:: OSEL.CZ :: - Pradávný gama záblesk osvítil galaxii z Temného věku
Pradávný gama záblesk osvítil galaxii z Temného věku  
Dlouhý gama záblesk GRB 130606A osvětlil mateřskou, pro současné přístroje neviditelnou galaxii, vzdálenou 12,7 miliard světelných let. Analýza jeho dosvitu potvrdila, že ve hmotě dotyčné galaxie byla oproti Sluneční soustavě pouze jedna desetina těžších prvků.


 

Zvětšit obrázek
Gama záblesk v dávné galaxii. Kredit: Gemini Observatory/AURA, Lynette Cook.

Podle toho, jak si představujeme historii našeho vesmíru, se po vzniku reliktního záření stal vesmír průhledným, ale zároveň také temným. V té době zářily jedině atomy neutrálního vodíku, na slavné vlnové délce 21 cm (HI line). Temný věk vesmíru (Dark Ages) se podle současných poznatků odehrál v době mezi 150 až 800 miliony let po Velkém třesku, možná i o něco déle. Není divu, že z Temného věku máme jen velice vzácné útržky informací. Každá nová taková zaručeně vyvolá velký ohlas.

 

Zvětšit obrázek
Teleskop MMT. Kredit: Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics.

Kdysi dávno v předaleké galaxii pravděpodobně vybuchla obří hvězda a odpálila mohutný gama záblesk. Došlo k tomu asi před 12,7 miliardami let, na sklonku Temného věku. Dotyčná galaxie je tak malá, tmavá a je tak daleko, že ji neuvidí ani Hubbleův vesmírný dalekohled. Normálně by jsme se o ní asi vůbec nedozvěděli. Jenže právě onen ohromující gama záblesk nakonec doletěl až k nám a my se mu můžeme podívat na zoubek. Pustil se do toho s kolegy Ryan Chornock z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA). Gama záblesk zachytila 6. června (2013) gama observatoř Swift. Trval déle než 4 minuty a odborníci ho tudíž zařadili mezi dlouhé gama záblesky, pod označením GRB 130606A. Je to jeden z nejvzdálenějších gama záblesků, jaké jsme kdy ulovili. Chornockův tým pohotově zorganizoval pozorování místa, odkud gama záblesk přiletěl, na teleskopech MMT v Arizoně a Gemini North na Havaji.

 

Zvětšit obrázek
Gama záblesk prolétá vesmírem. Kredit: Gemini Observatory/AURA, Lynette Cook.

Vědcům se povedlo zaměřit na správné místo oblohy během pár hodin. Jejich pohotovost byla rozhodující pro úspěšné pozorování a analýzu dosvitu zachyceného gama záblesku. Dosvity gama záblesků vznikají podle všeho tehdy, když polární výtrysky exploze hvězdy vší silou udeří do okolního materiálu a rozpálí ho na nesmírně vysoké teploty. Záření materiálu zasaženého polárními výtrysky pozorujeme jako dosvit gama záblesku. Stejně jako gama záblesk, i jeho dosvit musí proletět vesmírem, který se rozkládá mezi zdrojem gama záblesku a pozemskými pozorovateli. Nejprve ze všeho musel proletět svou mateřskou galaxií a přitom se do jeho spektra otiskly stopy po chemických prvcích z místního mezihvězdného materiálu.

 

Zvětšit obrázek
Teleskop Gemini North. Kredit: Gemini Observatory/ NOAO/AURA/NSF.

Chornock a spol. pečlivě analyzovali záření dosvitu gama záblesku GRB 130606A a zjistili, že se v materiálu jeho mateřské galaxie před 12,7 miliardami let oproti poměrům ve Sluneční soustavě vyskytovala jen desetina prvků těžších než vodík, helium a lithium, kterým astronomové poněkud bizarně říkají „kovy“. V takovém prostředí sice zřejmě mohly existovat kamenné planety podobné Zemi, život pozemského typu na nich ale nejspíš neexistoval.

Zvětšit obrázek
Uvnitř Ústav fyziky FPF SLU. Kredit: ASPSU & Slezská univerzita v Opavě.

Podle Chornocka tehdejší vesmír na život teprve čekal. V explozích supernov ohromných hvězd se ale už v té době tvořily nezbytné těžší chemické prvky, bez nichž by byl život našeho typu nemyslitelný.

 

Zachycení gama záblesku GRB 130606A a analýza jeho dosvitu zaujala i Gabriela Töröka z Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Získali jsme díky němu informace o vesmíru v době, kdy mu byla 1 miliarda let. A nejspíš dokážeme ještě víc. Edo Berger z Chornockova týmu očekává, že s Obřím Magellanovým teleskopem, který roste na chilské observatoři Las Campanas, budou pozorovat ještě vzdálenější gama záblesky.

 

 

 


Literatura

Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics News 6.8. 2013, arXiv:1306.3949, Wikipedia (Chronology of the Universe).


 

Datum: 13.08.2013 22:04
Tisk článku

Osmičky galaxie - Leikert Jozef
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 522 Kč
cena: 490 Kč
Osmičky galaxie
Leikert Jozef

Diskuze:

Fuj

Karel Štolc,2013-08-17 12:57:25

"Normálně by jsme se o ní asi vůbec nedozvěděli."
Až na ten nabořený češtin to je dobré. KJS

Odpovědět

Opět ignorace rozpínání vesmíru.

Pavel Dudr,2013-08-14 08:46:41

Nechápu, proč vědci z NASA ignorují rozpínání vesmíru.
Podle modelu LCDM byla událost, která nastala před 12,7 mld. roků a kterou dnes pozorujeme, ve vzdálenosti asi 3,5 mld. světelných let od nás.
Viz světelný kužel http://www.astro.virginia.edu/class/whittle/astr553/Topic16/t16_light_cones.html

Odpovědět


Nemyslím, že jde o ignoranci.

Martin Vajsar,2013-08-14 14:21:21

Prostě si pod tím představujte stáří události, a ne vzdálenost, a je po problému.

Podle mého názoru má tento způsob (uvádění stáří) tu výhodu, že když se změní parametry kosmologických modelů, takhle uvedený údaj zůstane platný. Pokud byste důsledně zaznamenával vzdálenosti původních událostí a ne stáří, musel byste po změně teorie vzdálenosti přepočítat (a zastaralé články aktualizovat?)

Kromě toho, u populárních článků budete mít dost problémů s tím, aby všichni čtenáři správně pochopili, co je to světelný rok. I samotný koncept "koukání do minulosti" dělá mnoha lidem potíže. Přidáním problematiky rozpínání vesmíru celou věc jen - dle mého názoru zbytečně - zkomplikujete.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace