle by mohl být spíš krok k vytvoření nového druhu inteligence, ovšem pak vyvstává více otázek než je možná milo :-)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace