Krevničky mají v těle zásobárnu kmenových buněk  
Nepříjemně dlouhověcí lidští paraziti udržují s pomocí univerzálních kmenových buněk svá těla uvnitř hostitele v provozuschopném stavu až desítky let. Dovedeme někdy okopírovat jejich know-how?


 

Zvětšit obrázek
Párek krevniček. Kmenové buňky v samci oranžově. Kredit: Collins et al./ HHMI, University of Illinois, Urbana-Champaign.

 

Zvětšit obrázek
Vajíčko krevničky Schistosoma mansoni. Kredit: CDC, Wikipedia Commons.

Krevničky, čili motolice rodu Schistosoma, jsou nekompromisními parazity krevního řečiště savců a ptáků, v nichž obývají nejčastěji okolí střev, jater a močové soustavy. Tam se odehrávají jejich milostné hrátky a tam také tvoří velké množství ostnitých vajíček, která mají  na svědomí nejzávažnější projevy onemocnění.

 

Různými schistosomózami trpí kolem 200 milionů lidí, zatímco nejvýznamnější krevnička Schistosoma mansoni žije v asi 85 milionech infikovaných v 54 zemích světa. Nejvíc je o ní slyšet v jižní Americe a v Karibiku, Africe a také středním Východě. Pokud se tam někdo koupe v nesprávnou chvíli na nesprávném místě, tedy tam, kde žijí infikovaní plži, sloužící jako mezihostitelé krevniček, tak je jeho nakažení jenom otázkou času.

 

Navzdory své velikosti a riskantnímu parazitickému stylu života žijí krevničky překvapivě dlouho. Obvykle v nakaženém člověku vydrží 5 či 6 let, jsou ale také známé případy, kdy se v lidech udržely desítky let. Jak to ale ty zatracené krevničky dělají? Phillip Newmark z Medicínského institutu Howarda Hughese (HHMI) a Illinojské univerzity v Urbana-Champaing a spolu s ním jeho výzkumný tým zjistili, že krevničky velmi lstivě používají zásobárnu svých kmenových buněk a s jejich pomocí si tak trochu jako technologicky vyspělí mimozemští vetřelci opravují poškozená těla.

 

 

Zvětšit obrázek
Schistosoma. Hrozba z mikrosvěta. Kredit: Bruce Wetzel & Harry Schaefer.

 

Roman Kuchta. Kredit: Biologické centrum AV ČR.

Ve studii nedávno publikované časopisem Nature Newmark a spol. oznámili objev neoblastů krevniček, tedy kmenových buněk doposud známých od volně žijících ploštěnců.Ti jsou s jejich pomocí schopní nahrazovat chybějící části těla. A dovedou to opravdu velmi dobře. Dospělé kmenové buňky savců se mohou přeměnit jen několika málo způsoby, kdežto kmenové buňky ploštěnců vytvoří prakticky jakoukoliv buňku.

 

Právě Newmarkova laboratoř strávila nad neoblasty ploštěnců spoustu času a leccos tam o nich věděli – jak vypadají, které klíčové geny se v nich exprimují a jak vlastně rostou. Mimo to věděli, že když ploštěnky zrovna nejsou okousané, tak si s pomocí neoblastů udržují tělní tkáně v provozuschopném stavu.

 

Nakonec je napadlo podívat se, jestli krevničky čirou náhodou neumí něco podobného. A pokud ano, tak zda jejich dlouhověkost alespoň částečně nesouvisí s regeneračními schopnostmi kmenových buněk. Tenhle nápad a široké znalosti kmenových buněk volně žijících ploštěnců je nakonec dovedli k cíli.

Zvětšit obrázek
Neoblasty volně žijících ploštěnek. Kredit: Sánchez Alvarado & Kang (2005).

Pozoruhodný objev Newmarkova týmu vítá i odborník na parazitické červy ryb Roman Kuchta z Laboratoře helmintologie, Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Rozšíří teď podle něj naše povědomí o nepříjemných parazitech, což nikdy není na škodu. Prozatím můžeme regenerační schopnosti neblahých krevniček jen z povzdálí obdivovat. Ale kdo ví, třeba použijeme tyto znalosti proti krevničkám anebo se od nich časem v tomto směru naučíme něco praktického.



Literatura

Howard Hughes Medical Institute News 20.2: 2013, Nature online 20.2. 2013. Wikipedia (Schistosoma mansoni).

 

Datum: 27.02.2013 08:22
Tisk článku

Paraziti - Dunn Rob
 
 
cena původní: 398 Kč
cena: 346 Kč
Paraziti
Dunn Rob

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace