Odtajněné záběry jaderného výbuchu ve vesmíru  
Z Hirošimy a Nagasaki víme, jaké škody může udělat atomová bomba na Zemi. Ale ve vesmíru? V šedesátých letech minulého století mocnosti také zkoušely, co to udělá, když jaderné nálože odpálí stovky kilometrů nad Zemí. Filmovalo se to, ale až nyní ze záznamu tu podívanou mohou shlédnout i nevyvolení.

 

Zvětšit obrázek
Test Starfish Prime U.S. Air Force 1352nd Photographic Group, Lookout Mountain Station - Image courtesy of US Govt. Defense


Operace pod krycím jménem "Starfish Prime" (mořská hvězdice) byla pokusem s jaderným výbuchem o síle 1,45 megatun. Pro srovnání, bomby na Hirošimu a Nagasaki byly proti tomu hračkou, jejich síla odpovídala 16 a 21 kilo tunám.
Vesmírný výbuch se udál v roce 1962 ve na nízké oběžné dráze ve výšce 400 km nad zemí 31 km jihozápadně od Johnstonova ostrova v Tichém oceánu.

Zvětšit obrázek
Starfish Prime se z Honolulu jevil jako noční Slunce prosvítající přes oblak. (Kredit: USGOV, Wikipedia)

Pro srovnání, Mezinárodní vesmírná stanice létá zhruba stejně vysoko, rozdíl je v rozsahu tří desítek kilometrů.
Pokus se moc nevyvedl. Následky byly větší, než vědci předpokládali. Zvláště electromagnetický výboj (EMP). Exploze vyřadila většinu přístrojů, které měly měřit její následky. EMP spolu s radiací zničil i několik satelitů (Ariel, TRAAC a Transit 4B) a další poškodil. Výbuch byl tak silný, že kromě světelné šou v Pacifiku bylo několik hotelů na Havaji, tedy 1445 kilometrů od epicentra, bez elektřiny a hosté potmě. Někdy se uvádí i jiné důvody tohoto pokusu, než ryze vojenské a sice  zkoumání Van Allenových radiačních pásů. To jsou oblasti s nabitými částicemi (tedy plazmatem) kolem Země, které zachytilo magnetické pole naší planety. Když se pásy "přebijí", částice začnou narážet na horní atmosféru a začnou světélkovat. Tak vzniká záře, které říkáme polární. 

 

Zvětšit obrázek
Van Allenovy pásy. (Kredit: ESA)

Pásy jsou ve skutečnosti dva. Velký vnější se nachází ve výšce od 10 tisíc do 65 tisíc km. Vnitřní pás se rozkládá zhruba ve výšce 1,1 až 3,3 poloměrů Země a je pro něj charakteristická vysoká koncentrace energetických protonů s energií přes 100 MeV. Záření vyskytující se v těchto končinách rádo poškodí sluneční baterie, integrované obvody a senzory. Sondám je riziko poškození potřeba snižovat. Uvádí se, že třímilimetrová vrstva hliníku zajistí, aby roční úhrnná dávka byla „jen“ 2500 rem. Ušetřeni zde nejsou ani astronauti. Proto například i při cestě Apolla s lidmi na palubě a cílem přistání na Měsíci NASA plánovala let tak, aby průlet pásy byl co nejkratší. Právě „zesílení“ radiace ve Van Allenových pásech mělo na svědomí poškození několika družic, které v něm operovaly. 
Hlavním důvodem Mořské hvězdice nejspíš bylo zjistit, zda by antibalistické rakety byly schopny operovat i po vypuknutí jaderné války. Ale ať už byly důvody jaderných testů vysoko nad Zemí jakékoliv, dnes už je neuvidíme. Tam nahoře je až příliš mnoho cenného materiálu a ohroženo by bylo nejen vysílání televize, ale i GPS navigace, telefonování, radiokomunikace,...

Zvětšit obrázek
Test Starfish Prime. (Kredit: NASA)

Starfish Prime nebyl jedináček odpálený ve velké výšce. Předcházely mu testy YUCCA, TEAK, ORANGE a tři ARGUSy. A ty byly součástí širší operace  Fishbowl, ta byla kolečkem ještě větší operace zvoucí Dominik. Zkoušky probíhaly ve spěchu a zvláště ty před Starfish Prime byly nedostatečně monitorovány a výbuchy se chovaly nezodpovědně a místo odpovědí na otázky přinášely řadu otázek. Během čtyř let (1958 a 1962) provedly mocnosti  USA a Sovětský svaz nad hranicí atmosféry 22 jaderných testů... 

Zvětšit obrázek
Test Starfish Prime. (Kredit: US GOV)

V té době svůj nejsilnější jaderný výbuch na oběžné dráze provedli Sověti během Kubánské krize v rámci své Operace K. Test třísetkilotunové hlavice se uskutečnil nad  Kazachstánem ve výšce 290 kilometrů. I ten se choval klackovitě a výsledkem bylo 570 kilometrů zničených telefonních linek, tisíc kilometrů vyřazeného elektrického vedení s následným vážným požárem v elektrárně Karaganda.

Generálové se myšlenek na hvězdné válčení atomovými zbraněmi nejspíš zcela nevzdali. Těch, kteří mají k této technologii přístup je čím dál tím více a první zkoušky již provedla i Čína. I když exploze ve  vzduchoprázdnu probíhají tiše (zvuk se nemá čím šířit), ničivý potenciál mají. Naštěstí mají i nevýhody. Patří k nim i to, že nebezpečná radiace vydrží na oběžné dráze zhruba čtyři měsíce a ohrožuje všechny další lety, o případných posádkách na nich ani nemluvě. A co je asi nejhorší, že výbuch a jeho následky nerozlišují mezi nepřátelským a vlastním cílem.


Video: Test Starfish Prime, ohňostroj je až na 8 minutě záznamu:





Poznámka:
Největší jadernou bombu v historii odpálil Sovětský svaz. Byla čtyřikrát silnější než nejvýkonnější americká bomba (Castle Bravo), byla 1 400krát silnější než bomby svržené v létě 1945 na Japonsko. Její síla desetkrát převýšila všechno, co explodovalo na všech frontách během Druhé světové války. Odpálili ji ve výšce čtyř kilometrů nad ostrovem Nová Země v Severním ledovém oceánu. Původně jí nazývali RDS-220, nebo krycím názvem Ivan či Váňa. Přezdívku Car-bomba dostala až později. Tento válec o hmotnost 25 tun byl schopen zničit jakékoli město do vzdálenosti 280 kilometrů. Popáleniny třetího stupně způsoboval do 100 kilometrů a jeden výbuch by zničil zemi velikosti Francie.

Autor: Josef Pazdera
Datum: 23.07.2014 08:28
Tisk článku

Pravopis a tvarosloví. - Brabcová Radoslava
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 98 Kč
cena: 82 Kč
Pravopis a tvarosloví.
Brabcová Radoslava

Diskuze:

Milan Baran,2015-03-25 19:22:50

Myslím, že by to bol prvý krok v strete rovnocenných súperov. Likvidácia všetkých satelitov.

Odpovědět

"asi skoro řádově"

Jiří Malinovský,2014-07-30 14:59:40

Prosím, řádově neznamená přibližně. Řádově jsou desítky kilometrů. Tři desítky jsou přibližně.

Odpovědět

Car nuke

Lukáš Hlisnikovský,2014-07-24 08:49:55

Tady je video z testu toho 25 Mg drobečka:

https://www.youtube.com/watch?v=H9AMtUeyDP0

Odpovědět

Meteor

Monika Leutenova,2014-07-23 23:15:52

Jestli tomu dobře rozumím, tak výbuch ve vzduchoprázdnu toho moc, kromě toho záření, moc nenadělá, protože se nemá o co "opřít". Takže když na zemi poletí nějaký ten větší šutr, tak s ním to tiché pšoukání, byť v těsné blízkosti asi moc platné nebude...

Odpovědět


Jakub Rint,2014-07-24 00:25:25

Jestli vám jde o odklonění dráhy jaderným výbuchem, tak samozřejmě nemá moc smysl výbuch v blízkosti, ale jen přímý zásah s následným vyvržením materiálu z asteroidu. Kde zafunguje zákon akce reakce.

Odpovědět


.

Palo Priezvisko,2014-07-26 10:57:15

sila klasickych vybusnin je funkciou produkovaneho tepla, objemu vzniknutych plynov a rychlostli premeny.
pri jadrovom vybuchu v podstate plyny nevznikaju, iba odpareny material a rychlost premeny tiez nieje extra vysoka. atomovky prevysuju iba produkovanym teplom, o niekolko radov vyssim ako chemicke vybusniny.
pri vybuchu vo vode ci atmosfere teplo vypari vsetko naokolo, cim vytvori nicive expandujuce plyny. to sa vo vesmire diat nemoze, takze nebyt radioaktivity a spol, bol by to iba neskodny zablesk.

Odpovědět

Odtajněné záběry jaderného výbuchu ve vesmíru

Vladislav Čížek,2014-07-23 19:07:55

Velmi zajímavý článek, díky za něj.
Jen mi nejde na pochopa informace, že "Nejsilnější jaderný výbuch na oběžné dráze provedli zřejmě Sověti...", když použili nálož o ekvivalentu 300 Kt. Jak se má těch 300 sovětských kilotun k o něco výše uvedeným 1,45 megatunám americkým?
Že by měli sověti lepší trinitrotoluen než američané?
Nebo je třeba rozlišovat nepřátelské a spřátelené kilotuny?
Děkuji za podrobný návod k pochopení.

Odpovědět


Návod

Josef Pazdera,2014-07-23 23:06:30

Ten test nad Kazachstánem je uveden jen pro představu, co taková věc je schopná napáchat nad obydleným územím. Údaj se vztahuje k SSSR a roku 1962, roku odpálení americké Starfish. Požádám admina aby do věty v článku vložil slůvko "svůj", aby bylo zřejmější, že jde o porovnání, jak jsme na tom se spřátelenou zemí tehdy byli :)

Odpovědět

Jaderné výbuchy

Josef Šoltes,2014-07-23 10:38:29

Podle toho co vím, jsou jaderné výbuchy ve vesmíru nesmyslným plýtváním. Ano, EMP a záření dostanete stejné, ne-li silnější, než na Zemi, ale výbuch je slabým odvarem výbuchu na zemi, protože se prostě nemá v čem šířit. S dobrým stíněním by neměl být problém ustát výbuch jaderné bomby na vzdálenost 5 km. A s dokonalým stíněním a solidním pancířem i podstatně blíže.

Odpovědět


O EMP prave ide

Martin Chabada,2014-07-23 17:31:37

Lenze o to EMP prave ide. Vojenske zariadenia su vacsinou voci EMP odolne, ale civilne nie (a v pripade takych systemov ako energeticke vedenia to nie je ani prakticky realizovatelne) a teda jedna bomba moze narobit podstatne vacsie skody a este sa utocnik moze obhajovat, ze bojuje "hummanne" bez priamych strat na ludskych zivotoch.

Odpovědět

níže

Oskar Zemcik,2014-07-23 10:18:36

"Mezinárodní vesmírná stanice létá o třicet kilometrů níže." Na wiki tvrdí opak Perigeum 419 km, Apogeum 424 km.
Jinak Ariel byl mezinárodní projekt, Transit 4b patřil nejspíš US námořnoctvu a Traac nevím komu, navíc byly poškozeny i další družice jako třeba Telsat, který patřil soukromé společnosti, tak by mně zajímalo jestli vůbec nějak nahradili vzniklou škodu...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni