Archicebus nejstarším vykopaným primátem  
Nová fosilie malého hmyzožravého primáta ze spodního eocénu láme rekordy. Zřejmě máme v ruce nález, který je doposud nejblíže počátku všech primátů. Zdá se, že naši nejstarší příbuzní připomínali drobné denní nártouny.

 

Zvětšit obrázek
Archicebus achilles. Start evoluce primátů s úsměvem. Kredit: X. Ni, IVPP, CAS.


 

Zvětšit obrázek
Objevené části kostry archiceba. Kredit: Mat Severson, Northern Illinois University.

Pokud někdo chcete najít osudovou fosilii, jeďte do Číny. Čínské lokality z rozličných období pohnuté historie planety Země jsou očividně bezedné a neustále z nich proudí skvělé nálezy, o které se slovutní vědci rvou jako malé děti. Právě tu máme další takovou novinku, pozoruhodnou vykopávku momentálně nejstaršího známého primáta na světě.

 

Mezinárodní tým šťastných odborníků vedl Xijun Ni z Institutu paleontologie obratlovců a paleoantropologie a také Čínské akademie věd v Pekingu. Pod jejich rukama se na svět vrátil drobný primát o váze nějakých 20 až 30 gramů, který žil před 55 milióny let v horkých tropických lesích spodního eocénu. Po smrti se octl na dně dávného jezera, tam kde je dnešní provincie Chu-pej ve střední Číně.

 

Dostal překvapivě snadno zapamatovatelné jméno Archicebus achilles, které nenápadně odkazuje na jeho neobvyklou kost patní, a teď si zřejmě nějaký čas pobude na výsluní v médiích i mezi odborníky. Archicebus je totiž o celých 7 milionů let starší, než doposud nejstarší objevené fosilie primátů, což z něj pro tuto chvíli dělá nejstaršího primáta vůbec. Zároveň je také podle všeho nejpůvodnějším známým druhem linie nártounů a je blízko oddělení poloopic (Strepsirrhini) od vyšších primátů (Haplorrhini). Odborníci mají za to, že by archicebus mohl do značné míry odpovídat společnému předku vyšších primátů a vlastně i společnému předku všech primátů vůbec.

 

 

Zvětšit obrázek
Xijun Ni. Kredit: X. Ni, Palaeontologia Electronica.

 

Zvětšit obrázek
Fosilie archiceba rekonstruovaná v ESRF. Kredit: ESRF/P. Tafforeau.

Ni a spol. si dali práci s detailní morfologickou analýzou kostry archiceba, při které využili rentgenovou synchrotronovou mikrotomografii. Jeden ze spoluautorů studie Paul Tafforeau z European Synchrotron Radiation Facility (ESRF) v Grenoble je předním expertem ve vývoji paleontologických aplikací synchrotronových zařízení a bylo to dost znát. Vědci získali poměrně pěknou představu, jak archicebus vypadal a taky celou řadu znaků, které přisypali do velké fylogenetické analýzy zahrnující 38 žijících a 119 fosilních savců, k nimž přiřadili 1 186 morfologických a 658 molekulárních znaků.

 

Z této analýzy pak vyplynul vztah archiceba k nártounů, i když se od nich v některých věcech výrazně liší. Například, vše nasvědčuje tomu, že archicebus byl denní zvířetem, zatímco nártouni žijí nočním životem. Také se pohyboval jiným způsobem než nártouni, kteří šplhají těsně přitisklí po kmeni a pak odskakují do strany. Archicebus zřejmě prostě po čtyřech prolézal keři a větvemi stromů. Byl o něco menší, než nejmenší žijící primáti, jako je maki trpasličí (Microcebus murinus). Vzhledem k uspořádání a tvaru zubů šlo nejspíš o hmyzožravce.

 

 

Zvětšit obrázek
Miniaturní primát maki trpasličí. Kredit: Gabriella Skollar & Rebecca Lewis, Wikimedia Commons.

Co teď tedy bude v učebnicích o vzniku primátů? Pokud archicebus není zručným padělkem, tak primáti nejspíš opravdu pocházejí z Číny a původně byli malými stromovými hmyzožravci, kteří žili denním způsobem života. Na druhou stranu nelze vyloučit, že se časem objeví další nejstarší fosilie, podstatně odlišná od té dnešní. Pokud se tak ale stane, se vší pravděpodobností to bude zase v podivuhodné Číně.


 


 


Literatura

ScienceDaily 5.6. 2013, Nature 498: 60–64, Wikipedia (Archicebus).

 

Datum: 06.06.2013 12:01
Tisk článku

Střední Asie -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 749 Kč
cena: 606 Kč
Střední Asie


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace