Malarické zimničky si posílají intimní vzkazy  
Původci malárie se uvnitř hostitele navzájem domlouvají pomocí váčků obsahujících genetické informace i proteiny. Pokud se nám povede jejich komunikaci narušit, mohli bychom získat nové zbraně proti zhoubné malárii.

 

Zvětšit obrázek
Zimnička v infekčním stádiu sporozoitu. Kredit: Ute Frevert, Margaret Shear, Wikimedia Commons.


Pro primáta je dost obtížné vcítit se do kůže parazitického prvoka, který pronikl do hlubin těla hostitele. Jaké to asi je, bloudit krevním řečištěm, bojovat s všelijakými nástrahami imunitní obrany a hledat orgán, kde by bylo možné se usadit? Mnozí by si nejspíš představili, jak jsou paraziti osamělí, ztracení mezi všemi těmi tkáněmi a tekutinami. Jenže to by byl omyl, alespoň v případě malárie. Život zimniček, původců malárie je v hostiteli pozoruhodně sociální.

 

Zvětšit obrázek
Neta Regev-Rudzki a šéf laboratoře Alan Cowman. Kredit: Joe Armao.

Překvapili tím Netu Regev-Rudzki z Melbournské univerzity a její kolegy, kteří zjistili, že smrtící zimničky tropické (Plasmodium falciparum) v jednom hostiteli komunikují mezi sebou. Badatelé tomu prý nejdřív nechtěli moc věřit. Dotyčné experimenty opakovali znovu a znovu. Vždy jim to ale vycházelo stejně. Nakonec se smířili s tím, že zimničky doopravdy navzájem komunikují a že je to pro ně nejspíš výhodné.

 

Podle Regev-Rudzki a spol. si zimničky v krvi hostitele posílají váčky podobné exozómům. Exozómy mívají obvykle několik desítek nanometrů v průměru a buňky v těle si je navzájem posílají jako poštovní zásilky. Jejich obsah se může různit, obvykle to bývají proteiny a RNA, která zahrnuje mRNA a také miRNA. Jejich role v organismech není úplně jasná. Podle všeho se podílejí například na adaptivní imunitní odpovědi anebo obnově tkání. Zimničky si zřejmě také posílají zásilky podobného rázu, i když jejich role je očividně spíše útočná. Vytvářejí mezi sebou sociální síť, s jejíž pomocí se domlouvají, kdy vstoupí do fáze životního cyklu, v níž jsou schopní přenosu komáry do nových hostitelů. To jim podle všeho vylepšuje naději na úspěch.

 

Zvětšit obrázek
Jeden z přenašečů malárie. Kredit: CDC, Wikimedia Commons.

Badatelé věří, že by jejich průnik do šifrované komunikace zlovolných zimniček mohl přispět k vývoji nových léků proti malárii. Víme teď zase něco víc o tom, jak původci malárie žijí a jak se šíří do nových hostitelů.

Zvětšit obrázek
Eva Horáková. Kredit: PaU AVČR.

Další krokem by mělo být odhalení konkrétních mechanismů této mezibuněčné signalizace a pak jejich zablokování, aby se jazýček vah zase přiklonil na stranu nás, hostitelů. Různými druhy malárie trpí přes 200 milionů obyvatel planety a každoročně na ni statisíce, možná i více než milion lidí zemře, většinou děti do 5 let a také těhotné ženy. V tak rozsáhlé a nelítostné válce je každá fungující zbraň dobrá.

 

Podle Evy Horákové z Laboratoře molekulární biologie prvoků Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích slibuje výzkum komunikace pomocí exozómů zajímavé objevy. Už nějaký čas se velmi zajímavě rozvíjí studium exozómů parazitických ničivek (Leishmania), které s jejich pomocí nejspíše komunikují a také ovlivňují imunitní systém hostitele. Rovněž se říká, že by podobně fungující exozómy měly mít ve výzbroji i ničivkám blízce příbuzné trypanozomy, původci spavé nemoci a podobných závažných onemocnění. O exozómech parazitických prvoků ještě určitě uslyšíme.


 


 


Literatura

ScienceDaily 15.5. 2013, Cell 153: 1120-1133, Wikipedia (Exosome, Malaria).

 

Datum: 29.05.2013 15:44
Tisk článku


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz