Správně navoněný pták je atraktivnější  
Čich je pro ptáky mnohem důležitější, než jsme si mysleli. Nejen, že jim pomáhá v orientaci, ale rozhoduje i o jejich reprodukčním úspěchu.

 

 

Zvětšit obrázek
Strnadec zimní (Junco hyemalis), nejznámější druh z rodu strnadců. (Kredit: Marine Drouilly, BEACON, Michigan State University)

Na tom, jak důležitý je pro ptáky čich, se ornitologové shodnout stále nemohou. Jedni na pokusech dokazují, že se bez něj hravě obejdou, jiní, jako například Anna Gagliardová, v něm spatřují dokonce i nezbytnou součást navigačního systému. Italce z University v Trentu prošla rukama hezká řádka ptáků a mezi ptákology má pověst profesionálky. Ochránci práv zvířat by jí zase nejraději  provedli to, co ona dělala svým svěřencům. Z vědeckých publikací se dá vyčíst, že některé opeřence oslepovala, jiným stříhala čichové nervy, a další připravovala o nerv trojklaný. Ty co zbyly v kontrole, řezala do hlav jen tak. To aby jim připravila stejné chirurgické trauma a nezkreslovaly se výsledky pokusů.  Zmrzačené holuby pak rozvážela po okolí a sledovala je pomocí GPS, za jak dlouho a jakými trajektoriemi se vracejí.
Chirurgickým přetínáním nervových drah se snažila najít sídlo jejich orientačního smyslového orgánu. Ptačí kompas se jí v zobáku najít nepodařilo, až v mozku něco zjistila. A sice, že jedinci se  zakrnělým hipokampem, byli mnohem dezorientovanější a  snadno se zatoulali. Ti s velkým hipokampem, jakoby měli „mapu“ z míst kudy již letěli s vytištěnými orientačními body lepší a nebo „dostupnější“. Domů se totiž vraceli dříve a i bez toho, aby jim k tomu jako pomocný kompas, muselo svítit sluníčko. Holubům s nevyvinutým hipokampem jejich „mapa“ byla bez asistence Slunce k ničemu.


 

Zvětšit obrázek
A jeho kostrční žláza. Její odér je pro ptáky významným komunikačním prostředkem a „síla vůně“ rozhoduje o jejich reprodukčním úspěchu. Kredit: Michigan State University. (Kredit: Nicole Gerlach, BEACON, Michigan State University)

Při dalších pokusech jí spolupracovníci z Pisy a Max Planck Institutu v Německu přeřezávání nervů mezi zobákem a hlavou vymluvili a tak ptákům už jen zalepovala nosní dírky. A právě tyto pokusy ukázaly, jak je čich pro ně důležitý. Myslí si, že dokonce přišli na způsob, jak se ptákům v hlavě jejich čichová orientační mapa tvoří. Mělo by se tak dít v době, kdy dřepí doma v holubníku. Při této nečinnosti zřejmě bezděčně  registrují závany větru a vnímají pachy jaké z okolí přinášejí. Samozřejmě, že pachová mapa je velmi hrubé a nepřesné udělátko. Měla by ale stačit k tomu, aby podala ptákovi informaci o základních směrech. Právě to má holuba zavést do míst, kde již létal a kde se „chytne“. Jakmile prý krajinu začne poznávat, hrubou navigaci přepne do jemnějšího módu  a dál se řídí podle již s důvěrně známých bodů v krajině. Takové vysvětlení se zamlouvá i holubářům praktikům. Ti už dávno vědí, že šampioni vyhrávající závody a kteří se vracejí  domů jako první, pocházejí právě z chovů vzdušných s přísunem čerstvého vzduchu ze všech směrů.

 

Další podpora významu čichu pro ptáky přišla v tomto týdnu z Michigan Stare University. Zatímco Italka  Gagliardová se věnovala ptákům zepředu, Američanka  Danielle Whittakerová na to šla z opačného konce.  Vytlačováním mazu ze žlázy na ocase jednoho z nejběžnějších ptáčků Severní Ameriky – strnadce. Pečlivý rozbor vzácné suroviny ukázal na to, že tímto sekretem ptáci mezi sebou vzájemně komunikují. A také, že inkriminovaná žláza rozhoduje o jejich rozmnožování. Svá rozpoložení ptáci vyjadřují hladinami těkavých látek. Whittakerová prý z takového rozboru dokáže předpovědět i reprodukční úspěch toho kterého člena hejna.

 

 

Zvětšit obrázek
Hladiny těkavých látek v olejovitém sekretu kostrční žlázy. Křivka pokrývá čtyři týdny od začátku sezóny páření. U samců (vlevo) hladiny vzrostou a drží se. Samičkám vpravo) hladiny kolísají. K vrcholu u nich dochází v době před snášením vajec, kdy je potřeba je oplodnit. (Kredit: Danielle Whisker, BEACON, Michigan State University)

Ptačí kůže je velmi tenká a je prakticky bez žláz. Až na tu jednu velkou nad posledním ocasním obratlem v níž se tvoří olejovitý sekret. U kuřete na pekáči ji najdeme jako malou fazolku v části, které se říká „biskup“. Žláze se odborně říká kostrční a jejím výměšek si zobákem ptáci roztírají po celém těle. Načechrávání peří s častým štípáním se do zadku je oblíbenou kratochvílí vodní drůbeže a právě to vedlo k tradovanému přesvědčení, že žláza slouží k tomu, aby peří bylo mastné a nesmáčivé.  Závěr to je správný, ale Danielle Whittakerová, generální ředitelka Beacon CSE MSU (Centra pro studium evoluce v akci (Universita státu Michigen) nám zjednodušenou představu „impregnační“ funkce vymlouvá.  Sekret podle ní hraje ještě jednu a u mnoha ptáků asi u tu důležitější roli  –  signalizuje reprodukční zdraví svého nositele.


 

Zvětšit obrázek
Danielle Whittaker: „Pták se silným aroma, je přitažlivější :)“ (Kredit: BEACON)

Počátkem rozmnožovací sezóny, se množství těkavých látek v sekretu zvýší a přetrvá po celou rozmnožovací sezóny. Skladba parfému je pro pohlaví specifická. Samci, kteří víc voní jako samci, jsou opačným pohlavím žádanější. A stejně tak samičky, které se navoní žensky silněji, se protějškům jeví atraktivnější. Správně ošetřené peří slouží jako jakýsi maják signalizující výši hormonálních hladin a je vizitkou celkového zdraví a genetického pozadí jedince.  Různé druhy ptáků se svým pachem liší. Strnadci mají v těkavé složce okolo devatenácti látek (alkoholy, metyl ketony, karboxyl kyseliny,...) Samci voní více po metyl ketonech, samičky na sebe plácají více alkoholové substance. S příchodem zimy i strnadcům mrznou nosy a začnou na atraktantech šetřit. Dbát na sebe začnou zase až zjara. 

 

Podle Whittakerové síla pachu mluví do  žádostivosti opačného pohlaví razantněji, než síla hlasu a vizáž. Pokud má pravdu, tak tím, co rozhoduje o reprodukci genů, je u řady ptáků jejich specifický smrádek. Převedeno do lidštiny -  oháknout se u Versaceho a pět jak Caruso, nestačí, správný pták musí taky správně „vonět“, aby se partnerkám zamlouval.

 

Literatura: Michigan State University , BEACON , Animal Behaviour, 9, 2013

Autor: Josef Pazdera
Datum: 05.09.2013 16:54
Tisk článku

Struktura chování - Merleau-Ponty Maurice
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 295 Kč
cena: 262 Kč
Struktura chování
Merleau-Ponty Maurice

Diskuze:

Jen rýpnutí

Pavel A1,2013-09-06 19:25:35

Ornitolog bych do češtiny přeložil spíše jako ptákozpytec.

Odpovědět


Nic proti

Josef Pazdera,2013-09-06 22:58:14

Shodou okolností mi pan Stanislav Florián mailem napsal, že: "Na koleji na Albertově se
ornitologům tradičně říkalo ptakouni."
Což se mi také pozdává. Jen nevím, který z překladů by se vědkyním zamlouval více.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni