Dobytek otepluje Zemi více, než ropný těžařský průmysl s plynárenským dohromady  
Navýšení rozpočtu amerických universit a NASA na odhalování příčin globálního oteplování, přináší ovoce. Z vyhodnocení satelitních dat vyplývá, že farmáři svými chovy hospodářských zvířat škodí uvolňováním oteplovacího plynu metanu na území Severní Ameriky více, než petrochemický a plynárenský průmysl dohromady.


 

Zvětšit obrázek
Metanové emise nad Severní Amerikou. Vlevo nahoře celkové emise, další snímky podle hlavních zdrojů znečištění. Mokřady, chovatelství, těžba nafty a plynu, skládky odpadu, těžba uhlí. (Kredit: Wecht. J., a kol., J. Geophys. Res. 2014)

Analýzou satelitních dat z roku 2004 a leteckého průzkumu prováděného prostředky NASA američtí geofyzikové odhalili, že dobytek  vypouští do atmosféry více metanu, než „ropáci s plynárníky“ dohromady. Tvrdí to kolektiv pěti výzkumníků z Harvard University, California Institute of Technology a University of California  v článku z minulého týdne, který vyšel v časopisu Journal of Geophysical Research. Emise vyprodukovaného škodlivého metanu zvířaty je podle jejich zjištění o 40 % vyšší, než jakou uváděli ve svých zprávách ochranáři z EPA. V článku Kevin Wecht s kolegy poukazují na neblahé působení oxidu uhličitého uvolňovaného lidskou činností a ještě mnohem nebezpečnější úlohu metanu v oteplování Země. Snaha zjednat nápravu je přivedla k nápadu zjišťovat viníky pomocí dat, které skenováním povrchu země provádí letecky NASA a ESA satelitem ENVISAT, který na palubě nesl dva absorpční spektrometry. Nejprve si výzkumníci prověřili, zda výsledky z obou zdrojů spolu korespondují a když se potvrdilo, vypracovali emisní mapy USA s barevným rozlišením oblastí s vysokou a nízkou produkcí metanu. Výsledek se dá  interpretovat jako zatracení chovu hospodářských zvířat. Mapy totiž usvědčují živé tvory z pšoukání tak mocného, že představuje uvolnění do atmosféry třinácti milionů tun nebezpečného oteplovacího plynu metanu za rok.


Kritika ochranářů
Svá nová zjištění američtí vědci uvedli do souvislosti daty ochranářské instituce EPA. Uštědřili jí políček za to, že vládě a společnosti, hlásila škodlivost skotu jen ve výši 9,7 milionu tun a že skutečnost byla o více než třetinu větší. Nové mapy metanového provinění ale současně ospravedlňují průmysl. Jemu totiž přiřkly na triko jen 7 milionů tun. I v tomto případě prý EPA chybovala, když průmyslníky očerňovala nepravdivou produkcí 9,9 miliony tun metanu. Spíš než kritiku v tom mnozí ale spatřují vodu na mlýn a podporu ochranářů v jejich snaze sledovat a pokutovat viníky. Konspirátoři v diskusích píší, že jde o upozornění na správné nasměrování případných sankčních opatření. Ať tak, či tak, černého oteplovacího Petra v USA od minulého týdne už nedrží američtí těžebníci ropy a plynu, ale farmáři. To, že se evropský metanový senzor na ENVISATU nechtěl na globálním postihu chovatelů dál podílet a odporoučel se, prý na situaci nic nezmění, NASA totiž hodlá výpadek přísunu evropských dat nahradit vysláním vlastního vesmírného odhalovatele klimatických pravd.

 

Výsledky Wechtova týmu tak trochu připomínají začátek snah o zavedení uhlíkové daně a jdou na ruku závěrům tvrdého jádra klimatologů, kteří se opírali o výsledky bilančních metabolických testů. I oni společnost varovali před škodlivostí skotu. Jejich výsledky přebíraly různé panely a skot to nakonec dotáhl tak daleko, že získal nálepku hlavního ohřívače planety a psalo se, že je o 4,8 % větším zlem, než všechny moderní, fosilními palivy poháněné dopravní prostředky dohromady. Systém připravený na penalizaci emitentů zneklidnil politiky a na národních úrovních se roztočil kolotoč s prostředky daňových poplatníků. Rozběhly se granty zaměřené na řešení flatulence skotu. Dnes proto už víme, že zarazit skotu plynatost lze zkrmováním nových odrůd trav s menším obsahem nestravitelného ligninu. Oponenti to vzápětí úsměvně okomentovali a doložili, že to na krkání může mít efekt zcela opačný. Pak přišla na řadu razantnější opatření. Takovým byla snaha zavést přikrmování zvířat aromatickými rostlinami. Jako nejúčinnější se ukázaly ty, co běžně rostou na málo úživných skládkách a na kamenitých náspech železničních tratí.  Zjednodušeně lze výsledky tohoto směru bádání interpretovat tak, že čím jedovatější substance se do bachoru mikroflóře předhodí, tím menší mají snahu se ty titěry přežírat a množit, což následně zažehná i nadměrnou plynatost jejich nájemce. Organoleptické testy mléka u tohoto přístupu signalizovaly mírné zhořknutí mléka a nepříjemné aroma, ale nebylo to tak moc, aby to při zdůraznění, že je to je pro záchranu planety, všem konzumentům vadilo. Pokles užitkovosti odpovídal snížené plynatosti a nedořešené jsou už jen detaily technologie pěstování a sklizně plevele ve velkém. Chovatel přistoupivší na krmení svých stračen rumištními rostlinami si prý spolu s plackou bioprodukt, bude moci na vrata přitlouct i ceduli  šetrného klimatického hospodáře. Takto opečovávaná zvířata se nám mají odměnit produkcí pouhých 40 kilogramů metanu ročně, zatímco světový průměr je 45 a dobře živené kusy s vysokou užitkovostí škodí až 95 kilogramy metanu za rok.

 

Zvětšit obrázek
Stavy skotu a prasat v České republice. Graf sice končí v roce 2010, ale z loňských údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že skluzavka se nezastavila. Na konci druhého pololetí loňského roku jsme v Česku měli 1,3 milionu kusů skotu. Čím se to naši chovatelé tak protiví že došli potrestání: „Tvůj brav bude vydán tvému nepříteli, a nikdo tě nezachrání.“ (ČSÚ, Pátá kniha Mojžíšova 28:30-41)

Škodám je třeba bránit všemi prostředky
Klimatologové spočítali, že na světě je zhruba 1,4 miliardy skotu a že jejich hlavy spolu s částí opatřenou ocasem zaneřáďují Zemi 60 milióny tun vysoce oteplovacího plynu. Hrůzná pravda vedla k celosvětovému boji za nápravu. Australští vědci získali granty na to, aby krávám jejich nespolečenské chování zmírňovali skrze mikroby. Pod vedením Roba Kellyho vyvíjeli deset let vakcínu, která měla ovce a skot učinit vůči metanogenním bakteriím odolné. Snahou je imunitní systém zvířat nabudit tak, aby  povrchové antigeny „škodlivých“ bakterií považoval za hrozbu nemoci a likvidoval je. I když teoretické výsledky jsou stále slibné, Kellyho vědečtí kolegové z australské výzkumné instituce CSIRO už rozvíjejí další smě zaměřený na preparát, jehož základem jsou bakterie (WG1) z žaludku klokana. Ty si zvolili proto, že metabolizují organickou hmotu jinak, než ty obyčejné kravské. Konečným produktem jejich metabolismu je kyselina jantarová a nikoli metan. Perspektivnost tohoto směru podtrhuje zájem o kyselinu jantarovou. Obchodníci s komoditami jí podle jejího vzhledu říkají „duch jantaru“. Potravináři a nápojáři ji používají jako sladidlo a na výrobcích ji maskují jako kyselinu butandiovou. Při troše štěstí by prý boj s klimatickou změnou mohl mít i sladký konec.   


Měnit skot k lepšímu se snaží i Irové. Ne že by seveřané neocenili oteplení, ale smysl pro kolektivní řešení problému a také proto, že mají moře, jejich boj proti oteplování dostal podobu v doporučení zkrmovat skotu rybí tuk. Podle autorky nápadu Lorrain Lillis z University College v Dublinu přijde takové opatření na dost, ale několika stovkami tisíc tun tuku by šlo u krav snížit produkci plynu o 20 % a to už by oteplování celosvětově zmírnit mohlo. Zbytku světa už jen zbývá dořešit případnou eliminaci následků takového drancování moře.
 

 

Zvětšit obrázek
Envisat byl vypuštěn v roce 2002. Na palubě nesl 10 přístrojů o celkové hmotnosti 8 tun. Již po dvou letech provozu ale jeden ze dvou senzorů monitorujících zastoupení plynů v atmosféře začal trucovat. V květnu 2012 se pak největší nevojenský satelit Země odmlčel nadobro a jeho klimatická mise skončila. Do roka ho ale nahradí kolega z NASA.

I když se navzdory celosvětové snaze výzkumu odvracet hrozbu klimatické pohromy prostřednictvím skotu se moc nedaří, zjistili jsme, že ze svého  předního konce skot uvolňuje více metanu, než kolik ho odchází z toho opatřeného ocasem a tak lze očekávat další soustředění kapacit a prostředků na výzkum směrem vpřed.


Čerpáním své hřivny z prostředků vypisovaných na odvracení klimatické změny se snaží prospět i zdravotníci. Některé výsledky lze aplikovat v praxi prakticky okamžitě. Anesteziologové na sálech nás mohou začít zbavovat bolesti ekologicky šetrným způsobem. K nejpoužívanějším inhalačním anestetikům používaným při chirurgických výkonech patří  izofluran, desfluran a sevofluran. Jak výzkum ukázal, přispívají klimatické změně různě. Liší se v době po kterou jejich výpary setrvávají v atmosféře a také ve schopnosti  pohlcovat infračervené záření. Ta zase rozhoduje o tom, kolik z toho  co jinak uniká a otepluje vesmír, zadrží u nás na Zemi. Ze jmenovaných uspávadel je nejlevnější ale také s nejhoršími vedlejšími účinky, izofluran. Z klimatologického hlediska ale právě on je k zhoršováním skleníkového efektu velmi šetrný. Lepší je jen sevofluran. Další zdravotnicko-klimatologický výzkum by měl k výběru vhodného anestetika poskytnout další podrobnosti, případně spektrum klimaticky vhodných preparátů rozšířit. 

 

 
Ekologicky šetrné anestetikum.


Zajímavé výsledky lze očekávat i z Ameriky od týmu Ellen Wohlové, profesorky geologie na Colorado State University. Po téměř desetiletém bádání odhalila, jak bobři stavbou svých hradů umrtvují pod vodou uhlík v podobě organického materiálu. Nebýt bobrů, rozkladnými procesy by se hodně větví a kmenů rychle vracelo zpět do ovzduší jako škodlivý oxid uhličitý. Rozborem sedimentů Wohlová dokázala, že lokality z bobry zatopených oblastí mají 12 procent (hmotnostních) uhlíku, zatímco tam, kde svá díla opustili, je uhlíku jen 3,3 procenta. Je tedy víc než zřejmé, že bobři budováním svých hradů Zemi ochlazují a že pokud by nyní všichni bobři svá stanoviště opustili, uvolnilo by se do ovzduší o 2,7 milionu tun uhlíku více!

 

 

Zvětšit obrázek
Bobr kanadský v póze ochránce klimatu. (Castor canadensis) Kredit: Wikipedia.

Vědci ze zemědělsky vyspělého Nizozemí na University ve Wageningen zkoumají možnost snížit uhlíkovou stopu přeorientováním chovů skotu a prasat na chov pěti druhů jedlého hmyzu. Zlatohlávka konžského (Pachnoda marginata), potemníka moučného (Tenebrio molitor), švába argentinského (Blaptica dubia), cvrčka domácího (Acheta domestica) a sarančete stěhovavého (Locusta migratoria). Prakticky všechny jsou vhodné a liší se jen chutí a nepatrným rozdílem v rozmezí 8 až 12 násobného snížení zatížení životního prostředí oteplovacími plyny.
 

 

Zvětšit obrázek
Larvy potemníka moučného vydrží v lednici v hybernovaném stavu měsíce. (Kredit: Pengo, Wikipedia)

Větry
Evropská unie má díky panelům v otázce metanu jasno. Dala to patřičně na srozuměnou Nařízením Evropského Parlamentu a Rady č. 166/2006 Sb. Aby se mohl naplnit evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek, členské země k tomu dostali za úkol zřídit svoje vlastní úřadovny. Česká republika od roku 2002 takovou již také má. Jmenuje se Integrovaný registr znečišťování (IRZ). Nahlásit se do něj musí všichni znečišťovatelé už sami.  Za jeho vznik vděčíme euforické době, kdy se celosvětově zvažovalo za znečišťování platit a představou, že s emisními odpustky se bude čile obchodovat. Pak některým došlo, že ve hře jsou neskutečně obrovské sumy peněz nad kterými by státy prakticky ztratili kontrolu a že by se mohly stát  hodně velkým lákadlem. Začaly spory a vše tak nějak vyšumělo do ztracena. Něco ale přece jen zůstalo. Úřad, úředníci a legislativní povinnosti jištěné sankcemi. 
Před několika lety Výzkumný ústav zemědělské techniky v Praze z pověření ministerstva zjišťoval, jak na tom chovatelé hospodářských zvířat s povědomím své povinnosti znečišťovatelů a hlášení se do registru jsou. Řada z nich má stáda dostatečně početná na to, aby vypouštěné škodliviny museli každoročně přiznávat. Asi netřeba jít do podrobností, jak kontrola dopadla. A protože na chodu Registru se podílí hned několik institucí (Ministerstvo životního prostředí, Česká inspekce životního prostředí a CENIA, česká informační agentura životního prostředí), je těch na rozdávání flastrů dost.

Zvětšit obrázek
Jedna dojnice dokáže denně vyprodukovat 500 až 700 litrů metanu!

Mnohé ztěch, co balancující na hraně přežití z toho co za produkty od supermarketů dostávají, to nemile překvapilo. Šlo o emise amoniaku – látky, kterou zvířata skrze své výkaly mohou napáchat velké škody v řekách, rybnících, koupalištích a nebo jen tak smrděním lidem pod nos. Jenže! Kromě amoniaku zákon staví chovatele ještě i do role znečišťovatelů za produkci metanu, jinak řečeno, za pouštění větrů.  Ne, že by se ouřadu musel hlásit každý prd, ale když jich je víc, před paragrafy je neschováte.

 

 

Zvětšit obrázek
Rostlina tabáku hermeticky uzavřená v nádobě z nabídnuté aminokyseliny metionin značené izotopem uhlíku 13-C. Po několika dnech lze ve sklenici analyzovat metan s molekulami atomu těžkého uhlíku. Jasný to důkaz, že rostliny metan přece jen do atmosféry vypouštějí. (Kredit: Frederik Althoff)

Příroda nespolupracuje
Sotva se nám podařilo integrovaně podchytit krky a pšouky, výzkumníci z Max Planckova ústavu pro nukleární fyziku v Heidelbergu upozornili na další problém. Šmírováním rostlin zjistili, že do atmosféry pšoukají také. Původně se mělo za to, že významnější produkce metanu je vázána na podmínky bez přístupu vzdušného kyslíku a že tedy hlavními producenty metanu jsou močály v nichž tlejí organické zbytky rostlin, bakterie a nálevníci v zažívacích traktech, hnilobné procesy v jímkách kde se skladují výkaly,... Podle Němců ale každý gram živé rostliny vyprodukuje okolo 370 nanogramů za hodinu. A uvolňování metanu se více než ztrojnásobuje, pokud je rostlina vystavena slunečnímu záření. Neuplynul rok a toto šokující zjištění vyvrátilo celé konsorcium odborníků z Nizozemí. Heidelbergští si ale stále stojí na svém a i letos v květnu přináší další důkazy. A jakoby to co zjistili předtím nestačilo, své tvrzení o produkci metanu rostlinami rozšiřují i na houby. 
Integrovaný registr zřízený za účelem evidence hříšníků a producentů nebezpečných plynů čeká v pravdě Nerudovská otázka. Kam s nimi, až se začnou hlásit lesáci? 


 
Závěr

Naše svědomí v otázce zhoršování klimatu může být díky zodpovědnému přístupu našich zemědělců, čisté. Stavy skotu za posledních čtrnáct let snížili na čtvrtinu a z exportní země hovězího a vepřového jsme dovozovou. Americký satelit nám příští rok monitoringem atmosferických plynů vědecky ukáže, kam se nám uhlíkovou stopu a produkci oteplovacího metanu úspěšně podařilo přesunout. 

 

Literatura:
Wecht, K. J., D. J. Jacob, C. Frankenberg, Z. Jiang, and D. R. Blake (2014) "Mapping of North American methane emissions with high spatial resolution by inversion of SCIAMACHY satellite data," J. Geophys. Res. Atmos., 119, DOI: 10.1002/2014JD021551
http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/2014JD021551/full

PLoS ONE http://www.plosone.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0014445
Geophysical Research Letters DOI: 10.1002/grl.50710
http://www.mpg.de/6341338/methane_production-fungi
Frederik Althoff, Kathrin Benzing, Peter Comba, Colin McRoberts, Derek R. Boyd, Steffen Greiner und Frank Keppler. Nature Communications , 24. Juni 2014;. DOI: 10.1038/ncomms5205
http://www.irz.cz/node/196

Autor: Josef Pazdera
Datum: 15.07.2014 12:38
Tisk článku

OT-64 SKOT - Burian Michal, Dítě Josef, Dubánek Martin
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 149 Kč
cena: 126 Kč
OT-64 SKOT
Burian Michal, Dítě Josef, Dubánek Martin

Diskuze:

Proto bioplynky

Pavel Krajtl,2014-08-01 20:16:32

...jenže ne někde na zelené louce a "krmit" ji menáží krav, ale kvasit chlévskou mrvu a spalovat bioplyn na CO2 který krávy předtím v menáži spapaly. Místo toho dotace na nesmyslný kvašení kde čeho včetně vláknitých částí rostlin které půda pořebuje aby nebyla "splachovací".

Odpovědět

To je síla

Leopold Leantič,2014-08-01 14:00:52

Inu výzkumníci jsou taky jen lidi, co museji živit rodiny a je tam řevnivost a problém si udržet místo.... jakákoliv příležitost něco řešit, co společnost schválí, je lepší, než se s výzkumnickým způsobem života rozloučit. Bylo by potěšilé si myslet, že se budou chovat jinak. Nemají na vybranou - buďto pujdou na pracák, nebo si navliknou klotové rukávy. Jít s poudem je vždy výhodné a tak budou oteplování řešit anesteziologové, psychologové, anatomové, ...

Odpovědět

plynaři pouštějí plyn do plynovodu

Petr Dvořák7,2014-07-18 20:21:01

Bylo by poněkud smutné, kdyby plynaři vypousteli do atmosféry víc metanu než mokrady nebo krávy. Ten vytěžený metan se dostane do atmosféry až po spálení coby CO2 ... a je ho samozřejmě o několik řádů víc. Přístup prezentovany článkem mi připadá zavádějící.

Odpovědět


pardon

Petr Dvořák7,2014-07-18 20:31:21

..spíše obecně tento přístup měření "každého prdu", který je článkem ironizovan...

Odpovědět

Jsem také v šoku

Jan Hrubes,2014-07-16 11:54:16

To není ironie. To je katastrofa, konstatování hrůznosti, kam to Pachauriho hokejisté é dotlačili.

Odpovědět

Vliv methanu

Stanislav Kaštánek,2014-07-16 10:48:58

http://blog.sme.sk/blog/1159/341515/WMO_2.png
Odtud plyne : Nárůst CH4 od roku 2000 je asi o 50 ppb ( základ je kolem 1800 ppb CH4) , vliv methanu celkem je 18 % antropogenního vlivu.
Antropogenní vliv na globální oteplování tedy a teploty je nejméně 50% , tedy 50 ppb CH4 navíc od roku 2000 je nárůst na VLIV na teplotu je nejméně o 18*0,5*50/1800*= 0,25%. Tím není řečeno, že teplota vzroste o 0,25%.
Zpráva IPCC 2007 přiděluje CH4 14,3% antropogeního vlivu, což je proti uvedeným 18 % docela rozdíl za asi 5-6 let. Ale je třeba řešit plyn z krav předozadně. Vliv troposférického ozonu antropogenního je jen o něco menší, jak vliv antropogenního CH4. Vliv N2O antropogenního je asi 6% a rost trvale jak roste zemědělská produkce. Methan se ve stratosféře oxiduje na H2O, která přispívá ke skleníkovým plynům méně jak methan. Oxidaci methanu by měl přispívat ozon a N2O, který je oxidační činidlo.
Článek chápu jako ironii na to že se řeší opravdu prdy s těžkými dopady na hospodářství a podstatné věci jsou mimo zorný úhel. Tráva, kterou spase dobytek se stejně přemění shnitím na methan a CO2, takže pasoucí se dobytek působí rychleji, ale protože pár tisíciletí tady je, tak jde o změny. A stav hovězího dobytka roste málo.
Hlavním zdrojem měřeného methanu na grafu v Severní Americe jsou mokřady, nad nimiž se každý ekolog tetelí radostí kvůli zachování biodiverzity. Mokřady v grafu až na severu Kanady asi budou růst kvůli oteplování. Rozklad permafrostu se spoustou vázaného uhlíku prý zatím nic moc nehrozí. Uvidíme, kolik CH4 změří sonda nad Sibiří.
http://i.unu.edu/media/ourworld.unu.edu-en/article/2323/grp1-global-meat.jpg
hlavně v Číně
http://media.treehugger.com/assets/images/2012/04/update102_uschinameat.PNG
roste i celkově hovězí
http://media.treehugger.com/assets/images/2011/11/highlights22_beef.PNG
ale více vepřové
http://media.treehugger.com/assets/images/2011/11/highlights22_pork.PNG

Odpovědět

Pšoukání

Ladislav Strnad2,2014-07-15 18:41:12

Já v šoku nejsem. Jen mi přijde, že je to jako se "zdravým jídlem". Kdyby se člověk měl řídit všemi výzkumy za posledních pár dečsítek let, tak by nesměl vůbec nic, jen aby svému zdraví neuškodil. :-)

Odpovědět


Sorry

Ladislav Strnad2,2014-07-15 18:42:23

Překlep, správně mělo být "desítek"

Odpovědět

jsem v šoku

Milan Hrubeš,2014-07-15 17:37:02

...Je tedy víc než zřejmé, že bobři budováním svých hradů Zemi ochlazují...

Odpovědět

Skleníkové plyny

Karel Štolc,2014-07-15 13:24:14

To, že metanovým kvašením organické hmoty vzniká metan v trávícím traktu přežvýkavců, je stará věc, a odhad, že 1/3 jeho produkce zajišťují termiti a velký podíl nadmutí gurmáni je staré také. Ale problém je ještě jinde. Není zcela jasný osud metanu v atmosféře - jeho destrukce zářením nebo vypíráním srážkami do půdy a jeho další osud - zda je konzumován jako substrát specializovanými mokroorganismy a pod. také není zhodnocen. Takže celkem vzato je nejasný kumulativní proces metanu v atmosféře. Na tuto otázku nebyla schopná ani odpovědět speciální konference OECD v Římě k problematice globálního oteplování. Pokud by z atmosféry metan hezky rychle nemizel, vzhledem k vytrvalé produkci všech herbivorů od dinosaurů až po krávu Milku, je s podivem, že si kuřák ještě neškrtl zápalkou a celá atmosféra neexplodovala. Takže víme o produkci, ale ne o dalším osudu metanu, pročež je obtížné dělat jak prognozy tak modely a kalkulace. Představa, že bobři equestrují značný objem uhlíku ve svých hrázích je zavádějící, stejně jako představa, že pralesy suquestrují CO2. Dříve nebo později se tento materiál rozloží a uvolní tak svůj uhlík do ovzduší. Doba, kdy se podobně uložily přesličky, abychom měli uhlí a nebo další organismy, aby uložily ve fosilních palivech odhadem 7x více uhlíku nežli je ho v současnosti v atmosféře, patří jaksi minulostí. Klimaxové pralesy neqestrují jediný gram CO2, ale ve své biomase udržují v průběhu dlouhé časové řady jeho konstantní objem. Pralesy v klimaxu tolik uhlíku kolik uloží do své biomasy opět rozloží, jinak by tam narůstal objem biomasy nade všechny meze. Jedná se pouze o jeho permanentní recyklaci. Skutečně účinným regulačním mechanismem objemu CO2 v ovzduší je sopečná činnost kontra tvorba caco3 v mořích - tedy produkce perletě, korálů, perel a jiných okras dam a pro pány vápence na maltu a cement (umělé diamanty také nejsou špatnou alternativou). V budoucnosti fulerénová, grafénová a pod. chemie možná z C02 udělá nedostatkové zboží. Z članku je naprosto jasně vidět jednostranný pohled bez dalších vazeb.

Odpovědět


jednostranný pohled

Milan Tuček,2014-07-16 11:01:01

Jo, tak na to si stačí pustit zprávy a máte jednostranných pohledů 45min v kuse... :)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni