Virus přeskočil z rostliny na včely  
Prstencovou skvrnitost tabáku rozšiřují mšice, infekci si ale řada rostlin předává prostřednictvím pylu. Původcem nákazy je vzdálený příbuzný viru HIV, který přestal být vegetariánem a napadá a množí se v tělech členovců.

 

 

Zvětšit obrázek
Virus prstencové skvrnitosti tabáku (TRSV). Množí se jak v rostlině, tak i v těle  včely. Vidět ho můžeme až s pomocí elektronového mikroskopu. (Kredit: Ji Lian Li, Institute of Apicultural Research, Chinese Academy of Agricultural Science, Beijing)

Virus prstencové skvrnitosti tabáku je znám od roku 1927. Objeven byl na tabákových plantážích ve Virginii. Jako starému známému se mu často familierně přezdívá TRSV. Lidi si ho většinou pletou s virem tabákové mozaiky. Ten mozaikový je poněkud známější, protože byl prvním objeveným virem na světě (1892). Neodhalili ho v Americe, ale v Rusku (Dmitrij Ivanovskij). Jinak jsou si podobní snad jen v tom, že nenapadají jen tabák.

 

Čínsko-americký kolektiv výzkumníků pod vedením Ji Lian Li z ústavu spadajícího pod Čínskou akademii zemědělských věd  v Pekingu přišel u viru  prstencové skvrnitosti tabáku na překvapivou věc. Zjistil, že se množí ve včelách. Tento, původem rostlinný virus, jim nenapadá jen jeden orgán, ale rovnou všechny rozhodující tkáně jejich těla a také jim hned začne kolovat v jejich lymfě.  Ani to není dobrou zprávou, že se to týká evrospké včely (Apis mellifera). Tím, že se virus vyskytuje v míze včel, mohou ho roznášet parazité, jako například kleštíci. I ty naši včelaři dobře znají, jsou totiž původci jiné nemoci - varoázy.  To ale znamená, že roztočí úpíři, sami původci infekční choroby, mohou ve včelstvech šířit další infekční pohromu – virovou. A jakoby toho nebylo dost, virus TRSV přenášejí i mšice. Stačí aby se napásly na napadené rostlině a mravenci, nebo vítr je přenesl o kus dál a nakazí další rostlinu.  Ani potom není trablím konec, náš TRSV virus totiž patří k pouhým pěti procentům rostlinným virům, které ke svému šíření zvládly využívat milostné hrátky. Přenáší se z infikované rostliny na neinfikovanou prostřednictvím pylu.
Kdybychom si alespoň mohli říci, že jde o něco cizokrajného. Virus prstencové skvrnitosti tabáku nemají jen v Číně a Americe, dobře obeznámeni s ním jsou i evropští zahrádkáři. Napadá toho hodně, od tulipánů přes pelargonie až po balkonové letničky.
Nově o něm tedy víme, že z rostlin zabrousí i do včel a pokud se potvrdí obava, že tato virová choroba může hrát roli v hromadném mizení včel?
 


 

Zvětšit obrázek
Virus TRSV napadá včelám mozek, svaly, slinné žlázy, oči, nervy,... (Kredit: Wikipedie)

Syndrom zhroucení včelstev
Včelaře na celém světě už řadu let trápí choroba zvaná syndrom zhroucení včelstev (Colony Collapse Disorder) zkráceně CCD. Postižené včelstvo, často celá včelí kolonie, v takovém případě velmi rychle zaniká. Nemoc je jednoou velkou záhadou. Zatímco u jiných případů lze v úlu, nebo jeho blízkosti vidět celou řadu mrtvolek,  při CCD tomu tak není.  Ze zdravých úlů vylétají každou minutu stovky dělnic, u úlů s CCD začne náhle být ticho a smutno.  Uvnitř pak včelař najde zdravě vypadající larvy, ale směšně málo dělnic. A žádné mrtvé včely, nic co by mohl sebrat a poslat na vyšetření. Proto také vznikla domněnka, že na vině by mohly být módní nikotinoidové přípravky, které zemědělci používají a že včely po nich ztráci orientaci a nenajdou pak cestu domů. I když  CCD u včel objevili v Severní Americe, nemoc nectila hranice a tak ji máme i v Evropě. Marný boj s ní svádějí v Polsku, Španělsku, Švýcarsku, Německu,... 
Občas se v odborné literatuře objeví článek, že viníka už zmáme a že za to může podvýživa, virus z Izraele,... posléze se stejně jako u herbicidů, ukáže, že vlastně nikdo nic pořádně neví a tak se šíří  zvěsti. Třeba ta, že to je kvůli fruktóze, kterou včelaři v zimě včely přikrmují. "Zaručené" jsou i zprávy o vlivu záření z mobilů (retranslačních stanic),  globální změně klimatu a škodlivosti geneticky modifikovaných plodin.  

Nejblíže pravdě a nebo alespoň na dobré cestě k ní, se zdají být nyní v Pekingu a USA. Virus prstencové skvrnitosti tabáku, který přeskočil z rostlin na včely, by mohl být tím, co v hromadném úhynu včel tahá za provázek. Možná s pomocí dalších virů, kterých už známe více než dvacet.

 

Zvětšit obrázek
Včely se rostlinným virem nakazí infikovaným pylem. (Kredit: Jon Sullivan, Wikipedie)

Viroví trapitelé včel
Virus chronické paralýzy (CPV), virus akutní paralýzy (ABP, APV), izraelský virus akutní paralýzy (IAPV), kašmírský virus (Kashmir bee virus – KBV), virus černé královny (Black Queen Cell Virus – BQCV), Sacbrood virus (SBV), virus deformovaných křídel (DWV), Kakugo virus (KV), arkansaský včelí virus (ABV), berkeleyský včelí pikornavirus (BBP), včelí virus X (BVX), včelí virus Y  (BVY), virus způsobující nemoc zakalených křídel (Cloudy wing virus), Thai sacbrood  (TSBV), egyptský virus včel (Egypt bee virus), vláknitý virus (Filamentous virus), virus pomalé paralýzy (Slow paralysis virus).


 

TRSV

Virus mohou přenášet i kleštíci. (Kredit: ARS, Wikipedie)

Virus prstencové skvrnitosti tabáku je mezi výše jmenovanými šampionem. Postrádá například funkci 3"-5" korektury, která edituje chyby v replikovaném genomu. Pod touto učenou formulací se skrývá neustálá tvorba mnoha mírně pozměněných kopií. Řada jich pak má i změněné infekční vlastnosti. Jedna infekce tak díky vysoké rychlosti replikace, plodí mraky genetických virových "kvazidruhů".  Původně tabákový virus není vybíravý, spokojeně vegetuje jak na zemědělských plodinách, tak okrasných rostlinách, ale i plevelu. A navíc jak čínsko-americké výzkumné komando zjistilo, není striktní vegetarián a rád si pošmákne i na včelách. Jako příslušník RNA virů, je vlastně kolegou takových kabrňáků, jakými jsou SARS, španělská chřipka a HIV.

 


Nevybíravé chování viru,  popsané v časopisu mBIO, dává tušit souvislost TRSV s tím, čemu z neznalosti říkáme syndrom zhroucení včelstev. Jásat ale není důvod, lepší by bylo, kdyby tomu tomu tak nebylo. Ochránit včely před něčím, co šíří mšice, pyl i roztoči a ještě k tomu se to neustále převléká, by asi bylo nad naše síly. Jako nyní bychom dál byli odkázáni na to, zda si příroda pomůže sama a nějakou včelu náhoda zmutuje na rezistentní. Na delší dobu by nás postihlo zdražení medu. Se zhoršeným opylováním by ale nejspíš podražily i štrůdl a slivovice.
Ledaže by genetičtí mágové... 


Literatura:
Ji Lian Li a kol., Systemic Spread and Propagation of a Plant-Pathogenic Virus in European Honeybees, Apis mellifera, mBio
American Society for Microbiology

 

Autor: Josef Pazdera
Datum: 22.01.2014 13:17
Tisk článku

SMART - Anti virus -
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 499 Kč
cena: 449 Kč
SMART - Anti virus


Diskuze:

Re: GM

Milan Štětina,2014-01-25 19:41:38

Taky bych se přimlouval, ale musíte to napřed dohodnout v Bruselu, jinak budeme nejen med, ale i ostatní potraviny dovážet z Číny (jestli tedy budeme mít čím za ně platit, když se tu skoro nic nevyrábí).

Odpovědět

GM včely

Robert Iliev,2014-01-22 19:12:23

Mágové, směle do toho :-)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni