Budou drony námořnictva lovit teroristy anebo bojovat s Čínou?  
US Navy si bude muset vybrat mezi všestrannějšími proudovými drony a levnými drony na vrtulový pohon. Uspěje koncept Northrop Grumman X-47B?

 

Zvětšit obrázek
Příprava na start při východu Slunce. Kredit: Northrop Grumman.



 

Zvětšit obrázek
X‑47B startuje z paluby USS George H.W. Bush do učebnic. Kredit: Northrop Grumman.

Největší válečné lodě, jaké kdy byly postaveny, jsou letadlové lodě třídy Nimitz. Deset třistametrových plovoucích letišť na jaderný pohon představuje jádro amerického námořnictva. Už od doby studené války děsí protivníky Spojených států po celé planetě a pouhá jejich přítomnost obvykle znamená konec hašteření.

 

Není vyloučeno, že tyhle letadlové superlodě za pár let obdrží robotická bojová letadla, schopná operovat jen s minimem zásahů lidských operátorů. Společnost Northrop Grumman vyvíjí pro US Navy v rámci programu UCLASS (Unmanned Carrier-LAunched Surveillance and Strike) jednoho takového kandidáta, dron X‑47B, který by v případě úspěchu měl sloužit na letadlových lodích od roku 2019. Tento dron již podstupuje letové testy, v jejichž rámci dne 14. května 2013 v Atlantickém oceánu odstartoval z paluby nejmodernější letadlové lodě třídy Nimitz USS George H.W. Bush. Bylo to vůbec poprvé, kdy nepilotovaný letoun vzlétl z letadlové lodi a mnozí odborníci tento start považují za přelomový úspěch ve vývoji technologií bojových dronů.

 

Pamětihodný úspěch ve vývoji dronu X‑47B ale ještě neznamená, že se americké námořnictvo rozhodne pro takovéto drony s proudovým pohonem, vhodné ke tvrdým bojům s víceméně rovnocenným soupeřem. Podle Boba Worka, velkého příznivce bojových dronů, který ještě nedávno v US Navy zastával vysokou pozici podtajemníka námořnictva, si americké námořní síly budou muset vybrat mezi drony typu X‑47B a jednoduššími vrtulovými drony typu Predator od General Atomics.

 

Zvětšit obrázek
Nejnovější kousek třídy Nimitz. Kredit: Nicholas Hall /US Navy, Wikimedia Commons.

Jejich volba každopádně rozhodně o podobě amerických vzdušných sil pro příští desetiletí. Drony jako je X‑47B jsou rychlé, uniknou nepřátelským radarům, ale zároveň jsou velice drahé. Jeden přijde na desítky milionů dolarů. Predátory jsou pomalejší, snáze odhalitelné radary, ale zároveň jsou mnohem lacinější. Námořníci budou podle všeho muset učinit nelehké rozhodnutí.

 

Zvětšit obrázek
Koncept TERN. Kredit: DARPA.

Rozdílná je i použitelnost obou typů dronů v bojových operacích. Drony jako je X‑47B se nejlépe uplatní při rychlých drtivých úderech na tvrdě bráněné vojenské cíle, na které by došlo v rozsáhlé válce se mohutněji vyzbrojenou zemí, jako je Čína, Irán anebo snad Rusko. Oproti tomu lehké a pomaleji létající Predátory jsou ideální pro dlouhé mise proti lehce vyzbrojeným protivníkům, které je nutné nejprve najít. Predátory se mohou prosadit na chaotických bojištích s nízkou intenzitou bojů, jako je dnes Afghánistán, případně Irák.

 

Není divu, že námořníci s takovou osudovou volbou otálejí a momentálně investují do obou typů dronů. Letos v březnu totiž námořnictvo společně s americkými vojenskými vývojáři DARPA spustilo projekt TERN (Tactically Exploited Reconnaissance Node), který zahrnuje drony typu Predator, vypouštěné z lodí menší velikosti. V projektu TERN stihli utratit 9 milionů dolarů, zatímco vývoj dronu X‑47B prozatím přišel na 800 milionů dolarů.

Zvětšit obrázek
Ve vzduchu. Kredit: Northrop Grumman.

Kdyby US Navy vybudovala flotilu těžkých proudových dronů, přišlo by je to na řadu miliard dolarů. Pokud ale zvolí drony jako je ten z projektu TERN, pořídí si prý kompletní vzdušné síly dronů za méně než miliardu dolarů. Jak se tedy rozhodnou?

 

Podle Worka je v tuto chvíli, navzdory zřetelně vyšší pořizovací ceně, jistější sázka na proudové drony. X‑47B a jeho následovníci totiž jakžtakž mohou plnit úkoly pomalejších a vrtulí poháněných Predátorů, ale naopak to neplatí. Predátory by nejspíš při útoku na opevněná zařízení neprorazili obranou technologicky vyspělejších protivníků. Nakonec ale i tak mohou rozhodnout peníze.

 


 


Literatura

Wired 15.5. 2013, Wikipedia (Northrop Grumman X‑47B).


 

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 17.05.2013 06:40
Tisk článku

Břicháč Tom - Kosačík Tomáš
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 199 Kč
Břicháč Tom
Kosačík Tomáš

Diskuze:

obojí

Jmeno Nenipodstatne,2013-05-17 12:41:13

Proč by se vlastně měli rozhodovat buď a nebo? Normální armáda má specializované jednotky - někdo dělá průzkum, někdo je mobilní s lehkou výzbrojí, někdo má těžkou výzbroj.

Nebyl by přeci problém mí letku levnějších Predátorů určených pro průzkum a lehké boje a v případě potřeby nastoupí menší počet X-47B s větší palebnou silou.

Odpovědět

Líbí se mi to, ale...

Milan Hrubeš,2013-05-17 09:44:37

Má to dvě důležité válečné slabiny. První je, že někdo vymyslí rušení signálu a je po ovládání dronů. Druhá daleko horší je psychologická - např. co narvali peněz lidí a času sověti a američani do Afganistánu - a vyhráli něco?

Odpovědět


Josef Šoltes,2013-05-17 11:42:58

Jenže tady už pak máte jenom další krůček k plně autonomnímu řízení dronů. Navíc už dnes mohou být drony celkem autonomní, přes satelit se dle mého dá ovládat potvrzování cílů a programovat úkoly, ale ne letoun řídit.

Odpovědět


rušení

Jmeno Nenipodstatne,2013-05-17 12:38:39

Představte si, že problém rušení už je napadl. A řešení? X-47B je už nyní plně autonomní z hlediska letu - v případě přerušení spojení se umí samostatně vrátit a přistát na základně, kterou má nastavenu (nyní možná už včetně vyhledání mateřské letadlové lodi). Operátor v tuto chvíli určuje cíl, dává povel k útoku, rozpoznává objekty (s limity dánými lidskými schopnostmi) atd.

Odpovědět


Jan Čepelka,2013-05-17 13:14:19

Třeba není důležité co vyhráli, ale že neprohráli...(i o tom by se samozřejmě dalo diskutovat)

Odpovědět

Ještě jedno hledisko

Josef Šoltes,2013-05-17 09:13:26

Zapomínáte na hledisko, kdy si armáda (nikoliv pouze loďstvo, ale i letectvo, pozemní síly apod.) zakoupí proudové drony z důvodu, aby je nedostal někdo jiný. Je to dost pravděpodobný scénář. V dnešní době zuří technologická válka (na rozdíl od studené) a kdo bude mít bezpilotní útočné drony, bude na výši.

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2013-05-17 12:13:48

Vývoz amerických technologií je už nyní omezen řadou zákonů a nařízení. U dronů tomu jistě nebude jinak.

Odpovědět


Re:

Milan Štětina,2013-05-20 15:11:21

Ale nezapomíná. Když bude dostatečně movitý zákazník, tak se jistě cesta najde. Pak tu máme průmyslovou špionáž, a co se vyvíjí v Rusku nebo Číně (kde ta vývozní omezení jsou sice také, ale do značné míry disjunktní s těmi americkými) si můžeme jen domýšlet (v těchto zemích totiž armády nejsou voliči/daňovými
poplatníky nuceni pořádat otevřená výběrová řízení).

Pro dokreslení situace bych ještě uvedl, že výroba a prodej heroinu, kokainu a podobných drog je také omezena řadou zákonů a nařízení ve všech zemích světa (v mnoha tak, že úplně zakázána) a přesto si myslím, že neexistuje stát, kde by tyto produkty nešlo koupit.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni