Genová terapie léčí alkoholiky  
Zatím se sice jedná o léčbu alkoholiků - potkanů, nicméně se ukázalo, že genová terapie dokáže zhoubný návyk po určitou dobu překonat. Pokusy dávají tušit, že tento druh léčby jednou bude pomáhat lidem, kteří démonu alkoholu již propadli.

Různí jedinci jsou ke svodům alkoholu různě odolní. Někomu stačí jen několikrát si dát skleničku a je z něj alkoholik. Malá odolnost vůči svodům drog je dána geneticky. Genetická náchylnost k alkoholu není jen výsadou lidí, platí i pro zvířata. Panayotis Thanos je vedoucím výzkumného týmu, který se léčbou alkoholismu dlouhodobě zabývá. Pro své pokusy, konané v Brookhavenské laboratoři, si tentokrát vybral potkany, kteří jsou obdobně jako někteří lidé, k alkoholismu geneticky náchylní. Tato geneticky zatížená zvířata, bez jakéhokoli tréninku, pokud mají možnost volby mezi pitím vody a vody s etanolem, se rozhodují pro etanol. Denně konzumují i více než 5 gramů alkoholu na jeden kg své hmotnosti. To je dávka, která u člověka odpovídá pití téměř jednoho litru tvrdé lihoviny za den. U potkanů, kteří nejsou geneticky náchylní, je spotřeba alkoholu jen 1 gram za den.

Thanosův tým se pokusil zvířata ošetřit vnesením genu, který posílil hladinu mozkového receptoru pro dopamin. Dopamin je chemická látka, která je důležitá pro přenos pocitů při kterých se cítíme příjemně a o níž se ví, že hraje úlohu při vzniku  návyků. Pokus byl úspěšný, protože potkanům alkoholikům se po jejich genové léčbě, snížily choutky na alkohol o 37%. Celková spotřeba alkoholu u nich klesla na polovinu. Spotřeba alkoholu klesla i u skupiny potkanů, kteří nejsou geneticky náchylní k alkoholismu, ale u nich pokles konzumace alkoholu nebyl tak razantní. Největší pokles chuti na „panáka“ byl u potkanů během prvních několika dnů po ošetření. Bohužel se ale chuť na alkohol potkanům časem vrací a dvacátý den po zákroku již znovu konzumují svojí původní dávku.

Principem této léčby je to, že se do buňky vnáší gen, který zajistí, že buňka začne ve větší míře tvořit receptor D2. Tento receptor je protein, jehož nedostatek se projevuje při vzniku závislosti na alkoholu. Jeho nízká hladina v mozku předurčuje některé lidi k návykovému chování a to nejen k alkoholu, ale i k jiným drogám.
Proto také Thanosův tým ke svým pokusům zvolil potkany, kteří měli ve srovnání s geneticky normální populací potkanů, o 20 až 25% nižší hladiny dopaminového D2 receptoru. Tento deficit D2 receptoru u nich (obdobně jako u lidí) vedl k rychlému vývinu těžké závislosti na alkoholu. V pokusu šlo o to, zvýšit produkci D2 receptoru v mozku pokusných zvířat a pokusit se tím snížit jejich nezdolnou potřebu alkoholu. K vpravení příslušného genu do buňky využili metodu zvanou „trojský kůň“, kdy jako vektor, který dopravil do mozkových buněk příslušnou genovou sekvenci využili neškodný virus. Gen pro tvorbu D2 vnesli výzkumníci nejdříve do genetické informace viru. Takto upraveným virem infikovali mozek potkanů a to v místě zvaném nukleus accumbens, což je místo odkud se spouštějí děje nazývané  kaskáda libosti a která závisí právě na dopaminu. Úvaha, že virus, tím jak bude infikovat buňky, vnese do nich genetickou informaci pro tvorbu tvorbu D2 receptoru a buňky samy začnou tvořit dostatek proteinového receptoru D2 se ukázala být správnou. Na zvířatech šlo pozorovat jak pokles konzumace alkoholu, tak další jevy dokládající že genová terapie byla úspěšná. Také mikropozitronová emisní tomografie (microPET), pomocí které se podívali potkanům do mozku ukázala, jak se v okolí infikovaných buněk zvětšil počet dopaminových receptorů.
Problémem je, že léčba je jen dočasná, ale i to se tým Thanose chystá překonat. Krátký efekt blahodárného působení infekce chtějí nyní vědci eliminovat tím, že k přenosu do buňky použijí jiného trojského koně – měl by jím tentokrát být virus, který by zaručoval dlouhodobější infekci, tedy takový virus, který by nebyl obranným imunitním aparátem tak rychle zdolán.


Panayotis Thanos, vedoucí výzkumného týmu: „Když vidíte, že potkani, kteří pokrývají 80 – 90% své denní potřeby tekutin z pitítka ve kterém je voda s alkoholem a o tři dny později u nich tato potřeba klesne na 20%, to je přeci jasná známka změny chování. To nám dává víru, že se nám podaří převést tuto metodu úspěšně do klinické praxe.“

Zvětšený výřez obrázku z tomografového pohledu do mozků potkanů ukazuje tvorbu dopaminových receptorů D2 v oblasti mozku zvané nukleus accumbens. Mozek vlevo byl ošetřen genovou terapií a vykazuje vyšší produkci receptoru D2. Snímek je z doby, kdy u potkanů došlo k poklesu jejich chuti na alkohol.


Pramen: UPTON, NY - Scientists at the U.S. Department of Energy's Brookhaven National Laboratory

Datum: 08.05.2004
Tisk článku

Léčba duše i těla - Pavlíčková Milada
 
 
cena původní: 189 Kč
cena: 159 Kč
Léčba duše i těla
Pavlíčková Milada

Diskuze:

Moc radosti nemám

Vojta Hála,2004-05-09 11:04:26

Když bude člověk vědět, že závislost je medicínsky relativně snadno léčitelná, nebude si dávat pozor a závislých přibude.

Odpovědět

Velmi zajimave

Jirka,2004-05-08 23:39:47

Je to velmi zajimave a zcela urcite je to prislib do budoucna. A to nejenom pro alkoholiky.

Ale zajimalo by me, kolik alkoholiku by si nechalo do mozku vpravit (zrejme injekcne) nejake viry, ktere budou podle vseho, mrchy jedny, casem pekne odolne.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace