Jak terraformovat Venuši?  
Zní to šíleně, ale už dnes si lze představit technologie, s nimž bychom mohli udělat z Venuše obyvatelnou planetu. Nebylo by špatné, mít druhou Zemi tak blízko.



 

Zvětšit obrázek
Terraformovaná Venuše. Kredit: Ittiz, Wikimedia Commons.

Na severní polokouli Země je léto a my se stále ještě plácáme ve Sluneční soustavě. Naštěstí tu máme poměrně pestrou sbírku kosmických těles, takže se nemusíme až tak užírat neschopností letět ke hvězdám. Z vícero důvodů by bylo velmi žádoucí osídlit co nejvíce planet, měsíců nebo i trpasličích planet a asteroidů. Pokud jde o Mars, tak tam je to doufejme už prakticky hotová věc. Jde jenom o to sebrat dost odvahy a začít Mars dobývat. A co dál? Co takhle Venuše? Je to sice parádně pekelný svět, kde by teď měli problém přistát i hodně odolní roboti, natož astronauti. Jenže Venuše je taky hodně podobná Zemi a hlavně je blízko, což ji činí relativně dostupnou pro naše dýchavičné kosmické technologie. Bylo by možné zařídit, aby se rozžhavené peklo stalo obyvatelným? Bylo by vůbec možné terraformovat Venuši? Na populárním serveru Universe Today si tímto tématem pohrál Fraser Cain.

 

Zvětšit obrázek
Fraser Cain. Kredit: Fraser Cain.


Na první pohled to vypadá beznadějně. Mars je proti Venuši útulnou oázou, která se nemůže dočkat prvních pozemských kolonistů. Největším zlem Venuše je její atmosféra, která je nejhustší ze všech terestrických planet. Tvoří ji hlavně oxid uhličitý okořeněný oxidem siřičitým, znatelné množství kyslíku bychom v ní hledali marně. Atmosféra svírá Venuši jako smrtící peřina, která má při povrchu Venuše tlak kolem 92 atmosfér a způsobuje, že je tento povrch rozpálený v průměru na 462 stupňů Celsia. Na druhou stranu, Venuše má pevný povrch a svou velikostí se velice blíží Zemi. Takže, co s Venuší provést? Musíme snížit její povrchovou teplotu, snížit hustotu atmosféry a zařídit, aby pokud možno byla dýchatelná.

 

Zvětšit obrázek
Radarový snímek povrchu Venuše. Kredit: NASA/ JPL.


Jak takovou planetu radikálně ochladit? Nějaké možnosti by tu byly. Můžeme například postavit gigantický vesmírný slunečník a Venuši zastínit před slunečním zářením. S trochou snahy a trpělivosti bychom mohli Venuši ochladit tak, že by oxid uhličitý vymrzl z atmosféry a nakupil se na čerstvě zmrzlém povrchu. Mohli bychom ho posbírat a nějak uklidit, případně vystřelit do vesmíru. Další možnou technologií terraformování žhavé Venuše by podle Caina bylo vypustit do atmosféry Venuše létající města. V nich by jely na plné obrátky továrny, které by nasávaly oxid uhličitý a štěpily ho na uhlík a kyslík. Z uhlíku by se hned vyráběly potřebné materiály, například grafen, kyslík by zase napomáhal vznášení měst ve venušanské atmosféře. Létající města by také stínila povrch Venuše a tím by přispívala k jeho ochlazování. Dříve se hodně sázelo na použití geneticky vylepšených bakterií, které by oxid uhličitý zabudovaly do organických látek. Zásadní potíž je v tom, že na rozdíl od Země není na Venuši k dispozici voda, která by takovým bakteriím poskytovala potřebný vodík. Spíše než bakterie by se mohla prosadit nějaká terraformující sebereplikující nanotechnologie, která by ale zároveň byla obávanější, než všechny jaderné zbraně světa dohromady. A veřejné mínění, to je prevít.

 

Zvětšit obrázek
Porovnání velikostí. Zleva Merkur, Venuše, Země, Měsíc, Mars a Ceres. Kredit: Scooter20, Wikimedia Commons.


Velký problém představuje pomalá rotace Venuše. Jeden místní den se totiž trvá 116 pozemských dnů. Mohli bychom ji zrychlit například řízeným průletem asteroidů anebo bychom mohli vytvořit velikou vesmírnou konstrukci, která by na Venuši zařídila umělé střídání dne a noci.

Zvětšit obrázek
Venuše na prvním detailnějším snímku. Mise Mariner 10, únor 1974. Kredit: NASA.

A ve hře jsou i další pozoruhodné šílenosti. Existuje plán nasměrovat do Venuše tisíce asteroidů a rozprášit tím její atmosféru do kosmického prostoru. Nebylo by to ale vůbec snadné. Kdyby nic jiného, Venuše si může pochytat svou atmosféru zpátky. Také bychom mohli do venušanské atmosféry nasypat hromadu vápníku anebo hořčíku a tím z ní vytěsnit uhlík. Jenže by ta hromada musela být velká jako ohromný asteroid. Pokud bychom si přece jenom s oxidem uhličitým nějak poradili, tak by nám ještě zbývalo vyřešit problém s chybějícím magnetickým polem Venuše, ale to by podle Caina byla už jenom procházka růžovým sadem.


Terraformování Venuše bude nejspíš mnohem šílenější, nežli zabydlení Marsu. Pokud se do toho ale pustíme s pořádnou vervou, vykašleme se na fňukání typické pro soudobý kosmický průzkum a vyvineme nezbytné, z dnešního pohledu nesmírně komplikované, ale zároveň poměrně představitelné technologie, tak bychom to mohli zvládnout. Odměnou by byla přívětivá planeta, která jako by z oka vypadla Zemi. Těšíte se na Venuši?

 


How Do We Terraform Venus? Kredit: Fraser Cain.

 

Literatura

Universe Today 24. 7. 2014, Wikipedia Commons (Venus, Terraforming of Venus, Colonization of Venus).

 

Autor: Stanislav Mihulka
Datum: 27.07.2014 08:00
Tisk článku

Sázka na věno - Beverley Jo
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 179 Kč
cena: 168 Kč
Sázka na věno
Beverley Jo
Související články:

V NASA vyvinuli extrémně odolný čip, který přežije povrch Venuše     Autor: Stanislav Mihulka (10.02.2017)
Dvě Afrodity a jedna „baculka“     Autor: Josef Pazdera (22.09.2016)
Legenda jménem Věstonická Venuše     Autor: Vladimír Socha (22.12.2015)
Ve výkonné laboratorní peci objevili kontinenty Venuše     Autor: Stanislav Mihulka (03.01.2015)
NASA zvažuje pilotovanou misi na Venuši     Autor: Stanislav Mihulka (20.12.2014)



Diskuze:

pro Marek Fulica

Stanislav Kaštánek,2014-07-30 20:14:05

Měla to být reakce na Marek Fucila, omlouvám se za záměnu jmen.

Odpovědět

pro Halva

Stanislav Kaštánek,2014-07-30 17:46:13

Píšete :"A na financovanie absurdne drahých nepotrebných sci-fi projektov sa nájdu peniaze len pri patrične absurdnej ideológii."
Jste prostě děd vševěd a víte vše dopředu. Slyšel jste, že známý autor sci-fi Arthur C. Clarke vymyslel v roce 1947 telekomunikační družici?
Slyšel jste, že technologie USA vyvinuté pro kosmické lety se vrátily na Zemi čtyřnásobně v rozvoji pozemské techniky. Rusové tvrdí dokonce že jejich kosmické patenty přinesly 12x větší zisk, než bylo vloženo. Takže v absurdní ideologií to nebude, že?
Psal jsem o tom, že je třeba udržet naše zemědělství, to není žádné sci-fi, je to možné a velmi potřebné, čím více nejistá doba, tím víc je třeba potravinová bezpečnost. Lidem je třeba dát najíst a udržet životní prostředí. Zemědělství je krajinotvorný prvek.
Kefalín, čo je také absurdné?

Odpovědět


Marek Fucila,2014-07-31 12:10:25

Myšlienky môžu byť ľubovolne zaujímavé, len keď príde na ich realizáciu, vždy sú peniaze až na 1. mieste. A to, komu sa zoberú (=kto na to bude robiť) a na čo sa použijú (=kto z toho bude profitovať) určuje kto má moc. V demokracii je to prostý ľud cez svojich zastupiteľov. A očividne mu sú mu ukradnuté vaše obavy z nedostatku potravy rovnako ako váš sen teraformovať Zem. A to navyše nezmyselnbým spôsobom. Ak je pravda, že človek spôsobuje globálne klimatické zmeny, potom "...vrátit zemědělství do pohraničních podhorských oblastí, kde je vše pro chov dobytka..." ničomu nepomôže. To potom sa radšej snažiť realizovať inú víziu A.CClarka, a síce, že roboty budú robiť všetko, a ľudia si budú len užívať, a je zbytočné, aby ich bola miliarda. Stačí tak milión...
Koľko percent z vašej mzdy by ste bol ochotný vy osobne dávať na subvencie pre podporu toho pohraničného chovu?

Odpovědět


daně ze mzdy

Stanislav Kaštánek,2014-08-01 22:38:59

Pro M.Fucila.
Píšete: "Koľko percent z vašej mzdy by ste bol ochotný vy osobne dávať na subvencie pre podporu toho pohraničného chovu?"
U nás miliardové investice do modernizace uhelných lektrárem byly o 1/3 předražené, obnova a výstyvba dálnic to samé. Státní zakázka v 90.letech na telefonní záchranný systém za 5 miliard- nefunguje. Co velká státní zakázka, to šmeliny typu pražské dopravní karty Opencard nebo vojenské zakázky.
Řekněme že 1/3 daní padne do rukou lobistů a jejich podniků.
Při 300 000 Kč ročně zaplatí se asi 28,3% na všechny daně, celkem 85 000 Kč daní. Z toho 1/3 se ztratí v předražených zakázkách, to je 28 000 Kč. Takže odpověď jsem ochoten pro podporu pohraničního zemědělství obětovat 1/3 svých daní, čili částku, která se stejně ztratí, takže podpora pohraničního zemědělství je rozhodně lepší, než podporovat lumpy, kteří navíc rozkládají morálku. Pasoucí se hovězí dobytek,ovce, louky pole mají i v Anglii. Opustit pohraničí do hloubky 10 km je náš vynález.
Jinak už teď krmíme betonové krávy v bioplynkách, živé krávy se krmí těžko - viz Bioplynové stanice okrádají české krávy o krmivo ( http://www.novinky.cz/ekonomika/343743-bioplynove-stanice-okradaji-ceske-kravy-o-krmivo.html). Rakouské dotaze zemědělství jsou pro zemědělce výhodnější právě v podhorských oblastech. Ne že bych si myslel, že rakouské zákony a rozhodnutí jsou ideál. Postavit jadernou elektrárnu, a pak ji podle referenda neotevřít, to zatím nedokázal nikdo.

Odpovědět

Martin Halva,2014-07-29 23:11:50

Pane Fucila, osobně mě těší, když se potkám v diskusi s lidmi s obdobným názorem na nejen ekonomickou svobodu. A snad i tato diskuse samotná přinese něco pozitivního případným čtenářům, dá jim prostor k zamyšlení, a nebyla tedy zbytečná.

Odpovědět


Marek Fucila,2014-07-30 10:24:50

Pán Halva, ďakujem! Tiež ma to teší, preto som reagoval. Problém je, že každý má nejaký príjem, nejaké výdaje, pozná svoje okolie, vidí bohatších susedov, a hneď sa cíti byť kompetentný robiť závery o tom, ako funguje ekonómia. Zo svojich skúseností. ..
Ekonómia je tiež veda, a ako Feynman povedal: "It doesn't matter how beautiful your theory is, it doesn't matter how smart you are. If it doesn't agree with experiment, it's wrong."
Tie základy sú experimentálne potvrdené. Prerozdelovanie je humánne, ale keď sa to preženie a robí nerozumne, má to snáď horšie dôsledky ako anarchia.

Odpovědět

Vážený pane Kaštánku

Martin Halva,2014-07-29 10:29:08

dovolte, abych reagoval na Váš příspěvek, zejména na jeho úvod, který mě docela zvedl ze židle. Předně Vaše věta: "Peníze na to potřebné máme vyvedené do daňových rájů, kam peníze beztrestně odvádí asi 40 % firem." mi přijde velmi vágní a nepřesná. Jednak by stálo za úvahu upřesnit, kdo tyto peníze má a chce je darovat českým zemědělcům, pokud Vás tedy vůbec kdy napadla myšlenka dobrovolnosti takového transferu. Jste to Vy či vaše rodina a vaši známí či nějaký dobrovolný klub přispěvatelů? Rozhodně si nemyslím, že se dá tvrdit, že by všichni občané ČR nebo všichni daňoví poplatníci byli nadšeni zvýšením již tak rozbujelých veřejných penězovodů. Dále nevím, kde jste vzal údaj, že 40 % firem odvádí peníze do daňových rájů a co tím přesně myslíte. Pokud Vám jde o to, že některé firmy nejsou spokojeny s výší a komplikovaností zdanění v ČR a snaží se svoje aktivity jakkoliv upravit či přesunout, aby se této daňové žumpě, jakou máme v ČR, vyhnuly, tak k tomu dodám snad jenom to, že je opravdu nefér, aby si ti velcí a vlivní mohli zaplatit sice nemalé, ale procentně ne významné, prostředky za daňovou optimalizaci, a ti malí na takovéto výhody nedosáhli. Na druhou stranu, daně vždy představují násilné přerozdělování od těch, kdo něco vytvořili, k těm, co sice netvoří, ale chtějí spotřebovávat a rozdělovat / uplácet. Aby toto fungovalo, musí být jedna strana připravena použít násilí. Nemluvě o daních a daňových zákonech jako "motivačním" faktorů něco tvořit (pracovat, podnikat). Za mě osobně se tedy rozhodně přikláním k nižším a přehlednějším daním. O výsledcích své práce by měli primárně rozhodovat ti, kdo tyto výsledky vytvořili, nikoliv skupina lidí připravená udělat cokoliv pro prosazení svých idejí o tom, jak by svět měl vypadat a jak by jiní lidé měli žít své životy. Dokonce se ani nedivím lidem a firmám, že se jím platit daně nechce. V situaci, kdy se průměrné celkové zdanění pohybuje kolem 50 % a kdy se v daňové problematice nevyznají ani její tvůrci, je to více než pochopitelné. Pokud se tito poplatníci navíc podívají, na co se jejich daně mají použít, včetně Vámi propagovaného zvýhodňování jedněch podnikatelů na úkor všech daňových poplatníků, tak se domnívám, že vyhýbání se daním má i své velmi silné argumenty, včetně těch morálních. A poznámka k dobrým zákonům. Dobrý zákon, jak ho chápu já, nemůže nadržovat jedněm na úkor druhých.

Uzavřel bych to tím, že je možné podporovat ledacos, ale za svoje prosím.

Odpovědět


pro Halva -daně

Stanislav Kaštánek,2014-07-29 12:59:03

Pane Halvo, píšete :"Váš příspěvek, zejména na jeho úvod, který mě docela zvedl ze židle. Předně Vaše věta: "Peníze na to potřebné máme vyvedené do daňových rájů, kam peníze beztrestně odvádí asi 40 % firem."
Doufám, že gravitace už Vás posadila zase zpátky do židle. Pokud jste si peníze vydělal poctivě, vyveďte si je jak kam libo, zákony takové máme.
Zemědělec u nás pár kilometrů od Rakouska potřebuje 150 ha aby se uživil a o 20 km dál v Rakousku mu stačí na obživu 15 ha. Je prostě třeba, aby náš člověk pracoval 10x víc, 80 hodin denně nebo jezdil po poli traktorem stovkou. Nebo změnit zákony a podporu zemědělství.
Své "poctivě" vydělané peníze už vyvedl Kožený nebo Krejčí. Prodali jsme pivovary počínaje rodinným stříbrem Plzní cizím vlastníkům a co z toho máme? Budvar prosperuje, patří státu, manažér Boček bojuje s americkým Budwiesserem. Takže aj tak možno.
Rozkrádací a tunelovou privatizaci raději nebudu rozebírat. Jak může někdo dle Vás rozhodovat o výsledcích své práce, když jakoby neumíme vyrobit ani stavební materiály. Napřed se koupí zdroje a pak se to zavře, aby se potlačila konkurence. Palubky dovezeme zabalené v igelitu z Německa, kde se vyrobí z našeho dřeva. Les vyluxujeme na štěpky a ty vyvezeme.
Páteří ekonomiky mají být malé flexibilní firmy. Platí si daňové poradce, jak neplatit daně. Zaměstnanci placení státem ( školství, zdravotnictví, věda, armáda, hasiči, státní správa) platí daně automaticky. Jak píšete, dobrý zákon nemůže nadržovat jedněm na úkor druhých. Také se dívám, na co se peníze mých daní dávají- na ekologickou cyklostezku, který se rozsype na kameny dřív jak je oficiálně otevřená. Na Šumavu sežranou kůrovcem. Místo dobytka krmíme bioplynku a prodáváme elektřinu.
Dnešní vláda nevládne, jak píše jeden článek, premier nevládne, ale neví.

Odpovědět


Marek Fucila,2014-07-29 13:26:02

Pán Halva, zarytého komunistu nepresvedčíte. Keby mal schopnosť chápať Vaše argumenty, nepísal by také bludy už v prvom príspevku. Viesť s ním zmysluplný dialóg bez toho, aby sa dovzdelal je nemožné. Pripomína mi to, ako som svojho času čítal na nejakom blogu postreh niekoho, kto bol v cigánskej osade a zaznamenal videnie sveta z ich pohľadu: "Aj my (cigáni) sa chceme mať tak ako gadžovia. Chceme dostávať toľko, čo oni." Ľudia s jednoduchším chápaním sveta si skrátka myslia, že peniaze/hodnoty/majetok sa tu pravidelne v deň výplat mzdy či sociálnej dávky objavia, chudáci z nich dostanú len malý kúsok a bohatí si zbytok odložia. A o mesiac ďalšia výplata pre všetkých, len nespravodlivým dielom...

Pán Kaštánek, zamestnávateľ vám dáva prácu, štát akú-takú možnosť podnikať. Nie ste nevoľník. Dokonca máte biznis plán... Predajte 150ha českej pôdy, prenajmite si 15ha rakúskej aj s domácim poľnohospodárom, vyplácajte mu mzdu a zisk si s kľudom zdaňte v Monaku. Z ušetreného podporujte ďalších ufňukancov, ktorí nepochopili, že sa venujú nepotrebným činnostiam, na ktoré doplácajú tí, čo robia niečo zmysluplné...

Odpovědět


Dane.

Sepp Winkler,2014-07-29 14:05:18

Tvrdenia pána Halvu sú ako vystrihnuté z príručky mladého modrého pioniera - liberála. Nechcem tým urážať ľudí ovplyvnených modrou propagandou, nie je to ich vina, ale vina tých, čo túto propagandu šíria s úmyslom prispôsobiť spoločnosť svojim vlastným potrebám a svojmu prospechu.

Pán Kaštánek má pravdu a je to smutná pravda. Za účelom vykradnutia fungujúceho hospodárstva boli nastavené pravidlá a ľuďom neustále opakovaná propaganda, že štát je najhorší, súkromné vlastníctvo a trh sú samoregulujúce sa zázraky a individualizmus jediný progresívny prístup. Výsledkom je rozvrátené hospodárstvo, v ktorom výroba - jediný producent hodnôt - bola zlikvidovaná a nahradená drahým a nespoľahlivým dovozom. Súčasné hopodárstvo je založené na nekonečnej reťazi sprostredkovateľov a obchodníkov, ktorí žiadnu hodnotu netvoria, len svojimi maržami predražujú výrobok, ktorý sa nakoniec stáva nepredajný. V takomto víre sprostredkovania sa potom stále hľadá lacnejšia alternatíva dovezená z ázie, ktorá sa ale kvalitou nevyrovná pôvodnému produktu. Vzniká tlak na konečných spotrebiteľov - domácnosti - ktoré sa musia skladať na stále bujnejšiu reťaz sprostredkovateľov a ktorí, na rozdiel od týchto v podstate ekonomických parazitov, nemajú možnosť svoje dane optimalizovať, nemajú možnosť dvíhať cenu svojho jediného produktu - práce a v neposlednej miere nemajú možnosť si do ceny svojej práce započítať všetko to, o čo ich nekonečné množstvo sprostredkovateľov oberie.

Jednotlivec je síce dôležitý, ale pokiaľ funguje ako spoločenský tvor v spoločnosti, musí sa na jej chode podieľať. A chod spoločnosti nedokáže zabezpečiť súkromný sektor. Fungujúca spoločnosť absentuje v krajinách preferujúcich len súkromný a trhový prístup. Naopak zdá sa, že prekvitá v krajinách, kde súkromný a štátny sektor pôsobia v rovnováhe.

Odpovědět


Marek Fucila,2014-07-29 15:02:57

Jasné, sektor služieb je parazit... Ľudia sú hnilí pohnúť zadkom. Všetko majú hneď na dosah ruky kedykoľvek si zmyslia, len v týchto končinách akosi nie a nie pochopiť, že za to vďačia sieti sprostredkovateľov a že neživoria na ich úkor, ale vďaka nim je vôbec nejaký záujem o ich vlastnú činnosť.
Len s pokrivenou nenávisťou voči tým, ktorí riskujú sa tu môžu rodiť nezmysly ako zdanenie strát, ktoré už na SLovensku máme, a neuznanie nákladov, ktoré sa chystá od budúceho roka. Keď nechápete, kde je ten problém, porovnajte si to najväčšie číslo, ktoré nájdete na výplatnej páske s tým, koľko peňazí vám príde na účet. A nie, to nie sú peniaze, ktoré štát berie tým hnusným zamestnávateľom za to, že vás vykorisťuje. To sú peniaze, ktoré bol zamestnávateľ ochotný dať vám, ale musel ich odviesť štátu...

Odpovědět


pre Marek Fucila

Sepp Winkler,2014-07-29 15:47:35

Pán Fucila, prosím vás, skúste reagovať s chladnou hlavou :) Peniaze, ktoré sú rozdielom medzi mzdou hrubou a mzdou čistou rozhodne nehovoria o mzde, ktorú by bol zamestnávateľ ochotný platiť zamestnancovi v prípade, že by dane a odvody neexistovali. Ak si myslíte, že by vám nejaký zamestnávateľ v prípade zrušenia daní vyplácal rovnakú mzdu a teda by ste ju celú (teraz hrubú) dostávali na účet, ste nenapraviteľný optimista :) V oblasti finančníctva a ekonomiky pracujem vyše 23 rokov a svoje o tom viem. Pokles daní sa neprejavuje v raste mzdy, ale v raste zisku. Prístup zamestnávateľa by bol taký, že by cez mzdovú stagnáciu a personálne výmeny postupne nahradil mzdy nižšími, tak, aby sa vyplatená mzda vyrovnala tej pred zrušením daní. Toto je pomerne jednoduchý mechanizmus znižovania miezd aj v súčasnosti. Samozrejme, že zamestnávateľ málokedy pristupuje k výslovnému zníženiu mzdy, nakoľko je to preňho zložitejšie (mzda je súčasťou pracovnej zmluvy, tá sa mení obojstrannou dohodou, ktorá môže aj pri nátlaku trvať dlho a môže negatívne zamestnávateľa prezentovať). Preto sa postupne menia zamestnanci v prospech mladších, ochotných pracovať za nižšiu mzdu a zotrvávajúcim sa plat mrazí.

Odpovědět


Marek Fucila,2014-07-29 16:07:14

23 rokov vám stačilo, aby ste si vžili absurdný nič nehovoriaci pojem hrubá mzda. O tej som nehovoril. To číslo sa na nejaké účely používa, ale pre môj príklad je bezvýznamné. Hovoril som o cene práce. Plebsu sa odvody prezentujú rozdelené na akúsi časť, ktorú zamestnávateľ odvádza za zamestnanca, a na druhú časť, ktorú platí sám zamestnávateľ. Ale fakt je ten, že sú to tie isté peniaze, ktoré je zamestnávateľ ochotný dať za zamestnancove výkony. Okrem dane z príjmu a odvodov zamestnanec ďalej nakupuje tovary a služby platiac spotrebné dane. Takže ako píš pán Halva, zhruba 50% toho, čo zamestnávateľ vyčlenil na prácu zamestnanca končí v štátnej kase. A je jedno, či mal zamestnávateľ zisk alebo stratu, či sídli v Česku, na Slovensku alebo v Pakistane...
Predstava, že zamestnávatelia naakumulujú 100% rozdielu medzi prípadnou zmenou zdanenia zamestnancov je úplne scestná. Ja osobne by som za ušetrené zamestnal za lacnejšie ďalších ľudí, a tí by nakoniec vytvorili taký nedostatok, že by mzdy stúpli. Lenže tie peniaze by dostali pracujúci a nie sociálne prípady. To, že sa tu živí prebujnelá chudobná vrstva a zvyšuje sa jej pomer k produktívnemu obyvateľstvu je priamy dôsledok vysokých daní.
Ono základné ekonomické pravidlá fungovali aj za pokrivených pravidiel socializmu, len je otázka, či vám ich vtedy na škole nezatajili...

Odpovědět


pre Marek Fucila

Sepp Winkler,2014-07-29 16:28:34

Nie pán Fucila, nezatajili mi ich, asi na to nemali príležitosť, nakoľko som vš absolvoval v "demokratickej" ére :) Otázne ale nie je, nakoľko úspešní boli v Pionierskej organizácii pri vštepovaní základov demagógie u Vás, nakoľko ste si rýchlo našli náhradu :)

Odpovědět


dane

Martin Smatana,2014-07-29 16:32:55

S ekonomikou som nikdy nebol kamarát,a le dovolím si tvrdiť, že určitá časť podnikateľov by aj bola ochotná platiť dane tu, myslím v SR alebo v ČR, ale pod podmienkou, že sa využijú na rozumné a potrebné veci a že sa nerozkradnú pri niekoľkonásobne predražených štátnych zákazkách pre vopred vybrané spriatelené firmy. Známym príkladom sú naše diaľnice, ktoré sú aj pri našich nízkych mzdách oveľa drahšie ako rakúske.

Odpovědět


pro Halva- konec porady

Stanislav Kaštánek,2014-07-29 20:59:27

Pane Fucilo, píšete :"zarytého komunistu nepresvedčíte. Keby mal schopnosť chápať Vaše argumenty, nepísal by také bludy".
Nejsem zarytý ani ufňukaný a komunista už vůbec ne. Prostě jste rozdal nálepky a jste gigant.
Chápu i přes dřívější absolvování VŠ dobře, mezi "Ľudia s jednoduchším chápaním sveta" jste se tímto zařadil sám. Já nechci kupovat půdu v Rakousku a platit daně v Monaku, chci žít a pracovat tady. Že to nerealizujete Vy, když je to skvělý nápad? Prostě je Vás tu škoda, měl byste jít do slovenského parlametu. Nechte si své kecy o komunistech a cigánech do hospody. Tam možná někoho přesvědčíte, že "robíte niečo zmysluplné".
Neplatit daně a podvody jsou ve funkčním státě trestné. Jde o to, jak velké daně mají být a jak se smysluplně využijí. Mnohé vyspělé země nedovolují platit daně v daňových rájích a asi ví proč. Platit část daní na projekty, které si poplatník zvolí, to vyžaduje alespoň základní morální prostředí, které nemáme. Klausova amnestie velkozlodějům je výsměch slušným lidem. Zaplatili jsem za Pandury šejdlířům ( samozřejmě nepotrestaným) miliardy navíc a nemáme teď ani střelivo do těch pár kusů zbraní, které ještě máme. Dálnici u H. Králové brzdí 15 let statkářka kvůli zelenině na poli. Tunel Blanka má roky zpoždění, 3 miliardy nedoplatku a hlavně se neví, jestli se tím něco v dopravě v Praze zlepší.
Pane Fucilo, byl bych rád, kdybyste na té své židli našel klid a mně neradil.

Odpovědět


re: Marek Fucila

Vlado M,2014-07-30 08:03:34

Taku kopu blbosti pokope som uz davno nevidel. To, ze nerozumiete dotacnej politike polnohospodarstva EU, by som este prehliadol. To, ze sa o nej snazite sirit bludy uz je horsie. Ale toto je vazna perla: "To, že sa tu živí prebujnelá chudobná vrstva a zvyšuje sa jej pomer k produktívnemu obyvateľstvu je priamy dôsledok vysokých daní." O tom by ste mali ist prednasat do Skandinavie, kde je desatinova nezamestnanost oproti nasej. Problem nie je vyska dani, ale sposob ich prerozdelovania. Velka cast sa rozda kamaradom do firiem a zvysok sa da socialnym, aby isli volit tu spravnu stranu. Ale podpora rodiny u pracujucich ludi je miziva a prave ty to mozu vychovat buduce generacie, ktore budu mat zaujem pracovat.
Dalsia vec je iluzia o tom, ze cielom podnikania je vytvarat prezamestanost, alebo blahobyt zamestnancov. Cielom podnikania ja maximalizovat zist a tam patri stlacit platy na minimalnu uroven, kde som este schopny najst personal s dostatocnou kvalifikaciou. Vela firiem ma aj teraz na to, aby svojich ludi platili viac, ale nerobia to. A je naivne mysliet si, ze po znizeni odvodov by zrazu boli ochotne podelit sa o svoj zisk.
Sektor sluzieb nie je parazit, ale sam o sebe by neprezil. No sprostredkovatelia casto su parazitmi, ale na to aby si to pochopil by si sa musel v problematike aspon trocha orientovat.

Odpovědět


Marek Fucila,2014-07-30 10:11:33

Páni Kaštánek a M. Zo svojho tieňa nevykročíte. Nemám ambíciu vás o ničom presviedčať. Základné pravidlá fungujú bez toho, aby ste o nich vedeli a aj bez toho, aby ich ktokoľvek riadil. Žialbohu to riadenie v našich končinách zlyháva, a je otázne nakoľko to riaditeľné vôbec je. Aj ak by boli na významných postoch morálni ľudia a nepodliehali nevedomosti voličskej masy.
A na financovanie absurdne drahých nepotrebných sci-fi projektov sa nájdu peniaze len pri patrične absurdnej ideológii.

Odpovědět

Ako zo sovietskych

David Cech,2014-07-29 08:46:27

casopisov, kde sa to len hemzilo raketoplanmi, hviezdoletmi na rozne arcisvetelne pohony...

"Porozhadzovanim" vapnika horcika do atmosfery venuse by sa vytesnili aj sirany a siricitany / co tiez nie je na zahodenie / .

Preco chce niekto rozprasovat atmosferu CO2 len tak do eteru ? Nebolo by "jednoduchsie" cely venusiansky CO2 jednoducho poslat na mars ? A tento sklenikovym efektom zohriat? Mali by sme planety 3 ks...Ked uz...

Odpovědět

sci-fi na Zemi

Stanislav Kaštánek,2014-07-27 19:37:29

Napřed terrareformovat Zemi. U nás vrátit zemědělství do pohraničních podhorských oblastí, kde je vše pro chov dobytka, kromě dobrých zákonů a lidí, kteří se tam můžou uživit. A to i nyní, když zemědělské stavby po 25 letech jsou bez střech a v rozpadu. Peníze na to potřebné máme vyvedené do daňových rájů, kam peníze beztrestně odvádí asi 40 % firem.
Když sci-fi projekty, tak napřed na Zemi. Kalifornie pro velkovýrobu ovoce a zeleniny zalévá až 2 000 mm sloupcem vody za rok, když tam na prakticky poušti naprší asi 150 mm/rok. Z všemocného grafenu třeba vytvořit balóny tvaru trychtýře nad mořem. Dešťová voda nad mořem se zachytí a zavěšeným potrubím poteče do hor případně přímo bude pršet, jak jsou na to rostliny zvyklé. Technicky proveditelné to je. Nebo nad pouští ( Saharou) je přebytek horkého vzduchu pro foukání do horkovzdušných balonů, v jejich trychtýřích se zkondenzuje voda z vysokých vrstev atmosféry.
Na oceánu grafenové plachty s nafouklými obrubníky můžou ležet přímo na hladině a zachycovat vodu destilovanou nad mořem. Gravitační namáhání plachty bude minimální, naplněná bude ležet na mořské vodě. Máme dobu koupání a rybníky jsou zelené jak brčál. Uvedená plachta nad částí rybníku by vytvořila po dešti koupaliště, do kterého by se muselo dočerpat z vedlejší rezervní plachty. Bez chemie a takřka bez energie.
Většina vody spotřebované lidstvem se využívá v zemědělství. A jediná jistota ohledně sladké vody je , že jí bude málo.
Země má 2/3 povrchu pokryté oceánem a sladká voda je pro lidstvo problém. Na Venuši voda není, takže to není problém, lidstvo s tím neudělá nic. Nedokázalo 40 let poslat lidi na Měsíc, protože na to nejsou peníze.

Odpovědět


Jo, tak nějak.

Ondi Vo,2014-07-28 02:57:18

Lidi by se měli soustředit na regulaci životního prostředí a lidské populace zde, na Zemi a ne se nechat unášet fantastickými představami tvorby náhradní Země.
Naše planeta má omezené zdroje a ty jsou v současné době nestydatě drancovány podle představy "po nás potopa".

Cíl by měl udržet Zemi ve funkčním stavu i pro příští generace, lidi budou chtít jíst a pít i za deset, nebo sto tisíc let. A to znamená vzít rozum do hrsti a být aktivní.

Odpovědět


Oprava

Ondi Vo,2014-07-28 02:58:39

Cíl by měl být v udržení Země ve funkčním stavu...

Odpovědět


Realizace

Vojtěch Kocián,2014-07-28 08:58:10

Smiřte se s tím, že podobně velkolepé projeky se budou paradoxně snáze realizovat v místech, kam je velmi obtížný přístup - tedy ve vesmíru. To je totiž jediný účinný způsob, jak zajistit, aby se k řešení problému dostali opravdu odborníci a ne podvodníci. Politika k tomu může zajistit podporu, ale nebude se toho přímo účastnit. Pokud jde o velkolepé "sci-fi" projekty na Zemi, se můžeme podívat třeba na energetickou politiku Německa...

Odpovědět


to Vojtěch Kocián

Ondi Vo,2014-07-28 16:03:50

Tak velký optimista nejsem, kriminální energie některých lidí předčí veškeré očekávání.

Lidstvo nemá a pravděpodobně nikdy nebude mít alternativní místo ve Vesmíru pro svou existenci. Zem je planeta, která splňuje všechny požadavky lidí, ovšem s omezeným počtem lidí.

Odpovědět

SciFi

Ondi Vo,2014-07-27 16:25:59

Terraforming, Space lift, WARP, Time travel ...

Připadá mi to jako diskuze o stavbě mrakodrapu, když nemám k dispozici nic víc, než kýblíček, lopatičku a píseček.

S tím výtahem na geostacionární dráhu (Ciolkovskij 1895) je to jako s nevyčerpatelným zdrojem energie fůze vodíku, už půl století to bude do dvaceti let realizováno. Přičemž té fůzi jader dávám mnohonásobně větší šanci na realizaci.

Odpovědět


jaderná fúze

Tomáš Kohout,2014-07-28 14:46:07

Výtah má do své realizace opravdu daleko, počítám, že 50 let to nespraví. Jsou problémy s délkou lana a jeho pevností, o napájení výtahu nemluvě.
U jaderné fúze jsem ale optimista, co se týče technologie, ovšem pesimista, co se týče přísunu finančních prostředků a politické podpory. Peníze by tuto technologii dokázaly velmi urychlit, podobně jako dokázaly urychlit například jadernou bombu. Současný harmonogram nasazování: ITER - DEMO - komerční elekrárny, je nastaven poměrně realisticky.

Odpovědět


to Tomáš Kohout

Ondi Vo,2014-07-28 16:06:59

Jenže manhatan projekt ve srovnání s projektem ITER se co do komlexity dá přirovnat poměru pěstního klínu ke kulometu.

Odpovědět


Ondi Vo:

Palo Priezvisko,2014-07-28 18:16:26

aj napriek "primitivnej" technologii, kolko potreboval manhatan mozgov, prostriedkov a usilia.
tak potencialne dolezity projek ako fuzia, by si zasluzila vyrazne viac pozornosti.

Odpovědět

Příliš uhlíku?

Jiří Kocurek,2014-07-27 13:53:56

Pokud by se tedy uhlík z atmosféry dal vytěsnit pomocí hořčíku, tak by to teoreticky šlo udělat následovně: 12C + 12C -> 24 Mg
Potřebujeme "drobnost", a tou je fúzní reaktor pro syntézu uhlíku na hořčík.

Odpovědět

Presne tak, náklady na dopravu na obežnú drahu

Anton Matejov,2014-07-27 13:24:48

tvoria najväčšiu ekonomickú prekážku. 1 KG tovaru vyneseného na vyššiu obežnú dráhu stojí asi 15 000 $.
Kozmícke výťahy je síce nádejny projekt, ale asi najkôr o 20 rokov. Pred pár rokmi som najväčšiu šancu dával vynášaniu tovaru pomocou elektomagnetického impulzu. Dlho som ale nič nového v danej oblasti nečítal.
Asi najskôr to vynášanie tovaru výraznejšie zlacnia súkromnicí a viziónári typu Elon Musk a SpaceX.
Je ťažko očákávať od štátnych vesmírnych agentúr,USA (NASA)Ruska, Japonsky Číny,ESA, že by vo vyvoji lacnejšieho vynášania tovaru značne riskovali alebo výrazne znížili náklady.

Odpovědět

Pravda, ale...

Tomáš Jelínek,2014-07-27 13:20:18

Já souhlasím s tím, že by bylo dobré osídlit planety a trochu s tím výzkumem pohnout, ale vzhledem k tomu, jaký problém je postavit dálnici, neumím si představit, že by jsme se současnými technologiemi něco osidlovali.
S neúčiným chemickým pohonem raket to prostě nejde. Ono teraformovat planetu je ohromě energeticky náročné. Jen na postavení solárních panelů nebo i něčeho jiného na dodávání energie teraformovacím mašinám by bylo potřeba neskutečně mnoho materiálu. A ten se musí nějak vytěžit a na tu Vanuši dostat.

Odpovědět


Michal Bursík,2014-07-27 14:23:02

Co se materiálu týče, tak nejdřív budeme muset zvládnout efektivní těžbu materiálu na asteroidech. Teprve pak se můžeme bavit o nějakých velkých projektech.

Odpovědět

Áno mali by sa rozbehnuť už štúdie

Anton Matejov,2014-07-27 10:59:32

naznačené v článku. V podstate ide aj o našu Zem ktorá môže následovať osud planéty Venuše. Je spočítané, že o pár stoviek miliónov rokov zosilnie náše Slnko tak silno, že sa nám na Zemi vyparia všetký oceány a na našej planete nastane skleníkovy efekt podobný tomu na Venuši a tiež obrovské teploty.
Preto niektorí autori sci-fi a viziónari navrhujú presídlenie ľudstva na vzdialenejšie planéty ako Mars, neskôr napríklad Jupiterov mesiac Európa a podobne.
Ja navrhujem o čosi jednoduchšiu alternatívu a to takzvaný ochranný štít Zeme.
Pro každu sústavu dvoch kosmických telies ide nájsť 5 význačných bodov v souradnicovom systému, který sa otáča spoločne se spojnicou oboch telies. Takzané libračné body. V L1 libračnom bode máme dokonca družicu SOHO skúmajúcu naše Slnko. V danom bode by sme mohli vybudovať takzvaný pohyblivý ochranny štít, ktorý by znižoval podľa potreby narastajúce žiarenie Slnka na našú planétu a bránil aj prípadným ničivým erupciam ktoré môžu tiež zničujúco zasiahnuť našú Zem. Napríklad na linku: http://tech.sme.sk/c/7302681/zem-unikla-v-roku-2012-katastrofe-vybuch-na-slnku-ju-minul.html?ref=tit je uvádzane, že naša Zem unikla v roku 2012 obrovskéj slnečnej erupcii, ktorá mohla spôsobiť prinajmenšom škody na Zemi cez dva bilióny $. Dá sa určite o výške škody diskutovať, určite môžu byť aj vyššie. Šanca že nás taká Slnečná erupcia zasiahne do 10 rokov je asi 12%.
Takže skutočne by sme sa mohli neakým ochranným štítom zaoberať a najskôr ho pokusne postaviť a odskúšať na Venuše a jej libračnom bode L1 a neskôr podobný postaviť aj pr našu Zem. Myslím že by to bol oveľa jednoduchšia, lacnejšia an užitočnejšia varianta, ako varianty uvádzané v článku.
Nesmieme tiež zabudnúť, že ak v našej blízkosti do asi 500 svetelných rokov vybuchne, napríklad Supernova a žiarenie zasiahne našú Zem, tak nám zlikviduje aj našú atmosféru a život. Aj preto by sme sa mali začať projektovať učiť stavať ochranné štíty, lebo je iba otázka času kedy takéro kataklizmy nastanú!
Už je v ľudských silach stavať ochranné štíty planét pred kataklizmami a iné prospešné účeley.

Odpovědět


Daniel Konečný,2014-07-27 12:36:37

V prvni rade, pro jakykoliv vetsi projekt ve vesmiru je potreba velmi snizit naklady dopravy na obeznou drahu, aby to bylo ekonomicky unosne. Nezbyva nez doufat, ze nam brzy treba uhlikovi vedatori prinesou vhodnou metodu vyroby na vesmirny vytah.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni