Finský vynálezce patentoval novou sekyrku  
Sice to není to věda, i když, vylepšit něco, co tu je v osvědčeném tvaru zhruba 300 000 let, to už je věda.


 

Zvětšit obrázek
Kredit: Vikupirves Heikki OY

Sekera je jedním z nejstarších lidských nástrojů. V archeologických vykopávkách byly nalezeny sekery z kamene, později byly vyráběny z bronzu a nakonec ze železa a ocele. To, co se někdy považuje za nejpůvodnější sekery,  jsou  pravěké pěstní klíny z doby paleolitu. První doložené topůrko je z doby před 8000 lety. Někdy jim říkáme sekeromlaty. I ve starověkém Římě se sekyrka těšila úctě, byla odznakem moci pro státní funkcionáře. Symbolizovala, mimo jiné, možnost uložit trest smrti. Jestliže k tomu úředník neměl oprávnění, ve svém svazku prutů sekyru neměl. Atributy moci byli tehdy těžké a bylo jich hodně, konzulům je proto nosili k tomu určení sluhové úřadu.

 

Zvětšit obrázek
Patentovaná sekyrka (Kredit: Vikupirves Heikki OY

Sekyrky byly tehdy poznávacím znamením, kterému se říkalo fasces. Tak ostatně vzniklo i slovo fascikl s kterým vídáme chodit dnešní potentáty.  Stejný základ má i "být fascinován", ale i neslavně proslulý  fašismus.  Dávní kováři vyráběli celou řadu typů seker. Z těch nejznámějších se do dnešních dob zachovaly dřevorubecké podtínací sekery, ty kanadské mají břit dvojitý, zato tesařské širočiny, křesačky, teslice upadly v zapomnění. Stejně jako halapartny. Snad ještě sekyry hasičské si zachovaly svůj glanc a místně i valašky a čakany.

 

Zatímco klasické sekyrky jsou klínovité s topůrkem uprostřed. Nová finská  je připojena k rukojeti ze strany. Po úderu dřevo rozštípne a oddělí  jako páka otáčející se okolo podélné osy.  Nejlepší je prý sekat s ní na špalku vysokém půl metru. Když si připravíte zásobu špalků pěkně do řady, máte prý šanci zvládnout i sto úderů za minutu.  Místo dlouhého vysvětlování bude lepší spustit video:

 


 


Finský zlepšovák nám má šetřit svaly i záda. O peněžence tvůrce taktně mlčí, přijde totiž o 193 Euro (bez dopravy).  Záběry na videu dávají tušit, že než se s inovovaným náčiním pořádně rozmáchneme,  bude dobré mít nějaké předchozí zkušenosti s klasickou sestřičkou. Může totiž být docela problém ji po dopadu udržet v dlaních. Na rozdíl od „klasiky“, rukojeť vylepšené sekyrky po dopadu sebou nepříjemně „migne“ -  jakoby se nám chtěla v ruce roztočit, aby vzápětí pohyb do strany zase ustal, jakmile se boční výstupek, který má sekyrka místo tradičního čepce, zarazí o zbytek nerozštípaného špalku.  Čert ví, co by to ale udělalo, kdybychom to popletli a do špalíku tnuli z té nesprávné strany. Výstupek by se pak o odseknuté polínko neměl šanci opřít. Nejspíš by to dopadlo ještě hůř, než když nám „klasiku“ vyvede z míry nějaká ta sukovitá nepravidelnost. I po ní ostří rádo sklouzne a vymrští sekeru do boku. V okresních špitálech se o tom vyprávějí legendy. Tvor zvaný chalupář většinou netuší, že jeho holeň vykazuje značné známky magnetismu. U praváků vždy prý jen ta levá.

 

  Pazourkový předchůdce sekyrky z paleolitu a je starý 300 000 let. Foto: Didier Descouens, Kredit: Museum Toulouse, Wikipedia
   Sekeromlat z Nekvasilovy cihelny (Kbely, Praha ) je z pozdní doby kamennée; 3800–3300 př. n. l., kultury nálevkovitých pohárů. (Kredit: Muzeum hlavního města Prahy)
   Sekyrky z leštěného kamene od Františka Vorla z Jilemnice jsou za 250 Kč.
   Ve starověkém Římě byly sekyry odznakem státní moci a práva hrdelního. Konzulům tyto fasces nosili sluhové.
   Mnohé už vyšly z módy. (Kredit: Andrej Butko, Wikipedia)
 
 
 Ty obyčejné mají v Hustopečích u Brna kus za 140 Kč včetně DPH, tedy 5 Eur. (Kredit: všekolemdomu)
   Pokud někdo z našich čtenářů finský zázrak vyzkoušíte, rádi zde zkušenosti doplníme.
   Nápad dát na trh něco podobného a zbohatnout stejně jako Fin, není špatný. Musíte ale počítat se žalobou za zneužití jeho patentového vzoru. Možná, že by soud vzal v úvahu, že některé z našich únětických
sekeromlatů se sedlovitým žlábkem také mají uchycení topůrka mimo svou osu. Dobře to je patrné například na tom prostředním, který je ze Stradonic. Našinci Fina předběhli už v době bronzové, jen místo kovu volili tehdy levnější porfyrit a nešli s tím na patenťák. (kredit: Stocký, 1927, pramen: www.kar.zcu.cz
   Dát ale za sekeru dvě stovky Euro je podle nás nekřesťanské. Už proto, že by pro mnohé z nás znamenalo chodit nakupovat nasekeru.

 

Ať už si nakonec zvolíte severskou dvouseteurovku, nebo zůstanete věrni té své za tři zlaté s topůrkem za tolar,  povšimněte si na videu pneumatiky na špalku. Je to nejspíš to nejlepší, co vám přečtení tohoto článku může dát.


Literatura:
Vikupirves Heikki OY
Jan Turek - Vladimír Daněček: Únětické sekeromlaty se sedlovitým žlábkem v Čechách

Datum: 23.04.2014 10:26
Tisk článku

Osli a jejich chov - Hafner Marisa
 
 
cena původní: 280 Kč
cena: 241 Kč
Osli a jejich chov
Hafner Marisa
Související články:

Pravěká copyrightová krize     Autor: Jaroslav Petr (17.02.2012)
Evropský soudní dvůr zamítl patenty kmenových buněk     Autor: Josef Pazdera (20.03.2011)
Je správné patentovat „umělý život“?     Autor: Jaroslav Petr (03.06.2010)
Soudní spor o patenty genů     Autor: Jaroslav Petr (03.06.2009)
Patent na urychlení genetické analýzy     Autor: Josef Pazdera (20.07.2007)



Diskuze:

fascii

Hynek Novák,2014-07-29 10:16:50

Fasces jsou svazky - jde o svazky prutů jako symbol svornosti - stejný příběh jako o prutech Svatoplukových - jednotlivý prut zlomíš snadno, svazek prutů už ne. Tak aby si někdo sekeru nepletl se svazkem...

Odpovědět

Některé komentáře

Martin V,2014-04-25 08:03:28

mě vážně pobavily, netušil jsem, že na oslu je tolik expertů přes štípání dřeva.
Jak může někdo srovnávat kalač s touto sekyrkou? Snad je naprosto zřejmé, že kalač má jiný účel. Kalačem se rozbíjí pořádné polena, se kterými by se člověk se sekerou případně s klínem moc nadřel.
Chtěl bych vidět (ovšem z uctivé vzdálenosti), jak někdo dělá takové polínka tak rychle kalačem, a jak dlouho to vydrží. To je jako vzít si raketomet na lov zajíců.
Tato sekyrka očividně slouží pro dělání polínek z pěkného dřeva na táborák, na to bude výborná.
Zarazila mne akorát ta cena, nevím jestli jsou finové tak bohatí, ale já osobně bych za tak jednoúčelovou sekeru dal maximálně desetinu z té ceny co je uvedena.

Odpovědět

tesařská sekera a sekera štípací

Stanislav Kaštánek,2014-04-24 23:17:04

Několik set let, možná od Keltů se používají různé sekery. Měli jsme doma v selském stavení sekeru na štípání polínek ze špalíků. Byla dole ostrá, ale brzy šla do širokého klínu, takže štípala polínka krásně. Syrovou břízu na videu bych touto sekerou sekal jednou rukou touto sekerou s násadou asi 60 cm. Kvůli bezpečnosti je podstatná výška špalku (i jeho šířka) asi tak do půl stehen, prostě špalek vyzkoušený. Nízký špalek je problém , když se mine, o vysoký a široký se může zachytit topůrkem. Nejhůř topůrko si zastrčit v zimě při rozmáchnutí do kapsy kabátu. Sekerou, která není symetrická se netrefí přesně podélně do suků, což bývá u borovic místo, kde se dobře štípne. Problém se sbíráním polínek je zbytečný, seká se tak dlouho, až je špalek zasypán polínky a sbírají se pak dobře do koše.
Tesařské sekery měly jednu stranu rovnou a druhou s klínem ostří a topůrkem nesymetricky. Stejně jako široké tesařské širočiny, se kterými se osekávaly stavební kulatiny na prizmy a případně trámy.
Jak se asi s tím finským vynálezem sekají sukaté kusy, když se musí sekera obrátit dolu a tlouct špalíkem nahoře?

Odpovědět

Zajímavý nápad

Karel Štolc,2014-04-24 16:59:48

Při prezentaci byly štípány špalky březového a smrkového dřeva - ve všech případech evidentně s rovným vláknem a téměř bez suků. Takové lze rozštípat sekáčkem na maso. Škoda, že demonstrátor nepředvedl štípání dřeva s pořádně zkrouceným vláknem a plné suků. Nejlépe habrové, dubové nebo hrušňové.....

Odpovědět

Hloupost

Martin Zeithaml,2014-04-24 07:47:26

Bříza se štípe dobře s každou sekerou, chtěl bych vidět něco sukovitého, třeba Smrk. Ale ten nápad s tou pneumatikou stojí za patent je super.

Odpovědět

k ničemu

Drahomír Strouhal,2014-04-23 23:37:48

Pětikilovým kalačem se udělá mnohem víc práce a rychleji. Na obrážení 30x30 cm kmínku možná dobré. Ale v okamžiku, kdy řešíte větší a vyšší špalky navíc z mokrého dřeva, je tohle k ničemu.
Nedávno jsem likvidoval strom který měl přes půl metru v průměru. Švagr mi z toho udělal motorovkou kola a na mě bylo to "obrábět", aby se to dalo vůbec odnést. Zatímco s tímhle tintítkem bych si akorát udělal tenisovej loket, s kalačem stačilo máchnout a letělo to pryč. Jediné, co mě zaujalo, je ta pneumatika, ale zase na druhou stranu, když je toho víc, je jednodušší nechat to popadat okolo a pak to sbírat, než tahat polena po jednom z gumy...
V okamžiku, když mám sukovitý kus je tohle už úplně k ničemu a to nemluvím o skladnosti. Zatímco sekyra se položí kamkoli a je víceméně plochá, tohle si vyloženě říká o prořezání boty.

Odpovědět

Kalač

Petr Král,2014-04-23 20:45:29

video moc přesvědčivě nevypadá, chlapík je rád, že to vůbec udejchá, takhle pěknej špalek by měl kalačem do minuty. Tvrdý dřevo bez suků se štípe krásně, spíš bych chtěl vidět jak si ta sekerka poradí s mokrým topolem, to je teprv sranda:-)

Odpovědět


Souhlas

Jiří Moravec3,2014-04-25 11:36:31

Hlavně bych ho s ní pustil na pěknou zkroucenou břízu. To je iné kafé. Ty převedené špalíky bych rozmydlil i obyčejnou jednoručkou.

Odpovědět

Výběr videa

Vojtěch Kocián,2014-04-23 13:45:11

To jste na stránku vybrali opravdu to největší nemehlo. Na většině ostatních videí (odkazovaných dole) si s tím i evidentně nezkušení lidé poradili lépe.
Problém klasické sekery je v tom, že když její klín vniká do dřeva, je hodně bržděn třením. Proto nekteří výrobci potahují klín teflonem, ale ten nemá dlouhou životnost. U prezentovaného kousku by teoreticky mělo dojít k většímu rozevření polena při menším ponoření klínu (čehož je dosaženo právě tou nezvyklou rotací), tím k úspoře energie a dřevorubec by se nemusel tolik rozmachovat. Zároveň sekera nezmizí někde mezi třískami, ale zůstane ležet na zbytku špalku pohotověji připravená k dalšímu úderu. Proto je s touto výhodnější oštípávat špalek dokola a ne ho půlit jako s klasickou sekerou. Teoreticky. V praxi těžko říct, chtělo by to vyzkoušet, ale rozhodně to nebude mít tak univerzální využití jako klasika. Těch 200€ je však na nějaké pokusy vážně dost.

Odpovědět

No neviem...

David Cech,2014-04-23 12:58:07

1. davat do drahy / alebo skoro do drahy / sekery nieco ako pneumatika mi smrdi dost kvalitnym urazom, mozno si je chlapik taky isty presnostou seku, ze si moze pneu dovolit....a to este musi mat uniformovane drevo, pripadne sadu pneumatik.....
2. naco su dobre take tenke, placate polena ?
na podpal to dobre nie je a potom to akurat rychlo to zhori.
3. "drevorubac" nejako neposobi dojmom profika, ani cloveka, ktory uz nejaky ten kubik nastiepal...
4. ani ten tvar ma nejako nepresvedcil, asi ostanem pri klasike...

Odpovědět


Pneumatika

Vojtěch Kocián,2014-04-23 14:02:12

Pneumatiky na špalku (kdysi i k mému překvapení) používá poměrně dost lidí. Asi jim to stojí za to, že se nemusejí po každém seku ohýbat pro odpadlá polínka. Nebezpečné to není, spíš naopak. Od pneumatiky se sekera moc neodrazí a pokud sklouzne po nepřesném úderu po špalku, pneumatika ji zachytí, takže nepokračuje směrem k holením a kotníkům. A když je štípaný špalík moc malý, nacpe se jich do pneumatiky několik najednou.

Odpovědět

Štípače

Jiří Kocurek,2014-04-23 12:38:40

Skutečnou revolucí jsou mechanické nebo hydraulické štípače. Námátkou například pro velkou práci tohle:
http://www.youtube.com/watch?v=2eengn9eNQw
Je to trochu extrém, ale když člověk zauvažuje nad množstvím vložené/získané energie, tak si říká, že tohle je poměr velice výhodný. Spotřebu toho stroje odhaduju na 10-15 litrů nafty za hodinu, přičem za hodinu je nařezáno a naštípáno pro rodinný domek na celou zimu. Motorovkou spálíte cca stejně a nemáte poštípáno.
V ČR masivně prosazované peletky na tom budou mnohem hůř, neboť kromě vyšší náročnosti na mechanickou energii při výrobě ještě přibývá cesta přes vzdálenou fabriku navíc, narozdíl od praxe, kdy dřevo z místa pokácení může jet přímo na dvorek zákazníka.

PS: "Ekologové" prosazují zákaz kotlů na kusové dřevo ve prospěch peletek. Eko ani logos v tom nevidím :-/

Odpovědět


Frantisek Kroupa,2014-04-23 21:42:53

Dopručuji kouknout se na Youtube a hledat Log Splitter Home Made. Kutilové žijí všude.
Jen tak namátkou
http://www.youtube.com/watch?v=2bVAAx3mMKY
http://www.youtube.com/watch?v=92ejWHlPLaE
http://www.youtube.com/watch?v=_kGIg-eTN_0

Odpovědět

Ergonomie je plnohodnotná věda...

Jan Kment,2014-04-23 12:26:51

... a samozřejmě i ona je plná nezdarů a omylů. Historicko-sémantický exkurs je zajímavý, ale tomuhle nápadu bych moc šancí nedával.
Už jenom na tom videu je vidět, že tenhle člověk toho v životě moc nenasekal (kdyby ano, nestíhal by nic jiného).
Nakonec, sekera je ergonomická klasika, jako třeba lžíce nebo židle. To jsou věci, které je opravdu velmi těžké vylepšit!

Odpovědět

sekera

Jarda Votruba,2014-04-23 11:04:09

Dle mého názoru je ta sekera k ničemu. Tříská do toho jak slovák do hodin a uštípne pár štípanků. Za život jsem naštípal stovky metrů dřeva. S mojí sekerou po dědovi, co váží asi 750 g + 700 mm topůrko bych to měl naštípaný mnohem rychlejc. Jedna věc je, že ta sekera je moc lehká, druhá chyba je styl štípání. Nejlepší je rozseknout špalek na poloviny, otočit o 90° , obě půlky přisadit spátky k sobě a jedním úderem oba kusy rozseknout na 1/4. A ty pak štípat na menší. Další nevýhoda je, že když se sekera utopí ve špalku, není možné sekeru otočit a udeřit hřbetem o štípací špalek tak, že poleno je nahoře a vlasní vahou se na sekeru naráží a štípe.

jarda

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace