Bujarý život v království mořského plastu  
Ohromné množství plastového odpadu v oceánu vytváří zcela unikátní prostředí pro život, plastisféru. Jak se asi žije v mikroskopické plastové divočině?

 

Zvětšit obrázek
Okno do plastisféry. Kredit: E. Zettler/ SEA.


Mezi 135. až 155. stupněm západní šířky a 35. až 42. stupněm severní délky se rozprostírá Velký pacifický odpadkový pás (Great Pacific Garbage Patch). Je to království plastu a chemických kalů, které se tu shromažďují působením Severopacifického subtropického víru. Na satelitních snímcích není říše plastu vidět, protože ji tvoří většinou jen nepatrné úlomky, ale i tak má zásadní vliv na okolní oceán. Pokud jde o její rozlohu, odhady se pohybují od 700 tisíc až po více než 15 milionů čtverečních kilometrů. A to není jediná, podobný, i když skromnější ráj mořského plastu se rozkládá například i v Atlantiku.

 

Erik Zettler. Kredit: SEA.

Odborníci bijí na poplach. Koncentrace úlomků plastu v mnoha oblastech Odpadkového pásu několikanásobně převyšuje koncentraci zooplanktonu. Mikroskopické kousky plastu, který tu postupně podléhá fotodegradaci, zřejmě vstupují do potravinového řetězce a také se z nich nejspíš uvolňují problematické chemikálie. Už samotná existence Velkého pacifického odpadkového pásu je ale často zmiňována jako výstavní příklad postupujícího znečištění světového oceánu. To ale není úplný obrázek. Ukazuje se, že i na plastu v oceánu bují život.

 

 

Zvětšit obrázek
Odpadky na havajské pláži. Kredit: NOAA, Wikimedia Commons.

Vědci se pustili do objevování nového živoucího světa, kterému už nějakou dobu roztomile přezdívají plastisféra. Erik Zettler ze Sea Education Association a jeho kolegové prozkoumali úlomky odpadního plastu, které nalovili na více lokalitách v severním Atlantiku. Vybaveni rastrovací elektronovou mikroskopií a pokročilými čtečkami DNA nakonec odhalili pestrou plastisféru s mnoha různými mikroorganismy. Našli tam více než 1000 různých typů bakteriálních buněk. Byly tam také řasy, heterotrofové požírající bakterie i jejich predátoři. Takto komplexní společenstvo se vešlo na kousek plastu o velikosti špendlíkové hlavičky. Průzkum genů pro rRNA malé podjednotky ribozomu (18S rRNA), prozradil přítomnost několika typů bakterií schopných rozkládat uhlovodíky. Tyto bakterie se podle všeho podílejí na rozkladu mořského plastu, čemuž odpovídají i prohloubeniny na studovaných kouscích plastu. Teď je nejspíš čeká velkolepá budoucnost v biotechnologiích, kde by se mohly uplatnit jako průmysloví rozkladači odpadu.

 

Zvětšit obrázek
Zóna severopacifické subtropické konvergence a zároveň království plastového odpadu v Pacifiku. Kredit: NOAA, Wikimedia Commons.

Život v plastisféře se dost liší od společenstev v okolní vodě. Vše nasvědčuje tomu, že plast v oceánu vytvořil doposud nevídaný biotop, který má navíc slušný potenciál i do budoucna. Poločas rozpadu běžného plastu v oceánu je totiž delší, než u většiny přirozeně se vyskytujících plovoucích materiálů. Pro mikroorganismy je to sázka na jistotu. Další výhodou plastu je, že na rozdíl od jiných materiálů ve svrchní vrstvě oceánu mívá hydrofobní povrch, což usnadňuje jeho osídlování mikroorganismy, jakož i tvorbu biofilmů. Pozornost badatelů si získal i jeden z z analyzovaných kousků, na němž se vezla vibria, tedy gama proteobakterie se špatnou pověstí kvůli původci cholery. Zdá se, že kousky plastového odpadu mohou fungovat jako dopravní prostředky pro neoblíbené patogeny.

 

Zvětšit obrázek
Petr Znachor. Kredit: P. Znachor.

Plastisféru vnímá jako zajímavou i Petr Znachor z Oddělení mikrobiální ekologie vody Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích. Úvodní průzkum plastiféry v severním Atlantiku a první slibné objevy – bakterií náruživě rozkládajících plasty a možného rizika transportu nebezpečných mikroorganismů teď jistě dál zvýší zájem o výzkum plastu v oceánu a také posílí snahy o budoucí řešení tohoto problému.

 

 

 


Literatura

Woods Hole Oceanographic Institution 27.6. 2013, Environmental Science & Technology online 7.6. 2013, Wikipedia (Great Pacific Garbage Patch).

 

Datum: 28.06.2013 13:40
Tisk článku

Odpad - Mulligan Andy
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 248 Kč
cena: 220 Kč
Odpad
Mulligan Andy

Diskuze:

máme po problému

Milan Štětina,2013-07-02 07:27:31

Tady se názorně ukazuje, jak krásně funguje koloběh veškerého materiálu - co je pro někoho odpad a problém je pro jiného potrava nebo obydlí/biotop. Krásně to "matka příroda" vymyslela! Její "dílo" je téměř nezničitelné! Člověk je proti tomu nicotný - i kdyby se snažil sebevíce (jako že se nesnaží), tak dokáže maximálně posunout rovnováhu v přírodě směrem k jiným druhům. Další (již poměrně profláknutý) příklad je přírodní rezervace okolo Černobylu nebo vojenské újezdy, kde po mnohaleté "devastaci" pásy tanků a kapající nafty se vyskytují vzácné druhy rostlin i živočichů. Je to celkem logické - když se na určitém území "hospodaří" neobvyke, budou tam i neobvyklé (a tedy vzácné) formy života.
Nechápejte mě prosím zle - také bych raději viděl oceány plné ryb než plné smradlavé břečky s patogenními bakteriemi a louky plné krásně barevných květin než pouště, ale přírodě je to jedno. Dokonce ty bakterie jsou pro udržení podmínek vhodných k životu na Zeměkouli důležitější.
Myslím, že celá ochrana přírody je vedena strachem, že se podaří vyhubit jeden konkrétní druh - homo sapiens. Na to možná lidstvo dost síly má. Podobně jako to dokáží kvasinky v demižonu s plody vinné révy. Věřím, že civilizace ještě nejméně několik století vydrží. Pak možná dojde ke kolapsu (podobnému tomu, co se stalo májské civillizaci nebo egyptské nebo římské říši), ale homo sapiens v nějaké formě bude žít dál.

Odpovědět

Poznámka

Jirka Vlach,2013-06-29 16:33:11

Nezjišťovaly se bakterie spíše podle 16S rRNA?

Odpovědět

Laboratoře

Vojtěch Kocián,2013-06-29 08:22:50

Podobných "laboratoří" máme víc než dost i na pevnině. Říká se jim skládky a je na nich nejspíš mnohem více plastů než v celé té plastové skvrně. Jen prostředí je trochu méně vlhké a méně slané.

Odpovědět

Možná

Mojmir Kosco,2013-06-28 22:47:19

než nadšení autorů článku bychom si měli říct zda změna sargasového moře v plastikové je přínos či nikoliv. Jinak dekompozitory můžeme snáze zjistit v laboratoři než vytvářet kilometry nových umělých ploch

Odpovědět


Přínos pro koho?

Pavel A1,2013-06-29 07:15:40

1) Co si představujete pod pojmem "přínos"? Pro ty bakterie to je přínos zcela určitě...

2) Jestli jste si nevšiml, tak ve článku není řeč o Sargasovém moři. To je v Atlantiku, zatímco zkoumaná oblast je v Pacifiku.

3) V laboratoři by to asi šlo, ale chybějící objem pokusného materiálu by se musel nahradit časem. Takže možná by jsem ty dekompozitory našli v době, kdy se bude Slunce měnit v rudého obra.

Odpovědět


Jirka Vlach,2013-06-29 16:28:43

Pro pana Kosca:
Ty dekompozitory určitě musíte otestovat v laboratoři, ale nejprve je musíte najít. A kde se lépe hledají, než přímo ve svém "přirozeném" prostředí? Že to životnímu prostředí nesvědčí je věc druhá.

Pro pana A1:
Mluvilo se o Pacifiku, ale odběry se (podle článku) dělaly v severním Atlantiku.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace