Má Craig Venter na dosah syntetickou buňku?  
Průkopník syntetické biologie na londýnském summitu Global Grand Challenges ve velkém stylu ohlásil, že je blízko vytvoření kompletně umělé buňky. Co ale můžeme ve skutečnosti čekat?

 

Craig Venter. Kredit: PLoS, Wikipedia Commons.


Nebyl by to Craig Venter, aby opět po nějaké době nezazářil jako kometa, které si všimnou i mimo vědecké kruhy. Starý lišák původem ze Salt Lake City je sice mezi některými kolegy vnímán jako kontroverzní, ale jinak mu ani oni nemohou upřít četné průlomové úspěchy, především na divoce se rozvíjejícím poli genomiky. Média ho zaslouženě vnímají jako jednu z nejvýraznějších postav současné biologie. V současné době se jako prezident skromně pojmenovaného Institutu J. Craiga Ventera významně podílí na rozvoji podivuhodné syntetické genomiky.

 

Zvětšit obrázek
Hravé mykoplazmy. Kredit: J. Craig Venter Institute.

Tento týden Venter vystoupil v Londýně na akci Global Grand Challenges Summit, která je iniciativou národních strojírenských akademií Velké Británie, Spojených států a Číny. Summitu se zúčastnili přední technologičtí vizionáři a inovátoři, kteří se tu zamýšleli nad největšími výzvami dneška. Řeč byla o udržitelnosti, zdraví, vzdělání anebo technologiích a růstu. Jako úplně první vystoupil právě Craig Venter a poškádlil přítomné myslitele i média prohlášením, že v jeho institutu jsou vůbec poprvé na dosah vytvoření syntetické buňky, úplně od nuly. Jeho vlastními slovy „We think we"re close, but we"ve not submitted a paper yet.“ (Myslíme, že jsme blízko, publikaci jsme ale ještě neposlali.) Kromě toho Venter mluvil o pokroku ve vývoji geneticky vylepšených řas, z nichž by bylo možné průmyslově vyrábět biopaliva a také konstatoval, že v rámci jeho dřívějšího projektu Global Ocean Sampling Expedition vylovili z oceánu až 80 milionů genů nových pro vědu.

 

Craig Venter je proslulý svými oslnivými prohlášeními o vytvoření umělého života, po nichž se vždy lačně vrhají nadšená média. Byli jsme svědky už několika takových. Vždy se ale rychle ukázalo, navzdory nesporné vědecké hodnotě objevů a pokroku Ventera a jeho spolupracovníků, že je vyrobení umělého života, tak jak by ho chápala většina odborníků, ve skutečnosti ještě dost daleko. Pokud jde o Venterovo čerstvé prohlášení v Londýně, máme k dispozici jen velmi málo ověřených informací. Je ale nepravděpodobné, že by se Venterovi povedlo poskládat buňku zcela de novo, molekulu po molekule. To by si pravděpodobně vyžádalo velmi sofistikované nanoinženýrství, jakého ještě určitě nejsme schopní v žádné laboratoři na Zemi.

 

Zvětšit obrázek
Venter ve víru summitu. Kredit: Royal Academy of Engineering.

Reálnější je představa, že Venter a spol. vykuchali nějakou normální bakterii, zřejmě jejich oblíbenou mykoplazmu, anebo přinejmenším poskládali velké funkční celky takové buňky do nové schránky. Do takového lešení organismu pak asi vkládají kompletně umělý, nasyntetizovaný genom. Venter a jeho lidé už takový genom před časem ohlásili. Venter si ho pokřtil Hail Mary Genome (čili genom Zdrávas Maria), z čehož bude mít novopečený papež jistě nefalšovanou radost. K vytvoření mariánského genomu dospěli na základě znalosti existujících genomů těch nejmenších bakterií a také počítačových simulací s genomem mykoplazmy, s jejichž pomocí navrhovali minimální genom pro fungující, replikující se buňku. Takže nás asi brzy čeká vykuchaná mykoplazma s mariánským genomem, na kterou lze vztáhnout dřívější kritiku Venterových počinů. Je otázkou, k čemu vlastně taková buňka, pomineme-li základní výzkum a překonávání sebe sama, bude dobrá a jestli by nebylo efektivnější s mnohem menším úsilím vytvářet jen mírně upravené buňky. Také stále není jasné, nakolik je praktické vytvářet umělé mykoplazmy, které ve skutečnosti žijí paraziticky na jiných buňkách a rozhodně nejsou schopné samostatného života.

 

Zvětšit obrázek
Global Grand Challenges Summit. Kredit: Royal Academy of Engineering.

Syntetická biologie se teď intenzivně rozvíjí a přináší mnoho zajímavých příslibů pro blízkou budoucnost, včetně vysněného řešení chronické energetické krize. Zároveň se ale rozrůstají řady jejích odpůrců, jako jsou ETC Group, ICTA anebo FoE (Přátelé Země, jejichž součástí je např. Hnutí Duha). Je to už dost obehraná písnička – chtějí moratorium na syntetické organismy, dokud nebude zavedena přísná regulace a měření jejich biologické bezpečnosti a totální zákaz syntetické biologie lidského genomu i bakterií osídlujících náš druh. Těžko říct, jestli ambiciózní mediální show Craiga Ventera v takové situaci pomáhá anebo spíše škodí věci syntetické biologie. To ukáže až čas. Teď ale každopádně držme Venterovi palce, aby dokázal, co slíbil. Navíc, existují i pozoruhodné aktivistické skupiny pro syntetickou biologii, jako jsou platforma OpenWetWare, anebo DIYbio, které přilévají drahocenný biooptimismus.


Literatura

NewScientist 13.3. 2013, Wikipedia (Craig Venter, Synthetic biology).

Datum: 14.03.2013 15:55
Tisk článku

Zrození, život a smrt - Norbu Čhögjal Namkhai
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 238 Kč
cena: 224 Kč
Zrození, život a smrt
Norbu Čhögjal Namkhai

Diskuze:

Proč?

Jana Filkusova,2013-03-19 07:29:49

Pane Obavo, koho pak budete uctívat, když budou Stvořitelé dva?

Odpovědět


Dvaja stvoritelia

Marek Fucila,2013-03-20 22:59:34

Obávam sa, že pán Obava má pravdu.:-)

Dúfať v precitnutie kresťana je naivné. Tam nenastáva niečo ako priznanie sa pod tiahou dôkazov. Súdny človek má v 21. storočí dosť podnetov z reálneho sveta, ktoré jednoznačne vyvracajú akúkoľvek bludnú predstavu o (kresťanskom) bohu.

Nežil som podstatnú časť dvadsiateho storočia, ale myslím, že už minimálne sto rokov dokážu v boha veriť len ignoranti, takže akýkoľvek nový objav odignorujú, zatratia alebo prekrútia pre svoje potreby ako to robili doteraz.

Ale bol by som zvedavý, ako aj pán Špaček, ako by to zahrnuli do aktuálneho božského plánu. Rovnako už len kvôli tej srande by bolo dobré, ak by sa podarilo niekde v slnečnej sústave nájsť nepozemský život.

Odpovědět

k čemu to bude dobré

Jan Špaček,2013-03-15 09:49:59

Troufám si odhadnout, že pravděpodobně teď zvolili podobný postup pro vytvoření nového druhu jako před 3 lety - tedy že vložili nasyntetizovaný genom do jiné buňky (jiný způsob je zatím sci-fi). Nový genom pak začal produkovat proteiny, které se postarali o zničení starého genomu a v dalších generacích buňky se jedná již o kompletně nový druh.
Jestli opravdu tato buňka ožije, tak to bude jasný důkaz, že víme přesně co prokaryotická buňka k životu potřebuje. A využití je potom už celkem jasné - k minimalistickému genomu můžeme přidávat metabolické dráhy, které se nám budou nějak hodit. To samozřejmě můžeme dělat i s "přírodními" buňkami, ale výhodou syntetické buňky je, že budeme vědět, co dělá každý z genů v této buňce a budeme moci lépe předpovědět, jak se zachová v konkrétních situacích. Navíc pokud by se takto osekané buňky dostaly mimo bioreaktor tak určitě pochcípají. A další význam to má v tom, že to zasadí další ránu věřícím. Po tom, co se smířili s tím, že můžou nové druhy vznikat přírodním (nebo umělým) výběrem, tak si budou muset zvyknout na to, že nové druhy můžou vznikat stvořením v laboratoři. Hail Mary!

Odpovědět


Barak Obava,2013-03-18 14:17:49

Pane Špaček, opravdu se domníváte, že možnost stvoření něčeho živého v laboratoři bude rána věřícím? To bych moc rád věděl proč?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace