Francie definitivně zakázala GM kukuřici  
Seskupení levicových senátorů, včetně členů vládnoucích socialistů, zelených a komunistů schválilo zákon zakazující kukuřici MON810, poté co jeho návrh bezproblémově prošel dolní komorou parlamentu.

 

MON810

Zvětšit obrázek
Popiska: Druhého květnového dne se stovky anti-GMO aktivistů spolu s aktivisty Greenpeace sešli na poli u Roquettes aby rostliny geneticky modifikované kukuřice vytrhali. (Kredit: AFP)

Pod označením MON810 se skrývá produkt laboratoří americké firmy Monsanto. Kukuřice má v genomu navíc bakteriální gen pro toxin produkovaný půdní bakterií Bacillus thuringiensis. S jeho produktem se rostlina dokáže ubránit proti některým svým škůdcům. Bakteriální toxin je znám již déle než sto let,  přišli na něj v Japonsku, když chovatelům bource morušového hynuly housenky. Již celá desetiletí se tato látka úspěšně používá jako ekologický pesticid. „Ekologicky“ se s ním postřikuje i dnes, navzdory tomu, že v takto používaných objemech, postihuje vedle samotného škůdce (zavíječe kukuřičného) i hmyz užitečný. V případě že tvorbu toxinu necháme na pletivech samotné rostliny, netřeba jezdit na posle s postřikovačem, pálit naftu a nechávat látku vsakovat do spodních vod. GM plodina je k životnímu prostředí šetrnější a její neškodnost prokázalo v Americe několik týmů,. Například biologové ze Santa Clara University. Ke stejným závěrům se dopracovali i vědci v jiných koutech světa. Neškodnost této kukuřice pro hmyz žijící na českém poli, potvrdil i tým pana profesora Sehnala z Entomologického ústavu AV ČR v Českých Budějovicích. Stejně pozitivně vyzněly i pokusy pana docenta Kocourka z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Ruzyni. A jak oba říkají, někdy je obtížné myšlenkové pochody aktivistů pochopit.

 

Vlajkovou lodí reklamy odpůrců geneticky modifikované kukuřice, se stala studie G. E. Seraliniho. Z té před časem vyplývalo, že GM upravená kukuřice může mít negativní efekty na játra a ledviny. Aktivisté připuštěnou možnost využívali jako vědecký důkaz škodlivosti GM plodin. Poté, co vědecký výbor pro zdravotní a environmentální rizika, zřízený rozhodnutím Komise EU, Seraliniho pokusy prověřil, zformuloval závěr z něhož je patrné, že Seraliniho analýza žádné důkazy, že by Bt-kukuřice kukuřice měla negativní vliv na potkany v jeho devadesátidenní studii, nepřinesla. Statistické rozdíly uváděné Monsantem a Seralinim a spol. nesouvisely s konzumací kukuřice a nebo neměly biologický či klinický význam, protože nevykazovaly závislost na dávce. Nepotvrdila se ani opakovatelnost v čase, ani spojitost s dalšími relevantními změnami (např. histopatologií), výskyt u obou pohlaví, hodnoty mimo obvyklou variabilitu nebo biologickou hodnověrnost s ohledem na efekt a jeho příčinu. Zkrátka a dobře,  Seraliniho naznačování, že geneticky modifikovaná plodina má nepříznivý efekt na potkany, byla jen blamáž. Možnou škodlivost GM kukuřice, mezinárodní tým evropských expertů zcela vyvrátil.

 

Zvětšit obrázek
Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilais) - taťka a mamka. (USDA)


Seralini se s takovým verdiktem nespokojil. Spojil síly s podobně anti modifikačně naladěnou Italkou Manuelou Malatestovou a společně provedli pokus v němž krmili jednu skupinu laboratorních potkanů modifikovanou kukuřicí, druhou skupinu zvířat rovněž GM kukuřicí ale s přídavkem herbicidu Roundap. Jako kontrola jim sloužili hlodavci krmení klasickou kukuřicí bez herbicidu. Úmrtnost potkanů ve skupině zvířat krmených geneticky modifikovanou kukuřicí byla třikrát vyšší než u potkanů krmených neupravenou kukuřicí.
Výsledky této jeho další studie otiskl před rokem a půl časopis Food and Chemical Toxicology pod názvem „Long term toxicity of Roundup herbicide and a Roundup-tolerant genetically modified maize“. Svět oběhly obrázky hlodavců se zhoubnými nádory. A znovu zpráva veřejnost vylekala. Tentokrát už do ulic vyšli farmáři zaměření na bioprodukci i část veřejnosti.


 

Housenka zavíječe kukuřičného na klasu kukuřice škodí hlavně tím, že po jejím ožeru bývá klas napaden fusariemi a tyto plísně produkují pro nás jedovaté a rakovinotvorné látky.

Výsledky Seraliniho výzkumné studie, kterou uskutečnil na univerzitě v Caen (Francie), znovu dostali za úkol prověřit nezávislé týmy v šesti zemích EU. Verdikt byl znovu prostý: Už samotná metodika pokusu Seraliniho byla zpochybněna. Stejně tak i získané výsledky a formulované závěry dopadu na člověka. Práce Seraliniho nesplňuje ani základní vědecké standardy, kterými by se měla vědecká práce řídit. Komise (EFSA) vyzvala Seraliniho, aby ke studii poskytl doplňující informace. To ale autoři publikace odmítli. Místo toho jen dali k dispozici seznam téměř 200 vědců z více než 30 zemí, kteří údajně jejich studii podporují.
EFSA ve svém odmítnutí Seraliniho závěrů nevařila z vody, provedla své vlastní pokusy. Testy prováděla podrobně a navíc na několika místech Evropy -  v Belgii, Dánsku, Francii, Německu, Itálii a Nizozemsku. Nikde se z toho, co veřejnosti tvrdil Seralini, neprokázalo. Vyvracet špatně provedenou práci a podvody, stojí společnost vždy hodně peněz. Pokusy Seraliniho se jeví většině vědců, jako  šlendriánství, které by nemělo dávat důvod, aby se tak masivní a nákladné a dlouhotrvající prověřování dělalo i v případě další plodiny, které Seralini označí za škodlivou (jako kukuřici NK603). Samotné plodiny v jeho případě jsou totiž až to poslední o co ve sporu jde. Proti Seralinimu stojí i další fakta. Stejnou kukuřici na americkém kontinentu s chutí konzumují miliony obyvatel již léta. Žádný nárůst nádorů, jako vyšel Seralinimu, se tam nekoná. Fámy se ale šíří rychle a mají tuhý kořínek. Tak tomu je i u té vypuštěné z francouzského pracoviště. Řada evropských odběratelů dostala strach aby nepřišla o zákazníky, kteří nemají ve věci jasno a podle hesla každý platící zákazník je vážený, se stalo  módou na pultech s potravinami se ohánět certifikátem potvrzujícím, že mléko, maso i vejce pocházejí ze zvířat, která nebyla krmena GM plodinami. Sami nejspíš tušíte, jak v případě globálního obchodování s krmným obilím a sójou, toho lze dosáhnout...  

 

 

Zvětšit obrázek
Do nitra kukuřičného stébla se klasické postřiky nedostávají a bývají i při vysokých dávkách málo účinné.

Veřejné mínění formované těmi, co si myslí, že konzumovat geny je škodlivé, převálcovalo všechny argumenty vědců. I u našich severních sousedů to způsobilo své a  Polsko se rovněž přidalo k táboru zemí, které na svém území pěstovat MON810 zakázaly. V odůvodnění úřad uvedl, že to je na základě „možné nebezpečnosti na včely."  Což byla pochopitelně hloupost, protože i jejich domácí  vědci upozorňovali, že z jejich výzkumných prací nic tomu nenasvědčuje (viz např. závěry článku v odborném časopisu  Medycina weterynaryjna  68 (10): 630–633, 2012. 


S podobnou kritikou domácích vědců se setkal i německý zákaz pěstování MON810. Proč se tedy taková rozhodnutí, navzdory doporučení široké vědecké obce dějí? Nejspíš proto, že chce-li být politik úspěšný, musí ctít zásadu vox populi, vox Dei. Hlasy vystrašených jsou také hlasy dobré pro setrvání v úřadu a u informované veřejnosti se lze snadno hájit předběžnou ochranou spotřebitele, případně ochranou domácího trhu před cizí produkcí. Protože přímý zákaz dovozu by přes WTO jen těžko prošel, řeší se doložkou v níž je kolonka produkt je GMO a může být škodlivý životnímu prostředí i to vykoná, co je třeba.

 

Jakoby se Evropská společnost ve věci využívání GM technologií dala na cestu budování „čínské zdi“. A daří se jí to dobře a nejen ve vztahu ke Bt-kukuřici, ale i bramboru, vojtěšce, rajčeti, okurce,...  Svět si ale jde svou cestou a nejen v případě hlavních hráčů a exportérů obilovin. MON810, schválili a pěstují v Argentině, Austrálii, Brazílii, Kanadě, Číně, Filipínách, Japonsku, Jihoafrické republice, Kolumbii, Koreji jižní i té severní, Mexiku, ale též ve Švýcarsku, na Tchaj-wanu, v USA i v Uruguay. A nejspíš i jinde, kde si se schvalováním moc hlavu nelámou. Šetří si náklady, nemají tolik pesticidů ve spodních vodách a pro své lidi méně plesnivé obilí bez rakovinotvorných látek. Proto byl také verdikt EU ve věci povolování kladný, nicméně to v praxi nic neznamenalo. Kukuřici již zakázali v Rakousku, Maďarsku, Řecku,  Lucembursku, Německu, Itálii a nově i Francii, kde to řešil jen časově omezený zákaz.   


 

Zvětšit obrázek
Geneticky modifikované plodiny šetří hmyz. Velmi důkladná metaanalýza prokázala, že tzv. Bt-kukuřice jsou šetrnější k polnímu hmyzu.

Prakticky ve stejné době, kdy o osudu kukuřice rozhodovali francouzští senátoři, jiný orgán,  Státní rada, podobně rozhodla o žádosti producentů kukuřice, kteří se snažili změnit postoj úřadů k dříve (dočasně) vyhlášeným omezením pěstování MON810. V odůvodnění státní moc uvedla, že se to týká jen malého okruhu farmářů, kteří v GM produkci hodlali podnikat. Navíc prý Asociace producentů obilovin (AGPM) ve své žádosti řádně nedoložila, že  hospodářské krizi, které jak uvádějí nyní musejí čelit, že se jim tak děje právě z důvodu dřívějšího vyhlášení dočasných zákazů pěstování GM kukuřice. Paříž totiž dvakrát vydala dočasný zákaz geneticky modifikovaných plodin (v roce 2011 a 2013). Zástupce Asociace producentů obilovin se po pondělním vyrozumění zmohl jen na slova: "Nepřekvapilo to".

 

Německá ministryně zemědělství Ilse Aignerová, kterou do funkce dostala Křesťansko sociální unie Bavorska, zákaz kukuřice MON810 prosadila navzdory argumentaci ministryně pro vědu Annette Schavanové, která rozhodnutí své kolegyně prohlásila "politování hodné".

Francouzské ministerstvo zemědělství ale nezůstává jen u tohoto zákazu. Unijní březnové povolení MON810 zemi gastronomie rozčílilo natolik, že prostřednictvím svých zástupců v Bruselu bude lobovat za vyloučení dalšího povolování GM plodin z kompetence unijních orgánů. Vše by nadále mělo probíhat jen na národních úrovních. Potěš nás pánbůh, pokud to projde. To už by pak evropským výzkumníkům času na smysluplnou práci, moc nezbylo. Místo jednoho pověřeného pracoviště by se testy prováděly ke každé plodině sedmadvacetkrát...

 


Tendencím podobným těm v dnešní Francii, není ušetřeno ani Česko. I naši zákonodárci jsou zaklínadlem předběžné opatrnosti přesvědčováni o možné škodlivosti GM plodin, například od paní Mgr. Margit Slimákové, mediálně známé specialistky přes „zdravou výživu“. Letos v dubnu se jí to dařilo v poslanecké sněmovně na semináři „GM potraviny do Evropy – ano či ne“.

 

Většina odborníků je ale toho názoru, že u geneticky modifikovaných plodin odborná diskuse přestala hrát roli. Navrch získala demagogie, politikaření a kalkulace založené na průzkumech veřejného mínění se snahou nenadělat si z žádné významnější skupiny voličů své nepřátele. 

Argument, ze všech argumentů ten nejdůležitější -  že do dnešních dnů, nikdy a nikde na světě, nebyla průkazně zjištěna zdravotní újma konzumentů GM potravin, jakoby ani neexistoval.

 

 

Datum: 07.05.2014 07:03
Tisk článku

Autobus Karosa 900 - Harák Martin
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 339 Kč
cena: 288 Kč
Autobus Karosa 900
Harák Martin
Související články:

Co kdyby celý svět vyslyšel aktivisty a zakázal GMO plodiny     Autor: Josef Pazdera (08.11.2016)



Diskuze:

Nic nie je zadarmo

Jozef Gatial,2014-05-27 21:51:11

nedavno som videl film o pestovani GM bavlny v Indii a o 200000 Indoch, ktori v dosledku strat pri pestovani tejto bavlny spachali samovrazdu. Z tohoto mi vyvstava par otazok: 1. je mozne pouzivat vlastnu dopestovanu kukuricu ako sadivo - ak nie, potravinova bezpecnost je nulova 2. ruci Monseco za odolnost voci skodcom, zvysene vynosy atd. 3. zvysene vynosy, co je zrejme cielom, su mozne iba s extra hnojenim. Bez neho ziadne zvysene vynosy. 4. odskusana vec - potlacenie jedneho skodca vytvara priestor pre dalsich skodcov proti ktorym nie je ochrana 5. z praxe v USA - kvoli jednemu druhu skodcov ktory prezival len v korenovych systemoch bolo potrebne siat kukuricu iba kazdy druhy rok. Farmari, kedze kupovali kukuricu geneticku odolnu voci tomuto skodcovi, siali kazdy rok a ... 2% skodcov boli voci tomu enzymu odolne (co nie je vela) ale dalsi rok uz vacsina skodcov bola odolna. Takze jediny kto zarucene neprerobi je Monsanto, pri ostatnych je to otazne

Odpovědět

nezapominejme

Zbysek Lipka,2014-05-27 13:25:55

co jsou cerne seznamy monsanta apod. je to korporat a velmi dravy! Nejsem takovy odpurce GMO jako samotnych korporatu s jejich zrejmou politikou - monopol na jidlo. A s tim ja nikdy souhlasit nebudu, a vzdy, za vsech okolnosti budu proti korporaci Monsanto, ne z duvodu kvality konkretnich "vyrobku", ale z duvodu nebezpeci jake svetu muze prinest.

Odpovědět

Co riziko rezistence?

Pavel Krajtl,2014-05-14 10:40:59

Zaslechl jsem něco o rezistenci cílového škůdce a vznik superškůdce, který při přemnožení napadá i jiné rostliny.

Odpovědět


Bt- rezistence

Tomas Moravec,2014-05-15 12:44:13

Vyraz superskudce je takovy legracni, hned to vypada strasneji a lepe na titulcich. Jinak je to celkem bezne, ze po pouzivani nejakeho insekticidu dochazi ke vzniku rezistence. Po 20 letech pouzivani skutecne k tomu v nekterych oblastech doslo, vetsinou tam, kde nedbali na predepsany zpusob pouziti a vynechali refugia. Dnes se to resi pouzitim rostlin se dvema ruznymi Bt geny, kde by mel byt vznik rezistence velmi nepravdepodobny. V Evrope s tim zatim nemuzeme pocitat, protoze v dohledne dobe nedojde k povoleni zadne nove GM odrudy, pokud vim, vsechny firmy sve zadosti stahly a Evropu nechaly byt.

Odpovědět

Chybí konkurence.

jaroslav mácha,2014-05-09 22:39:52

Kvůli tomu, že předpisy EU velice ztěžují jakoukoliv práci geneticky modifikovanými organizmy pro komerční společnosti. Univerzity mohou podet hromadnou přihlášku pro použití jistých typů GMO, komerční firma ovšem musí získat povolení jednotlivě pro každý meziprodukt, vedoucí k konečnému organizmu. Potřebu mezistupňů ovšem nelze předem přesně definovat. A každé povolení je zpoplatněno a ministerstvo má tři měsíce na rozhodnutí. Takže EU podniky nemají nejmenší šanci na konkurenci USA, Kanadě i dalším státům.

Odpovědět

Demagogie.

Václav Prokop,2014-05-08 14:14:02

Zajímavé tvrzení:"štúdie neboli robené dostatočne precízne alebo že je potrebné sa sústrediť na nepriame vplyvy."

To znamená, že když vědecká studie nepotvrdí a vyvrátí mé doměnky a argumenty tak"štúdie neboli robené dostatočne precízne alebo že je potrebné sa sústrediť na nepriame vplyvy." Vskutku dokonalý příklad demagogie.

Odpovědět

GMO plodiny

Stanislav Kaštánek,2014-05-07 23:10:31

http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-alzheimer-vcely-a-gm-plodiny-d4w-/p_veda.aspx?c=A140416_221820_p_veda_wag

Odpovědět

nesrovnalosti

Rwrg Wrzý,2014-05-07 22:41:19

1.)tvrdíte že rakoviny nepřibívá...prosím zdroj této informace
2.)proč monsanto nedovoluje použít neškodnou kukuřici na laboratorní zkoušky ?
3.) mám článek chápat jako plošnou obgahobu GMO nebo jako konkrétní obhajobu kukuřice MON810 ? Jak jistě výte druhy GMO se diametrálně liší a z pojetí článku není jasné vaše stanovisko.

PS: Vzhledem k tomu že právě zmiňovaná MON810 dokáže zabít zavíječe a další hmyz jak v článku samy uvádíte je jisté že tu určitá toxicita je . Otázkou pak je zda je i v dlouhodobém hledisku konkrétně pro člověka neškodá, ono né nadarmo se říká že 10x nic umořilo Osla.

Odpovědět


Potravinové alergie

Ondi Vo,2014-05-08 01:54:57

Shlédl jsem tak před týdnem na jedné německé TV reportáž o problémech alergiků kolem kokteilu nedeklarovaných látek v potravinách. A počet alergiků na složky v potravinách narůstá. V té reportáži nebyly GM plodiny přímo obžalovány, to ne, ale jeden ze specialistů si povzdech, že je téměř nemožné vystopovat onen konkrétní alergen pro konkrétního pacienta a tomu doporučit, čemu se má konkrétně vyhnout.

Také si dovedu představit, že dobrovolně žádné další mykotoxíny v pečivu a podobně konzumovat nemusím, ty jsou i takhle dost zatížené. Osobně mám jakousi alergii na některý druh piva (já vím, námět na humorné poznámky), zkrátka mi zrudnou uši, krk a obličej už po jednom doušku a odbourá se to tak za hodinku, bez dalších následků. Týká se to výhradně jen některých českých znašek piv, za to reprodukovatelně, ale doposavad ani jednoho rakouského.

Zpět k tématu GM plodin.
Ten centrální problém je jak přelidněnost Země, tak velkoplošné pěstování stejných plodin rok co rok na stejném poli. To první se dá řešit jen striktní politikou rodičovského plánování a to druhé vyžaduje progresivní nasazení chemie v boji proti škůscům. A nebo vyvíjení dalších GM rostlin, které si ty toxiny samy produkují.

Odpovědět


Roman Sobotka,2014-05-08 10:52:12

ad 1) Pokud by bylo hypoteticke spojeni mezi rakovinou a kozumaci bt kukurice, mel by byt pozorovan signifikantni narust rakoviny traviciho traktu na celem Americkem kontinentu za poslednich 20 let v porovnani s Evropou. Cisla neznam, ale silne tom pochybuji. Evropane jsou na cele tabulek ve spotrebe prokazatelne karcinogenich uzenin, bramborovych lupinku, (pre)smazenych potravin a dalsich, takze GM potraviny je opravdu neoohrozuji.

2) Na to jste prisel jak? Myslite, ze nekdo musi konzultovat s Monsantem, jak pripravit experiment? MON810 se pestuje i u nas, domluvte se s nejakym farmarem, prineste si domu pytel MON810 kukurice a musete testovat jak libo.. Na Biologickem centru v C.Budejovicich se delaly pokusy s MON810 cele roky. Ono je to tak, ze MON810 je asi nejdele a nejintenziveji studovanym kultivarem vubec, s zadnou jinou odrudou se nedelalo tak nakladne a dlouhodobe testovani, aby se nic negativniho nezjistilo.

3) chapu to, jako clanek o MON810. GMO jsou predevsim modifikovane bakterie a kvasinky, ktere se pouzivaji na produkci obrovskeho spektra latek a to samosebou i v Evrope. BTW, v USA bylo v 70 letech silne hnuti proti modifikaci bakterii (hrani si na boha, nepredvidatelne nasledky..). Nastesti se neprosadilo, protoze jinak by se jeste dnes inzulin purifikoval z hoveziho pankreasu.

ad PS) mechanismus ucinku delta-endotoxinu (http://en.wikipedia.org/wiki/Delta_endotoxin) na zavijece dost vylucuje, aby ohrozoval cloveka a navic bt kukurice pestuje jako krmivo. Ostatne stejny delta-endotoxin se pouziva jako bio-pesticid, jen se tim rostlinky opakovane strikaji na list. Tak si nevyberete.

Odpovědět

To je poprvé co čtu článek o stanovisku vědců

František Luft,2014-05-07 21:18:55

ke GMO, ale už jsem viděl hafo článků o škodlivosti GMO. Je jasné, že náplní vědecké práce není za něco agitovat ale to je asi ten problém, že tu chybí nějaká skupina, která by se snažila šířit vědecké stanovisko ...

Odpovědět


Obhajoba GMOje těžší,

Jirka Vlach,2014-05-08 10:50:18

jelikož negativní informace jsou populárnější. Titulek "Francouzští vědci zjistili, že GMO kukuřice způsobuje rakovinu" otisknou všechny noviny, jelikož to přiláká čtenáře. Titulek "Vědci nezjistili škodlivost GMO" není akční, to už neotiskne nikdo... Navíc pseudoodborníci potřebují publicitu, jelikož chtějí zblbnout masy.

Pěknou sérii popularizačních videí v češtině (jedna verze i s anglickými titulky) udělala americká ambasáda:

https://www.youtube.com/watch?v=XRpvCa0RFUs
https://www.youtube.com/watch?v=JQcrMqT-isQ
https://www.youtube.com/watch?v=PMLHETNLQUY
https://www.youtube.com/watch?v=JiqvcNwG0GM

Odpovědět

monopol

Martin Smatana,2014-05-07 17:31:47

Všetky GM-rastliny sú patentované a ich pretlačením na naše polia by ich tvorca získal absolútnu kontrolu (monopol) nad naším trhom s potravinami. To nepotrebujeme. Škodlivosť alebo neškodnosť nekomentujem, toto mi stačí ako dôvod na ich odmietnutie.

Odpovědět


Roman Sobotka,2014-05-07 18:01:57

Vas prispevek dobre ilustruje absurditu argumentace proti GM odrudam. Monopol a korporace to je to prave zlo, staci propojit GM slechteni a potencialni monopol a lide pujdou branit svobodu na osivo na barikady...

Vezte, ze vsechny moderni odrudy, i ty konvencne slechte, podlehaji ochrane a spory se resi pomoci DNA fingerprintu. Je samosebou nelegalni prodavat osivo, ktere jste nevyslechtil, toto je velmi podobne dusevnimu vlastnictvi. Pokud by byla na nasem trhu (nyni) pouze jedna firma s potravinarskou psenici, tak by mela monopol. Zajimalo by vas to? Transgenoze (napr pomoci Agrobacteria) je metoda slechteni stara pres 30let a nikdy nebyla patentovana. Patentovany jsou DNA konstrukty (nikoli odrudy) a napr. patent na resistence pomoci bt endotoxinu vyexpiruje uz relativne brzy. Podobne je to s rezistenci k RoundUp, a mimoto, podobne spektrum GM odrud prodava rada firem.

Odpovědět


David Benedeki,2014-05-07 18:25:11

Takze, aby jste zabranil monopolu, podporujete zakaz prodeje nekterych osiv na trhu. Nezda se Vam to jako absurdni pristup? :-)

Odpovědět


to roman sobotka

Tomas Moravec,2014-05-09 11:46:56

Ohledne patentu na agrotransformaci si s Vami dovoluji nesouhlasit. Zrovna ta transformace pomoci agrobakteria je pokryta takovou spleti patentu, ze by se v tom cert nevyznal.
viz http://www.patentlens.net/daisy/AgroTran/835.html
Myslim si, ze to patentovani je pomerne malo zmapovanou a pritom dulezitou casti sporu o GMO. Velke firmy, ktere nektera GMO osiva pripravuji, se snazi presvedcit verejnost, ze je to jenom presnejsi forma slechteni a jinak je to zcela stejne, na druhou stranu vsak vyuzivaji prave instrumentu klasickeho patentu pro mnohem sirsi ochranu, nez jakou poskytuji klasicka slechtitelska prava. Zatimco standardni slechtitelska prava umozniji chranit pouze jednu konkretni odrudu a z ni pripadne odvozene/vyslechtene odrudy, standardni patent Vam umozni chranit napriklad vsechny rostliny a produkty z nich pripravene pomoci agrotransformace. Takto siroka ochrana je podle meho v rozporu s puvodnim poslanim patentove ochrany a to umoznit rychlou inovaci a zaroven zajistit primerena prava vynalezcu.

Odpovědět


Roman Sobotka,2014-05-11 15:03:35

S tim patentem jsem se vyjadril neobratne; mel jsme na mysli puvodni protokoly na transformaci pomoci A. tumefaciens z pocatku 80 let. Nikde jsem nenasel zadny takovy patent, ale nevylucuji, ze existuje. Pokud o tom, dejte mi prosim vedet. Je to pouze akademicka otazka, protoze tak jako tak bude expirovany, ale hodilo by se to treba do prednasky.

Existuji mozna stovky patentu spojene s Agrobacteriem, ruzne vylepseni, metody transformace jednodeloznich, ruznych casti rostlin atd. Ten odkaz, ktery jste poslal, je sice prehledny, ale uz mnoho pamatuje (2003). Klicove patenty, ktere se tam popisuji, jsou dnes jiz expirovane. Pouziti binarnich vektoru - posledni patent expiroval 2012; transformace kalusu, embryi, jednodeloznich, vse je expirovane.

Dobre zpracovane je to zde:

http://patentmaze.cougarlaw.com/linked_file/AMT%20a%20lawyers%20perspective.pdf

Existuji jeste patenty na transformaci bavlny, nebo semen, ale ty take expiruji do nekolika let. Transformace Agrobacteriem je dnes otevrena technologie a staty jako Brazilie,
neco Cina jsou si toho velmi dobre vedome a masivne investuji do konstrukce vlastnich odrud. Ja povazuji soucasne patentove pravo za cestu do pekel, ale zrovna v oblasti GM odrud to neni tak dramaticke. Temer vsechny patenty, ktere by brzdily konkurenci, jsou prosle.

Odpovědět


patenty agrobact.

Tomas Moravec,2014-05-12 01:07:45

Bohuzel s tou expiraci to nebyva tak jednoduche a hodne zalezi na tom kde se zrovna nachazite Vy jako slechtitel a kde se nachazi Vas potencialni zakaznik. Napriklad klicovy patent monsanta cislo 8,273,954 byl diky nekonecne pravni bitve udelen az v zari 2012, prestoze o nej bylo pozadano v lednu 1983. Tudiz jeste si na expiraci par let pockame. Vsude jinde ve svete jde sice o prosle zbozi, ale ne kazdy si muze dovolit zcela ignorovat americky trh. Proto i tam kde neni platny de iure, muze byt platny de facto. At jiz tento patent bereme jako vyjimecny priklad ci nikoliv, obecny problem zustava. A to ten, ze nekdo tvrdi, ze mezi GM a klasickym slechtenim neni rozdil, ale zaroven sam tohoto legalniho rozdilu vyuziva k tomu, aby si monopolizoval trh. V kazdem okamziku budou existovat enabling technologies, ktere budou petentovatelne a ktre proste konkurenci ve slechtitelstvi zatnou tipec. A to je spatne.

Odpovědět

Pavel Ondrejovic,2014-05-07 14:55:49

"Nechápem, prečo sú odporcovia GMO hádzaní do jedného vreca."

pretoze ich nema zmysel nejak separovat. Vid Vas prispevok, ktory uplne suzni tym co je popisovane v clanku.

"dochádza ku kríženiu s existujúcimi novými i pôvodnými odrodami plodín"

odporucam konzultaciu s nejaky biologom. Deje sa to uplne prirodzene v prirode.

"kvôli patentovým právam"

A preco koli tomu nezakazujete knihy?

Odpovědět

demagogia

Peter Mikloš,2014-05-07 13:54:00

Nechápem, prečo sú odporcovia GMO hádzaní do jedného vreca. Škodlivosť GMO môže mať viacero rovín. To, že priama škodlivosť nebola preukázaná, môže tiež znamenať, že štúdie neboli robené dostatočne precízne alebo že je potrebné sa sústrediť na nepriame vplyvy.
Ja si napríklad nemyslím, že samotná genetická modifikácia je škodlivá pre hmyz či človeka, ale odmietam GMO z dôvodu, že evidentne - a to bolo dostatočne preukázané - dochádza ku kríženiu s existujúcimi novými i pôvodnými odrodami plodín. To jednak ohrozuje genofond plodín, jednak kvôli patentovým právam spoločností dodávajúcich GMO semená dochádza k právnym postihom farmárov, ktorý GMO plodiny nepestujú a nechcú pestovať.
Základným princípom moderného poľnohospodárstva by podľa mňa mala byť biodiverzita a slobodné narábanie s odrodami semien. Čím viac rozmanitosti plodín a ich odrôd, tým lepšie pre zachovanie potravinovej bezpečnosti, výberu na trhu a dostupnosti potravín pre všetkých.

Odpovědět


Nemáte v tom hokej?

Luboš Randák,2014-05-07 15:01:11

Jestli jsem Vás dobře pochopil, tak jste pro biodiverzitu. Protože ale gmo jsou poněkud jiné rostliny, které se v přírodě nevyskytují, jejich zavedením by se biodiverzita zvýšila. Nějak mi z toho plyne, že vlastně jste proti zákazu gmo. Evidentně snižuje biodiverzitu. Neplete si velkovýrobu monokultury s malovýrobou? Biodiverzitu snižovali zemědělci vždycky, každý chtěl pěstovat to, co sype nejvíc a s nejmenšími náklady a je odolné a nemusí se stříkat, nebo ne? Tady jde o zákaz. Nikdo by neměl zakozovat vám, pokud chcete produkovat něco méně rentabilního, ale neměl byste k tomu nutit jiné. Myslím, že to je principem článku. Ale možná byste mohl jet dělat osvětu do Argentiny, kde to pěstují a přesvědčit je aby to dělali po Vašem.

Odpovědět

-

Zdeněk Jindra,2014-05-07 11:38:42

Francouzi už dávno nejsou tím tahounem pokroku a kultury. Bylo by lepší je tam nechat vydusit s Muslimy a vůbec jim neposkytovat zadarmo propagační prostor. Jsou to blázni po všech stránkách, vůbec nezáleží na tom, jaké jméno strany, komunistické či imperialistické, někdo z nich vezme do úst.

Odpovědět

Chybí konkurence

Vojtěch Kocián,2014-05-07 10:58:19

Kdyby se vývoji GM plodin věnovaly ve větší míře i evropské firmy, nebylo by tak snadné ukázat na to, že Mosanto je fuj a hodit tak všechny GMO do jednoho pytle. Tomu ale předpokládám brání nějaké další regulace.

Odpovědět

Hmm mozno je to dobre ze zakazali Bt-corn

David Ignjic,2014-05-07 08:29:54

Aby to potom nedopadlo tak ako v usa ze uz pouzivaju viac pesticidou ako pred zavedenim bt-kukurice. Vid. tento clanok. Alebo ak zaviest tak asi s prisnou regulaciou tak ako pisu v clanku: http://www.wired.com/2014/03/rootworm-resistance-bt-corn .

Odpovědět


Více pesticidů

Josef Šoltes,2014-05-07 10:07:08

V článku se píše, že používáním modifikované kukuřice dochází k vyhubení původních škůdců a evoluci škůdce odolného vůči toxinu, který geneticky upravná rostlina produkuje. To je sice hezké, ale nevidím zde to negativní. Že dochází přizpůsobení škůdců je jasné. To probíhá i při konvenčním postřiku. Nevidím tedy rozdíl oproti použití geneticky modifikované varianty. že by se používalo více postřiků, než před zavedením kukuřice mi hlava nebere. Vždyť, když je ten škůdce rezistentní, tak proč by ho tím stříkali? Musí se přijít na něco jiného, co ho zabije. Jednoduše do modifikované kukuřice přidáme další gen. Mohla by třeba produkovat DDT., ale pouze v kořenovém systému a části stonku do výšky 30 cm nad zemí. Problém vyřešen.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace