Nikoli zlatá, modrá vejce jsou trend  
Labužníci chtějí slepičí vejce s namodralou skořápkou, stávají se předmětem velkého byznysu a také dohadů o osídlování Ameriky Asiaty.

I když to nevíme přesně, zpočátku měli ptáci vejce nejspíš nezbarvená. Dnes jich řada svůj produkt vylepšuje barvičkami a vzorováním. Většinou pomocí pyrolů ve formě barviv protoporfyrinu a biliverdinu. Biliverdin je zelenkavý a nejvíce ho obsahuje žluč, vzniká rozkladem červeného barviva v erytrocytech. A zatímco hromadění protoporfyrinu v lidské krvi je známkou onemocnění jater a nebo otravy olovem, spotřebitel ho od slepic ve skořápce žádá. Není proto divu, že na společenskou objednávku zareagovali i vědci. Nejdál to zatím dotáhli na University of Nottingham, kde  zjišťovali, zda módní trend má nějaký logický základ, který by se dal využít i u dalších plemen.

 

 

Zvětšit obrázek
Enkláva Indiánů Mapuche a jimi chované drůbeže snášející modrozelená vejce. (Kredit: Mapuche foundation FOLIL)

Názorů na to, proč ptáci pigmentují svá vejce je celá řada. Zřejmě to ale bude kvůli kamufláži a ochraně zárodků před UV zářením. Marcel Honza z Ústavu biologie obratlovců AV ČR spolu s Lenkou Polačikovou z Přírodovědecké fakulty Masarykovy university v Brně zase přišli na to, že někteří ptáci, jako např. pěnice, se naučili zjišťovat nepatrné rozdíly obsažených pigmentů podle jiného odrazu ultrafialového záření skořápky a využívají to k odstraňování podvržených kukaččích vajíček. Možná pigmenty do skořápky vkládají i proto, že mívají antibakteriální účinky. Skořápky zbarvuje řada pěvců, ale umí to i slepice. U těch jsou momentálně nejvíce ceněna vejce s barvou označovanou jako "oocyan". Tato modrozelená barva je dílem uloženého biliverdinu a je u drůbeže znakem autosomálně dominantním. Změna barvy vzniká jako následek mutace. Nejdříve se  objevila u jihoamerické slepice kdesi ve středním Chile.  Tam, kde dnes žijí Indiáni kmene Mapuche, proto se dostalo stejného jména i tamní drůbeži s chocholatými hlavami. O co více jim vyrůstá peří v oblasti uší, o to méně ho mají na zadku. Španělé těmto ptákům bez vyvinutého chvostu dali jméno araucana. Pod tímto označením se někdy v dvacátém století, dostaly i do Evropy. Proto si dnes na modrých vejcích mohou pochutnat gurmáni třeba i ve Francii. U nás již chovatelé araukanek mají také svůj Klub Araukan.

 

Co trh žádá, čínští obchodníci mají ve své nabídce velmi brzo. Proto ani moc nepřekvapuje, že Říše středu drůbež produkující modrá vejce chová také.  A sice v zapadlé centrální oblasti obývané převážně muslimskou půl milionovou komunitou etnika nazývaného lidé Dongxiang. Tato, asi nejchudší oblast v zemi, je tak dokonale izolovaná  horami, že někteří z domorodců tam nikdy neviděli letadlo ani televizi. A právě zde domorodci chovají slepice snášející modrá vejce. Je vysoce nepravděpodobné, že by se tam jihoamerické plemeno nějak mohlo dostat a protože podle vyprávění je tam mají už nejméně pět set let, začalo se spekulovat i o tom, zda tomu nebylo naopak – jestli by se čínské slepice nemohly s dávnými cestovateli dostat z Číny do Ameriky. Takovým závěrům šly na ruku i poznatky čínských vědců, kteří v publikaci označili za původce modrého zbarvení vajec aviární endogenní virus  (EAV-HP). Vkradl se ptákům do genu, kde způsobil změnu v jeho expresi a zvýšil tím tvorbu barviva ve žlázkách vejcovodu. A protože tu samou mutaci objevili i u další čínské slepice snášející modrá vejce (plemena Lushi), opanovalo je přesvědčení, že stejné to bude i amerických slepic. Mnozí v takovém vyjádření už viděli důkaz toho, že Ameriku objevili a osídlili pradávní „čínští“ mořeplavci, kteří si své slepice :) brali na výpravy s sebou.

 

 

Zvětšit obrázek
Modrozelená vejce od slepic araukanek chovaných v Evropě. Jejich namodralou barvu má na svědomí pradávná retrovirová infekce. Vše potřebné je zapsáno do vlákna ribonukleové kyseliny. Tento endogenní element (transpozon) obsahuje také gen pro enzym, který nesenou informaci zapsanou v infekční částici tvořené ribonukleovou kyselinou, přepíše svému hostiteli do jeho DNA (chromozomu). Takto zafixovaná informace se stala některé drůbeži součástí jejich genomu a znak – modře zbarvená vejce s vyšším obsahem žlučového pigmentu biliverdinu ve skořápce se u nich dominantně přenáší na potomstvo. Kredit: Julian Berry from Mid Sussex, UK, Wikipedia)

Američtí genetici se rozhodli svou „americkou“ drůbež a její evropské příbuzné zkoumat také. Výsledky čtyřletého bádání nyní publikovali v časopisu PLOS ONE. Z nich vyplynulo, že americké slepice mají modré skořápky také následkem zásahu endogenního retroviru, jako ty čínské. I v jejich případě se záležitost týká stejné napadené oblasti. Je v tom jen jeden malý rozdíl – sekvence nejsou zcela shodné.  „Malý“ rozdíl ale svědčí o důležité věci - nejde o tu samou mutaci. Tím je teorie převozu slepic z Číny do Ameriky dávnými mořeplavci smetena ze stolu. A stejně tak úvahy o dovozu slepic do Číny. Ve skutečnosti se jen přírodě podařilo hodit na dvou různých místech na Zemi „šestky“ a stejným endogenním virem se nabourat do stejného místa v genomu a šťasně tím podpořit funkci stejného genu, majícího pod palcem sekreci barviva v žlázách vejcovodu.
Jako bonus genetici uvádějí, že k těmto událostem došlo docela nedávno. Až po domestikaci drůbeže neboť žádný z původních kurů  (Gallus gallus, G. sonneratii, G. lafayettii, ani G. Varius), zálibu v modrých skořápkách, nenalezl.

 

 

Domov lidu Dongxiang chovajícího v jednom z nejnedostupnějších a nejchudších čínských regionů vzácné plemeno slepic snášející modrá vejce.

Zajímavé na tom ještě je, že se retroviry v drůbeži (živočichovi) chovaly podobně, jako skákající elementy u rostliny huseníčku. Tam se také původně cizí endogenní element navezl do spouštěcí oblasti genu a zvýšil tak jeho výkon. I u rostliny podobný nitrobuněčný parazit v podobě kousku DNA, vylepšil funkci důležitého genu a udělal tím rostlinu odolnou vůči houbovým chorobám (podrobnosti jsou v článku "Ze skákajícího zloducha osobním strážcem") V případě slepic se po genomu náhodně skákající RNA elemen nasoukal do řídící oblasti genu obhospodařujícího žlázy vejcovodu a podpořil v nich úpravu molekuly estrogenu. Podstata události (až na rozdíl DNA – RNA) tu ale je stejná. V obou případech šlo o náhodný skok elementu s tím, že „postiženým“ místem byla spouštěcí jednotka (promotor) a trocha štěstí, že tato změna výkon genu nezničila, ani nesnížila, ale zvýšila.

 

 

Zvětšit obrázek
Mapování cílové oblasti odpovědné za zbarvení oocyan. Geny jsou zeleně, kandidátní geny (ty u nichž je nejpravděpodobnější že v tom mají prsty) jsou žlutě. (Kredit: David Wragg a kol., PLOS ONE)

Kdo by chtěl sám u svých slepic vyrábět modrá vejce, bude lepší si když si na to koupí nějakou velikonoční barvičku. Využít služeb retroviru, kterému se kdysi povedlo se namontoval do drůbežího genomu, nebude totiž tak jednoduché. Už není co býval a dnes mu chybí jedna z důležitých domén. Dělá to z něj invalidu neschopného se dál množit a šířit. K jeho vpašování do genomu jiného zvířete by genetický kutil potřeboval výpomoc ještě nějakého opravdového plnohodnotného viru, nebo alespoň jeho část vedoucí k virulenci. Proto se již viru – modrého vysloužilého invalidy, stejně jako konzumace modrých vajec, nemusíme bát. Jde navíc o virus, který je úzce spesializovaný na drůbež a to již nějakých 150 milionů let.
Z toho všeho vyplývá, že nějaká snadná tvroba modrých vajec laickým vnášením viru do dalších plemen slepic proto není na pořadu dne a ani profíci to nemají zatím ve svých laboratořích v plánu dělat nemají. Pro podnikatele to znamená, že barevnými vejci, trh hned tak brzo nasycen nebude a investovat tímto směrem je téměř bez rizika.    
My, kteří v Tesku hlídáme akce i na ta obyčejná vejce, nemusíme ničeho litovat. To, proč si vejce kupujeme, mají totiž stejné s těmi, co jsou obaleny modře. Ve svých úvahách dávají vědci tak trochu za pravdu rčení „za vším hledej ženu“. Šíření modrých skořápek přisuzují právě jim. Prý se jim neobyčejná vejce zdála čistší a vzhlednější a při obnově chovu je jednoduše preferovaly. Jak dlouho bude přežívat fáma, že vejce od „slepic s virem“ jsou výživnější a chutnější, si nikdo v tuto chvíli netroufá odhadnout. Reklama dokáže s davem dělat divy.   

 

Literatura: Endogenous Retrovirus EAV-HP Linked to Blue Egg Phenotype in Mapuche Fowl, PLOS ONE 

Autor: Josef Pazdera
Datum: 26.08.2013 08:33
Tisk článku

Vejce poly 20m - neuveden
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 8 Kč
cena: 7 Kč
Vejce poly 20m
neuveden

Diskuze:

Nová mutace?

Simona Macháčová,2014-07-17 23:27:19

Moje babička je nyní hrdou majitelkou slepic snášejících modrozelená vejce. Musím vypátrat, odkud že je kupovala a jak vypadaly vejce v minulých generacích :)

Odpovědět

To záleží

Josef Pazdera,2013-08-30 16:19:15

na tom, kdo Vám odpoví. Gurmáni je kupují, protože jsou přesvědčeni, že jsou i chuťově lepší. Chovatelé a prodejci to nejspíš podpoří také a pokud ne, určitě Vám to nebudou vymlouvat. Genetici nyní zjistili, že se jedná o gen, který má na starosti ukládání barviva do skořápky. Jejich odpověď bude, že pokud nejíte vejce i se skořápkami tak byste rozdíl zjistit neměla. Pochopitelně že to platí u daného plemene. Plemeno od plemena se chuť mírně mění, ale to už nesouvisí s modrou barvou.

Odpovědět

dotaz

Marie Roztočilová,2013-08-29 20:31:59

Liší se ta vajíčka pouze barvou? Nebo i jinak chutnají?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni